INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT A TECHNOLOGIE 2. DATA, INFORMACE A ZNALOSTI Ing. Radim Dolák, Ph.D. üDefinovat pojem informační gramotnost üObjasnit pojem asymetrie informace a výskyt v reálném světě üPoznat možnosti hodnocení a měření informace üPochopit životní cyklus znalostí üVyjmenovat základní typy znalostí ü Cíle přednášky csvukrs •Informační znalost je spolu s finanční gramotností jedním ze základních předpokladů, jak se orientovat v dnešním dynamickém světě. •Informační gramotnost je podle Vaňka (2013) schopnost zpracovávat a používat informace v různých formátech, z různých zdrojů a schopnost porozumět jim. Informace jsou v současném prostředí prezentovány především v elektronické podobě a to prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. •Informační gramotnost v sobě zahrnuje několik kroků a to především schopnost identifikovat problém, porozumět mu a formulovat dotazy, jejichž odpovědi mohou vést k řešení. Informační gramotnost csvukrs •Podle Vaňka (2013) informační gramotnost vyžaduje splnit následující požadavky: qrozpoznávat problémy, definovat je a určit otázky, na které je potřeba odpovědět, qidentifikovat okruhy informací, které je pro řešení problémů třeba hledat, qnalézt požadované informace, qinformace vyhodnotit, filtrovat, analyzovat a syntetizovat, qsdílet informace a předávat je, qprezentovat informace. Informační gramotnost csvukrs •Velkým problémem současnosti je to, že data a informace vznikají čím dál rychleji a ve větších objemech. •Tento stav stále častěji vyvolává u lidí tzv. informační zahlcení, kterým se vyjadřuje situace, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není schopen je zpracovat v adekvátním čase. •Vše je dáno tím, že možnosti člověka nalézat, zpracovávat a porozumět informacím jsou omezené. Pojem informační zahlcení byl zmíněn již v šedesátých letech dvacátého století, kdy Miller (1960) definoval sedm různých kategorií informačního zahlcení. • Informační gramotnost csvukrs •Sedm různých kategorií informačního zahlcení: qvypuštění, přehlédnutí - neschopnost zpracovat některé podněty, qchyba – některé informace nejsou zpracovány správně, qřazení do front, sekvenční zpracování – zpracování některých informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později, qfiltrování – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita, qpřibližování – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí, qrozmanité kanály – rozdělení příchozích informací na části za účelem rozdělení odpovědí, qútěk – kompletní ignorování příchozích informací. Informační gramotnost csvukrs •Existuje mnoho příčin přehlcení informacemi. Nejběžnějšími jsou například podle Vaňka (2013) následující příčiny: qrostoucí objem informací, který někdy nazýváme informační explozí, qproblémy s tříděním informací a s hodnocením, do jaké míry jsou informace užitečné, qverifikace (ověření) informací, jelikož se zvýšila dostupnost zdrojů informací a ne každý zdroj je poskytuje informace pravdivé, přesné nebo ověřené, qpřesnost obdržených a včasnost výsledků lze hodnotit z pohledu samotného uživatele, popř. z pohledu schopností využívaného systému pro práci s informacemi, qnedostatečná informační gramotnost, qkomunikace. • Informační gramotnost csvukrs •Žák (2002) definuje asymetrickou informaci jako „ekonomickou situaci, v níž účastníci ekonomických vyjednávání (např. prodávající a kupující) disponují různými informacemi. Asymetrická informace se tak stává (spolu s existencí monopolu, externalit a veřejných statků) jednou z příčin selhání trhu“. •Vaněk (2013) uvádí, že pojem asymetrie informací znamená, že jeden účastník transakce je lépe informován než druhý (protistrana). Z této definice vyplývá, že jedna strana nebo účastník má více informací, popř. má odlišné nebo lepší informace. •Lidé a různé instituce využívají asymetrií informací již po řadu staletí v různých oborech lidské činnosti, kde je nutné získat výhodu vůči druhé straně (politika, obchod, válečné konflikty, hazardní hry atd.). • Asymetrie informace