Blok III. Závazkové právo – obecně, odpovědnost za škodu JUDr. Michal Márton, Ph.D. závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 2 Závazky právní předpis zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, část IV. relativní majetková práva (§ 1721-3014) – hlava I. všeobecná ustanovení, hlava II. závazky z právních jednání, hlava III. závazky z deliktů závazek (obligace) označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob v rámci tohoto vztahu, resp. vztahy věřitelsko-dlužnické Inter partes (mezi stranami), na každé straně může stát více subjektů, např. společný prodej bytu manžely, smlouva o dílo s nehmotným výsledkem, jejímž předmětem je koncert hudební skupiny věřitel má vůči dlužníkovi pohledávku a dlužník vůči věřiteli dluh závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 3 Závazky Obsahem závazku je dvojice subjektivních práva subjektivních povinností. Pohledávka a dluh jsou základním obsahem závazkového právního vztahu. Vedle nich však existuje i další dvojice práv a povinností, tj. právo a povinnost poskytnout druhé straně závazku součinnost k jejímu řádnému plnění. Věřitel je tak nejen oprávněn požadovat od dlužníka svou pohledávku, ale i povinen dlužníkem řádně nabídnuté plnění přijmout; Dlužník nejen, že má povinnost plnit vůči věřiteli svůj dluh, ale i právo od něj požadovat od něj součinnost k převzetí plnění. závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 4 Závazky Prvky vztahu qsubjekty, resp. strany, mezi nimiž závazek vzniká a trvá strany – účastníci závazkového vztahu (nutno nejméně dva) stranou oprávněnou z obsahu závazku je věřitel, stranou zavázanou dlužník qpředmět, ke kterému směřuje právem regulovaný zájem stran za předmět závazku bývá označováno obvykle plnění® tj. určitě chování dlužníka, kterého je oprávněn domáhat se věřitel §1722 OZ: Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není majetkový. qobsah závazkových vztahů obsah závazku pak stanoví oprávnění věřitele (pohledávka) a jim odpovídající povinnosti dlužníka (dluh) závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 5 Závazky Právní důvod vzniku závazku vzniku závazků může být rozsáhlý okruh právních skutečností klasické dělení provedené římskými právníky je: (§ 1723 OZ) qzávazky ze smluv (obligationes ex contractu, kupní, nájemní sml.) qzávazky z porušení právní povinnosti (obligationes ex delicto, způsobení škody, bezdůvodné obohacení, povinnost nahradit způsobenou škodu, ušlý zisk), qzávazky z jiných právních důvodů (obligationes ex variis causarum figuris) závazky nejčastěji vznikají ze smluv jako nejfrekventovanějšího právního úkonu typické jsou závazky vzniklé ze způsobení škody či získání neoprávněného majetkového prospěchu, jakož i závazky vzniklé z právně relevantních vad plnění či z prodlení závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 6 Závazky Proces vzniku smlouvy (negociace) probíhá ve třech krocích •nabídka (oferta) – návrh na uzavření smlouvy •přijetí nabídky (akceptace) – druhá strana přijímá nabídku •uzavření smlouvy (perfekce) = okamžik, kdy se přijetí nabídky stalo účinným OFERTA •obsahuje podstatné náležitosti smlouvy (tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím) •z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata – jinak nejde o nabídku •musí být zřejmé, kdo nabídku činí a jeho úmysl uzavřít určitou smlouvu – nemusí být adresována konkrétní osobě (teleshopping, katalogy) závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 7 Závazky Akceptace nabídka je přijata, pokud oblát projeví souhlas s ní vůči navrhovateli včas i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí druhou stranu nebo nově také pokud se navrhovatel začne chovat ve shodě s nabídkou mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou projev vůle obsahující dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku (kontraoferta) x bezvýhradné přijetí za přijetí nabídky považuje i její přijetí s dodatky či odchylkami, které nemění její podstatu, jestliže navrhovatel takové přijetí nabídky bez zbytečného odkladu neodmítne (např. situace, kdy oferent prohlásí „nabízím 100 ks za 1000 Kč“ a oblát odpovídá „přijímám, ale baleno bude po 10 ks“ nebo „přijímám, platba v hotovosti“) závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 8 Závazky Perfekce – okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti Zvláštní způsoby uzavírání smlouvy (§ 1770 až 1784): přiměřeně se na ně užijí ustanovení o nabídce a přijetí nabídky dražba – smlouva je uzavřena příklepem; již učiněná nabídka se zruší podáním vyšší veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku – vyhlašovatel soutěže činí výzvu k podávání nabídek tím, že vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější nabídku; vyhlašovatel soutěže vymezí v písemné formě alespoň obecným způsobem předmět plnění a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy