LOKALIZACE OBCHODNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA VYBRANÉ TEORIE LOKALIZACE 9. OBSAH ¡Vybrané (regionální) teorie ve vztahu k lokalizaci obchodních příležitostí ¡ ¡teorie mezoekonomiky (S. Holland) ¡teorie výrobních cyklů (R. Vernon) ¡teorie ziskových cyklů (A. Markusen) ¡teorie výrobních okrsků (např. Brusco, 1980) ¡teorie kumulativních příčin (G. Myrdal; 1957) ¡teorie exportní základny (D. C. North; 1955) ¡teorie učících se regionů (Lundvall, 1992; Morgan, 1997) 2 v těchto vybraných „prostorových“ teoriích lze najít určité vysvětlení, proč jsou ty nebo ty firmy lokalizovány na tom či onom území jak v rámci jedné země tak mezi státy obecně •teorie jsou poplatné své době a místům, kde byla zkoumána TEORIE MEZOEKONOMIKY ¡velké firmy a jejich blízká koncentrace v prostoru – vytvářejí specifický sektor, tzv. „mezoekonomiku“ → jejich lokalizace posiluje ekonomickou (sociální, společenskou …) sféru území, které se stává vyspělejším, než území jiná ¡tyto firmy často dosahují pozice monopolu či oligopolu → mají významnou lobbovací i odběratelsko-vyjednávací sílu, disponují specifickými možnostmi boje s konkurencí (ceny, nákladů aj.), mohou snižovat daňové odvody transferem daňových povinností do tzv. daňových rájů, mají předpoklad získat výhodněji finanční zdroje, rychleji inovují apod. → další prohlubování koncentrace firem v takovémto území ¡existence těchto „velkých firem“ negativně ovlivňuje počet, velikost a strukturu firem v méně vyspělých regionech a narušuje také „zdravé“ podnikatelské prostředí v regionech vyspělých 3 TEORIE VÝROBNÍCH CYKLŮ ¡vycházíme z předpokladu, že regiony jsou odlišně disponovány podmínkami, zdroji a předpoklady pro výrobu určitého produktu v závisti na jeho životním cyklu (zralosti); třífázový cyklus výrobku: ¡fáze nového výrobku: výroba je lokalizována v nejvyspělejších regionech, které disponují komparativní výhodou v oblasti technologické vyspělosti, vysoce kvalifikované pracovní síly a „moderního“ velkého trhu doprovázeného tržním prostředím příznivě a snadno přijímacím noviny; sídlí zde také ústřední firmy → intenzivní dohled nad vývojem, výrobou a zaváděním tohoto produktu na spotřebitelský trh ¡fáze zralého výrobku: růst objemu výroby a exportu→ úspory z rozsahu i snižování výrobních nákladů → pokles cena výrobku, růst konkurence v regionu ¡fáze standardního výrobku: vyspělý region ztrácí komparativní výhodu, produkce vyrábí ve velkých sériích strojově, není potřeba kvalifikovanou pracovní sílu → tlak na další snižování nákladů (skrze rostoucí konkurenci) – nejčasněji skrze levnou pracovní sílu → výroba se přesouvá do méně vyspělých regionů s levnění pracovní silou, které posilují svoji exportní pozici pro daný výrobek ¡výroba se bude v průběhu cyklu přesouvat do regionů s aktuálně nejlepšími výrobními podmínkami pro danou fázi výrobku → firmy budou zvažovat lokalizaci svých aktivit mezi regiony dle životního cyklu svého produktu, pokud jim tento podléhá 4 TEORIE ZISKOVÝCH CYKLŮ 1 ¡vychází a navazuje na teorii výrobních cyklů ¡teze této teorie je, že prosperita regionu závisí na chování velkých firem, které se snaží dosáhnout velkých zisků („superzisků“) → firemní strategie se liší v jednotlivých fázích cyklu zisku, a ty přímo ovlivňují lokalizaci daných firem v prostoru: 1.fáze nulových (záporných) zisků: vznik odvětví, objem výroby je malý, stejně jako zaměstnanost, výroba je náročná na kvalifikovanou pracovní sílu, koncentrace výroby do jedné nebo několika lokalit ve vyspělém regionu 2.fáze superzisků: monopolní/oligopolní postavení na trhu – technologický náskok firmy či několika firem, růst vysoce kvalifikované pracovní síly. Dochází k aglomeraci z důvodu vysoké náročnosti na vědu, výzkum, design, marketing apod. – firma intenzivně spolupracuje se specializovanými firmami. Vytváří se velké aglomerace koncentrovaných firem, resp. metropolitních areálů. 5 TEORIE ZISKOVÝCH CYKLŮ 2 3.fáze normálních zisků: zjednodušení technologie výroby, vstup konkurence – tlak na pokles cen – intenzivní hledání úspor ve výrobě a hledání nových trhů → změna struktura zaměstnanosti ve prospěch dělnických profesí. Produkce se vyznačuje prostorovou disperzí vzhledem k novým trhům a využití levnější pracovní síly. 4.fáze normálních „plus“ nebo „mínus“ zisků: nasycení poptávky, tlak na oligopolizaci (vyšší zisky) nebo eskaluje konkurence (minimální zisky), dochází již k odlivu kapitálu do nových, výnosnějších odvětví, zpomaluje se či zastavuje proces prostorové disperze. 