csvukrs •Informační asymetrie je jednou z příčin nerovnováhy na trhu. •Moderní pojem asymetrie informací klade důraz na skutečnost, že naše informace o současném stavu trhů jsou nedokonalé a zejména že se jednotlivé subjekty na trhu kvalitou svých informací významně liší, což má pro chování těchto trhů závažné důsledky. •Díky využití asymetrických informací tak je možné vysvětlit chování ekonomických subjektů v jevech jako je negativní výběr, morální hazard nebo preferenci stávajících podmínek. Asymetrie informace csvukrs •Kvalita informace je závislá na kvalitě zdroje, kde se posuzuje odbornost autora, aktuálnost, objektivnost, ucelenost a správnost. •Vědecké informace se posuzují prostřednictvím recenze, podle aktuálnosti a četnosti výskytu informace. •Kvalita informací závisí nejen na kvalitě dat, ale také na kvalitě zpracování neboli vyhodnocování dat prováděném při vytváření informací. •Některé z faktorů kvality informace jsou měřeny scientometrií, tedy vědou, která pomocí různých indexů (např. impakt faktor, citační index) odlišuje kvalitní informace od nekvalitních. • Hodnocení a měření informace csvukrs •Kvalita informace je to, jak je produkt nebo služba schopna vyhovět požadavkům uživatele nebo uživatelů. •Neexistuje všude platící pravidlo definující kvalitu informace, protože to co může být kvalitní pro jednoho uživatele nemusí být kvalitní pro druhého. • •Kvalita informace závisí na potřebách uživatele. qinherentní kvalita informace je definována jak správně a přesně informace zobrazují objekty reálného světa, které mají reprezentovat qpragmatická kvalita informace je hodnota, kterou uživatel získá využitím dané informace Hodnocení informací podle kvality obsahu csvukrs •Životní cyklus znalostí či tok znalostí lze rozdělit do čtyřech základních kategorií: q Tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků) q Uchování, pořádání q Přenos, sdílení, šíření q Používání, aplikace Životní cyklus znalostí csvukrs •Znalost také můžeme definovat jako vzájemně provázané struktury souvisejících poznatků a jejich reprezentace v podobě kognitivního modelu současně se schopností provádět s nimi různé kognitivní operace. Díky těmto operacím můžeme částečně předvídat, co se může v reálném světě stát. (Sklenák, 2001) •Existují různé koncepty znalosti a jejich sdílení: • • • • Základní typy znalosti csvukrs •Explicitní znalosti je snadnější formalizovat a dokumentovat, zachytit a následně sdílet pomocí ICT. qexplicitní dimenze představují tu část znalosti, kterou můžeme vyjádřit pomocí jazyka, písma, obrázku, matematické formule, not či digitálního záznamu. qmohou být tedy vyjádřeny ve formálním jazyce, snadno se předávají druhým, snadno se zpracovávají pomocí informačních a komunikačních technologií a jsou přechovávány v databázích qlze je bez problémů přenášet, předávat si mezi sebou, ale také je lze snadno ukrást. qje možné je zhruba ztotožnit s organizačním kapitálem Základní typy znalosti - explicitní csvukrs •Tacitní znalosti jsou definovány jako osobní znalosti zahrnuté v individuální zkušenosti obsahující nehmotné faktory jako jsou osobní přesvědčení, náhledy a hodnotové systémy. qjsou obtížně vyjádřitelné formálním jazykem, je téměř nemožné je vyjádřit a sdílet qpředtím než jsou vyjádřeny, musí být obtížně převedeny do podoby slov, modelů a čísel, qsilně svázány s činností, postupy, rutinami, idejemi, nápady, hodnotami a emocemi konkrétního člověka. qsoubor dovedností, zkušeností, intuice, pravidel, principů, mentálních modelů a osobních představ každého z nás. qlze konstatovat, že se dají zhruba ztotožnit s lidským kapitálem a částečně i se sociálním kapitálem • Základní typy znalosti - implicitní csvukrs •Klasifikace znalostí polde J.B.Quinna, který rozlišuje mezi jednotlivé typy znalostí podle jejich obsahu: q�Know-how, qCare-why, qKnow-what, qKnow-why. •Klasifikace znalostí podle F. Blacklera, který dělí znalosti na základě místa jejich existence: qembodied, qembedded, qembrained, qencultured, qencoded. Klasifikace znalostí csvukrs DĚKUJI ZA POZORNOST