Ekonomika obchodu ZS/2022 Halina Starzyczná Radka Bauerová Lucie Vavrušková . Halina Starzyczná Garant předmětu Struktura předmětu Ekonomika obchodu Význam a postavení obchodu v rámci NH Stručný vývoj čs. obchodu Řešení technologie obchodního provozu Projekt maloobchodní jednotky Maloobchod a jednotlivé typy maloobchodních jednotek Velkoobchod a druhy velkoobchodníků, skladování ve velkoobchodních skladech Územní organizace obchodního podnikání a maloobchodní síť Principy a uspořádání maloobchodní sítě Základy ekonomiky maloobchodního prodeje Psychologie a technika prodeje Ochrana zájmů spotřebitele Požadavky na absolvování předmětu 1. Zpracování seminární práce na téma MOJ či jiného vybraného tématu Hodnocení: max. 20 bodů (3 členný tým) 2. Úkoly, případové studie 20 bodů (z toho 16 bodů ze seminářů a 4 body z přednášek) 2.Písemná zkouška - 60 bodů (forma zkoušky bude upřesněna) 3. 3.Uzavření předmětu: Body za SP + body za písemný test + úkoly z přednášky či semináře (celkově 100 bodů - úspěšnost min. 60%) Význam a postavení obchodu v rámci národního hospodářství . Cílem přednášky je: pochopení podstaty obchodní činnosti, významu obchodu pro národní hospodářství i historických souvislostí Halina Starzyczná Garant předmětu Význam a postavení obchodu v rámci národního hospodářství . Pojetí obchodu Dělba práce a vznik obchodu Fáze vývoje trhu Základní činitelé obchodní činnosti Druhy obchodu Struktura přednášky Pojetí obchodu Obchod jako činnost: - představuje v nejširším pojetí nákup a prodej zboží a služeb mezi ekonomickými subjekty-dodavateli a odběrateli (jakékoliv podniky, výrobci, podniky služeb…) Obchod vnímáme jako činnost a jako instituci Pojetí obchodu Obchod v institucionálním pojetí: -představuje subjekty zabývající se převážně obchodní činností -(LIDL, Tesco Stores, OBI, Kaufland, Makro, IKEA). Tato fotka od autora Neznámý autor s licencí CC BY-SA TOP 10 českého obchodu - rychloobrátkové zboží (2019/2017) Pořadí 2019/2017 Společnost Tržby celkem v mld. Kč, bez DPH (2017) Řetězec- počet vlastních prodejen k říjnu 2019 (2017) 1 (1) KAUFLAND ČESKÁ REPUBLIKA 57,69 (58,35) Kaufland 131 (127) 2 (4) LIDL ČESKÁ REPUBLIKA 52,31 (38,35) Lidl 249 (234) 3 (2) Albert Česká republika 49,76 (48,33) Albert hypermarket 90 (91), supermarket 235 (240) 4 (3) TESCO STORES CR 44,56 (44,42) Tesco hypermarket 75 (75), hypermarket Extra 9 (9), supermarket 59 (60), OD / City / My 4 (6), Expres 43 (46) 5 (6) PENNY MARKET 36,63 (31,99) Penny Market 381 (368) 6 (5) GECO 36,48 (32,97) Geco tabák-tisk 304 (277) 7 (7) MAKRO CASH & CARRY CR 29,95 (29,90) Makro 13 (13), Drive In 0 (2) 8 (9) BILLA 27,98 (22,76) Billa 224 (216), Billa stop & shop64 (43) 9 (8) GLOBUS ČR 23,05 (22,81) Globus (15), Globus Fresh 1 (0) 10 JIP VÝCHODOČESKÁ 13,20 (14,50) JIP 37 (39), Plus JIP 148 (115), Cash & Carry 12 (11) Nejoblíbenější řetězec: LIDL (2019) TOP 10 českého obchodu - rychloobrátkové zboží(10/2020) Pořadí Společnost Logo Tržby v mld. Kč Řetězec (počet vlastních prodejen k říjnu 2017) 1 LIDL ČESKÁ REPUBLIKA 57,69 Lidl (263) 2 KAUFLAND ČESKÁ REPUBLIKA 56,28 Kaufland (134) 3 Albert CZECH REPUBLIC 52,26 Albert HM (89), supermarket (238) 4 TESCO STORES CR 42,97 Tesco HM (80), HM Extra (9), SM(57), Expres (38) 5 GECO 38,94 Geco tabák - tisk (314) 6 PENNY MARKET 38,74 Penny Market (389) 7 BILLA 29,83 Billa (238), Billa stop & shop (64) 8 MAKRO CASH & CARRY CR 28,57 Makro (13) 9 GLOBUS ČR 23,82 Globus (15) 10 GGT CZ 29,90 Valmont (130), GGT (58) https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/lidl.jpg https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/kaufland.jpg https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/albert.jpg https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/tesco.jpg