177
OVLIVŇUJE MOTIVACE K PODNIKÁNÍ VNÍMÁNÍ
PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ? PŘÍPADOVÁ STUDIE
Z MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
DOES SELF-MOTIVATION TO START-UP BUSINESS AFFECT
AN EVALUATION OF BUSINESS ENVIRONMENT? CASE STUDY
FROM MORAVIAN-SILESIAN REGION
Jarmila Šebestová
Abstract: The main goal of this paper is to compare and contrast relationship between
self-motivation to start-up and evaluation of business environment in Moravian-Silesian
region. There were used primary research data in comparison with socio economic
indicators between districts of the region. Own analysis is divided into four steps, when
causal based model is presented to describe differences between two main types
of motivation – push and pull. New positive trends could be identified as a source
of sustainability in the area of the connection between the motivation to start-up
and business environment. Regional business environment represents the supportive
infrastructure for entrepreneurship such as entrepreneurship-friendly laws and regulations
in the area of establishing a business, the existence of supporting services for business
founders as well as for established firms. Spatial analysis is needed to find deeper
connections with the location of the company and their local business condition to evaluate
regional business environment in Moravian-Silesian Region. The existence of regional
entrepreneurship sub-environments is one theoretically plausible explanation for spatial
variations in entrepreneurship activity within districts.
Keywords: Motivation, Moravian-Silesian Region, Entrepreneurship environment,
Small business.
JEL Classification: L26, R11, C14.
Úvod
Podnikání samotné je vždy nerozlučně spjato s osobou podnikatele, s realizovanou
podnikatelskou příležitostí, tvorbou hodnoty a finálně s inovacemi. Proces podnikání ovšem
nejvíce determinuje podnikatel sám následujícími způsoby [18]: (a) osobní motivací,
pramenící z touhy po úspěchu, ale ta nikdy sama nemůže zaručit úspěšné podnikání, pokud
nejsou jasně stanovené cíle a dobře implementovaná strategie [16], která v sobě soustřeďuje
snášení rizika a kontrolu provedené činnosti; (b) sociálním prostředím, jež může podporovat
kariéru podnikatele, nebo ji naopak zcela brzdit. Zde je možno zařadit nalezení nových
příležitosti pro podnikání, včetně vhodných zdrojů [24]; (c) vnějším podnikatelským
prostředím, kdy na něj působí zejména kulturní a politické faktory, které ovšem mohou
povzbudit a urychlit podnikatelské rozhodování [2]. Důvěra jedince ve vlastní podnikání tak
finálně ovlivňuje nejen vnímání podnikatelského prostředí, ale také jeho podnikatelský
úspěch [13],[22].
Cílem článku je vyvodit závěry z kauzální analýzy mezi motivačními faktory
pro podnikání a vnímání podnikatelského prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit
178
v Moravskoslezském kraji na základě meziokresních rozdílů (LAU 1) z provedeného
primárního šetření. Ojedinělost zpracování tématu lze spatřovat v propojení obou vlivů
(prostředí a motivace), která se v publikovaných studiích nevyskytuje [14],[37]. Současně
byl zvolen segment „zavedených podniků“, kterému je v literatuře věnována minimální
pozornost, protože se především zabývá „novým“ podnikáním [3],[8], [9], [15].
1 Formulace problematiky
1.1 Vztah podnikatelského prostředí a podnikatelské aktivity
Podíváme-li se na základní definici podnikání, nacházíme v ní rozpor, co vlastně má
podnikání přinášet. Za prvé, stojí tu statická definice o tvorbě něčeho nového [7] a protipól,
který jednoznačně tvrdí, že podnikání má vést k inovacím a potom je i udržitelné [5].
Podnikání a inovace jsou z tohoto pohledu prezentovány jako stabilní a měřitelné proměnné,
které ovlivňují udržitelnost podnikatelské společnosti. Ovšem známé Druckerově [5]
definici předchází Schumpeter [25], který podotkl, že inovace, která bude nabízena na trh,
jednoznačně posune ekonomickou rovnováhu na trhu, a to díky tomu, že podnikatel objevil
novou příležitost a vytvořil novou hodnotu, podnikatel významně ovlivní další vývoj
ve strategickém využívání zdrojů. Lze tedy souhlasit s tím, nerozvojové vlivy regionu jsou
generovány podnikatelským sektorem [37]. Tvorba konkurenčních výhod a tím samotného
rozvoje podnikání ve vybraném regionu je výsledkem spolupůsobení společenských,
politických a tržních sil [26]. Jelikož v prezentovaných studiích je podnikatel definován
zejména ve statickém pohledu, za nezměněných podmínek na trhu, často bez vykázaných
nejistot v prostředí, proto byla vybrána oblast podnikání v malých a středních podnicích,
kdy podnikatel splňuje oba pohledy z předchozích definic, a to tím, že (a) je v každodenním
kontaktu se svými zákazníky a zastřešuje jak pozici odborníka, manažera a podnikatele,
často v jedné osobě (očekává se dialog), (b) očekává se, že bude tvořit pro zákazníka stále
něco nového (očekává se inovace). Prvotní motivace je motorem, který pohání podnikatele
také k inovační činnosti.
