Transfer úvěrového rizika Účastníci na trhu CRT •subjekt prodávající riziko (kupující zajištění/prodejce rizika) –risk shedder, protection buyer, risk seller, insured •subjekt kupující riziko (prodejce zajištění/kupující rizika) –risk taker, protection seller, risk buyer, insurer, guarantor 2 3 Nástroje transferu úvěrového rizika •kritérium poskytování prostředků na krytí rizika: –financované –nefinancované •kritérium rozsahu transferu –jednotlivé aktivum –portfolio •kritérium způsobu transferu –přímý transfer –nepřímý transfer •speciální jednotka (SPV – special purpose vehicle) 4 Nástroje transferu úvěrového rizika 5 Financované Nefinancované Jednotlivé aktivum Prodej úvěru na sekundárním trhu Záruky a akreditivy Pojištění úvěru Deriváty – swapy úvěrového selhání, swapy veškerých výnosů Portfolio Úvěrový dluhopis Sekuritizace ABS Portfolio swapy úvěrového selhání Syntetická sekuritizace Nástroje CRT a vztah mezi dlužníkem a věřitelem •CRT ovlivňuje motivace subjektů a může přinést tyto problémy: –asymetrii informací (asymmetric information) –zastupitelský konflikt (principal-agent problem) –neúplné kontrakty (incomplete contracting) – 6 Vztah mezi dlužníkem a věřitelem před CRT 7 dlužník banka akcionáři banky prověřování, kontrola informace Vztah mezi dlužníkem a věřitelem po CRT 8 dlužník banka (prodává) riziko) akcionáři banky prověřování, kontrola, morální hazard informace subjekt kupující riziko akcionáři kupujícího riziko informace zastupitelský problém, neúplné kontrakty, asymetrie informací prověřování, kontrola Charakteristika vybraných nástrojů transferu úvěrového rizika •prodej úvěrů na sekundárním trhu •pojištění úvěru •sekuritizace •úvěrové deriváty 9 10 Prodej úvěrů na sekundárním trhu •prodej úvěru jinému subjektu = vyvedení takového úvěru z bilance banky –s rekurzem (zpětným postihem) –bez rekurzu •prodejem úvěru nevzniká žádný cenný papír, jde jen o převedení úvěru na nového majitele •banka obvykle nadále obsluhuje úvěr → poplatek 11 12 Prodej úvěrů na sekundárním trhu https://www.lma.eu.com/application/files/2315/5653/5076/LMA-Guide-to-the-Secondary-Loan-Market-Tran sactions.pdf Druhy smluv při prodeji úvěrů •spoluúčast (participation) –nákup podílu na syndikovaném úvěru s omezenou možností kontroly a s omezenými právy –důsledek: subjekt kupující úvěr je vystaven vůči riziku dlužníka i vůči riziku subjektu prodávajícího úvěr •postoupení, cese (assignment) –nákup podílu na syndikovaném úvěru se smlouvou zaručenou kontrolou a právy = převod veškerých práv –převažuje 13 Proces prodeje úvěrů •velice komplexní záležitost –je třeba vyjasnit mnoho problémů (alikvótní výnos, změnu vlastníka úvěru, zajistit, aby dlužník splácel tomu, komu má, prověřit úvěrovou smlouvu, převést práva na kolaterál,…) •→ často trvá až 3 měsíce •→ až polovina všech případů nikdy není dokončena 14 Motivy pro prodej úvěrů •úvěrové riziko •poplatky •kapitálová přiměřenost •riziko likvidity •úrokové riziko 15 Rizika prodeje úvěrů •nejlépe se prodávají kvalitní úvěry •prodej úvěru s rekurzem •získávání zdrojů prodejem úvěrů je vysoce cyklické 16 Pojištění úvěrů •obvykle specializovaná instituce •cíl: podporu obchodních úvěrů, vývozních/dovozních úvěrů •často nutné pro financování pohledávek bankou •v ČR: EGAP: –http://www.egap.cz/ 17 Sekuritizace •transformace úvěrů či jiných aktiv na cenné papíry zajištěné aktivy – (ABS = asset-backed securities ) •převzetí relativně nelikvidních aktiv, která vytvořila finanční instituce, a jejich přeměna na cenné papíry, které je možné na kapitálovém trhu prodat investorům •vznik v 70. letech v USA, populární zejména u hypoték 18 Proces sekuritizace 1.banka shromáždí homogenní úvěry 2.banka převede aktiva na SPV proti přijetí průchozích cenných papírů 3.