Stručný vývoj čs. obchodu . Cílem přednášky je: pochopení podstaty historických souvislostí vývoje obchodu Halina Starzyczná Garant předmětu Stručný vývoj čs. obchodu . Období naší pozornosti: První republika (1918-1938-39) CPE (1948-1989) Období transformace (1989-2004) U všech období bude hodnoceno: makroprostředí a specifika obchodu a maloobchodu Struktura přednášky První republika – základní charakteristika Tržní ekonomika, trh výrobce Vznik rozpadem Rakouska-Uherska Specifické prostředí po 1. světové válce Nový stát - potřeba nových ústředních institucí Průmysl středně vyspělý Zemědělství nadprůměrné Terciární sféra zaostávající (v ní obchod) Dobré podmínky pro svobodné podnikání. Historická situace Makroekonomické prostředí Pluralitní politický systém, prosazování zájmů různých sociálně profesních skupin (praxe: např. velký kapitál – pravicové strany, zaměstnanci – levicové) Pluralitní vlastnická struktura ekonomiky, soukromé, státní, družstevní, komunální podniky (platilo i v obchodě) Hledání optimálních forem regulace podnikání a chování podnikatelských subjektů ze strany státu (zohledňování hospodářských cyklů) Relativně rozvinutá koupěschopnost obyvatel, regionální rozdíly a přechodné poklesy poptávky v době krizí. První republika (1918-1939) Životní úroveň a kupní síla První republika (1918-1939) Země HDP na 1 obyv. v USD USA 4 220 Nizozemí 3 348 Belgie 3 314 Velká Británie 3 303 Francie 2 770 Německo 2 253 ČSR 2 025 Itálie 1 915 Španělsko 1713 Maďarsko 1 295 Polsko 1 167 Specifika obchodu a maloobchodu Růst úlohy obchodu, vyvíjející se výroba i trh Státní politika - protekcionářská obchodní politika, regulace vnitřního i zahraničního obchodu po 1. světové válce (praxe: ochrana proti zahraničnímu zboží, silná expanze zboží z USA po 1. svět. válce) Uvolňování prostoru pro svobodné podnikání ve 20. letech min. stol., opětná zesílená intervence v obchodě ve 30. letech – vliv hospodářského cyklu (praxe: v době krize např. organizování různých šetření o trhu, dočasný zákaz vzniku větších prodejen či výrobních prodejen) Různorodá národnostní skladba podniků (rakouská, německá, francouzská…) Kapitálová labilita nejmenších obchodních podniků, růst jejich počtu za meziválečných krizí. První republika (1918-1939) Specifika obchodu a maloobchodu Obchod - volná živnost Velikostní struktura roztříštěná (172 339 obchodů s 338 923 zaměstnanci, z toho 165 812 do 5 zaměstnanců – 96,2 %) Sortimentní struktura – převaha potravinářského a textilního sortimentu a trafik, růst šířky a hloubky sortimentu, nízká specializace sortimentu (praxe: hokynářství, koloniály, spousta „trafik“) Pozvolný růst středně velkých obchodních jednotek, výroba v obchodě na velmi dobré úrovni (praxe: Nehera, Rolný, Baťa, ve světě již supermarkety, malá nákupní centra…). První republika (1918-1939) Image result for koloniál Image result for hokynářství Specifika obchodu a maloobchodu Převaha pultových prodejen, ojediněle volný výběr, prodej na zakázku (objednávku), specializované obchodní domy (praxe: OD Bílá labuť, OD Brouk a babka) Vzestupná tendence obslužného standardu (počet obyvatel na jednoho pracovníka v obchodě) Rozvoj spotřebních družstev (praxe: např. Včela – existence až do roku 1997) Podpora prodeje (veletrhy, výstavy a burzy se zbožím) (praxe: BVT, LVT…). První republika (1918-1939) Jak vypadala maloobchodní síť ? ● velké a největší prodejny – nejrozvinutější dělba práce i organizace prodeje, často ve vlastnictví výrobců, provoz i menších prodejen (např. Baťa – fungování prodejní skupiny – prodejní