1.1.1 Motivační faktory podnikání
Motivační faktory můžeme rozdělit dle metodiky výzkumné organizace GEM [14]
na push a pull motivy podnikání. Dle Segala et al. [23] je můžeme charakterizovat takto:
(a) Push motivy jsou vnímány jako negativní externí síly, které působí na motivaci
k podnikání a do podnikání je podnikatel tlačen negativními událostmi a nespokojeností
s pracovištěm, rizikem nezaměstnanosti nebo nedostatkem růstových možností
do podnikatelských aktivit. (b) Pull motivy lze charakterizovat jako motivy, kdy člověk
podnikat chce, protože je vnitřně motivován, je přitahován existujícími atraktivními
a úspěch slibujícími hospodářskými příležitostmi. Má svoji představu a svůj nápad, který
má reálný základ.
Z tohoto faktu vyplývá, že někteří podnikatelé mají malou šanci uspět již na začátku [9],
[13], [15]. Motivace zároveň ovlivňuje typ podnikání a plány na růst podniku[3].
1.1.2 Hodnocení podnikatelského prostředí
Metodika hodnocení podnikatelského prostředí je založena především
na podnikatelských preferencích. Je využíváno multifaktorového hodnocení kvality
podnikatelského prostředí (KPP), kde jsou soustřeďovány významné faktory, ovlivňující
podnikání ve zkoumaném regionu [37]. Příkladem mohou být indexy Doing Business,
hodnocení plnění Small Business Act. Alternativou této iniciativy je index Global
Entrepreneurship and Development Index (GEDI) a jeho analogický sub-index REDI
179
(regionální verze). REDI zohledňuje regionální specifika a disparity [30]. Další možností je
využití indexu kvality podnikatelského prostředí podle slovenské podnikatelské aliance,
který je prováděn mezi majiteli podniků. Zahrnuje tři pilíře – makroekonomické ukazatele,
vliv legislativy a vliv podniku [32]. Základem všech soustav je kombinace čtyř skupin
indikátorů, které jsou převzaty z metodiky Evropské komise [6], kdy první skupinou
indikátorů jsou indikátory vstupu, které tvoří základní zdroj pro následné hodnocení
výstupu. Jsou především tvořeny finančními ukazateli. Na ně navazují indikátory výstupu,
které hodnotí efektivnost přijatých opatření na úrovni kraje či okresu. S výstupy úzce
souvisí indikátory výsledkové, které přinášejí informaci o přidané hodnotě provedených
opatření. Celkový výstup je měřen indikátory dopadu, které mohou pomoci k rozvoji kraje
(okresu) a větší růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků [35]. Faktory jsou
finálně rozděleny dle závažnosti (tab. 1).
Tab. 1: Příklad faktorů podnikatelského prostředí
Faktory podnikatelského prostředí
Nejvýznamnější Středně významné Méně významné
Znalosti, blízkost trhů Nemovitosti, infrastruktura Přítomnost zahr. firem
Dostupnost, kvalita
pracovních sil
Podpůrné služby, atraktivita
území
Asistence veřejné správy
Zdroj: [37]
Využití soustav indikátorů a jimi zjištěné rozdíly (např. na místní úrovni) lze
ekonomicky chápat jako součást ekonomické alokace zdrojů, kdy chceme maximalizovat
podnikatelský výstup, což znamená kauzalitu mezi podmínkami pro podnikání, motivací
a výsledkem [10], [37].
2 Metody
Ke zkoumání vlastní problematiky byly využity dva zdroje dat. Prvním z nich byla
sekundární makroekonomická data o Moravskoslezském (MS) kraji a jeho okresech
(LAU 1) v socioekonomické studii. Druhým zdrojem pro následnou kauzální analýzu bylo
získávání primárních dat v podnikatelském sektoru pomocí dotazníkového šetření.
Teoretický základ pro tvorbu otázek do dotazníku byl převzat z přístupu Barneye [1]
a jeho teorie o efektivní alokaci zdrojů a z modelu předvídavosti a pružnosti podniků
od Slávika a Romanové [27]. Koncepce otázek dotazníku byla převzata z již provedeného
výzkumu ke zkoumání chování podniků a jejich adaptability [21], [31]. První část dotazníku
byla koncipována tak, aby u vybraných podniků odhalila důvody jejich vzniku, zdali
motivačním faktorem pro vznik společnosti bylo poslání, vycházející ze stavovské cti,
rodinné tradice nebo bude převládat přístup vydělat si více než v zaměstnání (tedy přístup
sebezáchovný), anebo třetí způsob, expanzivní podnikání – založeno nápadem [36].
