Současná makroekonomická teorie a praxe se zaobírá zejména těmito tématy:

1. Globální ekonomická nestabilita: Světová ekonomika se potýká se zvýšenou mírou nestability, kterou ještě zhoršují události jako pandemie COVID-19, geopolitické napětí a volatilita finančních trhů. Ekonomové se snaží těmto jevům porozumět a vypracovat strategie ke stabilizaci ekonomik.

2. Nerovnost příjmů: V mnoha zemích se zvětšují rozdíly mezi bohatými a nízko příjmovými skupinami obyvatel, což vede k nárůstu sociálních a ekonomických rozdílů mezi obyvatelstvem. Tento problém se stal postupně  ústředním tématem ekonomů, kteří hledají způsoby, jak podpořit spravedlivější růst, tj. aby ekonomický růst generoval rovnoměrnější rozdělování důchodu.

3. Změna klimatu: Změna klimatu má rozsáhlé ekonomické důsledky, které se dotýkají nejrůznějších odvětví od zemědělství až po pojišťovnictví. Ekonomové stojí v čele navrhování politik, které mají zmírnit dopady změny klimatu a přejít na udržitelnější ekonomiku. Je však otázkou, zdali regionální změna environmentální politiky je dostatečná pro eliminaci negativních dopadů klimatických změn na ekonomiku a společnost.

4. Technologie a její vliv na nezaměstnanost: Automatizace, robotizace a umělá inteligence mění rychle a intenzivně nejen průmyslová odvětví ale i služby,  což vede k obavám ze ztráty pracovních míst a budoucnosti lidské práce v některých oborech. Ekonomové zpravidla zkoumají, jak připravit pracovní sílu a zaměstnavatele na tyto změny, což by v konečném důsledku mohlo přispět k tomu,  aby byly přínosy technologického pokroku uplatnitelné napříč všemi odvětvími ekonomiky.

5. Veřejné zdraví: Pandemie COVID-19 zdůraznila kritický vztah mezi veřejným zdravím a ekonomikou. Ekonomové analyzují ekonomické dopady této pandemie a podílejí se na navrhování politik pro lepší zvládání budoucích zdravotních krizí ve smyslu větší odolnosti společnosti a ekonomiky, která by mohla vést k rychlejšímu zotavení se.

6. Udržitelný rozvoj: Stále více se uznává potřeba vyvážit hospodářský růst s ochranou životního prostředí a sociálním začleněním. Ekonomové přispívají k rozvoji cílů a strategií "trvale" udržitelného rozvoje.

7. Finanční stabilita: Globální finanční systém je stále zranitelný vůči otřesům, jak je patrné z různých finančních krizí v nedávné historii (viz roky 2008 až 2009). Ekonomové se podílejí na posilování finanční regulace a vývoji nástrojů pro prevenci a zvládání finančních krizí.

8. (De)Globalizace a obchod: Vzestup protekcionismu a výzvy pro globální obchodní systém, který byl signifikantně narušen v průběhu pandemie Covid-19, představují významné překážky pro trvalý ekonomický růst. Ekonomové diskutují o budoucnosti (de)globalizace a snaží se pochopit její důsledky pro ekonomický rozvoj zemí či integračních uskupení.

9. Demografické změny: Stárnutí populace v mnoha vyspělých zemích spolu se změnami migračních vzorců vytváří ekonomické výzvy související s důchodovými systémy, zdravotní péčí a trhy práce. Jedná se zejména o změny ve struktuře pracovní síly, tlaky na finanční udržitelnost důchodových a zdravotních systémů. V neposlední řadě se bude měnit rozložení spotřebitelských vzorců s významným dopadem na spotřebitelskou poptávku a potažmo i růstové možnosti ekonomiky.

10. Rozdíly v přístupu ke vzdělání: Přístup ke kvalitnímu vzdělání je v mnoha částech světa nerovný, což přispívá k širším ekonomickým nerovnostem ve společnosti. Ekonomové zkoumají způsoby, jak zlepšit vzdělávací systémy a jejich financování, což by mohlo v konečném důsledků vést k lepšímu přístupu ke vzdělávacím příležitostem.

Literatura ke studiu: