Přístupy k vymezení a pojetí konkurenceschopnosti doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D. 2 Základní otázky… • Základní idea: Má vůbec smysl posuzovat soutěžení firem, regionů, států? • Kde je hranice mezi konkurenceschopností a klasickou komparací heterogenních dat? • Čeho chceme sledováním konkurenceschopnosti dosáhnout? • Souvisí konkurenceschopnost s globalizací, světovými integračními procesy či konvergenčními procesy? 3 I.a) Vymezení definování rozsahu konkurenceschopnosti: • neexistuje ucelený pohled na konkurenceschopnost; • neexistuje jednoznačná definice konkurenceschopnosti; • neexistuje unifikovaný metodický přístup k jejímu vymezení, měření a hodnocení; • neexistuje celosvětově používaný jednotný index (a především jednoduchý index) na její měření. 4 I.b) Vymezení definování rozsahu konkurenceschopnosti: • Užší pohled na definici: Komparativní pohled na zkoumaný objekt. Co je tímto objektem? Předmětem této komparace může být např. výkonnost či efektivnost a schopnost pozorovaných subjektů obstát na trhu. • Širší pohled na definici: Kromě komparativního pohledu řešíme schopnost na trhu své postavení udržet či rozšířit. Současně je to schopnost se od ostatních odlišit prostřednictvím komparativní výhody. 5 I.c) Vymezení definování rozsahu konkurenceschopnosti: • Nejširší rozsah vnímání konkurenceschopnosti nabízí makroekonomická úroveň, resp. agregátní. • Analýza tohoto rozsahu konkurenceschopnosti je zaměřena na sledování ekonomických veličin, což představuje pohled komplexní. Sledujeme vybrané ekonomické veličiny, které máme možnost podrobit komparaci. 6 II. Tradiční východiska… • Michael Porter položil základy pro teoretické vymezení konkurenceschopnosti pomocí zdrojů: a) produktivita; b) vysoké tempo ekonomického růstu; c) kvalita a rozvoj lidského kapitálu; d) klastrové iniciativy; e) fáze ekonomického rozvoje vs. zdroje konkurenční výhody; f) inovační aktivity; g) konkurenční výhoda – kreativita • Pozor – konkurenceschopnost se týká výkonnosti, která je získána a nikoliv vypůjčena! 7 III. Novodobá východiska • Evropská komise (2004) definuje konkurenceschopnost takto: „…competitiveness is the ability to defend and/or gain market share in open, international markets by relying on price and/or the quality of goods. This ability is affected by a wide range of factors and conditions“. • Clark a Tracey (2004) popisují konkurenceschopnost jako značně kontroverzní oblast v ekonomii. Používají pro ni označení termínem „nejednoznačná část ekonomie.“ • Spulber (2007) hovoří v souvislosti s pojmem konkurenceschopnosti o „globální konkurenční výhodě“, popisuje ji jako extra hodnotu vytvořenou firmou ve srovnání se svými konkurenty v prostoru globálního trhu. 8 IV.a) Kdo se vymezením konkurenceschopnosti zabývá? • Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky: Toto centrum má primární cíl zabývat se komplexní analýzou zdrojů a výsledků konkurenční schopnosti. Jak samotné centrum deklaruje na svých webových stránkách, objektem jejího pozorování je analýza konkurenceschopnosti v podobě kvalitativních faktorů při zohlednění specifik české ekonomiky. Dalším cílem je vytvoření a následná aplikace metodických přístupů k analýze a hodnocení konkurenceschopnosti. 9 IV.b) Kdo se vymezením konkurenceschopnosti zabývá? • Centrum ekonomických studií VŠEM Základním předmětem zájmu centra je analýza předpokladů a výsledků růstové výkonnosti a kvalitativní konkurenceschopnost české ekonomiky. Pražské centrum spolupracuje v některých oblastech výzkumu i s brněnskou „konkurencí“. Oproti Centru výzkumu konkurenční schopnosti se však zaměřuje primárně na čtyři základní pilíře svého zájmu – růstovou výkonnost a stabilitu, institucionální kvalitu, inovační výkonnost a kvalitu lidských zdrojů. Čtyři popsané okruhy se staly základem pro sestavení „Ročenky konkurenceschopnosti ČR“. 10 IV.c) Kdo se vymezením konkurenceschopnosti zabývá? • IMD World Competitiveness Center (Switzerland) • World Economic Forum (Switzerland) • Centre for Competitiveness (Belfast, Dublin) • Institute for Strategy and Competitiveness (Boston) • Council on Competitiveness (Washington, D.C.) • Institute for Competitiveness (India) 11 Teoretické vymezení konkurenceschopnosti • Většina teoretických přístupů se shoduje na tom, že synonymem pro konkurenceschopnost je z hlediska příčin produktivita a z hlediska důsledků rostoucí životní úroveň (odrážející zaměstnanost). • Měřítkem konkurenceschopnosti je produktivita, neboť ta odráží produktivitu ekonomiky a vychází z produktivity práce. • Konkurenceschopnost vs. ekonomický blahobyt • Konkurenceschopnost vs. ekonomická soudržnost vycházející ze světových integračních procesů. 12 Konkurenceschopnost a globalizace I. • Globalizace zhatila tradiční pravidla (dělby práce) hospodářské soutěže mezi státem a podniky. • Státy přestávají být tvůrci pravidel hospodářské soutěže, protože tato pravidla jsou eliminována globalizaci a dokonce samotnou integrací! • Především ztráta tradiční hospodářské soutěže vyvolává potřebu zabývat se konkurenceschopností. • Konkurenceschopnost se s rostoucí globalizací stává měřítkem úspěšnosti obstát na trhu (pro všechny účastníky). • Je proto potřeba hledat faktory, které konkurenceschopnost ovlivňuji nejen nyní, ale především do budoucna. • Konkurenceschopné jsou pouze ty státy, které jsou úspěšné v mezinárodní ekonomické soutěži se svou silnou národní měnou! 13 Konkurenceschopnost a globalizace II. • V současné éře globalizace se mezinárodní trhy staly určitým substitutem národních či lokálních trhů a to především v případě malých zemí. • Vlivem procesu globalizace začaly být města a regiony konfrontovány ve světle rostoucího konkurenčního prostředí. Pro tvůrce hospodářské politiky, resp. regionální politiky, tak vyvstala potřeba na tuto situaci začít reagovat. Děkuji za pozornost nevima@opf.slu.cz