Z tohoto pohledu následná analýza dotazníku směřovala na propojenost podnikatelské
aktivity a krystalizaci názoru na změny v podnikatelském prostředí, čímž se podpořila dle
identifikace podnikatelských příležitostí v dynamickém prostředí, nazývaná také nalézání
příležitostí (sensing). Díky tomu musí podnik finálně měnit svoji strategii a dynamiku svých
zdrojů, aby mohl příležitost uchopit (oportunity seizing) [33].
Pro získání kvantitativních dat bylo využito písemné dotazování, spojené s předchozím
telefonickým či osobním kontaktem. Nevýhodami tohoto šetření byla nutnost preference
užití jednoduchých a uzavřených typů otázek. Z hlediska analýzy podnikání a evaluace
180
podnikatelského prostředí v Moravskoslezském kraji nebyly vybírány podniky mladší tří let,
tj. bylo požadováno, aby vzorek tvořily podniky, které existovaly k datu 01.01.2011.
Klasifikace stáří podniku vycházela z metodiky výzkumu Global Entrepreneurship Monitor
(GEM), která považuje za zavedené podniky subjekty starší 42 měsíců [14].
Výzkum u vlastníků malých a středních podniků by proveden na celkovém vzorku
400 respondentů, kteří byli vybráni nahodile v rámci Moravskoslezského kraje. Návratnost
dotazníku byla 53,8 %, což znamená 215 validních odpovědí. Konkrétně byla velikost
minimálního požadovaného vzorku předem vypočítána na základě vzorce [20], kdy
akceptovatelná míra chybovosti byla stanovena na 5% a minimální velikost vzorku měla být
153 respondentů. Celková vnitřní reliabilita dotazníku byla měřena pomocí ukazatele
Cronbachovy α, kdy měla hodnotu 0,845, při parciálních analýzách se pohybovala vnitřní
reliabilita hodnoceného souboru dat kolem 0,79, což splňovalo podmínku pro další analýzu
dat [19].
Pro modelování vztahů byly využívány základní statistické metody, zejména
pro zkoumání závislostí jednotlivých faktorů mezi sebou k získání charakteristických rysů
podniků v MS kraji (MSK). Mezi nejdůležitější patřil Cramerův kontingenční koeficient V,
který představuje míru nejvhodnější asociace mezi dvěma nominálními proměnnými.
Pro predikční interpretaci byla využita formulace, kterou nalezneme v práci Liebetraua [12],
kde míra významnosti mezi 0,25 a 0,5, představuje faktor s kauzální vazbou a hodnota mezi
0,7 a 0,9 dává možnost predikovat chování faktoru v dalším období. Zkoumané podniky
splňovaly kritéria velikosti a obratu dle požadavků EU pro klasifikaci malých a středních
podniků (MSP). Výzkum byl realizován ve všech okresech MS kraje, přičemž procentuální
zastoupení respondentů v jednotlivých okresech odpovídá procentnímu zastoupení
ekonomicky aktivních subjektů v MS kraji (tab. 2). Podíváme-li se na vzorek z hlediska
počtu zaměstnanců, nejčastěji zastoupenou kategorií je skupina podniků do devíti
zaměstnanců, tedy ve velikosti mikropodniku, nejčastěji v okresech Bruntál (BR), Karviná
(KA) a Nový Jičín (NJ; nejčastější forma je s.r.o.). Na druhém místě jsou podniky
ve velikosti malé (10-49 zaměstnanců), kde skutečný počet zaměstnanců je blíže ke spodní
hranici skupiny, jež se nachází nejčastěji v okresech Opava (OP), Karviná a Ostrava – město
(OV). Střední velikost je zastoupena nejčastěji v okrese Frýdek-Místek (FM).
Tab. 2: Rozložení vzorku podniků dle právní formy se srovnáním se statistickými údaji
BR FM KA NJ OP OV MSK*
Osoba samostatně
výdělečně činná (OSVČ)
50,00 % 38,50 % 43,70 % 45,50 % 40,00 % 33,30 % 63,02 %
Společnost s ručením
omezeným
33,30 % 53,80 % 39,10 % 45,50 % 46,60 % 47,80 % 17,73 %
Akciová společnost 16,70 % 7,70 % 14,10 % 4,50 % 6,70 % 15,90 % 1,69 %
Družstvo 0,00 % 0,00 % 1,50 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 1,51 %
Nezisková organizace 0,00 % 0,00 % 0,00 % 4,50 % 0,00 % 1,50 % 8,94 %
Státní podnik 0,00 % 0,00 % 1,60 % 0,00 % 0,00 % 1,50 % 0,01 %
Veřejná obchodní
společnost/komanditní
společnost
0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 6,70 % 0,00 % chybí*
Zdroj:vlastní výzkum, [4]*v rámci oficiální statistiky MSK spolu s právní formou s.r.o.
