LOKALIZACE OBCHODNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA ÚVOD DO LOKALIZACE OBCHODNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ 2. – 3. PROSTOROVÁ (REGIONÁLNÍ) EKONOMIE ¡jedná se soubor modelů a teorií, který popisuje přístup k ekonomické „realitě“ s ohledem na prostorové rozmístění jednotlivých ekonomických subjektů (firem a domácností) s cílem nalézt efektivní přístup k rozvoji území a všech zainteresovaných subjektů ¡samostatný vědní obor rozvíjející se v rámci ekonomických věd, který se zabývá prostorovou dimenzí ekonomického rozvoje (ekonomickými procesy a ekonomickými vztahy subjektů, jejich formováním, interakcí a chováním v kontextu daného území ) ¡vychází z ekonomie, kterou kombinuje zejména s hospodářskou a socioekonomickou geografií ¡relativně mladá vědecká disciplína, počátky lze najít v 1. pol. 19. stol, komplexnější přístupy se začaly prosazovat až v 50. letech století minulého ¡první zmínky o vnímání prostoru však již můžeme zaznamenat u merkantilistů v 15. století - zkoumala se problematika rozmístění mezinárodního obchodu (vzdálenost jako ekonomický činitel) ¡v 18. století prostorové aspekty zkoumali fyziokraté - posuzovali vztahy mezi městem a venkovem, snaha vysvětlit rozdílnosti v pozemkové rentě ve vztahu k poloze pozemku ¡na ně již navázaly komplexní (lokalizační) teorie (viz dále) 2 LOKALIZAČNÍ TEORIE ¡představují souhrn teorií, jejichž cílem je nalézt - identifikovat faktory (podmínky) ovlivňující lokalizaci ekonomických aktivit v prostoru a vysvětlit prostorové rozmístění ekonomiky ¡lokalizační faktory jsou specifické vlastnosti daných míst, které mají vliv na umístění socioekonomických aktivit (infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla, průmyslová tradice aj.) ¡lokalizační teorie: ¡vznikaly z podnětu kapitalistických vlastníků, kteří hledali optimální – nejvýhodnější místo pro umístění své firmy ¡vycházejí tak z mikroekonomického přístupu ¡lokalizace je tak jedním z nejdůležitějších rozhodnutí firmy ¡smyslem je optimalizovat polohu jednotlivého podniku s cílem maximalizovat zisk, tržby či jinou požadovanou proměnnou (např. maximalizovat ekonomickou rentu) ¡jsou považovány za předchůdce teorií regionální rozvoje 3 LOKALIZACE OBCHODNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ ¡určování polohy, místa, lokality umístění objektu v prostoru ¡hledání vhodné geografické oblasti pro umístění firmy (podniku) s odkazem na její stanovené cíle, požadavky a specifika ¡každé místo disponuje odlišným souborem lokalizačních faktorů potenciálně vhodných pro umístění „té či oné“ firmy ¡ty mohou mít povahu geografickou, ekonomickou, environmentální, kulturní, technologickou, sociálně-politickou, právní, vzdělanostní - kvalifikační aj. ¡lokalizační faktory lze tradičně členit na ekonomické (objektivní) a neekonomické (subjektivní) nebo s ohledem na moderní pojetí na tvrdé (měřitelné) a měkké (neměřitelné, jejich podstata je psychologická či sociologická) ¡otázkou lokalizace firmy tak lze doplnit standardní ekonomické otázky: (1) co vyrábět, (2) jak vyrábět a (3) pro koho vyrábět – tedy (4) kde vyrábět OBECNÝ PROCES ROZVOJE EKONOMIK (GRADUALISTICKÉ TEORIE) ¡primitivní, soběstačné ekonomiky s nízkou mírou investic a malým objemem meziregionálního obchodu ¡ekonomiky s rozvinutější vnitroregionální dělbou práce a vyšší specializací → intenzivnější doprava a obchod, vznik nové vrstvy obyvatel ¡prohlubování meziregionálního obchodu a intenzivnější formy zemědělské produkce ¡industrializace zejména v odvětvích navázaných na zemědělství ¡specializace v dalších odvětvích, prohlubování industrializace ¡postindustriální společnost, globalizace a