úvěrový posilovatel poskytne úvěrové posílení 4.původní držitel aktiv (banka) pak prodá všechny nebo některé ABS upisovateli podle dohody o úpisu nebo prodeji 5.upisovatelé dále prodávají ABS konečným investorům 19 Úvěrové posílení (credit enhancement) •vnější –neodvolatelná bankovní záruka – poskytuje 3. strana – banka –pojištění třetí stranou – poskytuje pojišťovna proti úvěrovému riziku –likvidní podpora – příslib úvěrové linky (v případě nesouladu mezi splatností úvěrů a CP poskytovatel poskytne krátkodobý úvěr) •vnitřní –účet rozpětí – vklad, založený na rozpětí mezi úroky plac. z úvěrů a nižšími úroky plac. z ABS (obsluhovatel nepřevádí bance, ale správci, který akumuluje až do úrovně 3-6 % hodnoty operace) –účet hotovostního kolaterálu – vklad poskytnutý bankou nebo 3. stranou –překolateralizace – když hodnota podkladových aktiv v poolu převyšuje hodnotu emitovaných ABS, v případě potřeby doplňován –seniorita dluhů – viz tranšování 20 Druhy sekuritizace •dle cash-flow: –založená na peněžních tocích (pass-through) •splátky a úvěrové hodnocení CP závisí na peněžních tocích z úvěrů –založená na tržní hodnotě (pay-through) •cash flow z CP má vlastní režim, odlišný od režimu cash flow z úvěrů •dle rizika: –bez rekurzu –s rekurzem 21 Sekuritizace bez rekurzu 22 Další používané zkratky = druhy cenných papírů •MBS (mortgage-backed securities) = cenné papíry zajištěné hypotékami •CMO (collaterised mortgage obligations) •IO (interest-only certificates) •PO (principal-only certificates) •PAC (planned amortization classes) •CLO (collaterised loan obligations) = kolateralizované úvěrové závazky 23 Podněty pro sekuritizaci •přesun úvěrového rizika → uvolnění kapitálových zdrojů na poskytování nových úvěrů •vyřešení rizika likvidity •úrokové riziko přechází na držitele cenných papírů •může zajistit úsporu nákladů banky •růst rentability vlastního kapitálu 24 Syntetická sekuritizace •na rozdíl od běžné sekuritizace nedochází k převodu aktiv od původního majitele na správce, ale pouze k převodu úvěrového rizika od původního držitele na správce, a to pomocí úvěrových derivátů •investoři nakupují úvěrové dluhopisy (CLN – credit linked notes) •správce za výnos z prodeje CLN nakoupí státní dluhopisy •úrovně krytí ztrát: 1.malá hotovostní rezerva – akumuluje se několik let z převýšení příjmů správce (výnosy stát.dluhopisů + roční poplatek ze swapu) nad úroky placenými investorům do CLN 2.nesou ji investoři do CLN 3.nese ji původní držitel aktiv 25 Syntetická sekuritizace 26 Požadavky na sekuritizovaná aktiva •sekuritizaci usnadňuje: –předpověditelné peněžní toky –historie stálého nízkého selhání a nízké úrovně ztrát –demografická a geografická různorodost dlužníků –vysoká likvidační hodnota •sekuritizaci brání: –malý počet aktiv v poolu –nedostatek standardní dokumentace aktiv –malá frekvence plateb –možnost dlužníků modifikovat platební podmínky –nedostatek historických údajů o selháních a ztrátách –nezkušený a podkapitalizovaný držitel aktiv 27 Sekuritizace a tranšování •při tranšování je určena priorita CP při sekuritizaci •cenné papíry se rozdělují do tranší: –80 – 85 % první tři tranše: •tranše peněžního trhu (money market tranche) •tranše přednostní (senior tranche) •tranše střední (mezanine tranche) –10 – 15 % podřízená tranše (subordinated tranche) –1 – 10 % akciová tranše (equity tranche) •jednotlivé tranše mají odlišné doby splatnosti a odlišné riziko → jsou nakupovány investory s rozdílným postojem k riziku 28 Dopady sekuritizace (1) •na rizika bank –není-li dosaženo skutečného prodeje, banka může pocítit ztráty, nekryté kapitálem –riziko financování – když na trhu není možné prodat CP –konflikt zájmů – je-li banka prodávajícím, obsluhovatelem i upisovatelem –morální tlak na banku na zpětný nákup – když se zhorší aktiva –tendence prodávat nejkvalitnější aktiva → roste riziko zbývajícího portfolia –sekuritizační programy vyžadují velká portfolia •na finanční systém –může zlepšit efektivnost finančního systému –může vést k poklesu významu bank v procesu zprostředkování –vede k poklesu kapitálových požadavků bankovního sektoru 29 30 Dopady sekuritizace (2) •na regulaci –regulátor musí kontrolovat, zda došlo ke skutečnému prodeji –o skutečný prodej se nejedná: •když na bance zůstane jakýkoliv závazek •když existují vazby mezi prodávající bankou a SPV •když prodávající banka poskytla jakékoliv úvěrové posílení –pokud nešlo o skutečný prodej → i nadále počítat u aktiv kapitálový požadavek 31 Sekuritizace a finanční krize •sekuritizace jednou z příčin vzniku hypoteční krize v USA •role ratingových agentur •ABS aj. cenné papíry se navíc staly podkladem pro další kolo sekuritizací •propad cen na trhu nemovitostí → …? 