181
V kraji převládají již zavedené podniky, ve věkové skupině 16-25 let, které tvoří 45,6 %
vzorku. Zde převládá zastoupení okresu Ostrava-město (72,4 %), Frýdek-Místek (53,9 %),
Bruntál 50 % a Karviná (39,1 %). Nejmladší podniky nalezneme v okrese Nový Jičín
(45,4 %). Pozitivním faktorem je, že převládajícím stádiem, i přes uvedené stáří podniků, je
růst v posledních třech letech (49,77 %), tuto skupinu doplňují podniky, které zažívají
vrchol svého podnikání (15,81 %). Naproti tomu pokles zaznamenalo 31,63 % podniků,
nejvíce v okresech Karviná (42,19 %) a Nový Jičín (36,36 %). Současnou situaci v kraji
ovlivňuje obor podnikání, kde ve vzorku převládá obchod (36,28 %), který je dominantou
pro okresy Frýdek-Místek (38,46 %) a Karvinou (42,19 %). Druhým sektorem je sektor
služeb, který tvoří 33,95 % vzorku a je výrazně zastoupen v okresech Karviná (37,50%),
Ostrava-město (37,68 %) a Nový Jičín (36,36 %). Shrneme-li demografii zkoumaných
podniků, můžeme je dle zkoumaných charakteristik zařadit do dvou hlavních proudů, a to:
(a) Průmyslová výroba a obchod, která je typická pro okresy Bruntál (66,67 %) a Opava
(46,67 %), kde podniky jsou ve stádiu růstu (Opava 73,33 %, Bruntál 66 %) a zároveň jsou
ve věku 10-20 let od založení (Bruntál 49 %, Opava 73,3 %), v celkovém obratu je
převládající skupinou 10 – 100 mil. Kč (Bruntál 50 %, Opava 40 %). (b) Obchod a služby,
které jsou typické pro zbytek okresů MS kraje (Karviná 79,69 %, Ostrava-město 72,46 %),
kde nejdynamičtější částí oblasti je okres Nový Jičín s vysokým podílem podniků mladších
10 let (45,4 %) a zároveň s druhým největším podílem podniků v poklesu (36,36 %, Karviná
42,19 %).
3 Rozbor problému
Samotný problém vztahu motivace a současného podnikatelského prostředí má dvě
roviny. První rovinou je současný socioekonomický profil kraje a jeho šesti okresů a druhou
rovinou jsou výsledky samotného šetření.
3.1 Socioekonomický profil MS kraje a jeho okresů
Pokud zaměříme naší pozornost na jednotlivé okresy v rámci Moravskoslezského kraje,
potom lze simplexním srovnáním určit, že za sledované období existovaly citelné rozdíly.
Ty můžeme rozdělit do několika úrovní. Za prvé, z tabulky 3 lze vysledovat, že největší
úbytek obyvatelstva zaznamenal okres Karviná (KA) následovaný okresem Ostrava-město
(OV). Záporné saldo je typické taktéž pro okres Bruntál (BR). V případě okresů Nový Jičín
(NJ) a Opava (OP) nedošlo v průběhu sledovaného období k zásadní změně počtu obyvatel.
Naproti tomu okres Frýdek-Místek (FM) byl jediným, který v průběhu sledovaného období
zaznamenal nárůst počtu obyvatel, což souvisí jednak s blízkostí atraktivního horského
prostředí, jednak s příchodem velkého investora [35].
182
Tab. 3: Vybrané socioekonomické ukazatele
Vybrané ukazatele
MS
kraj
BR FM KA NJ OP OV
Počet obyvatel
v tis. obyv.
1 215 94, 12 213, 06 254, 5 151,6 176,6 325, 03
Čistá migrace
v tis. obyv.
-1,5 -0,3 0,2 -0,9 -0,06 -0,04 -0,379
Podíl migrace na
počtu obyvatel
-0,12% -0,33% 0,10% -0,36% -0,04% -0,03% -0,12%
Podíl nezaměstnaných
osob v %
8,56 10,64 5,59 11,31 5,31 6,63 10,31
Počet ekonomických
subjektů (PES)
250 260 19 660 44 056 40 756 30 783 38 242 76 763
PES na 1000 obyvatel 205,96 208,87 206,77 160,11 202,97 216,45 236,17
Vzniklé subjekty 8 294 585 1 496 1 404 870 1 127 2 812
Zaniklé subjekty 6 746 532 970 1 374 723 833 2 314
Čistý přírůstek 1 548 53 526 30 147 294 498
Čistý přírůstek PES
v %
18,66% 9,06% 35,16% 2,14% 16,90% 26,1% 17,7%
Čistý přírůstek na
obyvatele
0,13% 0,06% 0,25% 0,01% 0,10% 0,17% 0,15%
Zdroj: [4], vlastní dopočty
Za druhé, oblast, na kterou jsme zaměřili pozornost, je vývoj výkonnosti trhu práce. Mezi
základní problémy regionální nezaměstnanosti patří nízká mobilita pracovních sil,
kvalifikace uchazečů o zaměstnání, zejména těch dlouhodobě, jež neodpovídá požadavkům
trhu práce, vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s nižším vzděláním a v neposlední řadě to
je kvalifikační struktura nabídky pracovních sil, jež neodpovídá poptávce po vytvářených
pracovních místech. Částečnou odpověď na neuspokojivý vývoj fungování trhu práce může
poskytnout ukazatel vývoje počtu nově zaregistrovaných ekonomických subjektů a těch
zaniklých. Z rozborů je zřejmé, že počet nově vzniklých subjektů trvale klesá, zatímco počet
zaniklých subjektů roste. Největší čistý nárůst zaznamenal Frýdek-Místek a Opava, které
jsou nad průměrem kraje. To s sebou přináší pnutí na trhu práce, kdy poptávka po práci
nevytváří odpovídající počet pracovních sil [34],[35].
