Úvod do teorie spotřebitele Obsah přednášky 1. 1.Pojem užitek 2.Celkový a mezní užitek 3.Podmínka rovnováhy spotřebitele 4.Individuální poptávka za předpokladu přímé měřitelnosti užitku 5.Indiferenční analýza 6.Speciální tvary indiferenčních křivek ¡ ¡ Užitek Pojem užitek ¡ ¡Subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby určitého statku ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Význam užitku: ¡Klíčová role při formování poptávky po daném statku ¡Cíl spotřebitele – maximalizace užitku ¡ Subjektivnost ¡Kardinalistická verze užitku ¡ lUžitek je přímo měřitelný ¡ ¡ ¡Ordinalistická veze užitku ¡ lUžitky nelze vyjádřit číselnou hodnotou, lze jen srovnávat l ¡ Kardinalistická a ordinalistická verze užitku Celkový a mezní užitek ¡ ¡Celkový pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby určitého množství statku ¡ ¡ ¡ ¡S růstem množství spotřebovaného statku celkový užitek roste ¡ ¡Bod nasycení - mezní užitek roven nule (celkový užitek je maximální) ¡ Celkový užitek (TU) Funkce celkového užitku Q TU TU TU1 Q1 Q2 Q3 TU2 TUmax Bod nasycení Množství statku Výše užitku ¡ ¡Změna celkového užitku při spotřebě dodatečné jednotky daného statku ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Mezní užitek (MU – Marginal Utility) DTU MU = DQ Zákon klesajícího mezního užitku Funkce mezního užitku Q MU MU MU1 Q1 Q2 Q3 MU2 MU3 Bod nasycení Množství statku Výše mezního užitku Příklad Q (ks) 1 2 3 4 5 6 TU 10 18 24 28 30 30 MU Jana má ráda koblížky. Její užitek z konzumace koblížků zachycuje tabulka a)Doplňte tabulku b)Zakreslete celkový a mezní užitek do grafů 10 6 4 2 0 8 18-10 24-18 Celkový užitek Q TU TU 10 1 18 2 3 4 24 28 30 5 6 8 2 4 6 10 Mezní užitek Q MU MU 10 1 6 2 3 4 4 2 0 5 6 8 Rovnováha spotřebitele Cíl spotřebitele ¡Spotřebitel usiluje o maximalizaci užitku Chce nakoupit takový koš statků a služeb, který mu zajistí maximální užitek ¡ Užitky a oběť ¡Spotřebitel nemůže spotřebovat neomezené množství statku ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Má k dispozici jen omezený důchod Spotřebitel poměřuje: ¡ užitky - přínosy, které mu plynou ze spotřeby ¡ oběti - náklady, spojené s pořízením statků Rovnováha spotřebitele ¡Situace, kdy spotřebitel nemohl uskutečnit lepší volbu ¡ ¡ ¡ Spotřebitel maximalizuje užitek (vzhledem k oběti) Podmínka rovnováhy spotřebitele ¡Při nákupu jednoho statku: ¡ l Při nákupu více statků: Při nákupu dvou statků: P = MU MUx MUy = Px Py MUx MUy MUz MUn = = = … = Px Py Pz Pn Příklad – jeden statek Q (ks) 1 2 3 4 5 6 MU 10 8 6 4 2 0 CS Jana má ráda koblížky. Její mezní užitek z konzumace koblížků zachycuje tabulka. Jeden koblížek stojí v pekárně kam Jana chodí 6Kč. a) Určete, kolik koblížku se Jana rozhodne nakoupit b) Určete přebytek spotřebitele pro každý koblížek a celkový přebytek spotřebitele 4 10-6 8-6 2 0 -2 -4 -6 MU=P Þ 6 = 6 u 3 koblížků CS = TU – P.Q = (10+8+6)-3.6 =6 Příklad – dva statky Q (ks) 1 2 3 4 5 6 MUx (koblížky) 10 8 6 4 2 0 MUy (tatranky) 6 5 4 3 2 1 Jana má ráda koblížky, které stojí 6 Kč a tatranky, které stojí 3 Kč. Její mezní užitek z konzumace koblížků a tatranek zachycuje tabulka. a) Vybere si Jana kombinaci 1 koblížku a 5 