oddělení, pronajímací oddělení, reklamní a rozpisovací oddělení, orientace na zákazníky, uplatnění některých prvků marketingu). První republika (1918-1939 ● malé obchůdky – desetitisíce obchůdků, účast majitele v provozu, nízká specializace, málo finančních prostředků, nižší úroveň vybavení prodejen a úroveň podnikání, užší vztahy se zákazníky. ● středně velké prodejny – větší obce a města, orientace na různé cílové skupiny zákazníků i zámožnější, vnitřní vybavení na vyšší úrovni, lepší finanční možnosti. Velikost Jak vypadala maloobchodní síť ? ● řetězcové krámy - specializace zboží (např. potraviny, obuv, oblečení, drogerii…), vlastnictví i řízení centralizované (obchodní společnosti), prodej decentralizován a rozmístěn po celé republice, ekonomickou výhodou centralizovaný nákup pro celou síť. První republika (1918-1939) ● jednotkové krámy (prodejny) – základ distribuce zboží, malé až středně velké prodejny bez členění na oddělení a specializace, vlastnictví jednotlivce či spoluvlastníků rodiny. ● obchodní domy – měly i přes 100 oddělení, dobrovolná kooperace, časté útoky ze strany majitelů menších prodejen. Typ prodejen Obchodní domy za první republiky První republika (1918-1939) https://www.vila-stiassni.cz/cs/akce/39809-obchodni-domy-prvni-republiky-prednaska https://stavbaweb.dumabyt.cz/prvorepublikove-obchodni-domy-19730/clanek.html Některé fungují dodnes Výstavní trhy - praxe Brněnské výstavní trhy - Vznik – 1928 Od roku 2001 - Veletrhy Brno, a.s. (od strojírenství po výstavy psů až po vánoční trhy) Vlastník – Město Brno (95% akcií), strategický partner společnost Messe Düsseldorf. První republika (1918-1939) https://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost/historie/ https://www.bvv.cz/virtualni-vystaviste/ Výstavní trhy - praxe Liberecké výstavní trhy – Vznik – 1920 Prezentace textilních výrobků, módní přehlídky, doprovodné programy Zánik – v roce 2010 https://www.e15.cz/magazin/v-roce-1920-zacaly-liberecke-veletrhy-fenomen-lvt-ma-90-let-845534 https://www.obrazky.cz/?q=libereck%C3%A9%20v%C3%BDstavn%C3%AD%20trhy&fulltext&mm=2#utm_content=obra zky&utm_term=libereck%C3%A9%20v%C3%BDstavn%C3%AD%20trhy&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz První republika (1918-1939) Klikněte pro zvětšení Časové a prostorové dimenze maloobchodu První republika (1918-1939) Maloobchod -nerovnoměrnost vývoje: Mezníky časové: Druhá polovina 20. let První polovina 30. let Druhá polovina 30. let §Prostorové diference: Nejvyšší úroveň – Praha, Liberecko jablonecká oblast Brněnsko Nejnižší úroveň – Ostravská prům. oblast Vývoj v čase a v prostoru Regionální rozdíly obchodní sítě První republika (1918-1939) Pořadí Země/Oblast Obslužný standard – počet obyv./1 pracovník v obchodě České země (1930) 31,5 1. Praha 17,09 2. Liberecko-jablonecká oblast 21,1 3. Brněnská oblast 22,6 4. Severočeská hnědouhelná oblast 25,8 5. Severočeská textilně sklářská oblast 28,7 6. Západočeská oblast 25,8 7. Plzeňská oblast 27,8 8. Textilní oblast severovýchodních Čech 35,5 9. Ostravská oblast 37,0 Srovnání: Rakousko 28,6 Německo 25,5 Jan Nehera: Prostějovský Baťa - případová studie Prostějov se stal největším centrem výroby konfekce v Rakousku-Uhersku a zdejší zboží bylo známé po celé Evropě, v Rusku, na Blízkém východě i v Jižní Americe. Největším zdejším výrobcem byl dlouhou dobu Arnošt Rolný, jehož firma vznikla roku 1862. Po první světové válce se mu ale přímo ve městě objevil velmi silný konkurent – Jan Nehera. Roku 1923 se spojil s Jakubem Sekaninou a Františkem Dokoupilem, s nimiž