5.fáze ztráty: odvětí charakterizujeme jako zastaralé, omezení nebo ukončení výroby a odchod firem do odvětví jiného či nového, uzavírají se závody, dochází k tzv. delokalizaci. Obvykle se tak již děje v periferních, méně vyspělých regionech. ¡hlavní mechanismy nutící firmy ke změnám strategií jsou změny v potřebě koncentrace výrobních a řídících funkcí, difúzi inovací, konkurence a změny ve vztazích práce a kapitálu 6 TEORIE VÝROBNÍCH OKRSKŮ ¡místa s vysokou koncentrací malých firem v daném odvětví a výrobní specializací ¡týká se malých a velmi malých firem, které spolu dokáží specifickým způsobem mezipodnikově spolupracovat a pružně reagovat na měnící se podmínky trhu (poptávku aj.) ¡souvisí s lepší dostupností specializovaných informací, dostupností oborově kvalifikované pracovní síly, extrémním stupněm dělby práce, úsporami plynoucí z používání specializované infrastruktury a dodavatelů (aglomerační – vnější úspory) + pocit kolektivní sounáležitosti, důvěry a tradičních hodnot ¡dnes je podmínkou také schopnost firem vytvářet znalosti, kombinovat je se svými schopnostmi a zapojit se do globálních znalostních toků 7 TEORIE KUMULATIVNÍCH PŘÍČIN ¡změna nevyvolá opačnou reakci, ale další změny, které umocní tuto změnu původní ¡jakmile se jeden regionu vyvíjí rychleji než ostatní (má lepší sektorovou strukturu, geografickou polohu apod.) → lépe využívá vnitřní a vnější úspory), pak se rozdíl mezi ním a ostatními bude dále prohlubovat a tento region bude „bohatnout“ ¡připouští i negativní (destruktivní) kumulativní mechanismus, např. krach továrny) ¡klíčové jsou aglomerační úspory (zejména dopravní náklady) díky vzájemné blízkosti firem, společné využívání rozvinuté infrastruktury, přítomnost marketingových organizací, vysoký tržní potenciál, dostatek kvalifikovaných pracovních sil, vysoká hustota informací, vysoký počet příležitostí, koncentrace vědy a výzkumu aj. → vysoká atraktivita → příliv dalších investic (odčerpání zdrojů z méně vyspělých regionů do těch vyspělých) → progrese podnikatelského prostředí →příliv nových firem a posilování pozice těch stávajících 8 TEORIE EXPORTNÍ ZÁKLADNY ¡rozvoj území souvisí s poptávkou na světových trzích po zboží, které se na daném území produkuje → význam vnějších úspor včetně aglomeračních výhod a technologického pokroku → specializace v exportních odvětvích→ regiony se rozvíjejí na podnět vnějších impulsů, tedy na schopnosti místních firem vyprodukovat úspěšnou exportní komoditu → dominantní role exportu a exportních firem ¡exportní odvětví (základní sektor) pak doplňují „doplňková“ (obslužná) odvětví, jejichž „úspěšnost“ přímo koreluje s úspěšností exportních odvětví Øprohlubování koncentrace a úspěšnosti exportních firem a dosahování aglomeračních výhod jednak motivuje další firmy k lokalizaci (platí také pro obslužná odvětví), na druhou stranu je potřeba mít na zřeteli aglomerační „horizont“ 9 TEORIE UČÍCÍCH SE REGIONŮ ¡zdrojem konkurenceschopnosti ve 21. století budou vědomosti, schopnosti učit se a vytvářet kulturní klima, které napomáhá inovacím, kreativitě a novým způsobům interpretace reality ¡které faktory dokáží „udržet krok“ s rostoucí dynamikou (ne vždy konzistentních) strukturálních změn v ekonomikách? → je to specifický proces učení a schopnost utvářet inovativní klima, schopnost kombinovat znalosti a „fyzické“ schopnosti a spolupracovat → vytvářet nové produkty z pohledu trvale udržitelné konkurenceschopnosti ¡schopnosti učit se a inovovat jsou považovány za klíčový mechanismus regionální diferenciace, který se bude pravděpodobně dále prohlubovat (významná je i mezifiremní mobilita pracovníků) ¡znalosti představují nejstrategičtější „surovinu“ → určují lokalizaci firem a jejich rozhodování o ní 10 DĚKUJI ZA POZORNOST. čerpáno z: Blažek, J. a Uhlíř, D., 2020. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Univerzita Karlova v Praze: Nakladatelství Karolinum