internacionalizace, rozvoj služeb, zvětšuje se význam postavení vědy a výzkumu, vznik technických elit, upozaďuje se výroba hmotných statků na úkor tvorby a užití inovací ¡ ¡klíčovou roli měly dopravní náklady a celkové transakční náklady, dnes je to spíše souhrn aglomeračních efektů ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE ¡přidaná hodnota (added value): představuje (dodatečnou) hodnotu, kterou ekonomický subjekt (firma) vytvoří a přidá k externě nakoupeným vstupům ¡hodnota, kterou výrobce přidá svým úsilím k hodnotě nakupovaných meziproduktů, tj. surovin, materiálů, paliv, polotovarů a služeb ¡přidaná hodnota představuje rozdíl mezi tržní cenou výrobku a cenou meziproduktů ¡všeobecná snaha o maximalizaci přidané hodnoty ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE – INDUSTRIALIZACE A TECHNOLOGICKÝ POKROK ¡industrializace: evoluční proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové (zemědělské – agrární + řemeslné - rukodělné) společnosti ve společnost industriální (průmyslovou) a společnost postindustriální, orientovanou na sektor služeb ¡mechanizace: nahrazení lidské či zvířecí síly stroji ¡automatizace: využívání samočinných systémů k řízení technologických zařízení a procesů, zejména v oblasti výroby ¡snižuje potřebu přítomnosti člověka při vykonávání určité činnosti ¡digitalizace: proces zavádění využívání digitálních technologií do různých oblastí výroby i života společnosti ¡robotizace: proces založený na autonomní práci softwarových robotů, zejména ve výrobě ¡plně nahrazuje pracovní sílu ¡technologický pokrok: proces zdokonalování výrobních a pracovních procesů, organizace a také samotných prostředků → výroba nových výrobků (inovace) nebo výrobků s novými užitnými vlastnostmi, které lépe uspokojují společenské i individuální potřeby ¡průběhu technického pokroku dochází také ke strukturálním a organizačním změnám výroby i společnosti ¡projevuje se ve všech složkách industrializace (mechanizace, automatizace, digitalizace či robotizace) ¡stojí za růstem produktivity práce, společenských úspor či zvýšené užitné hodnoty výroby i produkce ETAPY INDUSTRIALIZACE DLE FÁZÍ VĚDECKO-TECHNICKÉ REVOLUCE „AGLOMERAČNÍ“ EFEKTY ¡jsou to efekty, které vyplývají z koncentrace (prostorové blízkosti) firem a obyvatel → soustředěním trhu pracovních sil a ostatních výrobních faktorů do malého místa ¡zvláštní typ externalit spojených s koncentrací socioekonomických aktivit → čím vyšší koncentrace, tím vyšší jsou aglomerační efekty ¡pozitivní (úspory) a negativní (náklady) ¡pozitivní vedou k prohlubování koncentrace a lokalizaci dalších subjektům, zatímco negativní efekty povedou k jejich dislokaci ¡aglomerační úspory mají vliv na produkční funkci dané firmy → snižují její náklady a poskytují dané firmě konkurenční výhodu ¡rozeznáváme je na úrovni jednotlivých subjektů (zejména firem), odvětví či daného místa ¡obecně efekty (úspory) dělíme je na efekty interní (vnitřní) a externí (vnější - aglomerační) Pojem aglomeračních úspor zavedl poprvé německý ekonom Alfred Weber: aglomerační úspory vyplývají z prostorové blízkosti ostatních firem a mohou se projevovat jako úspora nákladů na infrastrukturu, nižší dopravní náklady, existence speciálních služeb, obslužného zázemí, využívání stejných technologií apod. Avšak při zvyšování koncentrace v území (území má své limity!) se mohou změnit v nevýhody, které se projeví například rostoucími cenami pozemků, devastací životního prostředí, nebo náklady na přetíženou infrastrukturu. ÚSPORY ¡vnitřní (interní/endogenní) – vznikají faktory nacházející se uvnitř firmy (firma např. rozšíří výrobní kapacity, zlepší technologii výroby, lepší dělba