https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/geco.jpg https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/penny.jpg BILLA https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/makro.jpg https://www.zboziaprodej.cz/wp-content/uploads/2017/12/globus.jpg GGT CZ Nejoblíbenější řetězec 2020: LIDL Vznik obchodu -vznikl na rozhraní rodové a otrokářské společnosti po oddělení řemesel od zemědělství a města od vesnice (cca 1000 let př. n. l. na území Egypta a Řecka) -vznikla zbožní výroba postupně se měnící na peněžní směnu -postupně končila prostá výměna výrobků zprostředkovaná kmenovými náčelníky mezi kmeny a -vzniklo soukromé vlastnictví výrobců. Dělba práce a vznik obchodu 1. Velká společenská dělba práce- pastevecké kmeny zemědělské kmeny 3. Velká společenská dělba práce- oddělení obchodu od řemesel 4 spolupracující skupiny - pastevci, zemědělci, řemeslníci, obchodníci 2. Velká společenská dělba práce- zemědělské kmeny řemesla https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Wheat_close-up.JPG/120px-Wheat_close-up.J PG Image result for výroba vína ve starém Řecku Image result for egyptský obchodník Obchod se postupně měnil v různých politických zřízeních (otrokářská společnost, feudální společnost, kapitalistická společnost, socialistická) Obchod v období otrokářské společnosti a raného feudalismu Otrokářská společnost – -trhy s otroky paradoxně přispěly k rozvoji obchodu -prodej na úvěr -obchod s otroky „nabaloval“ obchod s dalším sortimentem. Raný feudalismus – -zpočátku uzavřené naturalistické hospodářství – produkce pro panovníka, šlechtu a poddané, služby obchodu využívané jen pro luxusní zboží -církev se stavěla proti obchodování, proti úvěru. Image result for otrokářská společnost Image result for raný feudalismus Obchod v období feudalismu (1) -pozornost panovníků trhům se zvyšovala (poplatky) - -obchodníci se snažili nezávisle obchodovat - -křižácké výpravy – oživily mezinárodní výměnu, spojení mezi Evropou a Orientem -obchod podněcoval rozvoj měst (královská města, hanzovní města…). Image result for lkřižácké výpravy Obchod v období feudalismu (2) -později se objevují obchodní společnosti - právo převedeno na soukromé společnosti, které se zpočátku uplatňovaly v námořním obchodě -zámořské objevy přinesly do obchodu zvýšení obratu, rozšíření sortimentu a změny v organizaci obchodu -(Afrika, Amerika, Asie, … – kolonie, vykořisťování, často skončilo až ve 20 stol.) - -feudální vztahy byly postupně vytlačovány kapitalistickými. Image result for starobylé lodě Image result for kolonie Obchod v období kapitalismu a socialismu Kapitalismus – -průmyslová revoluce -rozvoj výroby (viz dále produktivní a spotřebitelská éra) -tržní ekonomika, konkurenční prostředí. Socialismus – -spojen s centrálně řízenou ekonomikou (CPE) -potlačení prvků trhu a konkurence -obchod se vyvíjel, ale zaostával za standardními tržními ekonomikami. Image result for průmyslová revoluce Československá socialistická republika RVHP Historický vývoj trhu 3 základní fáze • •1. Éra přežití • • • •2. Produktivní éra • trh výrobce • • • •3. Spotřebitelská éra • trh spotřebitele • •samozásobitelství • • •postindustriální spol. •1950 - … •P < N • decentralizovaná směna centralizovaná směna industriální společnost 1750 – 1930 (1940) P > N Charakteristika éry přežití -nejdelší období od prehistorie trhu až k centralizované směně -jeskynní člověk – přebytky a jejich směňování, uvědomování si vloh pro určitou činnost, specializace a růst přebytků -dělba práce, směna výrobků -nejdříve náhodná směna -později centralizovaná (vznik tržišť). Charakteristika éry přežití Samozásobitelství – období, v němž se výrobky neprodukovaly pro směnu, ale pro vlastní spotřebu a přežití, směňovaly se jen přebytky, a to