ZOPAKOVÁNÍ VÝVOJE ČESKÉHO OBCHODU Ing. Lucie Vavrušková Seminář č. 3 12. 10. 2023 CÍL SEMINÁŘE 1. Procvičení znalostí získaných na přednášce k problematice obchodu v období první republiky, CPE a v období transformace 2. Aplikace zásad T. Bati při návrhu vlastní prodejny 3. Procvičení komunikace, argumentace a práce v týmu JAKÁ 3 VÝVOJOVÁ OBDOBÍ ČESKÉHO OBCHODU ZNÁTE? OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY OBDOBÍ CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉ EKONOMIKY (CPE) OBDOBÍ TRANSFORMACE PŘIŘAĎTE K PROBRANÝM OBDOBÍM KONKRÉTNÍ SPECIFIKACE Kritéria Období první republiky (1918 -1939) Období CPE (1948-1989) Období transformace (od 1989) 1) Ekonom. model NH 2) Role státu 3) Charakter trhu 4) Maloobchodní síť 5) Srovnání se světem 5) Proveďte srovnání českého obchodu se zahraničím pro jednotlivá období: a) Postupující vyrovnávání rozdílů s vyspělými tržními ekonomikami b) Zaostávání životních cyklů MOJ 4) Přiřaďte charakteristiku maloobchodní sítě: a) Roztříštěná velikostní struktura, pomalý růst středně velkých a velkých prodejen, převaha pultových prodejen, omezeně volný výběr, zásilkový obchod, výstavba obchodních domů b) Nedostatečná hustota MOS, pokles počtu prodejen, rozvoj samoobsluh, pomalá provozní koncentrace, nízký podíl velkokapacitních jednotek, OD, NS, pomalý rozvoj MO mimo prodejní plochy c) Nárůst počtu prodejních jednotek spojený s provozní a prostorovou koncentrací, nástup sítí SM, diskontů, HM, NC, rozvoj MO mimo prodejní plochy 3) Jaký byl charakter trhu? a) „Trh výrobce“ v podmínkách příkazové ekonomiky, bezkonkurenční prostředí b) Změna trhu výrobce na trh spotřebitele c) Trh výrobce, konkurenční prostředí 2) Jaká byla role státu u těchto období? a) Liberální přístup k rozvoji obchodu, od nekoordinovanosti k určité míře regulačních prvků b) Od relativního liberalismu k zesílenému intervencionismu dle fáze HC c) Silné centralistické řízení s dobovým uvolňováním díky reformním snahám 1) Jaký ekonomický model řízení byl typický pro tato období? a) Příkazová ekonomika b) Tržní ekonomika c) Transformace na tržní ekonomiku (sociálně tržní s pluralitními vlastnickými vztahy) SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ Kritéria Období první republiky Období CPE Období transformace 1) Ekonom. model NH b) Tržní ekonomika a) Příkazová ekonomika c) Transformace na tržní ekonomiku (sociálně tržní s pluralitními vlastnickými vztahy) 2) Role státu b) Od relativního liberalismu k zesílenému intervencionismu dle fáze HC c) Silné centralistické řízení s dobovým uvolňováním díky reformním snahám a) Liberální přístup k rozvoji obchodu 3) Charakter trhu c) Trh výrobce, konkurenční prostředí a) „trh výrobce“ v podmínkách příkazové ekonomiky, bezkonkurenční prostředí b) Změna trhu výrobce na trh spotřebitele 4)Maloobchod ní síť a)Roztříštěná velikostní struktura, pomalý růst středně velkých a velkých prodejen, převaha pultových prodejen, omezeně volný výběr, zásilkový obchod, výstavba obchodních domů b) Nedostatečná hustota MOS, pokles počtu prodejen, rozvoj samoobsluh, pomalá provozní koncentrace, nízký podíl velkokapacitních jednotek, OD, NS, pomalý rozvoj MO mimo prodejní plochy c) Nárůst počtu prodejních jednotek spojený s provozní a prostorovou koncentrací, nástup sítí SM, diskontů, HM, NC, rozvoj MO mimo prodejní plochy 5) Srovnání b) Zaostávání životních cyklů MOJ b) Zaostávání životních cyklů MOJ a) Postupující vyrovnávání rozdílů s vyspělými tržními ekonomikami VÝVOJ SPOLEČNOSTI BAŤA - do období první republiky (včetně) ÚSPĚCH DÍKY INOVACI Po 1. světové válce vymyslel T. Baťa plán, jak se přizpůsobit poválečným ekonomickým potížím, a snížil ceny obuvi o 50 %. Dělníci souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento odvážný krok se osvědčil a Baťovy obchody zaplavili zákazníci. Baťa značně předběhl svou dobu vytvořením „samosprávných dílen a oddělení“, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Byly založeny nové společnosti ve Francii, Rakousku, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku, Egyptě, Belgii, Finsku, Lucembursku, Maďarsku, Itálii, Indonésii, Singapuru a Indii. První zahraniční výrobní závody byly vybudovány ve švýcarském Möhlinu a v indické Kalkatě. Závody a okolní vesnice byly často stavěny podle zlínského modelu. Pod vedením mladého Tomáše J. Bati a dalších vznikla řada zahraničních obchodních organizací a dalších výrobních závodů, v průměru nejméně dva ročně, což trvalo až do 60. let. 1894 - 1900 Baťa a několik pracovníků 1900 - 1910 Vznik samostatného prodejního oddělení 1910 - 1914 Velké obchodní úspěchy, zboží v celé Evropě 1914 - 1918 Válečné objednávky, omezení civilní výroby 1917 První vlastní prodejna 1918 Nový rozmach 1930 Vytvoření vlastní obchodní sítě 1930 Po velké hospodářské krizi – vznik prodejní skupiny VYBRANÉ NADČASOVÉ ZÁSADY TOMÁŠE BATI „Náš zákazník – náš pán“ „Den má 86 400 sekund“ „Kdo cesty krátí, život prodlužuje“ „Účastí na zisku chceme povznést dělnictvo jak hmotně, tak i mravně. Dělník má rozumět našemu obchodu, má s ním cítit a s ním růst. Přejeme si učinit ze všech našich dělníků kapitálové účastníky našeho závodu.“ „Nejlepší jakost, nejnižší ceny“ „Lidem myšlení, strojům dřinu“ (Detailní specifikace součástí tištěného zadání) DISKUZE K PŘÍPADOVÉ STUDII – týmová práce 1. Jaké vybrané zásady T. Bati jste na Vaši novou prodejnu aplikovali? 2. Popište kroky aplikace těchto zásad do praxe Vaší prodejny. 3. Jaké nástroje a procesy jste zvolili pro implementaci vybraných zásad? 4. Jakým způsobem budete dbát na dodržování těchto zásad? 5. Jaký rozpočet budete na své návrhy potřebovat? Na základě vypracování případové studie rozhodněte, jestli se jedná opravdu o nadčasové zásady, které mohou manažeři použít v rámci řízení maloobchodu, či velkoobchodu. Předpokládaná časová náročnost: ➢ Zpracování: 20 minut ➢ Diskuze: 10 minut Za případovou studii můžete získat 1 bod. Děkuji za pozornost ☺ Použité zdroje a literatura: Webový portál společnosti Baťa [online] [vid. 8. března 2021]. Dostupné z https://www.bata.cz/stranka/historie