Územní organizace obchodního podnikání a maloobchodní síť . Halina Starzyczná Garant předmětu Cíl přednášky je pochopit souvislost mezi charakterem sídelní soustavy a územním uspořádáním maloobchodní sítě Územní organizace obchodního podnikání a maloobchodní síť . Soustava osídlení - obecné vymezení Česká sídelní soustava Prostorové faktory ekonomických aktivit Struktura přednášky SU Struktura osídlení SU SU SU SU Soustava osídlení a její vymezení Podmínky obchodního podnikání Rozvoj MOS SÚ - sídelní útvar, každé místo na zemi, na kterém je obytné zařízení vyznačující se konkrétní dělbou práce. Síť sídelních útvarů je výsledkem prostorového rozložení obyvatelstva. - město, městys, vesnice… Struktura osídlení Soustava osídlení – vlivy na ni působící rozvoj VS - průmyslová revoluce ekonomie existence růst průmyslových center příznivé podmínky života koncentrace obyvatel příznivé podmínky života – geografie a klima koncentrace obyvatel Statické vlivy Dynamické vlivy SU aglomerace Struktura osídlení – seskupování sídelních útvarů trend seskupování SÚ urbanizace Venkovský prostor Městský prostor Chování lidí, postoje, hodnotové orientace spotřeba, potřeby, způsob života Venkovský a městský prostor jako prostor pro podnikání Venkovský prostor zajišťuje bydlení cca pro 1/3 až 2/3 obyvatel země a rekreaci téměř pro všechny. Organizuje se zde zemědělská výroba, těžba nerostů, průmyslová výroby i dálková doprava. Maloobchod zde zajišťuje uspokojování základních potřeb obyvatelstva, případně podporu rekreaci. Městský prostor zajišťuje především hospodářskou, kulturně společenskou a politicko-správní funkci. Tyto aktivity přitahují koupěschopnou poptávku. Urbanizace (U) U - mnohostranný sociálně-ekonomický a geografický proces směřující k růstu měst -zvětšování podílu osob žijících ve městech a migraci obyvatelstva z venkova do měst -urbanizace má vliv na spotřebu, což musí zajímat obchodníky. Suburbanizace - vznikají plochy zastavěné rodinnými domy či bytovými komplexy (tzv. satelitní městečka), nákupními středisky a centry či průmyslovými objekty (nejčastěji průmyslové zóny). https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=57099 Praxe: Suburbanizace a její projevy (skripta) Výsledek obrázku pro SATELITNÍ MĚSTEČKO Aglomerace (A) A – seskupení vzájemně blízkých sídel, jedno dominuje, město se svým okolím (předměstí, satelitní města) nebo srovnatelně velkých měst (kunurbace-souměstí). Mají většinou společnou hromadnou dopravu, provázanou ekonomiku, společnou administrativu... https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=57099 ZEMĚPIS 8.ROČNÍK Sídla VY_32_INOVACE_ Název školy - ppt stáhnout Aglomerace Aglomerace vytvářejí monocentrické a polycentrické systémy osídlení. Monocentrický systém - výrazné centrum v území založené na průmyslovém potenciálu a jeho obslužné funkci. Mnoho lidí zde dojíždí za prací a jinými záležitostmi, je zde hustá dopravní síť a projevuje se výrazná nadřazenost nad ostatními sídelními útvary. Polycentrický systém vzniká integrací několika sídelních útvarů (kunurbace spojených silnými vzájemnými funkčními vazbami, energetickými a dopravními systémy, občanskou vybaveností atd. Aglomerace - praxe ČR Neexistují přesně stanovená pravidla a kritéria pro jejich vymezení. Vznikají na základě vyhlášek příslušných orgánů veřejné správy (např. Ministerstvo ŽP, Ministerstvo pro místní rozvoj), ochrana ovzduší, hluku: Největší aglomerace: Pražská aglomerace Brněnská aglomerace Ostravská aglomerace Existují i další, např. Plzeň, Olomouc a další. http://multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Aglomerace V Evropě jsou často aglomerace kolem důlních měst (Katovice) nebo kolem průmyslových center, jako jsou Porýní, Londýn, Liverpool…Hamburk… Urbanizace ve světě