a určí způsob podávání nabídek a lhůtu, do které lze nabídky podat i lhůtu pro oznámení vybrané nabídky – podmínky soutěže vhodným způsobem uveřejní veřejná nabídka –projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy; smlouva je uzavřena s tím, kdo včas a v souladu s veřejnou nabídkou navrhovateli nejdříve oznámí, že veřejnou nabídku přijímá závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 9 Závazky účinnost smlouvy, tj. právní účinky smlouvy a možnost domáhat se plnění ze smlouvy, se nemusí shodovat s okamžikem vzniku smlouvy – účinnost smlouvy může být vázána splnění odkládací podmínky dle § 548 (využívá se např. u koupě nemovitosti) platnost smlouvy je podmíněna tím, že strany při jejím uzavírání dodržely všechny náležitosti, které stanoví zákon závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 10 Závazky Předsmluvní odpovědnost předně se vychází ze smluvní svobody – tzn. při dodržení dobré víry je každý oprávněn vést smluvní jednání bez vzniku povinnosti k uzavření smlouvy a neodpovídá za její neuzavření, avšak sankcí náhrady škody (resp. vydáním bezdůvodného obohacení) je postiženo jednání, kdy strana přes pokrok v jednání, na jehož základě lze s vysokou pravděpodobností očekávat uzavření smlouvy, toto bezdůvodně odmítne („jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod“) závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 11 Závazky Předsmluvní odpovědnost informační povinnost - všechny skutkové a právní okolnosti nutné k uzavření platné smlouvy (speciální typ jsou spotřebitelské smlouvy – zde musí podnikatel v dostatečné době před uzavřením smlouvy/učinění závazné nabídky spotřebitelem sdělit údaje o své totožnosti, zboží, ceně, nákladech dodání, reklamačních právech a další údaje dle § 1811 OZ) Ochrana slabší strany -lichva -neúměrné zkrácení -neobjednané plnění -spotřebitelské smlouvy závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 12 Závazky Lichva (§§ 1796 a 1797 OZ) je obecným institutem chránícím slabšího účastníka závazkového vztahu. Jestliže někdo při uzavírání smlouvy zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru, pak je taková smlouva neplatná. Neúměrné zkrácení (§§ 1793 až 1795 OZ) chrání především osoby neznalé hodnoty plnění, které se zavazují poskytnout. Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana jako protihodnotu, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místu uzavření smlouvy. závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 13 Závazky neobjednané plnění (§ 1838 OZ), pro které platí, že se může spotřebitel ujmout jeho držby a nejedná se o bezdůvodné obohacení. Spotřebitel nemusí na své náklady nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. (Nic jsem si neobjednal!!!) Smlouvy se spotřebitelem (obecně na jedné straně podnikatel a na druhé spotřebitel) Spotřebitelskými smlouvami jsou rovněž distanční smlouvy a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory (§§ 1820 až 1851 OZ). - Distanční smlouvy jsou uzavírané pomocí prostředků komunikace na dálku, tedy bez současné fyzické přítomnosti stran. Patří sem neadresovaný nebo adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku a objednávkovým tiskopisem, katalog, telefonní styk, teleshopping a zejména internetový styk. - Za smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory se považují smlouvy uzavírané dříve tzv. podomním způsobem nebo i smlouvy v prostorech opatřených podnikatelem nesloužících jako jeho provozovna nebo na zájezdu organizovaném podnikatelem nebo i v případě, že byl do provozovny „zatažen“ bezprostředně, co byl podnikatelem osloven například na ulici. závazky, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 14 Závazky Spotřebitel je mimo jiné chráněn před nedostatkem informací a zneužitím jeho rozptýlení a nedostatku časového prostoru pro racionální uvažování při rozhodování. Zákon však vyjímá případy, kdy je uzavírání takových obchodů běžné a spotřebitel si je vědom rizik, případně je chráněn jiným předpisem (např. poskytování zdravotní péče, sázka, hra, los či zájezd). Speciálně je upraveno také odstoupení od smlouvy, a to ve lhůtě 14 dnů nebo jednoho roku a 14 dnů, pokud nebyl spotřebitel o právu odstoupit poučen. Pokud je spotřebitel poučen později, běží 14 denní lhůta ode dne tohoto poučení. Do 14 dnů od odstoupení je spotřebitel povinen předat podnikateli zboží, podnikatel musí ve stejné lhůtě vrátit přijaté prostředky. odpovědnost v občanském právu, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 15 Odpovědnost v občanském právu právní předpis zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, část IV. relativní majetková práva (§ 1721-3014 OZ) –hlava III. závazky z deliktů Právní jednání jako právní důvod vyvolávající právní následky může být jak po právu, čili v souladu s právem, tj. jak právem aprobované, tak v rozporu s právem, tj. právem reprobované. Druhou