příležitostně. Decentralizovaná směna – období, v němž výrobce již produkoval výrobky pro směnu, kterou prováděl individuálně s ostatními výrobci. Centralizovaná směna – období, v němž výrobce produkoval pro směnu, která již byla podstatně zefektivněna a soustředěna na určité místo. Vyrábím pro sebe Přebytky směňuji příležitostně Vyrábím pro směnu Výrobky směňuji individuálně Vyrábím pro směnu Výrobky směňuji efektivněji- na určitém místě Charakteristika produktivní éry -průmyslová revoluce (1750) a vynález parního stroje v roce 1781 -rozvoj výroby, podstatný růst produktivity práce (PP) -prohloubení dělby práce výrobců, rozšíření specializace výrobní činnosti, růst množství nabízeného zboží, jeho šířky a hloubky -pokles cen a zvýšení dostupnosti zboží pro širší vrstvy obyvatelstva -nadále však poptávka převažovala nad nabídkou. Rozvoj výroby Růst PP Hlubší dělba práce, specializace Roste množství zboží a klesají ceny Nákup pro více lidí Poptávka nadále převyšuje nabídku Charakteristika produktivní éry -na přelomu 19. a 20. století přešel kapitalismus "volné soutěže" bez vměšování se státu do ekonomiky k trhu s rysy nedokonalé konkurence -tzv. "volný trh" postupně narážel na určité bariéry spojené s nedokonalou konkurencí -vznik řady omezení a nástrojů, kterými se začínal regulovat trh ze strany vládních institucí -závěr éry spadá cca do let světové hospodářské krize v 30. letech 20. století. - státní zásahy do ekonomiky byly spojeny s keynesiánstvím Charakteristika spotřebitelské éry -přechod k postindustriální společnosti -na konci 50. let nasycení trhu a vyrovnávání nabídky nad poptávkou, trh výrobce se přeměnil na trh spotřebitele (zavedené tržní ekonomiky) -diferenciace výroby, prohloubení společenské dělby práce, specializace -vliv vědeckotechnického rozvoje a další růst produktivity práce, konkurence -vliv spotřebitele na vývoj trhu, obchod a výrobu. Zavedené tržní ekonomiky na konci 50. let min. stol. Diferenciace výroby, další specializace Vědeckotechnický rozvoj růst PP a rozšiřování sortimentu Spotřebitel dominantní postavení Charakteristika spotřebitelské éry -masový charakter spotřeby za přijatelné (diferencované) ceny i v tržních segmentech dříve určených pro nejvyšší příjmové skupiny obyvatelstva -převis nabídky nad poptávkou, sílící konkurence, boj o zákazníka -projevy omezení ekonomiky, obchodu - regulace trhu, zejména v období nepříznivých hospodářských cyklů -hlavními subjekty omezení – stát, státní orgány, nestátní, nadnárodní a mezinárodní organizace (OSN, Světová obchodní organizace, EU…), ilegální organizace (drogové klany a mafie). Masová spotřeba Diferencované ceny pro různé segmenty Nabídka převyšuje poptávku Regulace trhu v nepříznivých hosp. cyklech (stát) Další omezení trhu: nestátní, nadnárodní organizace, ilegální organizace Jaké jsou tedy podmínky vzniku obchodu? •Zbožní výroba – pro směnu •Specializace výroby •Zbožně- peněžní vztahy •Obchod - relativně samostatné hospodářské subjekty •Růst časové • a místní diferenciace • aktů směny •Oběh zboží • a logistika Shrnutí Funkce obchodu •1. Překlenovací • ► místní podmínky výroby • ► sortimentní disproporce • ► čas • •2.Uspokojování potřeb • ► nástroji tržního mechanismu • ► přímými zásahy státu • ► kombinace • •3. Aktivizující funkce • ► spotřeba • ► výroba • 1. Funkce obchodu - překlenutí ● místních podmínek výroby, do nichž spadají: ●●přírodní podmínky (zdroje surovin, klimatické podmínky apod.), ●●ekonomické podmínky (technická úroveň výroby, specializace výroby, koncentrace výroby a organizace trhu…) ●sortimentních disproporcí: ●●v množství, v sortimentu, v kvalitě, cílem je tvorba optimálních nákupních podmínek ● rozdílů mezi časem výroby a spotřeby: ●●prostřednictvím skladování výrobků. Zboží koupíme i tam, kde se nevyrábí či nepěstuje. Sortimentní disproporce se snižují. Přispívá k tomu i digitalizace maloobchodu. 