Slezská univerzita v Opavě, Na Rybníčku 1, Opava Vstupní instruktáž o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nově přijatých zaměstnanců a studentů před vstupem na pracoviště. Rozsah školení 30 minut. ___________________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________________________ ________________________ Pro všechna pracoviště, kromě specializovaných. 1. Zákoník práce Zaměstnanci a studenti mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o nevyhnutelných rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, o niž mají důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje jejich život a zdraví, popřípadě život a zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného, zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý zaměstnanec i student je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností, vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je zejména povinen: a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí, b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám, c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu, e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance v horkých provozech, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno, f) oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezen, g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů, h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin, i) podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance stanoveného v pracovním řádu zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, nebo jiných návykových látek. 1.2 Pracovní úraz je poškození na zdraví zaměstnance nebo smrt při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposled před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. 2. Osobní ochranné pracovní prostředky - používání a hospodaření s nimi 2.1 Osobními ochrannými pracovními prostředky (dále jen OOPP) jsou: a) prostředky určené k tomu, aby se jejich používáním zaměstnanci a studenti chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost, nebo zdraví při práci, b) pracovní oděv nebo obuv poskytovaná zaměstnancům v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění. 2.2 OOPP nejsou: a) oděvy, obuv, která neslouží k ochraně zdraví a bezpečností při práci, b) sportovní vybavení, c) prostředky určené pro sebeobranu. 2.3 Ochranné prostředky poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovištích. 2.4 OOPP musí: a) být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, b) odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti, c) respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. 2.5 S používáním OOPP musí být zaměstnanci prokazatelně seznámeni 2.6 Zaměstnavatel nesmí nahrazovat poskytování OOPP finančním plněním. - Zaměstnavatel musí poskytovat OOPP zaměstnancům bezplatným způsobem. 2.7 Zaměstnanec je povinen přidělené OOPP používat a dbát tak o svou vlastní bezpečnost a o své zdraví. Opakované případy porušení této povinnosti z viny zaměstnance jsou posuzovány zaměstnavatelem jako porušení pracovní kázně. 3. Nař. vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 3.1 - Zaměstnavatel vede evidenci v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. 3.2 - Pro účely hlášení úrazu podle tohoto nařízení je smrtelným pracovním úrazem takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu, nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. 3.3 – Do knihy úrazů se zapisují všechny úrazy. Do záznamu o úrazu se zapisuje pracovní úraz, kde pracovní neschopnost trvá déle než 5 dnů. 4. Vyhl. č. 50/1978 Sb., § 3 - osoba seznámená - Pracovníci seznámení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními a upozorněni na možné ohrožení těmito zařízeními. - Seznámení a upozornění podle odstavce výše, provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činností. 5. Bezpečná manipulace s břemeny 5.1 Tam, kde se potřebě ruční manipulace pracovníků s břemeny nelze vyhnout, musí zaměstnavatel učinit příslušná organizační opatření a použít patřičných prostředků nebo poskytnout pracovníkům takové prostředky, aby bylo riziko při ruční manipulaci s těmito břemeny sníženo. 