jmenovanou kategorii označujeme jako protiprávní jednání či protiprávní čin. odpovědnost v občanském právu, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 16 Odpovědnost v občanském právu Právní následky protiprávního jednání se nazývají nepříznivé (negativní) právní následky = vzniká odpovědnost za toto jednání a povinnost nahradit škodu. Porušení objektivního práva (zákona) – vyžaduje se zavinění, domněnka nedbalosti (§ 2911 OZ) čím je vyšší míra zavinění, tím je vyšší je míra přičitatelnosti jednání Dosavadní praxe vycházela z trestního práva (úmysl přímý a nepřímý, nedbalost vědomá a nevědomá) -vhodnější spíše úmysl (cíl způsobit následek), nedbalost hrubá a prostá Zatímco při porušení zákona je škůdce za škodu odpovědný zpravidla pouze v případě, že ji skutečně zavinil, při porušení smluvní povinnosti a vybraných skutkových podstat zakládajících objektivní odpovědnost není zavinění vždy třeba. =zavinění: zásah do absolutního práva (§ 2910 věta I. OZ); zásah do jiného práva (§ 2910 věta II. OZ), úmyslné porušení dobrých mravů = v tomto případě zákon vyžaduje úmyslné zavinění ; nejednal-li škůdce zaviněně = vyviní se (exkulpuje) = bez zavinění: porušení smluvní povinnosti, vybrané skutkové podstaty = naplní-li liberační důvody, liberuje se odpovědnost v občanském právu, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 17 Zproštění se odpovědnosti za škodu -subjektivní: exkulpace (vyvinění) -objektivní: liberace („osvobození“) u porušení objektivního práva – jednání je nezaviněné; nutnost prokázat naplnění liberačního důvodu; např. vlastník zvířete má plnou objektivní odpovědnost za jím chované zvíře; pokud však nad zvířetem, které mu slouží k výdělečné činnosti nezanedbal při dozoru potřebnou pečlivost, liberuje se u porušení smluvní povinnosti (§ 2913 OZ) - ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli; jde rovněž o liberační důvody Povinnosti k náhradě škůdce nezprostí •překážka v souvislosti se škůdcovými osobními poměry nebo •překážka vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, •překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat. u porušení dobrých mravů (§ 2909 OZ) – jednání není úmyslné (§ 2909 OZ) škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit. u zásahu do absolutního práva; při porušení ochranné normy (§ 2910 věta I; § 2910 věta II. OZ) – jednání není zaviněné odpovědnost v občanském právu, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 18 Obecné předpoklady vzniku odpovědnostního závazku: delikt: deliktem se rozumí nesplnění či porušení právní povinnosti •porušení dobrých mravů (§ 2909 OZ) •porušení zákona – zásah do absolutního práva; zásahem do jiného práva porušením ochranné normy (§ 2910 věta I. , věta II.), speciální skutkové podstaty podle § 2920-2950 OZ) •porušení smluvního závazku (§ 2913 OZ) • újma: škoda (újma na jmění) bývá definována jako •majetková újma vyjádřitelná v penězích, zahrnuje v sobě škodu skutečnou (damnum emergens) i ušlý zisk (lucrum cessans); •nemajetkovou újmu musí výslovně zakotvit zákon či smlouva, týká se zpravidla porušení přirozených práv člověka kauzální nexus: příčinná souvislost mezi deliktem a vzniklou škodou, škoda je přímým následkem deliktu zavinění: v případě porušení dobrých mravů úmysl, v případě porušení zákona minimálně nedbalost, která je stanovena domněnkou, jinak objektivní odpovědnost •Okolnosti vylučující protiprávnost = pouze u subjektivní odpovědnosti •Nutná obrana (§ 2905 OZ) •kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě = vyjma zjevně nepřiměřená způsobu útoku •Pokud někdo někoho fyzicky napadne a ten mu v obraně rozbije hodinky, útočník nemá právo požadovat náhradu škody. •Krajní nouze (§ 2906 OZ) •kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila = vyjma následek je stejně závažný nebo závažnější, nebo vyvolal-li nebezpečí sám jednající •Pokud někdo při hašení požáru ve svém bytě vytopí i sousední byty, nebude povinen hradit takto způsobenou škodu. •V případech krajní nouze a nutné obrany je nutné přihlédnout k omluvitelnému hnutí mysli (§ 2907 OZ) • • • • odpovědnost v občanském právu, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 19 •Základní skutkové podstaty (tzv. generální klauzule) • •§ 2910 věta I. „ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného“ •AP – zejména život, zdraví, majetek •Př. Osoba vezme židli, kterou udeří do hlavy jinou osobu a způsobí jí tak škodu na zdraví • •§ 2910 věta II. „Škůdce, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva“ •Ochranná norma • •Př. Řidič v důsledku nepřiměřené rychlosti dostane smyk a střetně se s protijedoucích kamionem, na němž způsobí škodu. = porušil ochrannou normu spočívající v imperativu jet přiměřenou rychlostí, kterážto povinnost chrání ostatní účastníky silničního provozu odpovědnost v občanském právu, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 20