Evropská unie
        Instituce EU a právo EU
 Mgr. Danuta Duda, Ph.D.
Katedra ekonomie a veřejné správy

Evropská komise
uje typicky nadstátním orgánem, který podporuje obecné zájmy Unie
uJejí funkce tak připomínají funkce vlády v soustavě orgánů státu.
uJe to orgán (instituce) právně nezávislý na členských státech.
uschází se jednou týdně zpravidla ve středu.
uSídlem EK je Brusel
u
u

Pravomoc Komise – iniciativní pravomoc
upředkládá výlučné návrhy legislativních aktů a další opatření rozhodovacím orgánům (Radě a
Evropskému parlamentu) a je proto označována za „motor EU“.
u
u

Výkonná pravomoc
uuvádí v život vše, na čem se usnese Rada a Evropský parlament.
uje-li zmocněna Radou, může k aktům sekundárního práva vydávat prováděcí předpisy a tím zajišťovat
jejich realizaci.
uje pověřena rovněž výkonem rozhodnutí týkajících se rozpočtu.
u
u
u

Kontrolní pravomoc
uspočívá především ve sledování dodržování práva EU, a to jak členskými státy, tak jejich subjekty.
uv případě zjištěného porušení Komise zahajuje příslušné řízení proti členskému státu
u

Pravomoc Komise ve vztazích navenek
uVe vztazích navenek je EU zastupována Komisí, která sjednává (ale neschvaluje) mezinárodní smlouvy
a navazuje a udržuje styky (včetně diplomatických) s jednotlivými státy členskými a zejména
nečlenskými a s jinými mezinárodními organizacemi.
u

Komise - složení
uSkládá se z jednoho státního příslušníka z každého čl. státu (za volební období 2019 - 2024 je 27
Komisařů)
ujsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky
nezávislosti
uRovněž Komise jako celek je povinna vykonávat své funkce zcela nezávisle.
uFunkční období je pětileté
uOpakovaný výkon funkce je možný
u

Věra Jourová
uje česká politička, podnikatelka a právnička, v letech 2014 až 2019 komisařka pro spravedlnost,
ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově evropské komisi a od prosince 2019
místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyen.

Předseda Komise
uje obdobou předsedy vlády.
uvymezuje směry, v jejichž rámci Komise plní své úkoly, rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby
zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti, vymezuje působnost jednotlivých
Komisařů a jmenuje její místopředsedy z řad členů Komise.
ureprezentuje rovněž Komisi.
u
u
u
u

 Ursula von der Leyen (Německo)
upředsedkyně Evropské komise
uEvropská rada ji 2. července 2019 navrhla na předsedkyni EK.
uEP pak nominaci schválil 16. července 2019, kdy obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla
většinou pouhých devíti hlasů.
u

Rada
udříve Rada ministrů nebo Rada EU, dnes zkráceně pouze „Rada“.
uJe především orgánem rozhodovacím.
uRozhodnutí Rady mají nejčastěji formu aktů sekundárního práva EU: směrnic, nařízení, rozhodnutí,
stanovisek a doporučení.
u
u
u

Složení Rady
uOproti jiným orgánům Unie nemá pevné složení.
uJe orgánem, v němž jsou zastoupeny čl. státy.
uskládá se z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se schází podle potřeby.
uPokud například Rada projednává otázky týkající se životního prostředí, pak se schůzky účastní
ministři životního prostředí každého čl. státu EU a schůzka se nazývá „Rada ministrů životního
prostředí“.
u
u
u

Celkem existuje deset rad různého složení:
uVšeobecné záležitosti
uZahraniční věci
uHospodářství a finance (ECOFIN)
uSpravedlnost a vnitřní věci
uZaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele
uKonkurenceschopnost
uDoprava, telekomunikace a energie
uZemědělství a rybolov
uŽivotní prostředí
uVzdělávání, mládež, kultura a sport
u
u
u
u

Předsednictví v Radě
uPředsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují
zástupci členských států v Radě na základě systému šestiměsíční rotace.
uRadě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
uDo 31.12.2023 Radě EU předsedá Španělsko.
uSídlem Rady je Brusel.
u
u
u