5.2 Rizika při ruční manipulaci jsou: a) nebezpečí spojené s dotknutím se břemene (poranění ostrými hranami, vyčnívajícími hřebíky, pásky obalů, drsným nebo nerovným povrchem, třískami, teplotou, chemickými účinky a pod., je-li břemeno v klidu nebo v pohybu), b) nebezpečí vyvolané manipulací s břemeny (pád břemene chybnou manipulací, velkou hmotností, špatnými úchopovými možnostmi, špatným technickým stavem břemene, nevhodnou konstrukcí manipulačních pomůcek, nebo jejich špatným stavem). Tato nebezpečí se zvyšují s rostoucí hmotností a rychlostí manipulovaného břemene. c) nebezpečí spojené s pracovním prostorem (pád pracovníka vyvolaný nevyhovujícím stavem povrchu podlah, komunikací, nedostatečným manipulačním prostorem, překážkami na komunikacích). Tato nebezpečí se zvyšují s rostoucí hmotností a rychlostí manipulovaného břemene. 5.3 Požadavky na pracovníky, výkon a místo manipulačních prací: a) manipulační práce mohou vykonávat pracovníci, kteří se podrobili pracovnělékařské prohlídce, s ohledem na charakter těchto prací absolvovali zácvik a instruktáž o bezpečných způsobech práce a jsou oprávněni vykonávat práce daného druhu, b) pracovníci při manipulačních pracech musí být vybaveni OOPP v závislosti od druhu břemene a od podmínek vykonávaných prací, c) při ruční manipulací s břemeny musí být používány takové pracovní postupy, aby se předcházelo úrazům, a to vyloučením rizik, d) k zamezení přímého dotyku s břemeny mající některé nepříznivé vlastnosti je nutno využívat manipulačních pomůcek, které zprostředkují uchopení břemen (kleštiny, svěrky, háčky, přísavky, přepravky...). Prostředkem snižující riziko jsou také rukavice. ´=e) při svislém ukládání břemene je nutno těžší předměty manipulované bez manipulačních pomůcek zásadně ukládat vždy na podložky vysoké min. 30 mm. Mezi břemenem a úložnou plochou musí zůstat bezpečnostní mezera pro vsunutí prstů ruky. 5.4 Základní ergonomické zásady při ruční manipulaci s materiálem: - zvedané břemeno má být co nejblíže u těla - břemeno nemá být zvedáno přímo ze země - břemeno má být zvedáno bez otáčení nebo bočních výchylek (úklonů) trupu - s břemenem má být manipulováno plynule, bez náhlých pohybů (např. v důsledku uklouznutí, špatného úchopu apod.). 5.5 Základní ergonomické zásady pro zvedání a pokládání těžkých břemen - poloha dolních končetin musí zabezpečit stabilitu zaměstnance zvedajícího či pokládajícího břemeno - páteř pracovníka musí zůstat rovná, s minimálním úhlem odklonu zad od kolmice - paže mají být co nejblíže u těla s nejmenší silou k udržení břemena - uchopení břemene musí umožnit trvalé ovládání břemene po celou dobu úkonu (nikoliv jen konečky prstů) - uložení břemene ve vhodné výši má zkrátit délku zvedání nebo přemísťování - břemeno má být zvedáno a pokládáno se zapojením silových svalů dolních končetin - břišní svalstvo má být ve fázi zvedání a pokládání zpevněno (zvýšení nitrobřišního tlaku). 5.6 Ergonomické zásady pro ložné operace (nakládka, skládka, překládka) - využít pravidlo vodorovné roviny (břemeno překládat ve stále stejné a pro člověka nejvhodnější výši) - přenášet břemeno v optimální výši bez ohnutí či shýbání trupu (energeticky výhodné je rozmezí 0.8 - 1.5 m od země) - využít pravidlo nejkratší dráhy manipulace (přiblížit ložné plochy, např. vozík, stůl...) - břemeno překládat pažemi před trupem nebo při otáčení celého těla (nikoliv jen s rotací nebo ohýbáním trupu). 5.7 Ergonomické zásady pro přenášení břemen - využít pravidlo svislé roviny (těžnice břemene a člověka mají být co nejblíže a břemeno přenášet u těla) - omezit velikost a trvání statické práce paží (např. využít nošení břemen na rameni, na popruhu) - využít zásady efektivnosti přenášení (např. břemena přenášet na velkou vzdálenost na ramennou, na krátkou vzdálenost na rukou) - upravit hmotnost břemen tak, aby jejich přenášení nevyžadovalo vyšší sílu než 15 - 30 % max svalové síly zapojených svalových skupin) - kde je možné, nahradit přenášení břemen přepravou - max. hmotnost při břemen je u mužů 30 kg a u žen 15 kg. 6. Bezpečný pohyb po pracovišti - chůze po schodech, podlahy, vhodná obuv, žebříky, lešení aj. - seznámení s pracovišti (únikové cesty, hasicí zařízení, rizika, lékárničky).