3.2 Základní motivační faktory podnikatelů
V rámci dotazníku byly faktory rozděleny do dvou skupin (dle kap. 1.1.1) – push
(ekonomická situace, vliv trhu práce) a pull motivy (seberealizace, pán svého času apod.,
tab. 4), kdy výsledky reprezentují celý vzorek. Respondenti měli pouze vybrat jednu
možnost (tedy hlavní zdroj motivace) z nabídky, nebo dopsat svou myšlenku. Současně
hodnotili spokojenost s podnikatelským prostředím ve svém okrese, kdy byla použita škála
1-5 (5-nejhorší, 1- nejlepší).
183
Tab. 4: Vztah okresu a motivu podnikání a celkové spokojenosti
Okres
Známka
spokojenosti
Push Motiv
(ekon.situace)
Pull motiv (Pán svého
času, vyzkoušet něco
nového, seberealizace)
Bruntál (3,5)
Bez odpovědi 33,30% 33,35%
Známka 3,4 0,00% 33,35%
Celkem za okres 33,30% 66,70%
Frýdek-Místek
(2,83)
Bez odpovědi 7,70% 17,95%
Známka 1-3 23,05% 41,10%
Známka 4-5 2,55% 7,65%
Celkem za okres 33,30% 66,70%
Karviná (3,29)
Bez odpovědi 11,10% 12,70%
Známka 1-3 22,20% 27%
Známka 4-5 11,10% 15,90%
Celkem za okres 44,40% 55,60%
Nový Jičín (3,22)
Bez odpovědi 4,50% 13,70%
Známka 1-3 13,55% 50,25%
Známka 4-5 4,50% 13,50%
Celkem za okres 22,55% 77,45%
Opava (2,58)
Bez odpovědi 13,40% 6,70%
Známka 1-3 19,90% 46,75%
Známka 4-5 0,00% 13,25%
Celkem za okres 33,30% 66,70%
Ostrava-město
(2,94)
Bez odpovědi 14,70% 10,30%
Známka 1-3 14,70% 45,60%
Známka 4-5 4,50% 10,20%
Celkem za okres 33,90% 66,10%
Zdroj: vlastní šetření
Při meziokresním srovnávání nejčastějším motivem k zahájení činnosti byl pocit
seberealizace (27,90%), kromě okresu Nový Jičín, kde převládá faktor času a touha
vyzkoušet něco nového (36,3%). V okresech Bruntál a Karviná mají zvýšený faktor
„podnikání z nutnosti“ (push motiv), kde převládá faktor ekonomická situace a nedostatečné
příležitosti na trhu práce (33,30%), což odráží propojenost se socioekonomickým profilem
okresů v tab. 3. Spokojení podnikatelé využívali škálu v nižších stupních 1-3 a využili celou
škálu (Ostrava, Frýdek-Místek), negativně naladěni podnikatelé (Karviná, Bruntál)
využívali zejména hodnot od 3-5.
4 Diskuze
Vztah motivace a hodnocení podnikatelského prostředí můžeme rozdělit do čtyř kroků.
V prvním kroku jsme zjistili celkovou spokojenost podnikatelů dle okresů ve vztahu
k jednotlivým prvkům motivace. Mezi nejspokojenější podnikatele patřili zejména ti, jež
začali podnikat s cílem „pull“. Nejméně spokojeni jsou ti, co začali podnikat s motivem
push. Současně vidíme odraz socio-ekonomické situace okresů v průměrné známce
hodnocení spokojenosti (bez započítání hodnot bez odpovědi), kdy nejhůře Bruntál (3,5),
Karviná (3,29), následované Novým Jičínem (3,22).
184
Ve druhém kroku zjistíme, který faktor motivace je nejvíce citlivý na vybraný faktor
podnikatelského prostředí (tab. 5).
Tab. 5: Vztah okresu a motivu podnikání
Motivace obecně Zdroj motivace
Faktor
Cramer
V
Sig. Faktor (Cramer V; Sig.)
