Vývoj po krizi 2. přednáška Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D. Katedra Podnikové ekonomiky a managementu KRIZOVÝ MANAGEMENT •Vymezení situace vývoje organizace po krizi •Cíle a nástroje ve fázi po krizi •Transformace podniku •Sanace podniku •Fúze podniku •Akvizice podniku •Rozdělení společnosti •Převod jmění na společníka •Konsolidace •Likvidace •Konkurz • • Osnova tématu Prostor pro doplňující informace, poznámky csvukrs •Vývoj po krizi tak můžeme chápat jako proces změny ve vývoji určitého podnikatelského subjektu, kdy příčinou bylo narušení rovnovážného stavu, kde došlo k ochromení klíčových činností podniku a muselo dojít k jeho zásadní přeměně a bylo nutné využít jak známých manažerských metod, tak dostupných právních forem změn v podnikatelském subjektu. V této etapě je vhodné provést: •Rekapitulaci současného stavu; •Zhodnocení, zda příčina krize byla odstraněna; •Kritické zhodnocení provedených kroků; •Formulaci dalších kroků a stanovení odpovědnosti; •Zhodnocení průběhu krize v těch částech podniku, které nebyly zasaženy krizí; •Zhodnocení způsobu komunikace; •Zhodnocení dlouhodobých následků krize. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Vývoj po krizi Pokud se projevily vážné problémy ve fungování či financování podniku, měl by se podnikatel rychle rozhodnout pro rázný ozdravný proces, který spočívá v provedení změn a má řadu rovin (Hálek, 2006): •Personální, která se týká se klíčových vedoucích pracovníků, kde předmětem řízení bude získat důvěru v životaschopnost firmy a to závisí na charakteru krize. •Finanční, která řeší tento okruh problémů: –východiskem je podrobné zmapování ekonomické situace firmy nezávislým auditem tato podrobná účetní analýza by měla vypovědět o situaci firmy na počátku, při zahájení krizového řízení a zároveň ukázat hloubku problému ( stav závazků); –dále zajistit kontrolu nad finančními toky; –ujasnit si, na které lidi se může nadále spolehnout; –přesvědčit věřitele, že je lepší zadluženou firmu nechat žít, než ji poslat do konkurzu a připravit si argumenty; –najít aktiva, které lze odprodat, vytipovat životaschopnou část firmy , která bude nosnou částí pro řešení krizové situace, příprava krizového strategického scénáře, nejlépe několik variant, uvedené varianty by měly být pro věřitele výhodnější než přínosy ze zániku podniku • Prostor pro doplňující informace, poznámky Vývoj po krizi Kroky po krizi mají, de facto, dva odlišné cíle, a to: •Revitalizovat podnikatelský subjekt s cílem zabránit zániku podniku, kde se kritériem stává zachování zaměstnanosti, restart, ozdravení činnosti (sanace). Zde předpokládáme změnu fungování organizace s orientací na trh, optimalizaci výrobního procesu, dohodnocení procesů a činností. Závěr tvoří návrat ke standardnímu řízení. •Likvidovat podnik s cílem ukončit jeho činnost a kritériem je zpeněžit majetek podniku, uhradit závazky a získat finanční prostředky, průběh likvidace je určen zákonem. Prostor pro doplňující informace, poznámky Cíle a nástroje ve fázi po krizi •Podnik nelze zachránit, ale nemusí dojít k jeho zániku. •Transformací se rozumí zánik transformované jednotky bez likvidace. Nástupnická účetní jednotka přebírá veškerý majetek transformované účetní jednotky. •Transformace podniku se musí řídit platnou legislativou v případě sanace podniku jde o Občanský zákoník •Samotný proces začíná rozhodnutím valné hromady zakladatelů nebo vlastníků podniku o provedení transformace a zvolení formy, kterou bude provedena na základě transformačního projektu. •Mezi formy transformace podniku patří: –sanace (restrukturalizace, turnaround); –Fúze, akvizice, rozdělení společnosti, převod jmění na společníka; –konsolidace (ve vlastní režii, pomocí expertních krizových specialistů). Prostor pro doplňující informace, poznámky Transformace podniku •Pod pojmem sanace se rozumí soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy. Tento pojem se v angl. překládá jako „turnaround“. (Synek, M. 2007) •Sanace svým charakterem i metodami práce stojí uprostřed mezi konsolidací a likvidací. Ozdravení představuje drastický zásah nejen dovnitř organizace, ale i do vlastnických