Transfer úvěrového rizika



Účastníci na trhu CRT
•subjekt prodávající riziko (kupující zajištění/prodejce rizika)
–risk shedder, protection buyer, risk seller, insured
•subjekt kupující riziko (prodejce zajištění/kupující rizika)
–risk taker, protection seller, risk buyer, insurer, guarantor
2

3



Nástroje transferu úvěrového rizika
•kritérium poskytování prostředků na krytí rizika:
–financované
–nefinancované
•kritérium rozsahu transferu
–jednotlivé aktivum
–portfolio
•kritérium způsobu transferu
–přímý transfer
–nepřímý transfer
•speciální jednotka (SPV – special purpose vehicle)
4

Nástroje transferu úvěrového rizika
5
Financované
Nefinancované
Jednotlivé aktivum
Prodej úvěru na sekundárním trhu
Záruky a akreditivy
Pojištění úvěru
Deriváty – swapy úvěrového selhání, swapy veškerých výnosů
Portfolio
Úvěrový dluhopis
Sekuritizace ABS
Portfolio swapy úvěrového selhání
Syntetická sekuritizace

Nástroje CRT a vztah mezi dlužníkem a věřitelem
•CRT ovlivňuje motivace subjektů a může přinést tyto problémy:
–asymetrii informací (asymmetric information)
–zastupitelský konflikt (principal-agent problem)
–neúplné kontrakty (incomplete contracting)
–
6

Vztah mezi dlužníkem a věřitelem před CRT
7
dlužník
banka
akcionáři banky
   prověřování, kontrola
       informace

Vztah mezi dlužníkem a věřitelem po CRT
8
dlužník
banka (prodává) riziko)
akcionáři banky
prověřování, kontrola, morální hazard
       informace
subjekt kupující riziko
akcionáři kupujícího riziko
       informace
zastupitelský problém,
neúplné kontrakty,
asymetrie informací
prověřování, kontrola

Charakteristika vybraných nástrojů transferu úvěrového rizika
•prodej úvěrů na sekundárním trhu
•pojištění úvěru
•sekuritizace
•úvěrové deriváty
9

10



Prodej úvěrů na sekundárním trhu
•prodej úvěru jinému subjektu = vyvedení takového úvěru z bilance banky
–s rekurzem (zpětným postihem)
–bez rekurzu
•prodejem úvěru nevzniká žádný cenný papír, jde jen o převedení úvěru na nového majitele
•banka obvykle nadále obsluhuje úvěr → poplatek
11

12
Prodej úvěrů na sekundárním trhu
https://www.lma.eu.com/application/files/2315/5653/5076/LMA-Guide-to-the-Secondary-Loan-Market-Tran
sactions.pdf

Druhy smluv při prodeji úvěrů
•spoluúčast (participation)
–nákup podílu na syndikovaném úvěru s omezenou možností kontroly a s omezenými právy
–důsledek: subjekt kupující úvěr je vystaven vůči riziku dlužníka i vůči riziku subjektu
prodávajícího úvěr
•postoupení, cese (assignment)
–nákup podílu na syndikovaném úvěru se smlouvou zaručenou kontrolou a právy = převod veškerých práv
–převažuje
13

Proces prodeje úvěrů
•velice komplexní záležitost
–je třeba vyjasnit mnoho problémů (alikvótní výnos, změnu vlastníka úvěru, zajistit, aby dlužník
splácel tomu, komu má, prověřit úvěrovou smlouvu, převést práva na kolaterál,…)
•→ často trvá až 3 měsíce
•→ až polovina všech případů nikdy není dokončena
14

Motivy pro prodej úvěrů
•úvěrové riziko
•poplatky
•kapitálová přiměřenost
•riziko likvidity
•úrokové riziko
15

Rizika prodeje úvěrů
•nejlépe se prodávají kvalitní úvěry
•prodej úvěru s rekurzem
•získávání zdrojů prodejem úvěrů je vysoce cyklické
16