Celková spokojenost 0,273 0,005a Touha vyzkoušet něco nového
(0,532;0,035a
)
Nejvíce podporující faktory
Dostatek pracovních sil 0,264 0,015a
Seberealizace (0,536;0,236)
Spolupráce s klastry 0,288 0,001a
Být pánem svého času (0,473;0,013a
)
Nedostatečné příležitosti na trhu práce
(0,821;0,017a
)
Dostatek zákazníků 0,274 0,005a
Ekonomická situace (0,463;0,283)
Prostory k podnikání 0,287 0,001a
Seberealizace (0,435;0,000a
)
Dodavatelé 0,251 0,054b Nedostatečné příležitosti na trhu práce
(0,861;0,100b
)
Podpora exportu 0,252 0,065b
Nespokojenost v zaměstnání
(0,655;0,015a
)
Nedostatečné příležitosti na trhu práce
(0,799;0,085b
)
Dostupné bydlení pro
zaměstnance
0,217 0,461 Ekonomická situace (0,565;0,023a
)
Nejvíce ovlivňující faktory
Lokalizace regionu 0,218 0,457
Nespokojenost v zaměstnání
(0,522;0,100b
)
Pozůstatky předchozí
průmyslové činnosti
0,208 0,635 Být pánem svého času (0,553;0,000a
)
Legislativa 0,214 0,528 Seberealizace (0,337;0,074b
)
Podpora podnikání na úrovni
obce
0,217 0,463 Ekonomická situace (0,516;0,092b
)
Zdroj: vlastní šetření. Statistická významnost standardně na hladině významnosti α = 0,05, v případě (b) je
hladina významnosti α = 0,1.
Zde si můžeme všimnout toho, že některé faktory nejsou statisticky významné na úrovni
motivace obecně, ale na úrovni jednotlivých faktorů (lokalizace při nespokojenosti
v zaměstnání pozůstatky průmyslové činnosti, podpora obce). Neprojevila se závislost
na tradicích, což se projevuje i ve studiích [11], [37].
Srovnáme-li ve třetím kroku (tab. 6) výsledky s rozdělením podle místa podnikání,
zjistíme souvislost a závislost na socioekonomickém profilu daného okresu, kdy největší
závislost místa a spokojenosti najdeme v okrese Ostrava, totéž u spolupráce s klastry.
Podporu podnikání na úrovni obce očekává nejvíce podnikatelů v okrese Nový Jičín.
185
Tab. 6: Vztah okresu a faktorů podnikatelského prostředí
Místo podnikání
Faktor Cramer V Sig. Okres (Cramer V; Sig.)
Celková spokojenost 0,160 0,337 OV (0,397;0,022a
)
Nejvíce podporující faktory
Dostatek pracovních sil 0,177 0,118 KA (0,351;0,130)
Spolupráce s klastry 0,184 0,067b
OV (0,383;0,049a
)
OP (0,707;0,071b
)
OV (0,397;0,022a
)
Prostory k podnikání
0,212 0,003a
KA (0,401;0,011a
)
FM (0,523;0,037a
)
Dodavatelé 0,144 0,611 NJ (0,652;0,040a
)
Podpora exportu 0,137 0,73 NJ (0,675;0,012a
)
Šířka výběrových řízení 0,188 0,048a
NJ (0,576;0,238)
Nejvíce ovlivňující faktory
Lokalizace regionu 0,189 0,043a
NJ (0,553;0,310)
Státní/regionální politika dotací 0,185 0,062b
NJ (0,611;0,1b
)
Pozůstatky předchozí průmyslové činnosti 0,194 0,026a
BR (0,816;0,261)
Legislativa 0,169 0,203 KA (0,354;0,117)
Podpora podnikání na úrovni obce 0,138 0,718 NJ (0,698;0,010a
)
Zdroj: vlastní šetření. Statistická významnost standardně na hladině významnosti α = 0,05, v případě (b) je
hladina významnosti α = 0,1.
Ve čtvrtém kroku jsme schopni identifikovat kauzální vztah mezi motivem a hodnocením
faktorů podnikatelského prostředí, kdy jsme schopni propojit poznatky dílčích analýz
a dostat se na úroveň okresů (obr. 2). Z tohoto rozboru vyplynulo, že pull motivy budou hrát
významnou roli při podnikatelské činnosti v okresech Ostrava, Opava a Karviná,
v závislosti na vybraných ukazatelích kvality podnikatelského prostředí. V dalších okresech,
tj. Nový Jičín a Bruntál se více projevil vliv push faktorů a spoléhání se na podporu
z veřejného sektoru.
Obr. 2: Kauzální vztah mezi motivem, faktory a okresem
Zdroj: vlastní šetření
186
Okres Frýdek-Místek výrazně nezasáhl do výsledků studie (faktory zde nebyly statisticky
významné), což může být limitem této studie, odvíjející se od struktury získaného vzorku.
Tento rozbor může posloužit k nastavení místní metriky spokojenosti podnikatelů s prací
veřejné správy a rovněž k nastavení zájmových oblastí pro další zkoumání (vliv nedostatku
prostor na rozvoj podniků nebo problémy trhu práce).