vztahů. •Zpravidla se jedná o situaci kdy podnik je po dlouhou dobu ve ztrátě a není schopen uspokojit závazky svých věřitelů. To je jeden z hlavních příznaků. Mezi další můžeme uvést pokles objemu zakázek, nevyplácení mezd zaměstnancům, snižování počtu zaměstnanců atd. •Klíčovým faktorem sanace podniku jsou disponibilní finanční prostředky, které musí být opatřeny z vnitřních zdrojů. Prostor pro doplňující informace, poznámky Sanace (restrukturalizace) podniku Cíle sanačního programu •ponechat jen ty nejživotaschopnější části firmy; •co nejrychleji získat finanční prostředky; •minimalizovat náklady; •přesvědčit obchodní partnery, banku a věřitele, že krize je zažehnána; •začít trvalý stabilní růst podniku, dostatečnou produkcí zisku, dodržování splátkových kalendářů vůči věřitelům apod. Prostor pro doplňující informace, poznámky Sanace (restrukturalizace) podniku O tom zda je podnik schopen projít sanací je zapotřebí provést hloubkovou komplexní analýzu hospodářské situace podniku, která vyhodnotí v jaké situaci se podnik právě nachází. Tato analýza se zpravidla skládá z těchto kroků: 1.sběr všeobecných informací o podniku (vznik, právní forma, vlastnická a organizační struktura, výše základního kapitálu, předmět podnikání apod.), 2.ekonomická analýza současné situace podniku spočívá ve vymezení všech nejvýznamnějších konkurentů na trhu, hlavních dodavatelů a odběratelů, ve zhodnocení současné marketingové strategie, obchodně-technické strategie apod., 3.výrobní analýza podniku spočívá ve zhodnocení současné produktivity a organizace práce, v komparaci doposud používané technologie s ostatními na trhu, vyhodnocení kvality produktů či služeb, inovovanost produktu, činnost oddělení logistiky atd. 4.analýza řízení lidských zdrojů v podniku spočívá v provedení personálního auditu, ve vyhodnocení zavedené podnikové kultury apod., 5.finanční analýza 6.shrnutí všech závěrů získaných z jednotlivých analýz. Prostor pro doplňující informace, poznámky Sanace (restrukturalizace) podniku •Pokud výsledky získané z komplexní analýzy vyhodnotí, že podnik je schopen projít sanační strategií a může dojít k jeho oživení, potom si vlastníci či pověřený management podniku musí zvolit zda sanaci provedou sami nebo za pomocí externí společnosti. •Sanace podniku, která je provedena samostatně uvnitř podniku je tzv. autonomní sanace. •Pokud je provedena za pomocí externí spolupráce se specializovanou firmou potom mluvíme o heterogenní sanaci. Prostor pro doplňující informace, poznámky Sanace (restrukturalizace) podniku Sanační strategie obvykle bývá schvalována vrcholovým vedením podniku. Obsahem sanační strategie jsou plány, které můžeme z časového hlediska rozdělit na tři skupiny: 1.Krátkodobý sanační plán – jedná se o velice rychlý zásah do současného chodu podniku, jeho délka je obvykle několik týdnů. Zákrok je radikálně proveden ve finanční oblasti podniku. 2.Střednědobý plán se provádí v podniku, kde je kromě finančního zásahu zapotřebí provést i restrukturalizaci dalších oblastí např. organizační uspořádání podniku. 3.Dlouhodobý plán je součástí strategického plánu podniku, který se vytváří již na začátku podnikatelské činnosti. Prostor pro doplňující informace, poznámky Sanace (restrukturalizace) podniku Samotná sanační strategie spočívá v provedení tzv. ozdravného procesu podniku. Ten je zpravidla složen z těchto pěti kroků: 1.Vyhodnocení výsledků z provedené komplexní analýzy situace podniku. 2.Stanovení cílů podniku jako celku a ve všech jeho útvarech. 3.Vytvoření ozdravného plánu, který obsahuje kroky sanačních opatření v jednotlivých oblastech. Mezi takovéto kroky můžeme uvést: výrobní oblast, personální oblast, finanční oblast, zásobovací činnost, obchodní činnost. 4.Kvantifikace nákladů spojených s ozdravným programem. 