Sklářský a keramický průmysl v ČR
Firmy, které vyrábějí tradiční české výrobky, se snaží prosazovat hlavně na vzdálenějších
zahraničních trzích. Firmy, které se zaměřují výhradně na prodej v zemích Evropské unie,
mohou v roce 2012 očekávat obtíže. Podle předběžných odhadů, vytvářených v roce 2011, by
tržby tuzemského sklářství a keramického průmyslu měly po třech letech poklesu vzrůst o 1,5
%. Prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Petr Mazzolini však varuje, že
aktuální výhled na rok 2012 je opět pesimistický.
Petr Mazzolini je zároveň ředitelem společnosti AGC Flat Glass Czech (dříve Glaverbel), která
je největším výrobcem skla v České republice i v celé střední Evropě. Vývoj v oborech, v nichž
působí jeho skupina, očekává Mazzoliny odlišný: na výrobu okenních skel podle něho tvrdě
dopadá pokračující útlum stavebnictví, naopak se zatím drží značná poptávka po
automobilových sklech, a to zvláště v případě mladoboleslavské Škody. Celkové výsledky
firmy v prvním pololetí 2011 byly velmi slibné, vývoj v druhém pololetí však nabral opačný
směr. Tržby skupiny AGC Flat Glass Czech za rok 2011 tak byly zhruba na úrovni roku 2010,
kdy činily 12,5 miliardy korun.
Výrobky tuzemských skláren a keramiček míří především na vývoz. Díky tomu obor, na který
připadá jen asi 1,3 % tržeb z českého zpracovatelského průmyslu, v roce 2010 zajistil 8,4 %
procenta z přebytku obchodní bilance zpracovatelského průmyslu. Vývoz skla a keramiky se
meziročně zvýšil o 6,6 % na 37,6 miliardy korun. V tom je ovšem i reexport zboží, které bylo
vyrobeno jinde, a také výprodej výrobků, které v krizovém roce 2010 zbyly na skladu.
Jednotliví čeští výrobci exportují 50 až 97 % své produkce. Zboží jde do devadesáti zemí. Podíl
exportu do členských států Evropské unie na celkovém vývozu českého skla a keramiky se však
pohybuje kolem 90 %, přičemž hlavním trhem zůstává Německo.
V průnik na nové trhy doufá rovněž výrobce sanitární keramiky Laufen CZ. „V České republice
se budeme potýkat s vyšší daní z přidané hodnoty ve stavebnictví, v západní Evropě pak s krizí
eurozóny,“ připomíná personální manažer společnosti Miloslav Hambálek. Firma proto hledá
skuliny na trhu v bývalém Sovětském svazu, na Blízkém východě, v Africe a Latinské Americe.
Z celkového obratu v roce 2011 ve výši 1,753 miliardy korun připadá na vývoz asi 1,21
miliardy korun.
Celkový počet pracovníků ve sklářském a keramickém průmyslu se v roce 2010 v Česku
meziročně snížil o 5 %, v odvětví pracovalo 18 885 lidí. Rok 2011 přinesl podle Mazzoliniho
další mírný pokles. Docházelo totiž k dokončování restrukturalizace a snížila se poptávka po
zboží, které vyžaduje nejvíce lidské práce, jako je například výroba bižuterních polotovarů.
„Rok 2012 přinese podobný vývoj,“ soudí prezident asociace. V roce 2005 byl přitom počet
pracovníků téměř dvojnásobný. Mezi jednotlivými podniky jsou značné rozdíly. Pozitivně
naladěny jsou firmy, které vyrábějí skleněná vlákna a užitkové sklo. Naopak výrobci obalového
a plochého skla čekají značné potíže.
V České republice v současné době působí 132 firem, které vyrábějí a zpracovávají sklo.
Dalších 38 podniků produkuje užitkový, sanitární a technický porcelán či keramiku.
Otázky k případové studii:
1. Jaké současné tendence mohou management českých sklářských a keramických
podniků podnítit k úvahám o blížícím se krizovém vývoji?
2. Které budoucí události mohou přispět k urychlení a prohloubení krizového vývoje
firem?
3. Jaké krizové strategie by mohli formulovat vrcholoví manažeři českých sklářských a
keramických podniků? Co by mohlo být jejich obsahem?