Závěr
V této kauzální analýze vlivu motivace k podnikání a evaluaci podnikatelského prostředí
se projevil fakt, že negativní vliv socioekonomických podmínek v okresech regionu
ovlivňuje motivaci a lokální růst zavedené podnikatelské komunity. Region tedy hraje roli
při provozování činnosti podniku, nehraje však roli při jeho založení, což odpovídá
výsledkům předchozích studií [8],[15],[17],[29]. Je tedy nutné zkoumat lokální příčiny
problémů, provázat spolupráci podnikatelských subjektů s místní komunitou, aby malé
a střední podnikání bylo nejen páteří co do počtu podnikatelských subjektů, ale co do počtu
aktivních ovlivňovatelů a zlepšovatelů regionálních podmínek podnikání.
Poděkování
Tento článek byl zpracován s podporou výzkumného projektu: „Udržitelné podnikání
a jeho podpora v kontextu očekávaného socioekonomického vývoje Moravskoslezského
(MS) kraje“ v rámci programu podpory vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2014,
RRC/07/2014, reg. číslo projektu 14/2014.
Reference
[1] BARNEY, J. B. Gaining and Sustaining Competitive Advantage. Reading. MA:
Addison-Wesley, 1997. ISBN 0-20-151285-8.
[2] BAUMOL, W. J., 1990. Entrepreneurship: productive, unproductive and destructive.
In Journal of Political Economy, 1990, roč. 98, č. 5, s. 893–921. ISSN 0022-3808.
[3] CASSAR, G. Entrepreneur opportunity costs and intended venture growth. In Journal
of Business Venturing, 2006, roč. 21, č. 5, s. 610–632. ISSN 0883-9026.
[4] Český statistický úřad. Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj - 1. až 2. čtvrtletí
2015. [cit. 2015-11-25]. Dostupné na WWW: <https://www.czso.cz/csu/czso/
c-meziokresni-srovnani-vybranych-ukazatelu-fadvjpew1h>.
[5] DRUCKER, P. F. Innovation and Entrepreneurship. New York: Harper & Row, 1995.
ISBN 978-088-7306-181.
[6] European Commission. Entrepreneurship determinants: culture and capabilities.
Luxembourg: Publications Office, 2012. ISBN 978-92-79-25308-9.
[7] GARTNER, W. B. A conceptual framework for describing the phenomenon of new
venture creation. In Academy of Management Review, 1985, roč. 10, č.4, s. 696-706.
ISSN 0363-7425.
[8] GNYAWALI, D. R., FOGEL, D. S. Environments for entrepreneurship development:
key dimensions and research implications. In Entrepreneurship Theory and Practice,
1994, roč. 18, č. 2, s. 43-62. ISSN 1540-6520.
187
[9] HAYWARD, M., SHEPHERD, D., GRIFFIN, D. A Hubris Theory
of Entrepreneurship. In Management Science, 2006, roč. 52, č. 2, s. 160–172.
ISSN 0025-1909.
[10] HUČKA M., KUTSCHERAUER, A., TOMÁNEK, P. Metodologická východiska
zkoumání regionálních disparit. In Regionální disparity. Working papers, 2008, roč. 1,
č. 2, s. 5-32. ISSN 1802-9450.
[11] KIM, P., ALDRICH, H., KEISTER, L. Access (not) denied: The impact of fi nancial,
human, and cultural capital on entrepreneurial entry in the United States. In Small
Business Economics, 2006, roč. 27, č. 1, s. 5–22. ISSN 0921-898X.
[12] LIEBETRAU, A. M. Measures of association. (Quantitative Applications in the Social
Sciences Series) Newbury Park: Sage Publications,1983. ISBN 0-8039-1974-3.
[13] LUKEŠ, M., ZOUHAR, J. No experience? No problem – it’s all about yourself:
Factors influencing nascent entrepreneurship outcomes. In Ekonomický časopis, 2013,
roč. 61, č. 9, s. 934-950. ISSN 0013-3035.
[14] LUKEŠ, M., M. JAKL. Podnikání v České republice: Podnikatelské postoje, aktivita
a aspirace, podmínky pro podnikání. Praha: Oeconomica, 2012, 133 s. ISBN 978-80
-245-1884-8
[15] LUKEŠ, M., ZOUHAR, J., JAKL, M., OČKO, P. Faktory ovlivňující vstup
do podnikání: začínající podnikatelé v České republice. In Politická Ekonomie, 2013,
č. 2, s. 229-247. ISSN 0032-3233.
[16] McCLELLAND, D. C. The achieving society. London: Collier-Macmillan, 1967.
ISBN 978-002-9205-105.
[17] MOKRY, B. W. Entrepreneurship and public policy: can government stimulate
business startups? New York: Quorum Books, 1988. 155 p. ISBN 0-89930-239-4.