tatranek nebo 2 koblížků a 3 tatranek? MUx/Px = MUy/Py 1 kobliha a 5 tatranek 10/6 ¹ 2/3 Þ 1,7 > 0,67 2 koblihy a 3 tatranky 8/6 = 4/3 Þ 1,3 = 1,3 Odvození individuální poptávky (předpoklad měřitelnosti užitku) Individuální poptávka ¡ Poptávka konkrétního spotřebitele po daném statku ¡ ¡ Funkční vztah mezi tržní cenou a poptávaným množstvím statku Spotřebitel bude ochoten poptávat právě takové množství, kdy platí: P=MU Individuální poptávka spotřebitele je totožná s křivkou mezního užitku Křivka individuální poptávky Q P MU=d 1 2 3 4 6 2 0 5 6 8 Cena statku Poptávané množství 10 Indiferenční analýza (neměřitelnost užitku) Východiska ¡Užitky nejsou přímo měřitelné ¡ ¡Nelze je vyjádřit číslem ¡ ¡Spotřebitel je schopen jednotlivé koše statků porovnávat ¡ ¡Preferenční stupnice lPreferovanější a méně preferované koše lStejně preferované koše - koše, přinášející stejný užitek l Indiferenční křivka (IC) ¡Křivka lhostejnosti ¡ ¡Zachycuje veškeré kombinace dvou statků, které přináší spotřebiteli stejný užitek ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Jsou pro něj stejně dobré Indiferenční křivka X Y IC 6 1 10 2 3 4 4 3 A B C D Množství statku X Množství statku Y Vlastnosti indiferenčních křivek ¡Jsou klesající lZvyšujeme-li množství jednoho statku, množství druhého musíme snižovat ¡ ¡Ryze konvexní lZákon substituce – čím více máme statku, tím méně je vzácná l ¡V každém bodě je indiferenční křivka lIndiferenční mapa ¡ ¡Vzdálenější od počátku – vyšší užitek ¡ ¡Neprotínají se lJeden koš nemůže přinášet dvě úrovně užitku ¡ ¡ Klesající a ryze konvexní X Y IC 6 1 10 2 3 4 A B C D DY =-2 DY =-4 DY =-1 DX=+1 DX=+1 MUx klesá MUy roste 4 3 DX=+1 Mapa indiferenčních křivek X Y IC 6 2 4 10 A B IC IC Vyšší užitek C Neprotínají se X Y 6 4 B IC IC Jeden koš nemůže přinášet dvě úrovně užitku Zvláštní tvary indiferenčních křivek Tvar indiferenčních křivek ¡Závislý na: ¡preferencích spotřebitele ¡Vzájemném vztahu spotřebovávaných statků l Dokonalé substituty a komplementy ¡Substituty – statky které plní stejnou funkci ¡ lDokonalé substituty – spotřebiteli je jedno, který z daných statků nakoupí. Resp. je ochoten je nahrazovat v konstantním poměru l ¡Komplementy – statky, jejichž spotřeba se doplňuje ¡ lDokonalé komplementy – spotřebiteli tyto statky chce spotřebovávat v konstantním poměru l ¡ Dokonalé substituty X Y IC 7 1 8 2 3 6 5 A B C Vyšší užitek 8 IC IC Spotřebitel statky nahrazuje v konstantním poměru Dokonalé komplementy X Y IC 2 1 1 2 3 3 A B C Vyšší užitek IC IC Spotřebitel statky nenahrazuje, chce je spotřebovávat v konkrétním poměru Blízké substituty či komplementy ¡Pokud jsou statky v substitučním vztahu, indiferenční křivky jsou relativně ploché. lMíra, ve které je spotřebitel statky ochoten nahrazovat se během spotřeby dramaticky nemění. ¡ ¡Pokud jsou statky v komplementárním vztahu, indiferenční křivky jsou výrazně zaoblené. lSpotřebitel preferuje určité kombinace statků před situací, kdy má velké množství jen jednoho ze statků. l lČím bližší jsou statky substituty, tím plošší jsou indiferenční křivky ¡ Blízké substituty X Y IC 7 1 10 2 3 4,5 4 2,5 Blízké komplementy X Y IC 5 1 10 2 3 3 4 3,5 Děkuji za pozornost