2.Funkce obchodu – uspokojování potřeb Vytvořit optimální nákupní podmínky pro uspokojování potřeb zákazníků lze třemi způsoby: -1. pouze nástroji tržního mechanismu (působením nabídky a poptávky ve standardní tržní ekonomice) - 2. pouze zásahy státu (typické pro centrálně plánovanou ekonomiku v bývalém Československu) 2.Funkce obchodu – uspokojování potřeb Vytvořit optimální nákupní podmínky pro uspokojování potřeb zákazníků lze: - 3. kombinací obou předchozích přístupů - nástroji tržního mechanismu s určitou mírou zásahů státu do fungování odvětví obchodu (v odůvodněných případech usměrňují příslušné orgány státní správy a samosprávy rozvoj maloobchodní sítě v rámci tržní ekonomiky prostřednictvím územního plánování, koordinace zájmů zákazníků, podnikatelských subjektů i měst, typické pro současné evropské tržní ekonomiky). Stát a samospráva – územní plánování, koordinace zájmů zákazníků a podnikatelů i měst Funkce obchodu ve sféře spotřeby ● ve sféře spotřeby působí na rozhodování spotřebitelů, podněcuje jejich zájem o zvyšování spotřeby, což se u obyvatelstva projevuje snahou o růst příjmů a v konečném důsledku přispívá k oživení ekonomiky apod. ● obchod působí rovněž na kulturu, estetiku, zdraví a ekologické spotřební návyky obyvatelstva. K působení na spotřebitele využívá prvků komunikačního mixu. 3. Aktivizující funkce obchodu (ve spotřebě a ve výrobě) Marketingová komunikace – reklama, podpora prodeje… ● ve sféře výroby objasňuje výrobcům tendence ve vývoji trhu a podle nich budoucí vývoj poptávky ● ● využívání elektronického propojení mezi subjekty logistického řetězce mezi obchodem a výrobou se přibližuje a urychluje ● ● obchod informuje výrobce o budoucích potřebách zákazníků, aby mohl podle nich připravovat pružně výrobu, která bude odpoví potřebám ● ● odhad budoucí poptávky je náročný již vzhledem k nesmírné internacionalizaci trhu. 3. Aktivizující funkce Informuje výrobu o trhu Propojuje se s výrobou elektronicky Cílem naplňování funkcí obchodu je: • • odhadnout směr budoucí poptávky • ochrana spotřebitele • zkvalitnění reprodukčního procesu. Tulipány Základní ekonomické problémy z hlediska současného obchodu (SAMUELSON) • • • • • •Marketingový přístup (KOTLER): • CO? Jak? Pro koho? CO? Pro koho? Jak? Utváření ceny zboží (P X N) Tržní mechanismus v obchodě Pro koho, co, jak? •Poptávka •- Velikost populace •Důchody spotřebitelů •Marketingové aktivity •Substituce a komplementarita •Konečná cena zboží •Specifické faktory • •Nabídka •- Vlastní náklady oběhu (logistické) •Ceny technologických • substitutů •Organizace trhu •Marketingové aktivity •Specifické faktory • Druhy obchodu •Dle funkce : • obchod spotřebním zbožím • obchod výrobními prostředky •Dle rozsahu působnosti: • místní, regionální, celostátní, vnitřní, zahraniční a světový… •Dle druhu činnosti: • maloobchod (retailing) • velkoobchod •Dle vlastnických forem: • soukromý obchod • státní obchod • družstevní obchod •Zapamatujme si !!! •Maloobchod není malá prodejna, •velkoobchod není velká prodejna !!! •MO prodává konečnému •spotřebiteli !!! Shrnutí přednášky •Podmínkou vzniku obchodu je zbožní výroba, dělba práce a specializace, vznik zbožně peněžních vztahů a samostatných hospodářských subjektů a logistiky. •Společenská dělba práce vyvolala potřebu trhu, který má • své vývojové fáze. •Aktuální vztah mezi nabídkou a poptávkou řeší základní ekonomické problémy, které mají z marketingového hlediska jiné pořadí otázek: Pro koho? Co? Jak? •Obchod má 3 základní funkce: překlenovací, uspokojování potřeb a aktivizující. •Existují různé druhy obchodu, členěné podle funkce, rozsahu působnosti, druhu činnosti, vlastnických forem.