Pojištění úvěrů
•obvykle specializovaná instituce
•cíl: podporu obchodních úvěrů, vývozních/dovozních úvěrů
•často nutné pro financování pohledávek bankou
•v ČR: EGAP:
–http://www.egap.cz/
17

Sekuritizace
•transformace úvěrů či jiných aktiv na cenné papíry zajištěné aktivy
– (ABS = asset-backed securities )
•převzetí relativně nelikvidních aktiv, která vytvořila finanční instituce, a jejich přeměna na
cenné papíry, které je možné na kapitálovém trhu prodat investorům
•vznik v 70. letech v USA, populární zejména u hypoték
18

Proces sekuritizace
1.banka shromáždí homogenní úvěry
2.banka převede aktiva na SPV proti přijetí průchozích cenných papírů
3.úvěrový posilovatel poskytne úvěrové posílení
4.původní držitel aktiv (banka) pak prodá všechny nebo některé ABS upisovateli podle dohody o úpisu
nebo prodeji
5.upisovatelé dále prodávají ABS konečným investorům
19

Úvěrové posílení (credit enhancement)
•vnější
–neodvolatelná bankovní záruka – poskytuje 3. strana – banka
–pojištění třetí stranou – poskytuje pojišťovna proti úvěrovému riziku
–likvidní podpora – příslib úvěrové linky (v případě nesouladu mezi splatností úvěrů a CP
poskytovatel poskytne krátkodobý úvěr)
•vnitřní
–účet rozpětí – vklad, založený na rozpětí mezi úroky plac. z úvěrů a nižšími úroky plac. z ABS
(obsluhovatel nepřevádí bance, ale správci, který akumuluje až do úrovně 3-6 % hodnoty operace)
–účet hotovostního kolaterálu – vklad poskytnutý bankou nebo 3. stranou
–překolateralizace – když hodnota podkladových aktiv v poolu převyšuje hodnotu emitovaných ABS, v
případě potřeby doplňován
–seniorita dluhů – viz tranšování
20

Druhy sekuritizace
•dle cash-flow:
–založená na peněžních tocích (pass-through)
•splátky a úvěrové hodnocení CP závisí na peněžních tocích z úvěrů
–založená na tržní hodnotě (pay-through)
•cash flow z CP má vlastní režim, odlišný od režimu cash flow z úvěrů
•dle rizika:
–bez rekurzu
–s rekurzem
21

Sekuritizace bez rekurzu
22


Další používané zkratky = druhy cenných papírů
•MBS (mortgage-backed securities) = cenné papíry zajištěné hypotékami
•CMO (collaterised mortgage obligations)
•IO (interest-only certificates)
•PO (principal-only certificates)
•PAC (planned amortization classes)
•CLO (collaterised loan obligations) = kolateralizované úvěrové závazky
23

Podněty pro sekuritizaci
•přesun úvěrového rizika → uvolnění kapitálových zdrojů na poskytování nových úvěrů
•vyřešení rizika likvidity
•úrokové riziko přechází na držitele cenných papírů
•může zajistit úsporu nákladů banky
•růst rentability vlastního kapitálu
24

Syntetická sekuritizace
•na rozdíl od běžné sekuritizace nedochází k převodu aktiv od původního majitele na správce, ale
pouze k převodu úvěrového rizika od původního držitele na správce, a to pomocí úvěrových derivátů
•investoři nakupují úvěrové dluhopisy (CLN – credit linked notes)
•správce za výnos z prodeje CLN nakoupí státní dluhopisy
•úrovně krytí ztrát:
1.malá hotovostní rezerva – akumuluje se několik let z převýšení příjmů správce (výnosy
stát.dluhopisů + roční poplatek ze swapu) nad úroky placenými investorům do CLN
2.nesou ji investoři do CLN
3.nese ji původní držitel aktiv
25

