Regionální konkurenceschopnost –
region jako subjekt trhu
doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D.
4. přednáška
2
Základní otázky…
• Základní idea: Jaká jsou kritéria pro měření úspěšnosti
regionu?
• Jak lze na konkurenceschopnost pohlížet z hlediska
měřitelných indikátorů?
• Jaká existuje opora pro vymezení regionální
konkurenceschopnosti z pohledu ekonomické teorie?
3
Základní faktory ovlivňující
konkurenceschopnost regionů I.
• infrastruktura (technická, sociální, institucionální,
podnikatelská,…);
• pracovní síla a její vybavenost (dovednosti, dosažená
úroveň vzdělání, ochota dalšího vzdělávání);
• výkonnost veřejného sektoru;
• výkonnost v produktivitě (měřená vztahy mezi příjmy a
zaměstnaností).
4
Základní faktory ovlivňující
konkurenceschopnost regionů II.
• obchodní faktory
• pracovní faktory
• regionální a lokální faktory
• infrastrukturní faktory
• cenové faktory
• environmentální faktory
5
Vztah mezi produktivitou a zaměstnaností
Tři elementy vztahu:
kde:
P = objem populace;
OPV = počet osob v produktivním věku;
Z = počet zaměstnaných osob.
6
Pyramidový model regionální
konkurenceschopnosti (Gardiner, 2004):
7
Proč právě regiony?
• regiony jsou odrazem celkového obrazu
ekonomiky;
• regiony jsou hnací silou národních ekonomik;
• regiony jsou základním „přístavem“ změn v
mobilitě výrobních faktorů;
• regiony nemají přesně definovanou úlohu v
mezinárodní dělbě práce, ale jejich doménou je
specializace;
• regiony začínají být nositeli koordinačních a
rozhodovacích aktivit realizované hospodářské
politiky;
• regiony jsou rovněž nositeli původu disponibilních
výrobních faktorů. 8
Teoretické aspekty konkurenceschopnosti
regionů (Gardiner, 2003)
9
Vymezení regionální konkurenceschopnosti I.
Konkurenceschopností regionů rozumíme uplatnění
vlastních výrobních disponibilních faktorů při
zvyšování ekonomického růstu regionu s ohledem na
množství těchto disponibilních faktorů uvnitř daného
regionu i s využitím vnějších disponibilních faktorů,
přičemž tyto použitelné faktory nejsou ovlivňovány
pouze působením standardních tržních mechanismů,
ale i realizovanou regionální a strukturální
hospodářskou politikou (Nevima, 2009).
10
Vymezení regionální konkurenceschopnosti II.
Regionální konkurenceschopnost můžeme chápat
jako výsledek společného úsilí o co
nejproduktivnější využívání vnitřních zdrojů
v interakci s využíváním vnějších zdrojů a
rozvojových příležitostí, zaměřené na trvalé
zvyšování produkčního potenciálu regionů.
Pozor – vztah mezi konkurenceschopností regionů
a konkurenceschopností v nich usazených
podnikatelských subjektů není zcela jednoznačný,
což vyplývá již ze samotné existence
protichůdných zájmů účastníků trhu.
11
Vymezení regionální konkurenceschopnosti III.
Každý region má své konkurenční charakteristiky,
které označujeme jako prvky.
Tyto prvky jsou buď zdrojem anebo bariérou
konkurenceschopnosti.
Jádrem prvku může být vnitřní anebo vnější
konkurenční výhoda.
12
Pilířová struktura I.
Složky vládního a institucionálního pilíře:
• přímý výběr daní
• transfer příjmů
• investiční výdaje
• veřejná bezpečnost – boj s kriminalitou a
terorismem
• počet základních a středních škol
• počet zdravotnických zařízení
• počet policejních stanic a pošt
• počet municipalit
13
Pilířová struktura II.
Složky výkonného infrastrukturního pilíře:
• energetická náročnost regionu
• hustota dálniční sítě
• hustota letecké sítě
• počty hotelů a dalších ubytovacích kapacit
• počty pevných linek
14
Pilířová struktura III.
Složky pilíře ekonomického rozvoje:
• reálný HDP nebo HDP per capita
• růst reálného a běžného HDP
• objem exportu a podíl exportu na HDP
• počet zaměstnaných na ekonomicky
aktivních
• podíl manuálně pracujících na celkovém
počtu zaměstnaných
15
Pilířová struktura IV.
Složky pilíře lidského kapitálu:
• schopnost pochopit a řešit matematické úlohy na
základních a středních školách
• počty absolventů veřejných a soukromých
universit
• hustota universit
• dětská úmrtnost
• mortalita obyvatel
• lékařská péče a její dostupnost
16
Pilířová struktura V.
Složky pilíře podnikatelské efektivity:
• průměrná pracovní produktivita
• počet firem a jejich velikost
• počet úspěšných firem
• dlouhodobé záměry firem
• kreativita v nových produktech a službách
• počet inovovaných produktů a služeb
• zlepšení technologie a procesů
• příležitosti pro OSVČ
• mzdová úroveň
• objem nemzdových nákladů
17
Datová základna a její (ne)dostupnost
• volba územní úrovně regionů NUTS 2 vs.
NUTS 3
• délka posuzovaného období
• periodicita dat
• volba konkrétních ukazatelů
• European System of Accounts
• jednoregionální vs. viceregionální jednotky
• disponibilita dat
18
Kapacita regionální konkurenceschopnosti
1. Teorie komparativních výhod
2. Porterův koncept konkurenční výhody
3. Teorie X-neefektivnosti (Leibenstein,
1966)
Děkuji za pozornost ☺
nevima@opf.slu.cz