5.Realizace ozdravného programu spočívá nejen v aplikaci stanovených ozdravných činností, ale taky v určení osob, které budou za realizaci a dodržení termínů provedených změn zodpovědní. Důležité je rovněž vytvoření funkce koordinátora, který bude sledovat případné změny a vyhledávat odchylky od stanovených záměrů. • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Sanace (restrukturalizace) podniku •Jedna z dalších možností řešení krize mimosoudní cestou je tzv. fúze. •Fúze se uskutečňuje splynutím dvou a více podniků. •Splynutí může proběhnou mezi minimálně dvěma společnostmi, které mají stejnou právní formu. •Splynutím dle občanského zákoníku je takový způsob zániku společnosti, při kterém splývající obchodní společnosti A a B zanikají a vzniká nový právní subjekt C. •Splynutím přechází obchodní jmění společností A a B na novou vzniklou společnost, a to ke dni zápisu do obchodního rejstříku. •Veškerý kapitál včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově založenou společnost. Rozdíl oproti sloučení je u splynutí v tom, že nově vznikla nástupnická společnost před tím neexistovala a společníci se zanikající společnosti jsou zakladateli nově vzniklé. Prostor pro doplňující informace, poznámky Fúze podniku •Vlastníci zanikajících společností A a B ukončí v důsledku splynutí své investice v těchto společnostech a vznikne jim nárok na akcie (podíly) v nově vzniklé společnosti C. •Poměr v jakém budou akci (podíly) směňovány je určen podle způsobu ocenění spojovaných společností. •Majetek nově vzniklé společnosti C vznikne spojením majetků společností A a B. Prostor pro doplňující informace, poznámky Fúze podniku •Jedna z dalších možností řešení krize mimosoudní cestou je tzv. akvizice. •Akvizice se uskutečňuje sloučením dvou a více podniků. •Právní účinky akvizice nastávají až zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis akvizice podávají všechny zanikající i nástupnické osoby. •Akvizice může být provedena ve společnosti jen tehdy pokud není na společnost podán návrh na konkurz, a ani sama společnost tento návrh nepodala. •Sloučením dochází k zániku společnosti nebo více společností, jemuž předchází její zrušení bez likvidace. Kapitál zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnickou společnost. Společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, pokud není v zákoně stanoveno jinak. Prostor pro doplňující informace, poznámky Akvizice podniku •Sloučit se mohou společnosti, které mají stejnou právní formu, jinak musí dojít k přeměně nejprve na stejnou právní formu a pak k následnému sloučení. •To se může provádět pouze na základě projektu sloučení, ve kterém je uveden popis slučovaných společností, podíly společníků v nástupnické společnosti, případně poměr, ve kterém se budou vyměňovat akcie zanikající společnosti za akcie nástupnické společnosti, ocenění majetku a závazků zúčastněných společností na základě zpracovaných posudcích dvou znalců. •Zanikající společnost A: Vlastníci této společnosti ukončují své investice a dochází k výměně akcií za akcie nástupnické společnosti. Touto transakcí dochází ke změně účetní hodnoty majetku připadající na jednu akcii, resp. podíl. •Nástupnická společnost B: U této společnosti dochází k navýšení majetku, protože při sloučení přechází veškerá aktiva a pasiva do jejího obchodního jmění. Prostor pro doplňující informace, poznámky Akvizice podniku •Majitelé společnosti se mohou rozhodnout na základě krize, která v podniku vznikla, že jejich podnik rozdělí na dvě či více společností. Rozdělením společnosti se dle Občanského zákoníku rozumí zánik společnosti A a vznik dvou nových právních subjektů B a C. •Při rozdělení přechází obchodní jmění (aktiva a pasiva) dosavadní společnosti na společnosti vzniklé rozdělením, a to ke dni zápisu do obchodního rejstříku. •Majetek nově vzniklých společností B a C vzniká rozdělením majetku zanikající společnosti A dle projektu rozdělení. Za závazky ručí každá z rozdělených společností do výše čistého obchodního jmění, které na ni přešlo rozdělením. Akcionáři zanikající společnosti mají nárok na akcie (podíly) v nově vzniklých společnostech, které získají výměnou za akcie (podíly) v zanikající společnosti. •Momentem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku dochází k zrušení společnosti A bez likvidace. Prostor pro doplňující informace, poznámky Rozdělení společnosti •V případě úpadku společnosti se může místo fúze nebo akvizice provést tzv. převod jmění na společníka. •Společníci nebo příslušný orgán