Syntetická sekuritizace
26


Požadavky na sekuritizovaná aktiva
•sekuritizaci usnadňuje:
–předpověditelné peněžní toky
–historie stálého nízkého selhání a nízké úrovně ztrát
–demografická a geografická různorodost dlužníků
–vysoká likvidační hodnota
•sekuritizaci brání:
–malý počet aktiv v poolu
–nedostatek standardní dokumentace aktiv
–malá frekvence plateb
–možnost dlužníků modifikovat platební podmínky
–nedostatek historických údajů o selháních a ztrátách
–nezkušený a podkapitalizovaný držitel aktiv
27

Sekuritizace a tranšování
•při tranšování je určena priorita CP při sekuritizaci
•cenné papíry se rozdělují do tranší:
–80 – 85 % první tři tranše:
•tranše peněžního trhu (money market tranche)
•tranše přednostní (senior tranche)
•tranše střední (mezanine tranche)
–10 – 15 % podřízená tranše (subordinated tranche)
–1 – 10 % akciová tranše (equity tranche)
•jednotlivé tranše mají odlišné doby splatnosti a odlišné riziko → jsou nakupovány investory s
rozdílným postojem k riziku
28

Dopady sekuritizace (1)
•na rizika bank
–není-li dosaženo skutečného prodeje, banka může pocítit ztráty, nekryté kapitálem
–riziko financování – když na trhu není možné prodat CP
–konflikt zájmů – je-li banka prodávajícím, obsluhovatelem i upisovatelem
–morální tlak na banku na zpětný nákup – když se zhorší aktiva
–tendence prodávat nejkvalitnější aktiva → roste riziko zbývajícího portfolia
–sekuritizační programy vyžadují velká portfolia
•na finanční systém
–může zlepšit efektivnost finančního systému
–může vést k poklesu významu bank v procesu zprostředkování
–vede k poklesu kapitálových požadavků bankovního sektoru
29

30



Dopady sekuritizace (2)
•na regulaci
–regulátor musí kontrolovat, zda došlo ke skutečnému prodeji
–o skutečný prodej se nejedná:
•když na bance zůstane jakýkoliv závazek
•když existují vazby mezi prodávající bankou a SPV
•když prodávající banka poskytla jakékoliv úvěrové posílení
–pokud nešlo o skutečný prodej → i nadále počítat u aktiv kapitálový požadavek
31

Sekuritizace a finanční krize
•sekuritizace jednou z příčin vzniku hypoteční krize v USA
•role ratingových agentur
•ABS aj. cenné papíry se navíc staly podkladem pro další kolo sekuritizací
•propad cen na trhu nemovitostí → …?
32

33
IMF: Global Financial Stability Report, October 2012


34
AFME: Securitisation Report Q2:2021


35
AFME: Securitisation Report Q2:2021


36
AFME: Securitisation Report Q2:2021


37
AFME: Securitisation Report Q2:2021


Příklad
•banka má portfolio hypoték ve výši 10.000, z toho sekuritizovat hodlá 1.000
•kapitálová struktura banky je následující:
–96 % tvoří depozita
–4 % tvoří kapitál (z toho 50 % základní kapitál a 50 % podřízený dluh)
38

Příklad
39
Současné financování:
Náklady základního kapitálu
25,00 %
Náklady podřízeného dluhu
10,20 %
Náklady depozit
10,00 %
Struktura sekuritizovaných CP:
Náklady senior cenných papírů
9,80 %
Váha senior cenných papírů
90 %
Splatnost senior cenných papírů
10 let
Náklady junior cenných papírů
10,61 %
Váha junior cenných papírů
10 %
Splatnost s junior cenných papírů
10 let
Přímé náklady struktury (% z částky)
0,20 %
Původní aktiva:
Výnos portfolia
10,20 %
Durace portfolia
7 let
Nesplacené zůstatky:
Nesplacené úvěry
10.000
Sekuritizovaná částka
1.000

Kapitálové požadavky před a po sekuritizaci
40
Hodnota
Kapitálový požadavek
Původní úvěrové portfolio
10.000
400
Sekuritizovaná částka
1.000
40
Cenné papíry senior
900
prodán
Cenné papíry junior
100
prodán
Konečné úvěrové portfolio
9.000
360
Celková riziková aktiva
4.500
360