32 33 IMF: Global Financial Stability Report, October 2012 34 AFME: Securitisation Report Q2:2021 35 AFME: Securitisation Report Q2:2021 36 AFME: Securitisation Report Q2:2021 37 AFME: Securitisation Report Q2:2021 Příklad •banka má portfolio hypoték ve výši 10.000, z toho sekuritizovat hodlá 1.000 •kapitálová struktura banky je následující: –96 % tvoří depozita –4 % tvoří kapitál (z toho 50 % základní kapitál a 50 % podřízený dluh) 38 Příklad 39 Současné financování: Náklady základního kapitálu 25,00 % Náklady podřízeného dluhu 10,20 % Náklady depozit 10,00 % Struktura sekuritizovaných CP: Náklady senior cenných papírů 9,80 % Váha senior cenných papírů 90 % Splatnost senior cenných papírů 10 let Náklady junior cenných papírů 10,61 % Váha junior cenných papírů 10 % Splatnost s junior cenných papírů 10 let Přímé náklady struktury (% z částky) 0,20 % Původní aktiva: Výnos portfolia 10,20 % Durace portfolia 7 let Nesplacené zůstatky: Nesplacené úvěry 10.000 Sekuritizovaná částka 1.000 Kapitálové požadavky před a po sekuritizaci 40 Hodnota Kapitálový požadavek Původní úvěrové portfolio 10.000 400 Sekuritizovaná částka 1.000 40 Cenné papíry senior 900 prodán Cenné papíry junior 100 prodán Konečné úvěrové portfolio 9.000 360 Celková riziková aktiva 4.500 360 Náklady kapitálu •náklady kapitálu před sekuritizací: –= 0,96 * 10,00% + 0,04 * (0,5 * 25% + 0,5 * 10,20%) = 10,30% •náklady financování pomocí sekuritizace: –= (0,9 * 9,80% + 0,1 * 10,61%) + 0,20% = 10,08% •rozdíl mezi náklady financování pomocí sekuritizace a náklady kapitálu je dostatečný pro vytvoření finančního přínosu sekuritizace •náklady financování pomocí sekuritizace jsou nižší než výnos portfolia 41 Dopad sekuritizace na ROE •dopad sekuritizace na ROE je výsledkem nižšího kapitálu v kombinaci s nižšími náklady financování pomocí sekuritizace •čím víc sekuritizujeme, tím větší zvýšení ROE (za podmínky, že náklady financování pomocí sekuritizace jsou nižší než náklady kapitálu před sekuritizací) 42 Příklad •Předpokládejme, že banka sekuritizuje balík úvěrů, úročených úrokovou sazbou 15 %. Cenné papíry, vydané oproti tomuto balíku úvěrů, slibují investorům roční zisk 9 %. Odhad ztrát z očekávaných defaultů sekuritizovaných úvěrů je 5 %. Banka se zavázala platit roční poplatek ve výši 0,25 % za poradenské služby a také poplatek 0,25 % za shromažďování plateb z úvěrů a monitorování výkonnosti portfolia úvěrů. Pokud tyto položky představují veškeré náklady spojené se sekuritizací, jak vysoký zisk (v %) může banka očekávat z této transakce? 43 Úvěrové deriváty •k zajišťování i spekulaci •nástroj pro převod úvěrového rizika jedné strany (prodávajícího úvěrového rizika) na jinou stranu (kupujícího úvěrové riziko) –platby: •prémie nebo úrokové platby •kontraktační platby •úvěrová událost •druhy úvěrových derivátů: –financované •úvěrový dluhopis (credit-linked note) –nefinancované •swap úvěrového selhání (credit default swap) •swap veškerých výnosů (total return swap) •opce selhání (digital default option) •opce úvěrového rozpětí (credit spread option) 44 45 BIS: Triennial and semiannual surveys. Positions in global OTC derivatives markets at end-June 2012 46 BIS: Statistical release: OTC derivatives statistics at end-December 2020 Swap celkových výnosů •dohoda mezi dvěma smluvními stranami, že swap bude zahrnovat periodické platby: –platby založené na celkových výnosech z úvěru –platby založené na referenční úrokové sazbě + určitá rizikovou prémii (+ platby v případě kapitálových ztrát) •podkladovým aktivem může být jakékoliv aktivum, index nebo portfolio aktiv •důsledek: druhá strana plně