společnosti se mohou rozhodnout, že společnost se zruší bez likvidace, a že kapitál včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů na sebe převezme jeden ze společníků, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky. •Právní účinky převodu opět nastávají až ke dni zápisu do obchodního rejstříku. •Společník, na kterého je společnost přepsána musí být zapsán v obchodním rejstříku a je jedno zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Prostor pro doplňující informace, poznámky Převod jmění na společníka Konsolidace je jedna z dalších možností jak vyvést podnik z krizové situace ven. Podnik může být konsolidován ve vlastní režii nebo pomocí expertních specialistů. •Pokud se podnik rozhodne provést konsolidaci ve vlastní režii, potom to tzn., že v podniku dojde buď to k výměně dosavadního managementu nebo se změní dosavadní styl manažerské práce (používají se nové metody řízení, zavede se nový kontrolní systém apod.). Tuto formu konsolidace mohou manažeři v podniku provést sami bez poradenských a konzultačních firem a tudíž lze před veřejností utajit, že se podnik nachází v krizové situaci. •Konsolidace pomocí expertních krizových specialistů se provede podle předem stanoveného postupu. V podniku se provedou takové kroky, které racionalizují hospodářskou činnost podniku. Tato varianta se častěji používá v případě, kdy do podniku vstupuje nový strategický partner. Prostor pro doplňující informace, poznámky Konsolidace Postup konsolidace není právně upraven, z tohoto důvodu je kladený důraz na její obsahovou stránku. 1.Analýza vývoje – stejně jako u sanace tak i u konsolidace je důležitým krokem finanční analýza podniku, která je zaměřena na vyhodnocení jednotlivých poměrových ukazatelů. 2.Odhalení příčin – z výsledků analýzy by měli být zjištěny případné příčiny, které vyvolaly krizovou situaci. 3.Vytvoření postupu konsolidace – tzn. sestavení jednotlivých kroků a vymezení jejich obsahu, tak aby vedly k dosažení stanovených cílů. Dále je potřeba zvolit krizového manažera, který stanovené kroky bude řídit. Mělo by se jednat o osobu, která není v podniku zainteresovaná a je morálně silná. Prostor pro doplňující informace, poznámky Konsolidace 4.Návrhy řešení musí být kompatibilní tzn., že jednotlivé kroky musí být vzájemně propojeny a je zapotřebí dodržet stanovený časový harmonogram pro vykonání jednotlivých úkolů. 5.Realizace konsolidačního plánu–je vhodné zvolit si variantu s expertním týmem, který tvoří externí pracovníci. Ti nemají žádné vnitřní vazby uvnitř podniku a nedělá jim problém dělat zásahy, které by management podniku nepovažoval za vhodné. •Konsolidační program je zapotřebí pravidelně aktualizovat na základě zjištění nových skutečností. Pro provedení konsolidace je nutné mít dostatek finančních prostředků, protože náklady nejsou zrovna malé. Z tohoto důvodu se nedá provádět v podnicích kde je nedostatek financí a podnik je v insolventní situaci. Prostor pro doplňující informace, poznámky Konsolidace •Jestliže není možné podnik již ozdravit sanací, tak se musí přikročit buď k likvidaci nebo ke konkurzu nebo k reorganizaci. •Likvidace podniku je souborem ekonomických a právních aktivit a právních úkonů, které musí zajistit úplné vypořádání majetkových a právních poměrů podniku bez právního nástupce, s cílem vymazat podnik z obchodního rejstříku. •Likvidace podniku je zákonem stanovený mimosoudní postup, spočívající v procesu rozprodeje majetku společnosti, jeho převodu na peněžní prostředky, vypořádání závazků a pohledávek společnosti a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky a akcionáře. •Likvidaci podniku může provádět na základě zákona pouze osoba tzv. likvidátor. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Likvidace •Likvidace nastává v případě, že je veškeré krizové řízení neúčinné. Je to jeden ze způsobů zániku společnosti. •V likvidaci předpokládáme, že budou uspokojeni postupně všichni věřitelé, naproti tomu u konkurzu jen částečně. •Po celou dobu likvidace užívá společnost obchodní firmu s dovětkem „v likvidaci“. •Proces zahrnuje komplex právních, ekonomických a administrativních kroků k vypořádání majetkových a jiných poměrů zanikajícího subjektu bez právního nástupce. •Cílem likvidace je uspokojení všech věřitelů a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky. •Společnost může vstoupit do likvidace za předpokladu, že není předlužena a že je schopna po skončení likvidace uhradit interní i externí závazky. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Likvidace •Likvidaci podniku může provádět na základě zákona pouze osoba tzv. likvidátor. •Kromě samotného likvidátora se na likvidaci podniku podílejí ještě další účastníci (tzv. likvidační tým), mezi které patří: –vedoucí účetní; –daňový poradce; –zástupce vedení společnosti příp. její majitel; –externí poradenská společnost; –další pracovníci, které je potřeba pro zajištění útlumového provozu. •Tento tým si sestavuje samotný likvidátor a má zpravidla pouze poradní úlohu. •Na návrh osoby, která má právní zájem, může soud likvidátora odvolat, v případě, že porušuje své povinnosti a nahradit ho jinou osobou. Odvolat ho může pouze ten, který ho do funkce jmenoval. Prostor pro doplňující informace, poznámky Likvidace Celý proces má v zásadě tyto etapy: •Rozhodnutí o vstupu podniku do likvidace, tj. zrušení obchodní společnosti likvidací. Předání podniku likvidátorovi pomocí předávacího protokolu, který zpravidla předává statutární orgán společnosti. Tento protokol by měl obsahovat tyto dokumenty: mimořádnou účetní závěrku, inventární soupisy a vyčerpávající soupis práv a povinností, pohledávek a závazků. Likvidátor po převzetí podniku musí ke dni zahájení likvidace vytvořit zahajovací likvidační rozvahu a soupis jmění a provedení inventarizace fyzického a účetního stavu majetku. Kromě majetkové inventury by měla být provedena personální, finanční a inventura obchodních smluv. •Druhým krokem, který je likvidátor povinen udělat je oznamovací povinnost vstupu podniku do likvidace všem známým věřitelům a to nejméně dvakrát za sebou. Vyzve věřitele, aby do stanoveného termínu přihlásili své pohledávky. Doba nesmí být kratší než tři měsíce. Nejčastější forma zveřejnění je v Obchodním věstníku. Vstup podniku do likvidace musí být rovněž oznámen finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám, u kterých byli zaměstnanci hlášeni. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Likvidace •Předložení návrhu na rozdělení likvidačních zůstatků, tj. sestavení likvidačního plánu. Zpeněžení majetku je pro likvidátora stěžejním krokem. Jeho úkolem je převést veškerý majetek na finanční prostředky. Zpeněžení majetku je rozhodující pro naplnění odhadu výsledku likvidace a vždy se skládá z těchto fází: –vymezení majetku (inventura), –úřední ocenění majetku (soudní znalec), –tržní ocenění, –vlastní zpeněžení (přímý prodej, dražba, veřejná soutěž). Průběžné hodnocení likvidace ve zprávě, jejímž obsahem je aktuální finanční přehled a předpoklad stavu aktiv a dluhů společnosti na konci likvidace. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Likvidace •Realizace plánu likvidátorem, tj. rozdělení likvidačního zůstatku a skončení likvidace. Ukončení likvidace je poslední krok, ve kterém dochází k rozdělení likvidačního zůstatku nebo k uspokojení věřitelů vyplacením závazku z finančních prostředků získaných prodejem majetku. Ke dni ukončení likvidace likvidátor sestaví účetní uzávěrku, sepíše závěrečnou zprávu. •Výmaz společnosti, zrušení likvidací z obchodního rejstříku. • •Likvidační zůstatek je výsledkem likvidace společnosti. Zůstatek může být aktivní –likvidační zisk nebo pasivní –likvidační ztráta. V případě aktivního výsledku rozděluje likvidační zůstatek mezi věřitele a v případě ztráty zabezpečuje úhradu u těch společností, kde to zákon nařizuje. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Likvidace Při rozdělování likvidačního zůstatku mohou nastat tyto situace: •Po splacení všech závazků zbyl vlastní kapitál větší než vklady společníků. V tomto případě likvidátor splatí vklady, uhradí fondy ze zisku a rozdělí zbytek likvidačního zůstatku. •Další možná varianta je, že po splacení všech závazků je likvidační zisk roven nebo menší než vklady společníků, tzn. že zisk z likvidace je buď roven základnímu kapitálu nebo je menší než základní kapitál. Likvidační zisk se rozdělí podle vkladu zápisu v obchodním rejstříku nebo se poměrně zkrátí u všech společníků. •Jakmile po splacení závazků dojde k tomu, že likvidační zůstatek bude záporný a jeho velikost je větší než vklady společníků, pak v tomto případě není co rozdělovat. •Poslední varianta, která může nastat a která není pro podnik vůbec příznivá je ta, že po splacení závazků zbude vlastní kapitál menší než nula, tj. záporný. Likvidační zůstatek je záporný a jeho velikost je větší než vklady společníků. Likvidace končí předlužením tzn., že podnik se dostal do úpadku!!! Zjistí-li věřitelé společnosti, že podnik je v úpadku, potom mají právo podat na společnost tzv. insolvenční návrh. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Likvidace •Jedná se v podstatě o tzv. likvidační cestu, kdy je zpeněžen majetek podniku (v případě fyzické osoby může jít i o zpeněžení majetku dlužníka) a výtěžek je dle pravidel rozdělen mezi věřitele. •Definice konkursu je obsažena v § 244 Insolvenčního zákona (Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení), podle nějž jde o způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. •Insolvenční zákon oproti předešlému konkursnímu zákonu rozšiřuje možnosti řešení úpadku dlužníka, a to na: –nepatrný konkurz; –reorganizaci. Prostor pro doplňující informace, poznámky Konkurz •Nepatrný konkurs. V případě, že dlužníkem je fyzická osoba, jehož obrat nepřesahuje 2 mil. Kč a nemá více než 50 zaměstnanců, může soud rozhodnout o tzv. nepatrném konkursu, který je zjednodušeně řečeno zkrácenou a zjednodušenou formou konkursu. •Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs (že konkurs bude projednáván jako nepatrný), vydá insolvenční soud na návrh, nebo i bez návrhu, a učiní tak již s prohlášením konkursu nebo kdykoli po prohlášení konkursu. •Vyjde-li však dodatečně najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soud rozhodnutí o nepatrném konkursu bezodkladně (i bez návrhu) zruší. Prostor pro doplňující informace, poznámky Konkurz •I nadále je jedním z možných řešení úpadku konkurs, nově mohou dlužníci podnikatelé v úpadku, příp. jejich věřitelé využít reorganizaci. •Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. •Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. •Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Konkurz •Reorganizace dle insolvenčního zákona je určena zejména, ale nikoliv výlučně, pro velké dlužníky - podnikatele, jejichž roční obrat činí minimálně 100 mil. Kč nebo mají-li více než 100 zaměstnanců. •Reorganizace je dále určena pro ostatní dlužníky-podnikatele, kteří se na reorganizaci dohodnou se svými věřiteli = tzv. reorganizace, u které nezáleží na ročním obratu nebo počtu zaměstnanců, ale na tom, zda je skutečně co reorganizovat. •Dlužníci v procesu reorganizace musí být schopni za určitých podmínek dále pokračovat v podnikání. •Základním principem reorganizace je dosažení vyššího uspokojení oproti konkursu za současného zachování podniku dlužníka. •Osobou oprávněnou podat návrh na povolení reorganizace je dlužník nebo přihlášený věřitel. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Konkurz •Výsledkem všech aktivit by měla být budoucí dynamická strategie podniku, který lépe reaguje na ohrožení a využívá svého sociálního kapitálu. Dynamická strategie podniku zahrnuje inovaci procesů, reorganizaci činností a velmi často dochází i k inovaci sortimentu, čímž podnik vytváří svou konkurenční výhodu: krizová situace měla pozitivní vliv na stagnující podnik, což je první směr řízení krizové situace. •Ovšem převáží-li negativní prvky externího prostředí a podnik nemá dostatek vnitřního kapitálu svoji činnost obnovit, pak veškerá opatření proti rizikům, ztrátám a ani tvůrčí duch nejsou prospěšná a dochází ke druhému směru řízení krizové situace – zániku společnosti dle platných právních předpisů. •Pokud se projevily vážné problémy ve fungování či financování podniku, měl by se podnikatel rychle rozhodnout pro rázný ozdravný proces, který spočívá v provedení změn a má řadu rovin . Prostor pro doplňující informace, poznámky Shrnutí tématu