Pravomoci Rady
uSchvalovat evropské právní předpisy – v mnohých politických oblastech spolu s Evropským
parlamentem.
uKoordinovat hlavní směry hospodářské politiky členských států.
uUzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.
uSpolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU.
uRozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na směrech stanovených Evropskou
radou.
u

Hlasovaní v Radě
uMinistři v Radě rozhodují různými způsoby podle toho, o jaké věci jednají. Uplatňují se tři
způsoby hlasování:
u1. prostou většinou;
u2. kvalifikovanou většinou;
u3. jednomyslné;
u

COREPER
uVýbor stálých zástupců členských zemí při Radě EU.
uMnožství projednávaných věcí a nutnost vyjasnění a případného sladění rozdílných stanovisek
členských států vyžaduje, aby každé zasedání Rady bylo připraveno co nejlépe i po věcné stránce.
uTo je úkolem Výboru stálých zástupců na úrovni velvyslanců.

Evropská rada
u(pozor na záměnu s Radou, popř. Radou Evropy).
uje vrcholným politickým orgánem Evropské unie.
uUnii dává nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority.

Složení Evropské rady
utvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou
Komise.
uJejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku
uzasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda.
uVyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady.
u
u

Charles Michel – předseda Evropské rady
uje belgický politik a od prosince 2019 předseda Evropské rady
u v letech 2014–2019 zastával úřad předsedy vlády Belgie

Evropský parlament
uJe jedním z orgánů EU.
uJeho smyslem je reprezentovat zájmy občanů EU.
uPoslanci Parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let.
uPrvní přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu 1979.
u
u

Sídlo Evropského parlamentu
•má tři pracoviště: Brusel (Belgie), Lucemburk a Štrasburk (Francie).
•

Legislativní pravomoc
•spolurozhoduje o přijímání aktů sekundárního práva společně s Radou.
•

Rozpočtová pravomoc
•Roční rozpočet EU schvaluje Parlament společně s Radou.
•Rozpočet musí podepsat předseda EP.
•Parlament má poslední slovo v mnoha rozpočtových položkách.
•

Kontrolní pravomoc
•Parlament může vyslovit nedůvěru Komisi pro její činnost. V takovém případě odstupuje Komise
kolektivně.
•Komise je povinna odpovídat písemně nebo ústně na otázky, které jí pokládá Parlament nebo
jednotliví poslanci. Parlament rovněž projednává výroční zprávy Komise.
•
•

Složení Evropského parlamentu
•Současný parlament má 705 členů (volební období 2019 - 2024) ze všech 27 členských zemí EU.
•Česko má 21 poslanců.
•Volby do Evropského parlamentu se budou konat 6.–9. června 2024
•
•

Předseda Evropského parlamentu
•je volen na 2 a půl roku
•řídí veškeré činnosti Parlamentu, předsedá plenárním zasedáním a přijímá rozpočet
•zastupuje Parlament mimo Evropskou unii a ve vztazích s ostatními orgány EU.
•
•

Předsedkyně EP – Roberta Metsola
uje maltská politička, od ledna 2022 předsedkyně EP.
upo smrti předsedy Davida Sassoliho byla zvolena jeho nástupkyní 458 hlasy ze 690 přítomných
poslanců jako kandidátka nejsilnější europarlamentní frakce, Evropské lidové strany

Evropský veřejný ochránce práv
•je kontrolní orgán
•vyšetřuje stížnosti týkající se nesprávného postupu institucí a orgánů EU
•sídlí ve Štrasburku
•je volen EP na 5 let s možností opakovaného jmenování
•
•

Evropský ombudsman - Emily O'Reilly
uPo svém zvolení Evropským parlamentem v červenci 2013, 1. října 2013 odstoupila z funkce irské
veřejné ochránkyně práv a začala působit jako evropská veřejná ochránkyně práv.
Emily_OReilly (1).jpg

Soudní dvůr EU tvoří:
•Soudní dvůr (byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku.)
•Tribunál
•
•

Soudní dvůr - složení
•Soudní dvůr je složen z 27 soudců, tedy jednoho soudce z každého členského státu.
•Soudci musí být absolutně nezávislí na členských státech.
•
•

