Příklad 1 Stáčecí linka naplní za hodinu 850 lahví šťávy, která má objem 0,5l. Je v provozu celoročně (365 dní) na 3 směny; 12 % časového fondu se plánuje na prostoje (plánované opravy a údržba). Úkoly: 1. Vypočtěte výrobní kapacitu stáčecí linky šťávy v počtu lahví. 2. Zhodnoťte skutečné využití kapacity stáčecí linky v procentech, jestliže v daném roce podnik vyrobil a prodal 6 mil. lahví šťávy. Řešení: 1) Výrobní kapacita: · Nejprve vypočteme využitelný časový fond= Tp (hod) = 365*24 – 12% = 7708,8 hodin · Potom plánovanou kapacitu Qp = Vp * Tp = 850 * 7709 = 6 552 650 lahví 2) Využití výrobní kapacity 6 000 000 lahví kc = Qs/Qp= 6 000 000/6 552 650 = 0,9156 *100 = 91,56 % Příklad 2 Výroba probíhá 200 dní v roce, 8 hodin denně s plánovanými prostoji 6 %. Pracnost 1 výrobku je 35 minut. Úkol: Jaká je kapacita zařízení? Jaké je využití kapacity, je-li skutečně vyrobených výrobků 1 500 ks? Výpočet: Tpp = 200 – 6% = 188 dní Tpp = 188 * 8 = 1 504 hodin Tpp = 1504*60 = 90 240 minut Qp = 90 240/35 = 2 578,29 výrobků = 2 578 výrobků Využití výrobní kapacity: 1500/2578 * 100 = 58,18% Příklad 3 Plocha montážního provozu je 6 000 m^2. Rozměry výrobků jsou 50 x 2 m. Celková plocha potřebná pro montáž jednoho výrobku (včetně pracovní zóny) představuje 110% plochy obsazené výrobkem. Kapacitní norma průběžného času montáže je 8 pracovních dnů[MH1] [KF2] [KF3] [TP4] [MH5] . Pomocná plocha představuje 55 % plochy provozu. Montáž pracuje 248 pracovních dnů za rok po dvou osmihodinových směnách. Úkol: Vypočítejte roční výrobní kapacitu montážního provozu v kusech. Využijeme těchto vzorců: Výpočet: Tpp = 248 dní t[KP ]= 8 dní M= 6 000 m^2 m = 110% z rozměru výrobku, tj. 50 x 2 m, výpočet= 1,1* 50*2 = 110m^2 Mpc = 55% plochy haly tj. 0,55 * 6000 = 3 300 m^2 Nyní můžeme dosazovat: Qp = 248/8 * (6000-3300)/110 Qp = 31 * 24,54545454 (počítám s celou kalkulačkou) Qp = 760,909090909 ks, zaokr. 761 ks. Příklad 4 Výrobní podnik plánuje výrobní kapacitu na příští měsíc (30 dní, z toho 8 dnů volna). Podnik funguje v jednosměnném 8 hodinovém provozu. Prostoje jsou průměrně v rozsahu 12 % z nominálního časového fondu. Podnik je složen ze 4 výrobních zařízení. Ty jsou zobrazeny na obrázku níže a znázorňují výrobní proces. Výrobní zařízení 1 vyrábí polotovary pro výrobní zařízení 2 a 3 (paralelní řazení), které jsou stejného typu. Finální je výrobní zařízení 4, které produkuje finální výrobky. Výkon jednotlivých zařízení je: Výrobní zařízení 1: 15 ks za hodinu Výrobní zařízení 2: 5 ks za hodinu Výrobní zařízení 3: 5 ks za hodinu Výrobní zařízení 4: 20 ks za hodinu 1) Vypočítejte výrobní kapacitu podniku. 