http://www.wikiwand.com/cs/Urbanizace Země Míra urbanizace Belgie 97,5 Malta 95,0 Dánsko 87,1 Francie 86,3 Lucembursko 85,6 Švédsko 85,4 Finsko Nizozemí Spojené království 86,8 83,5 79.8 Zdroj: [World Bank, 2014] http://docplayer.cz/40556720-Vyvoj-urbanizace-ve-svete-a-soucasne-postmoderni-mesto.html Nejvíce urbanizované země v Evropě - praxe Urbanizace v ČR – míra v % (2012) Sídelní struktura https://www.obrazky.cz/?q=urbanizace%20v%20%C4%8Dr&fulltext&mm=2#utm_content=obrazky&utm_term=urban izace%20v%20%C4%8Dr&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&id=7cbf74c98a8cb25b Cíl podnikání – dosažení odpovídajících hospodářských výsledků s adekvátními zdroji, a to jak lidskými, tak materiálními a technologickými. Místo řeší i jeden ze základních marketingových nástrojů Tohoto cíle je možné dosáhnout za přispění správné lokalizace provozoven (maloobchodní sítě, výrobní podniky…). Prostorové faktory rozmístění ekonomických aktivit -první lokalizační studie se týkaly zemědělství (von Thünen) a lokalizace průmyslu (Weber). -historicky nejvýznamnější lokalizační teorií služeb je teorie centrálních míst, kterou vytvořil Christaller. Tato teorie vysvětluje lokalizaci služeb na základě velikosti sídla. Teorie centrálních míst Přírodní podmínky, Životní prostředí Výroba, doprava, cestovní ruch Pracovní síly Zdroje, náklady na PS, úroveň PS Základní fondy Stavby, budovy, obchod Dopravní podmínky Oběh zboží, logistika, obchod Prostorové faktory rozmístění ekonomických aktivit Technická infrastruktura Voda, kanalizace, zdroje el. energie, telekomunikace… Věda a výzkum Možnosti spolupráce, VŠ, technologické parky… Demografická struktura obyvatelstva ŽÚ, příjmy, úroveň spotřeby Ceny pozemků Tržní ocenění místa lokalizace Prostorové faktory rozmístění ekonomických aktivit Česká sídelní soustava – princip spádovosti a střediskovosti j0405738[1] Na vývoj české sídelní soustavy měly vliv dva principy, a to princip spádovosti a princip střediskovosti. Princip spádovosti byl založen na soustřeďování podnikatelských aktivit a jiných lidských aktivit do příznivě položených sídel - středisek. Oba dva principy tedy spolu úzce souvisely. Spádovost má určitou hierarchii a stupně, která vtiskne danému sídelnímu útvaru konkrétní obslužnou funkci občanské vybavenosti jako součást sociální vybavenosti měst (střediskovost). Hierarchie spádovosti Stupeň spádovosti Charakter sídelního útvaru- daný jeho obslužnými funkcemi 1. stupeň Malá města, větší vesnice 2. stupeň Města okresní (bývalá) 3. stupeň Města krajská Česká sídelní soustava – princip spádovosti a střediskovosti j0405738[1] Případová studie ke střediskové soustavě osídlení Vývoj střediskové soustavy osídlení v ČR Charakter osídlení Středisko oblastního významu 3. stupeň Praha, Brno, Ostrava…. Středisko obvodního významu 2. stupeň Kladno, Opava, Karviná… Středisko místního významu 1. stupeň Orlová, Stonava… Nestředisková sídla trvalého významu Plní vybrané funkce, např. výrobní, zemědělskou, ubytovací, rekreační apod. Nestředisková sídla ostatní Např. několik domů v lokalitě Dnes rozlišujeme 3 kategorie obcí, které dělíme na obce s „běžnými“ obecními úřady (obce „I“), obce s pověřenými obecními úřady (obce „II“) a obce s rozšířenou působností (obce „III“).3 Jak definujeme maloobchodní síť? Maloobchodní síť definujeme jako uspořádaný soubor (systém) prvků - jednotek, mezi nimiž existují vzájemné vazby ovlivňované na jedné straně rozdílným sortimentem, na straně druhé sortimentem příbuzným. Tyto vzájemné vazby mohou mít povahu koordinace nebo konkurence Maloobchodní síť BRNĚNKA, spol. s r.o. - Detail firmy Maloobchodní síť Hruška - Samoška Web Městská a venkovská maloobchodní síť Městská maloobchodní síť: -nabízí veškerý obchodní sortiment v relativně krátkých docházkových vzdálenostech, které