práce apod.), obvykle přímo vyplývají z rozsahu produkce ¡úspory z rozsahu (economies of scale) jsou pojem z oboru mikroekonomie, pod kterým se rozumí výhody, které skýtá provoz či výroba ve větším měřítku ¡náklady na výrobu dodatečné jednotky klesají s rostoucím objemem výroby ¡úspory ze specializace – přínosy vzniklé z prohlubování specializace ¡vnější (externí/exogenní; AGLOMERČNÍ) – vznikají díky faktorům mimo firmu, firma jich dosahuje expanzí odvětví, kterého je součástí, obecným růstem kvalifikace pracovní síly, nalezením nových surovinových zdrojů, účastí v klastru, implementace inovací a technologických postupů, zlepšení infrastruktury apod. ¡lokalizační faktory (localization factors) - specifické vlastnosti daných míst, které mají vliv na umístění socioekonomických aktivit ve formě úspor z lokalizace (v různé míře je mohou dosahovat všechny jednotky lokalizované v daném prostoru a projevuje se zejména růstem produktivity a poklesem nákladů) ¡patří zde také tzv. úspory z urbanizace, které vyplývají z koncentrace obyvatelstva (dostupnost kvalifikované pracovní síly, možnosti kooperace a vyšší specializace apod.) difúze inovací = snadné předávání inovativních postupů v rámci prostorově koncentrovaných firem úspory z lokalizace = využití dostupné infrastruktury a snížení dopravních nákladů, sdílení obslužných závodů či stejných technologií, difúze inovací, zesílení vazeb mezi podniky a tvorba vztahů EXTERNALITY ¡činnost (výroba, spotřeba, chování) jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali přínosy, za ně platili ¡jedná se o vedlejší, nezamýšlený efekt určité činnosti, který je jednosměrný, neekvivalentní a neprocházející trhem (jedná se o selhání trhu) ¡externí náklad nebo výnos nějaké činnosti (finanční i nefinanční) ¡externí náklad, negativní (záporná) externalita (náklad činnosti, který nesou jiní lidé než ti, kteří ji vykonávají), společensky je žádoucí externalitní náklady potlačovat ¡externí přínos, pozitivní (kladná) externalita (přínos činnosti, který připadne jiným lidem než těm, kteří ji vykonávají), společensky je žádoucí externalitní přínosy podporovat ¡členění: ¡podle prostorového působení (místní, regionální , národní, mezinárodní, globální ¡podle funkce, která je jimi ovlivněna: externality spotřeby (ovlivnění funkce užitku) a externality produkce (produkční funkce) ¡podle účinku (pozitivní, negativní, reciproční) ¡podle schopnosti penetrace mezi sektory (externality v rámci daného sektoru (odvětví), externality uvnitř daného sektoru s dopadem do dalšího sektoru) ¡podle vlivu na ekonomickou efektivnost (s adresným ekonomickým dopadem, s plošným ekonomickým dopadem, bez ekonomického dopadu) celkové společenské náklady = celkové soukromé náklady + suma externích nákladů celkové společenské přínosy = celkové soukromé přínosy + suma externích přínosů DALŠÍ VYBRANÉ EFEKTY ¡přímé a nepřímé ¡efekt změny proměnné vyvolané změnou endogenní veličiny ¡efekt změny proměnné vyvolané změnou exogenní veličiny (změny vyvolané faktory vně systém), např. externalitní efekty ¡synergické ¡efekt spolupůsobení, součinnosti více činitelů, který je však kvantitativně či kvalitativně jiný než jejich prostý součet ¡působením synergických efektů vzniká výsledek, který je větší než součet dílčích složek (1+1>2) ¡multiplikační ¡efekt při němž dochází v situaci, kdy zvýšení nebo snížení jedné (exogenní) proměnné způsobí násobné, přírůstkové zvýšení nebo snížení proměnné druhé (endogenní) ¡spillover effect (efekty přelévání) ¡identifikujeme ho v celé řadě oblastí, kdy se nám jedna, třeba i zdánlivě nesouvisející událost či jev promítne do událostí či jevů jiných „jinde“ DĚKUJI ZA POZORNOST.