přejímá úvěrové riziko strany první 47 Swap celkových výnosů 48 Banka A prodávající riziko Banka B kupující riziko Zákazník banky A dlužník úvěru veškeré výnosy z úvěru referenční úr.sazba +prémie+zhoršení kvality poskytnutí úvěru splátky jistiny a úroků Swap celkových výnosů - příklad •Banka A poskytla podnikatelský úvěr ve výši 100 mil., úročený fixní úrokovou sazbou 12 %. Banka se rozhodla toto riziko zajistit pomocí swapu veškerých výnosů. Jaký je zisk banky ze swapu celkových výnosů, dojde-li v prvním období k poklesu tržní hodnoty úvěru ze 100 mil. na 90 mil. a platí údaje z následující tabulky? A jaký je zisk banky, pokud se tržní hodnota úvěru nezmění? 49 Roční CF v průběhu všech let trvání kontraktu Dodatečné platby Celkové výnosy (v prvním období) Příliv peněz jednoletý LIBOR (11 %) - jednoletý LIBOR (11 %) Odliv peněz fixní sazba F (12 %) Swap úvěrového selhání •ochrana proti ztrátě v důsledku přesně specifikované úvěrové události •průběh fungování - platby: –prodávající úvěrového rizika platí pravidelně kupujícímu určité fixní platby, odvozené od hodnoty úvěru –kupující úvěrového rizika pravidelně neplatí nic, prodávajícímu platí až v případě úvěrové události • → velmi podobné podstatě záruky nebo standby akreditivu 50 Swap úvěrového selhání 51 Banka A prodávající riziko Banka B kupující riziko Zákazník banky A dlužník úvěru pravidelné platby za ochranu proti selhání klienta platba v případě úvěrové události poskytnutí úvěru splátky jistiny a úroků 52 Deutsche Bank Research: Credit default swaps, December 2009 53 BIS: Statistical release: OTC derivatives statistics at end-December 2020 54 Deutsche Bank Research: Credit default swaps, December 2009 55 Deutsche Bank Research: Credit default swaps, December 2009 Úvěrový dluhopis •podstata: banka prodávající riziko emituje úvěrový dluhopis, ten odkoupí banka kupující riziko •platby: –banka kupující riziko získává kuponové platby a v době splatnosti nominální hodnotu –pokud ale dojde k úvěrové události, bude dluhopis odkoupen zpět za cenu a v termínu stanoveném v kontraktu •do transakce může navíc vstoupit SPV: –SPV vydá úvěrový dluhopis, který prodá bance kupující úvěrové riziko –prostředky takto získané pak investuje do kolaterálu –→ úvěrový dluhopis je pak kombinací dluhopisu a swapu úvěrového selhání 56 Úvěrový dluhopis 57 Banka A (nakupující riziko) Banka B (prodávající riziko) poplatek za derivát platba v případě úvěrové události SPV založ. bankou B platba za dluhopis odkup dluhopisu Kolaterál Úvěr Opce •opce umožňují: –poskytují ochranu proti ztrátám hodnoty úvěru → opce selhání (digital default option) –pomáhají kompenzovat vyšší náklady úvěru, které mohou nastat v důsledku změny ratingu → opce úvěrového rozpětí (credit spread option) • 58 Opce – peněžní toky 59 Banka (prodávající riziko) Protistrana kupující riziko opční prémie platba v případě selhání dlužníka nebo při růstu nákladů úvěru nad specifikovanou úroveň Opce selhání 60 0 ztráty opční prémie nom.hodnota úvěr. portfolia selhání platební morálka Opce úvěrového rozpětí 61 zisky ztráty 0 max.hodnota úvěru úvěrové rozpětí změny čistého jmění v důsledku opce úvěrového rozpětí změny čistého jmění v důsledku změn hodnoty portfolia opční prémie Důvody pro použití úvěrových derivátů •snížení kapitálových požadavků •snížení úvěrové angažovanosti •uvolnění úvěrových linek •tvorba nových aktiv a syntetických aktiv s cílem uspokojení poptávky investorů •řízení aktiv na portfoliovém základě 62 63 Rizika spojená s úvěrovými deriváty •riziko úpadku protistrany úvěrového derivátu •právní riziko •regulační riziko 64 Dopady transferu úvěrového rizika na regulátory •zvýšení propojenosti a vzájemné závislosti bank, pojišťoven a investorů na finančním trhu •je třeba pozorně sledovat konvergenci trhu s úvěrovým a pojistným rizikem •je třeba zaměřit se zejména na dvě oblasti: –kapitálovou arbitráž –learning-curve risks •problém: znalosti účastníků transakcí na trhu s CRT ohledně rizik, která podstupují 65 • •M Ě J T E S E H E Z K Y •J 66