Soudní dvůr - soudci
•jsou jmenováni na dobu 6 let, každé 3 roky se obměňuje polovina soudců. Stejná osoba může být
jmenována soudcem opakovaně.
•jsou v členských státech vyňati z pravomocí všech soudních a správních orgánů.
•Jejich imunita je absolutní a vztahuje se tedy i na jejich chování v soukromém životě.
•
•

Generální advokáti
•Jedná se o velmi specifickou funkci.
•mají stejné postavení jako soudci (včetně nezávislosti), je jich 11
•posuzují projednanou věc jak z hlediska skutkového, tak právního
•Vypracovávají stanovisko k jejímu řešení, které prezentují v závěru ústního jednání
•
•

Soudní dvůr vynáší rozsudky v jemu předložených případech
•1. řízení o předběžné otázce
•2. žaloba pro nesplnění povinnosti
•3. žaloba na neplatnost
•4. žaloba na nečinnost
•
•

Tribunál
•Rozhodnutím Rady z 24.10.1988 č. 88/591 byl vytvořen Tribunál, který měl rozhodovat o žalobách
jednotlivců, které byly dosud podávány k SD, začal fungovat 1. září 1989.
•Tribunál se skládá ze dvou soudců z každého členského státu. Soudci jsou jmenováni společnou
dohodou vlád členských států po konzultaci výboru pověřeného vydáním stanoviska ke vhodnosti
kandidátů na funkce soudce.
•Generální advokáti u Tribunálu nejsou.
•
•

Judikatura Tribunálu
•Jeho judikatura se vyvíjela zejména v oblastech:
•duševního vlastnictví,
•spojování podniků,
•kartelové dohody,
•hospodářské soutěže a
•státních podpor.
•
•

Právo primární EU
uPařížská smlouva o zřízení ESUO
uŘímské smlouvy o zřízení EHS a EURATOMu
uSlučovací smlouva
uJednotný evropský akt
uMaastrichtská smlouva o Evropské unii
uAmsterdamská smlouva
uSmlouva z Nice
uSmlouvy o přístupu nových členů
uLisabonská smlouva
u
u
u

Akty orgánů EU (právo sekundární EU)
u1. nařízení (regulations)
u2. směrnice (directives)
u3. rozhodnutí (decisions)
u4. doporučení (recommendations)
u5. stanoviska (opinions)
u
u

Nařízení
uzávazný akt normativní povahy
upřímo zavazuje jak členské státy, tak i osoby, jednotlivce
upoužívá se tam, kde je vhodné určitou otázku regulovat jednotně pro celé EU
unařízení je pro právo EU tím, čím je pro vnitrostátní právo zákon
u

Směrnice
unemá obecnou závaznost ve vztahu k jednotlivcům, je adresována výhradně členským státům
upředepisuje jen výsledek, jehož má být dosaženo, zatímco formy a metody dosažení tohoto cíle
zůstávají na vůli státu
uobsahuje lhůtu, do jejíhož ukončení musí být transponována do vnitrostátního práva
u

Integrace je z tohoto pohledu zajišťována dvojím způsobem:
u1. unifikací práva, tj. „tvrdým způsobem“ prostřednictvím nařízení
uurčitá otázka je upravena výlučně právem EU, které nahradí případnou vnitrostátní legislativu.
uV každodenní praxi je pak používáno právo EU
u2. sbližováním práva, tj. „měkkým“ způsobem prostřednictvím směrnic
usměrnice stanoví právní rámec a cíl, který má být dosažen
u

Rozhodnutí
uje individuálním aktem zavazujícím pouze subjekty, jimž je adresováno, např. osobám nebo státům.
upostrádají na rozdíl od nařízení všeobecnou právní závaznost a nelze je tak považovat za skutečný
pramen práva.
u
u
u
u

Doporučení a stanoviska
uNejsou právními akty a jsou tedy právně nezávazná. Mají jen pomocnou roli, jejich nerespektování
nelze právně sankcionovat.
uDoporučení lze chápat jako svého druhu návody k určitému žádoucímu či preferovanému chování.
uStanoviska vymezují názory a postoje orgánů EU, které je vydaly, k určité věci.
u
u
u

Děkuji za pozornost