Náklady kapitálu
•náklady kapitálu před sekuritizací:
–= 0,96 * 10,00% + 0,04 * (0,5 * 25% + 0,5 * 10,20%) = 10,30%
•náklady financování pomocí sekuritizace:
–= (0,9 * 9,80% + 0,1 * 10,61%) + 0,20% = 10,08%
•rozdíl mezi náklady financování pomocí sekuritizace a náklady kapitálu je dostatečný pro vytvoření
finančního přínosu sekuritizace
•náklady financování pomocí sekuritizace jsou nižší než výnos portfolia
41

Dopad sekuritizace na ROE
•dopad sekuritizace na ROE je výsledkem nižšího kapitálu v kombinaci s nižšími náklady financování
pomocí sekuritizace
•čím víc sekuritizujeme, tím větší zvýšení ROE (za podmínky, že náklady financování pomocí
sekuritizace jsou nižší než náklady kapitálu před sekuritizací)
42

Příklad
•Předpokládejme, že banka sekuritizuje balík úvěrů, úročených úrokovou sazbou 15 %. Cenné papíry,
vydané oproti tomuto balíku úvěrů, slibují investorům roční zisk 9 %. Odhad ztrát z očekávaných
defaultů sekuritizovaných úvěrů je 5 %. Banka se zavázala platit roční poplatek ve výši 0,25 % za
poradenské služby a také poplatek 0,25 % za shromažďování plateb z úvěrů a monitorování výkonnosti
portfolia úvěrů. Pokud tyto položky představují veškeré náklady spojené se sekuritizací, jak vysoký
zisk (v %) může banka očekávat z této transakce?
43

Úvěrové deriváty
•k zajišťování i spekulaci
•nástroj pro převod úvěrového rizika jedné strany (prodávajícího úvěrového rizika) na jinou stranu
(kupujícího úvěrové riziko)
–platby:
•prémie nebo úrokové platby
•kontraktační platby
•úvěrová událost
•druhy úvěrových derivátů:
–financované
•úvěrový dluhopis (credit-linked note)
–nefinancované
•swap úvěrového selhání (credit default swap)
•swap veškerých výnosů (total return swap)
•opce selhání (digital default option)
•opce úvěrového rozpětí (credit spread option)
44

45
BIS: Triennial and semiannual surveys. Positions in global OTC derivatives markets at end-June 2012


46
BIS: Statistical release: OTC derivatives statistics at end-December 2020


Swap celkových výnosů
•dohoda mezi dvěma smluvními stranami, že swap bude zahrnovat periodické platby:
–platby založené na celkových výnosech z úvěru
–platby založené na referenční úrokové sazbě + určitá rizikovou prémii (+ platby v případě
kapitálových ztrát)
•podkladovým aktivem může být jakékoliv aktivum, index nebo portfolio aktiv
•důsledek: druhá strana plně přejímá úvěrové riziko strany první
47

Swap celkových výnosů
48
Banka A
prodávající riziko
Banka B
kupující riziko
Zákazník banky A
dlužník úvěru
veškeré výnosy z úvěru
referenční úr.sazba +prémie+zhoršení kvality
poskytnutí úvěru
               splátky jistiny
      a úroků

Swap celkových výnosů - příklad
•Banka A poskytla podnikatelský úvěr ve výši 100 mil., úročený fixní úrokovou sazbou 12 %. Banka se
rozhodla toto riziko zajistit pomocí swapu veškerých výnosů. Jaký je zisk banky ze swapu celkových
výnosů, dojde-li v prvním období k poklesu tržní hodnoty úvěru ze 100 mil. na 90 mil. a platí údaje
z následující tabulky? A jaký je zisk banky, pokud se tržní hodnota úvěru nezmění?
49
Roční CF v průběhu všech let trvání kontraktu
Dodatečné platby
Celkové výnosy (v prvním období)
Příliv peněz
jednoletý LIBOR
(11 %)
-
jednoletý LIBOR
(11 %)
Odliv peněz
fixní sazba F
(12 %)