2) Okomentuje, kde je slabé místo ve výrobním procesu a jak byste jej vyřešili. Výpočet: Nutné nejdříve jednoduše vysvětlit sériové a paralelní řazení výrobních agregátů 1) Tn = 30-8 = 22 * 8 = 176 hodin Tp = 176 * 0,88 = 155 hodin Qp1 = 155 * 15 = 2325 ks Qp2 = 155 * 5 = 775 ks Qp3 = 155 * 5 = 775 ks Qp4 = 155 * 20 = 3 100ks Výrobní kapacita celku je dána výrobní kapacitou nejslabšího článku a tím jsou výrobní zařízení 2 a 3, které i když jsou paralelně řazeny dosahují nejnižšího výkonu a to konkrétně 1550 ks. Což je rovněž výrobní kapacita podniku. Slabé místo je tedy druhá fáze výrobního procesu (výrobní zařízení 2 a 3). V okamžiku, kdy budeme zvyšovat výrobní kapacitu této výrobní fáze, např. přidáním dalšího výrobního zařízení, navyšujeme tak kapacitu celého podniku. Nebo také můžeme výrobní zařízení 2 a 3 vyměnit za jedno s větším výkonem. Ten ale zas nesmí být vyšší než výkon zařízení 1, protože bychom měli zbytečné přebytky kapacity, které by zůstaly nevyužity Příklad 5 Jsou dány následující údaje: práce ve dvousměnném provozu, 250 pracovních dnů/rok, doba směny 7,5 hod./stroj, celozávodní dovolená 10 pracovních dnů/rok, plánované generální opravy pro 100 strojů celkem 1 150 hod za rok, ostatní plánované opravy pro všechny stroje 1 502 hod / rok, poruchové opravy (odhad plánovaný) pro jeden stroj 350 hod / rok. Úkol: Vypočítejte, jaký využitelný časový fond technologického zařízení (100 strojů) v hodinách máte k dispozici. Výpočet: Tp (100 strojů) = ((250-10)* 100*7,5*2) – 1 150 – 1502 – 350 *100 Tp (100 strojů) = (240 * 100 * 15) – 1150 – 1502 – 35 000 Tp (100 strojů) = 360 000 – 1150 – 1502 – 35 000 Tp (100 strojů) = 322 348 hodin/rok Příklad 6 Celková plocha dílny je 300 m^2. Plocha potřebná na opracování jednoho výrobku je 5 m^2. Nominální časový fond pracoviště je 262 dní. Prostoje se plánují ve výši 4% z nominálního časového fondu. Průměrná doba dovolené na 1 pracovníka je 22 dní. Pracuje se v průměru na 2 směny, přičemž jedna směna je 8 hodin. Doba výroby jednoho výrobku je 30 normominut. Úkol: Určete výrobní kapacitu dílny, dále určete plánovaný počet výrobků, které má vyrobit pracovník za rok. Předpokládejte přitom, že stroj nemá dovolenou, ale z důvodu pravidelných oprav jsou plánovány jeho prostoje. Zároveň předpokládejte, že pracovník má dovolenou a nejsou mu plánovány žádné prostoje. Výpočet: Kapacita dílny: Tpp = 262 - 4% * 16 = 4 024,32 hodin Qp = 4 024,32 * 300/5 = 241 459,2 výrobků Kapacita pracovníka: Tp = (262 – 22) * 8 = 1 920 hodin Qp = 1 920*2 = 3 840 výrobků (protože výroba jednoho výrobku trvá 30 normominut, za jednu hodinu stihne vyrobit dva výrobky) ________________________________ Pls, co je kapacitní norma průběžného času montáže? evidentně je to obdoba taktu, ale co si pod tím mám představit, že se tam na té ploše ten výrobek montuje 8 dní, nebo co přesně? [MH1] @MichalJá znám pojem "kapacitní norma času" = pracnost. Neboli za jaký čas výrobní linka vyrobí 1 ks [KF2] Označím @Tomáše, tvého komentáře jsem si všimla taky jen náhodou - když neoznačíš, nepřijde notifikace. [KF3] Ahojte @Michal Halaška a @Karla Foltisová , přesně jak píšete :) v podstatě pracnost u montáže [TP4] aha, děkuju, budu značit :D [MH5]