v Prostějově založil malou firmu na výrobu konfekce. Slogan „Od výrobce přímo ke spotřebiteli“ pak vysvětloval zákazníkům, že bez vysokých marží obchodníků ceny prodávaných výrobků logicky klesnou. První vlastní prodejnu otevřel Nehera roku 1931 v Praze na Václavském náměstí a v následujících sedmi letech jich uvedl do provozu dalších 130. Rozsahem obchodní sítě se tedy mohl měřit s Baťou, od kterého rovněž opsal prodejní ceny končící na devítku. Rostoucí počet závodů Neheru nutil, aby se zabýval racionalizací a modernizací výroby. Na základě poznatků ze Spojených států, Holandska, Švédska a Ruska proto vybudoval vlastní výrobní systém. Jan Nehera: Prostějovský Baťa - případová studie Mechanizace zlevnila a zároveň zlepšila kvalitu zpracování oděvů. To mělo za následek, že se skupina kupujících rozrostla o nižší příjmové vrstvy. Firma byla schopna nabídnout oděvy v několika kvalitativních i cenových hladinách a prodejny byly koncipovány tak, aby zákazníkovi předložily vše, co mohl potřebovat. Šlo tedy nejen o nabídku samotných oděvů, ale i různých doplňků a obuvi. Samozřejmostí pak byla také možnost využití dalších služeb, jakými byly úpravna, správkárna či žehlírna. Zaměstnanci se stávali spolupracovníky a podnik jim poskytoval mnohé sociální vymoženosti. Stavěl pro ně byty, vznikala rekreační zařízení a bylo postaráno i o výchovu mládeže. Firma Nehera sice kopírovala Baťovu obchodní strategii s velkou pečlivostí, vždy ale zůstala samostatným, na Baťových závodech nezávislým podnikem. Nehera dokonce Baťu v některých ohledech předčil. O oživení značky Nehera začal usilovat v roce 2008 Ladislav Zdút. S malým československým týmem vytvořili nultou kolekci. Zaměstnali francouzského stylistu. Cílem byla tvorba oděvů, které se nosí delší dobu. Sen předvést Neheru na světových molech se uskutečnil v roce 2015. Kolekce jaro-léto s názvem Blank-Canvas se dostala na pařížský týden módy, kde měla velký úspěch. p-fashion.sk/moda/made-in-czech-slovakia/5521-nehera-nekonvencna-moda-so-silnym-pribehom Kritéria První republika (1918-1939) Ekonom. model NH tržní ekonomika, prostor pro svobodné obchodní podnikání Role státu od relativního liberalismu k zesílenému intervencionismu dle fáze hospodářského cyklu Charakter trhu trh výrobce, konkurenční prostředí Maloobchodní síť roztříštěná velikostní struktura, pomalý růst středně velkých a velkých prodejen, převaha pultových prodejen, omezeně volný výběr, zásilkový obchod, výstavba obchodních domů Svět a Evropa první samoobsluhy, supermarkety, první nákupní centra, rozšiřování sítí obchodních domů Srovnání zaostávání ŽC MOJ Shrnutí hodnocení obchodu za první republiky Přechodné období 1945-1948… Změny ve vlastnických vztazích 1945 – znárodnění klíčového průmyslu – v tom prodejny výrobců (Košický vládní program) 1948 - zásadní vlastnické změny v odvětví Zákon o organizaci velkoobchodu Zákon o státní organizaci zahraničního obchodu Zákon o znárodnění obchodních podniků nad 50 zaměstnanců 1949 - další vlastnické změny – etapa vyvlastňování a přesvědčování na zákonný rámec. Podíly jednotlivých druhů obchodu na maloobchodním obratu v % …přechodné období - počátek CPE Druh obchodu 1945 1948 1949 1950 1955 státní 16,8 30,0 79,9 91,7 99,8 soukr. 