Swap úvěrového selhání
•ochrana proti ztrátě v důsledku přesně specifikované úvěrové události
•průběh fungování - platby:
–prodávající úvěrového rizika platí pravidelně kupujícímu určité fixní platby, odvozené od hodnoty
úvěru
–kupující úvěrového rizika pravidelně neplatí nic, prodávajícímu platí až v případě úvěrové
události
• → velmi podobné podstatě záruky nebo standby akreditivu
50

Swap úvěrového selhání
51
Banka A
prodávající riziko
Banka B
kupující riziko
Zákazník banky A
dlužník úvěru
pravidelné platby za ochranu proti selhání klienta
platba v případě úvěrové události
poskytnutí úvěru
               splátky jistiny
      a úroků

52
Deutsche Bank Research: Credit default swaps, December 2009


53
BIS: Statistical release: OTC derivatives statistics at end-December 2020


54
Deutsche Bank Research: Credit default swaps, December 2009


55
Deutsche Bank Research: Credit default swaps, December 2009


Úvěrový dluhopis
•podstata: banka prodávající riziko emituje úvěrový dluhopis, ten odkoupí banka kupující riziko
•platby:
–banka kupující riziko získává kuponové platby a v době splatnosti nominální hodnotu
–pokud ale dojde k úvěrové události, bude dluhopis odkoupen zpět za cenu a v termínu stanoveném
v kontraktu
•do transakce může navíc vstoupit SPV:
–SPV vydá úvěrový dluhopis, který prodá bance kupující úvěrové riziko
–prostředky takto získané pak investuje do kolaterálu
–→ úvěrový dluhopis je pak kombinací dluhopisu a swapu úvěrového selhání
56

Úvěrový dluhopis
57
Banka A (nakupující riziko)
Banka B (prodávající riziko)
poplatek za derivát
platba v případě úvěrové události
SPV založ. bankou B
platba za dluhopis
odkup dluhopisu
Kolaterál
Úvěr

Opce
•opce umožňují:
–poskytují ochranu proti ztrátám hodnoty úvěru → opce selhání (digital default option)
–pomáhají kompenzovat vyšší náklady úvěru, které mohou nastat v důsledku změny ratingu → opce
úvěrového rozpětí (credit spread option)
•
58

Opce – peněžní toky
59
Banka
(prodávající riziko)
Protistrana
kupující riziko
opční prémie
platba v případě selhání dlužníka nebo při růstu nákladů úvěru nad specifikovanou úroveň

Opce selhání
60
0
  ztráty
opční prémie
nom.hodnota
úvěr. portfolia
   selhání
platební morálka

Opce úvěrového rozpětí
61
zisky
ztráty
0
max.hodnota úvěru
úvěrové rozpětí
změny čistého jmění v důsledku opce úvěrového rozpětí
změny čistého jmění v důsledku změn hodnoty portfolia
opční prémie

Důvody pro použití úvěrových derivátů
•snížení kapitálových požadavků
•snížení úvěrové angažovanosti
•uvolnění úvěrových linek
•tvorba nových aktiv a syntetických aktiv s cílem uspokojení poptávky investorů
•řízení aktiv na portfoliovém základě
62

63



Rizika spojená s úvěrovými deriváty
•riziko úpadku protistrany úvěrového derivátu
•právní riziko
•regulační riziko
64

Dopady transferu úvěrového rizika na regulátory
•zvýšení propojenosti a vzájemné závislosti bank, pojišťoven a investorů na finančním trhu
•je třeba pozorně sledovat konvergenci trhu s úvěrovým a pojistným rizikem
•je třeba zaměřit se zejména na dvě oblasti:
–kapitálovou arbitráž
–learning-curve risks
•problém: znalosti účastníků transakcí na trhu s CRT ohledně rizik, která podstupují
65

•
•M Ě J T E   S E   H E Z K Y
•J
66