umožňují přesuny zákazníků mezi prodejnami. -potýká se s výraznější konkurencí a má velmi koncentrovanou poptávku -specifické postavení mají v osídlení nákupní centra, která navazují na městskou maloobchodní síť, ale de facto fungují mimo sídelní útvary. Venkovská maloobchodní síť: -realizuje pouze část tržní spotřeby obyvatelstva díky spádovosti do měst -má méně koncentrovanou poptávku, což je dáno nízkou hustotou osídlení venkovského prostoru -a vyšší oběhové náklady ve srovnání s městskou sítí. Hlediska členění maloobchodní sítě Působení v místě základní a doplňková Druh stanoviště stacionární a ambulantní Typ osídlení městská a venkovská, nákupní centra mimo sídelní útvary Typ (druh ) MOJ síť OD, velkoprodejen, tržnic, automatů… Co je to základní (stálá) a doplňková MOS? Základní maloobchodní síť - je v provozu po celý rok, funguje pravidelně a má konstantní akční rádius v území (někdy označované v některých publikacích jako kamenné prodejny). Doplňková maloobchodní síť - je vytvářená jednotkami, které jsou používány pro nabídku při krátkodobém a místním zvýšení poptávky (např. v rekreačních oblastech nebo při různých masových akcích kulturního či sportovního charakteru). Stacionární maloobchodní síť má pevné stanoviště (základní neboli stálá). Ambulantní maloobchodní síť má jednotky, jež své stanoviště mění (doplňková). Hlediska členění maloobchodní sítě dle sortimentu Sortiment plnosortimentní širokosortimentní specializovaná úzce specializovaná potravinářský nepotravinářský smíšený Vývojové tendence v maloobchodní síti (MOS): Vývojové trendy: Obchod v obchodě, zastarávání MOS, diskont. V průběhu vývoje maloobchodu a životního cyklu maloobchodních jednotek se ustálila dělba činností mezi širokosortimentními jednotkami a specializovanými prodejnami. Dělba činností (vede ke specializaci) Základní přístupy ke specializaci Frekvence poptávky Výrobní způsob širokosortimentní a plnosortimentní prodejny masová spotřeba jádro MOS (majorita) menší výkyvy v poptávce rychlá obrátka náročnější technologie úspora živé práce specializované prodejny občasná spotřeba minoritní část MOS vliv sezónnosti a módnosti pomalejší obrátka náročnější atmosféra vyšší odbornost personálu Diskontní orientace prodejen Nižší ceny a pružná cenová politika relativně levná stavba a pozemek dostatečné parkovací plochy dobré logistické řešení nízké provozní náklady samoobslužná forma prodeje (příp. skladištní prodej) velká prodejní plocha (mechanizovatelná) převaha zboží s rychlou obrátkou a širokým sortimentem Cíl Diskontní orientace prodejen (LIDL, ALDI) Primární síť Sekundární síť Terciární síť Kvartérní síť ? Klasické specializované prodejny, OD SM,HM, diskonty, odborné velkoprodejny MO mimo prodejní plochy… virtuální prodej Plochy pro specifické zboží-auta, palivo… Směr vývoje maloobchodní sítě dle německého ekonoma (Tietze): ? Trend maloobchodu. Vlastní studie katedry Komparace strukturálních změn ve vývoji MOS v ČR a SR do roku 2003 s prognózou Tietze (studie, vzorek TOP 50) Sektor MOS ČR SR Primární klesaly podíly klasických PP rostly podíly klasických PP klesaly podíly OD klesaly podíly OD Sekundární klesaly podíly menších samoobsluh mírně klesaly podíly menších samoobsluh rostly podíly HM rostly podíly HM rostly podíly diskontů klesaly podíly diskontů mírně klesaly podíly SM rostly podíly SM Shrnutí přednášky •Soustava osídlení, struktura osídlení, regionální struktury, dynamické a statické faktory osídlení •Městský prostor a venkovský prostor •Urbanizace, aglomerace •Česká sídelní soustava, princip střediskovosti a spádovosti •Obecné faktory rozmístění ekonomických aktivit a jejich aplikace na maloobchod •Maloobchodní síť, definice a její členění •Základní přístupy ke specializaci •Diskontní orientace, shop in shop, zastarávání MOS