83,2 70,0 20,1 8,3 0,2 CPE (1948-1989) Počátek CPE •Národní správy nad majetkem obchodu •Lístkový systém na trhu po válce (zásobování obyvatel) •Intenzívní zestátňování a restrukturalizace obchodní sítě – administrativní koncentrace •Dvojí trh (od r. 1949-1953, trh vázaný na lístky, trh volný) •Změny ve struktuře pracovníků •úbytek - podnikatelé, pomáhající členové rodiny, prodavači •přírůstek - administrativní pracovníci a dělníci ve skladech. CPE (1948-1989) Historická situace Makroekonomické prostředí Totalitní politický systém (v podstatě jedna vládnoucí strana) Příkazová ekonomika (rozpor mezi nominálním a reálným systémem, měkké rozpočtové omezení, neexistence konkurenčního prostředí…) Rozhodující státní vlastnická struktura s menším podílem družstevního vlastnictví Růst spotřeby obyvatel – růst osobní spotřeby (mzdy a platy) a podíl na tzv. společenské spotřebě (levná kultura, sport, zdarma školství, zdravotnictví) (reálné příjmy na úrovni 75% Rakouska a na 50 % Německa) Permanentní rozpor mezi růstem mezd a platů (koupěschopností) a produktivitou práce (efektivností ekonomiky), tj. mezi poptávkou a nabídkou. CPE (1948-1989) Specifika obchodu a maloobchodu Ztráta prestiže obchodu ve prospěch těžkého průmyslu (úkol země v rámci RVHP) Silné centralizované řízení s výjimkou dobových reformních snah, nadřazenost kvantitativních ukazatelů (2. polovina 50. let, konec 60. let min. stol.) Řízení zúženo na soustavné zabezpečování zásobování obyvatelstva Dominantní postavení výroby vymezující podmínky obchodu (“trh výrobce “) Podřízená role zákazníka Podpora prodeje – vznik dalších výstav (Země živitelka, pokračování LVT, BVT….). CPE (1948-1989) Specifika obchodu a maloobchodu Úroveň MOS jedna z nejvyšších v rámci RVHP (spolu s NDR), přesto zaostávající hustota maloobchodní sítě Velikostní struktura – pokles počtu potravinářských prodejen bez odpovídající koncentrace, významný podíl samoobsluh /SO/ (první v roce 1955), růst počtu OD Prior Zaostávání druhů MOJ, jejich životní cyklus, nízký podíl velkoplošných prodejen, nižší rozsah prodejních ploch i vybavenost ve srovnání se světem. CPE (1948-1989) Specifika obchodu a maloobchodu Sortimentní struktura – rozdíly mezi západní Evropou, zejména v podílu mezi potravinářskými a nepotravinářskými prodejnami (české země - cca 34 % nepotravinářských, západní Evropa – cca 2 krát více) Plošný standard - Československo cca 300 m2, Německo (SRN) – 773 m2, Francie 664 m2 na 1000 obyv., obslužný standard zaostávající Nedostatečný průzkum trhu, kopírování moderních prvků vývoje obchodu v zahraničí (Výzkumný ústav obchodu). CPE (1948-1989) Prostorové dimenze maloobchodu - stírání rozdílů v obslužnosti Nejvyšší úroveň – Praha - Západočeský kraj Střední úroveň - Severočeský kraj - Jihočeský kraj - Východočeský kraj Nejnižší úroveň - Severomoravský kraj - Středočeský kraj - Jihomoravský kraj CPE (1948-1989) Regionální úroveň obchodu CPE (1948-1989) Pořadí Země/Kraj Obslužný standard – počet obyv./1 pracovník v obchodě Československo 31,9 /1953, 21,09 /1989 1. Praha 17,04 2. Západočeský 22,15 3. Severočeský 24,18 4. Jihočeský 25,05 5. Východočeský 25,18 6. Severomoravský 26,47 7. Středočeský 27/23 8. Jihomoravský 27,48 Srovnání (1980) Rakousko 17,5 Německo 13,9 NDR 18,0 Švýcarsko 10,7 Japonsko 9,3 USA 11,3 Polsko 25,4 Rumunsko 35,9 Kritéria CPE (1948-1989) Ekonom. model NH příkazová ekonomika, ztráta prestiže obchodu, likvidace soukromého obchodu Role státu silné centralistické řízení s dobovým uvolňováním díky reformním snahám Charakter trhu „trh výrobce“ v podmínkách příkazové ekonomiky, bezkonkurenční prostředí Maloobchodní síť nedostatečná hustota MOS,pokles počtu prodejen, rozvoj samoobsluh, pomalá provozní koncentrace, nízký podíl velkokapacitních jednotek, OD, NS, pomalý rozvoj MO mimo prodejní plochy Svět a Evropa boom SO, výstavba nákupních center, MO mimo prodejní plochy na okrajích měst, opuštění městských center, 60. léta počátek koncentrace obchodu, internacionalizace, počátek elektronizace obchodu (70. léta) Srovnání zaostávání životních cyklů MOJ Shrnutí hodnocení obchodu v období CPE Historická situace Makroekonomické prostředí Obnovení pluralitního systému, soutěž širokého spektra politických stran, většinou problematické výsledky voleb (praxe: složité vytváření vládních koalic – problematické budování podnikatelského prostředí) Změna ekonomického systému, přechod na tržní ekonomiku, resp. smíšenou ekonomiku, základ změny: změna hodnotových vztahů trhu (uvolnění cen r. 1991, nárůst inflace), postupná změna vlastnických vztahů (velká privatizace, malá privatizace, restituce). Období transformace 1989-2004 Historická situace Makroekonomické prostředí Počátek transformace: Pokles ekonomické výkonnosti NH v důsledku transformace a základní restrukturalizace s promítnutím do snížení životní úrovně obyvatelstva Nedokonalá pravidla pro chování podnikatelských subjektů, legislativa Postupná stratifikace společnosti, výrazné postavení domácností ekonomicky samostatně činných, změny spotřebních zvyklostí. Období transformace 1989-2004 Specifika obchodu a maloobchodu Hlavní vývojové trendy – internacionalizace, koncentrace, sílící konkurence, diverzifikace (Kaufland, Tesco Stores, Lidl, Macro…) Velikostní struktura - provozní a prostorová koncentrace, přibývání velkokapacitních jednotek (jádro maloobchodní sítě: supermarkety /SM/, hypermarkety /HM/, diskonty /DIS/) Sortimentní struktura – klesá podíl potravinářských prodejen (ty se zvětšují) a roste podíl nepotravinářských. Období transformace 1989-2004 Dominantní firmy na trhu Období transformace 1989-2004 Radnička priča iz istarskog Kauflanda - zašto nismo ... Tato fotka od autora Neznámý autor s licencí CC BY-NC Specifika obchodu a maloobchodu Plošný standard – roste, 1330 m² /1000 obyv. (2002) Obslužný standard – 14,9 (2015) Stírání rozdílů se západoevropskými zeměmi Polovina 90. let- přechod z trhu výrobce na trh spotřebitele Období transformace 1989-2004 File:LIDL prodejna - drogerie.jpg - Wikimedia Commons Postavení obchodu v NH Podíl na HDP Podíl na tvorbě fixního kapitálu Podíl na počtu podnikatelských jednotek Podíl na zaměstnanosti Podíl na průměrné mzdě v NH Vývoj maloobchodního obratu Období transformace 1989-2004 Podíl na funkcích Podíl na makroekonomických ukazatelích Překlenovací Uspokojování potřeb Aktivizující Kritéria Období transformace (1989 - 2004) Ekonom. model NH transformace na tržní ekonomiku, resp. sociálně tržní s pluralitními vlastnickými vztahy Role státu liberální přístup k rozvoji obchodu, od nekoordinovanosti k určité míře regulačních prvků Charakter trhu změna trhu výrobce na trh spotřebitele Maloobchodní síť nárůst počtu prodejních jednotek spojený s provozní a prostorovou koncentrací, nástup sítí SM, diskontů, HM, NC, rozvoj MO mimo prodejní plochy Svět a Evropa vysoká koncentrace, megafúze, internacionalizace, globalizace atd., vznik nových moderních konceptů, diskonty, odborné trhy, růst významu MO mimo prodejní plochy, sílící elektronizace obchodu, internetový prodej Srovnání postupující vyrovnávání rozdílů s vyspělými tržními ekonomikami Shrnutí hodnocení obchodu v období transformace Shrnutí přednášky Znalost charakteristiky období první republiky, CPE a období transformace Charakteristika odvětví obchodu a maloobchodu Postavení obchodu v NH (podíl na HDP, na zaměstnanosti, na investicích atd.) Znalost makroekonomického prostředí informativně