[18] NIJKAMP, P., 2003. Entrepreneurship in a modern network economy. In Regional
Studies, 2003, roč. 37, č. 4, s. 395–405. ISSN 0034-3404.
[19] NUNNALLY, J. C. Psychometric Theory. New York: McGraw Hill, 1978. 752 p.
[20] OLARU, M., DINU, V., STOLERIU, G., et al. Responsible Commercial Activity
of SMEs and Specific Values of Sustainable Development in Terms of the European
Excellence Model. In Amfiteatru Economic, 2010, roč. 12, č. 27, s. 10-26.
ISSN 1582-9146.
[21] PAWLICZEK, A., RYLKOVÁ, Ž., ŠEBESTOVÁ, J., et al. Adaptabilita podnikání
v reakci na turbulentní politicko-ekonomické prostředí a technologický pokrok
v kontextu udržitelného rozvoje. Výzkumná zpráva katedry managementu a podnikání.
Karviná: SU OPF,2011.
[22] RAUCH, A., FRESE, M. Let’s put the person back into entrepreneurship research:
A meta-analysis on therelationship between business owners’ personality traits,
business creation and success. In European Journal of Work & Organizational
Psychology, 2007, č. 16, s.353–385. ISSN 1464-0643.
[23] SEGAL, G., BORGIA, D. SCHOENFELD, J. The motivation to become an
entrepreneur. In International Journal of Entrepreneurial Behaviour & Research, 2005,
roč. 11, č. 1, s. 42-57. ISSN 1355-2554.
188
[24] SHAPERO, A. The entrepreneurial event. In Kent, C. A. The Environment
for entrepreneurship. Lexington: Lexington Books, 1984. ISBN 0669075078. p. 21-40.
[25] SCHUMPETER, J. A. Capitalism, socialism and democracy. 5th ed. London, 1976.
437 s. ISBN 04-151-0762-8.
[26] SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava:
Repronis, 2004, 159 s. ISBN 80-7329-059-6.
[27] SLÁVIK, Š., ROMANOVÁ, A. Predvídavosť a pružnosť podnikov. Výsledky
prieskumu”, In: Nové trendy v podnikovom managemente. Košice: PHF EU
Bratislava, 2005. ISBN 80-969181-3-3.
[28] STEYAERT, C., 2007. Entrepreneuring as a Conceptual Attractor? A Review
of Process Theories in 20 Years of Entrepreneurship Studies. In Entrepreneurship
& Regional Development, 2007, roč. 19, č. 11, s. 453-477. ISSN 0898-5626.
[29] SWANSON, D., WEBSTER, L. Private sector manufacturing in Czech and Slovak
Federal Republic : a survey of firms. Industry and Energy Department working paper.
Industry series paper ; no. 68. Washington, DC: World Bank, 1992. [cit. 2015-12-05].
Dostupné na WWW: <http://documents.worldbank.org/curated/en/1992/12/699483/
private-sector-manufacturing-czech-slovak-federal-republic-survey-firms>.
[30] SZERB, L., ACS, Z., AUTIO, E., et al. REDI, the regional entrepreneurship
and development index. Luxembourg: Publications Office, 2013. ISBN 978-92
-79-37334-3.
[31] ŠEBESTOVÁ, J. Analýza faktorů ovlivňujících rozvoj malého a středního podnikání
v Moravskoslezském kraji. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2007. 143 s.
ISBN 978-807-2484-270.
[32] ŠÚBERTOVÁ, E. KINČÁKOVÁ, M. Podpora podnikania pre malé a stredné
podniky. Bratislava: Vydavatelstvo Ekonóm, 2014.158 s. ISBN 978-80-225-3967-8.
[33] TEECE, D. J. Dynamic capabilities and strategic management: organizing
for innovation and growth. New York: Oxford University Press, 2009. 286 p.
ISBN 01-995-4512-X.
[34] TVRDOŇ, M. Moravskoslezský kraj z pohledu makroekonomických ukazatelů.
In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 18th International Colloquium on Regional Sciences.
Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2015. pp. 72-80.
ISBN 978-80-210-7861-1.
[35] TVRDOŇ, M., ŠEBESTOVÁ, J., KLEPEK, M. et al. Vliv podnikatelského prostředí
na udržitelnost podnikání: Příklad Moravskoslezského kraje. Závěrečná zpráva.
Karviná: IIV, SU OPF, 2015.
[36] VEBER, J., SRPOVÁ, J., et al. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš.
vyd. Praha: Grada, 2008. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6.
[37] VITURKA, M. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost
a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 227 s.
ISBN 978-80-247-3638-9.
189
Kontaktní adresa
Ing. Jarmila Šebestová, Ph.D.
Slezská Univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra podnikové
ekonomiky a managementu
Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika
E-mail: sebestova@opf.slu.cz
Tel. číslo:+420 596 398 643
Received: 01. 01. 2016
Reviewed: 01. 02. 2016, 24. 03. 2016
Approved for publication: 28. 11. 2016