PRINCIPY KRIZOVÉ KOMUNIKACE:
• princip přímé odpovědnosti – krizová komunikace není záležitostí tiskových
mluvčích, nýbrž věcí vedení podniku,
• princip nezávislosti – krizová komunikace nesmí být plně závislá jen na jedné
osobě,
• princip přesnosti a stručnosti – krizová komunikace vyžaduje přesné a stručné
definování problému. Mluvte stručně a výstižně, omezíte tak možnost špatné
interpretace,
• princip důvěryhodnosti – musíte se držet faktů, žádné spekulace či dohady, držte
se podstaty věci,
• princip znalosti věci – než začnete vést krizovou komunikaci, musíte znát základní
komunikační cíl svého podniku a mít připravená klíčová sdělení, kterými chcete
oslovit veřejnost, média, odborníky, soudní znalce a orgány činné v trestním řízení,
podřízené, zaměstnance firmy, rodinné příslušníky a jiné věcně zainteresované
právnické a fyzické osoby,
• princip očekávané reakce – než začnete vést krizovou komunikaci, analyzujte
možné dopady vašeho sdělení (reakci na vaše sdělení) a mějte představu o
způsobech zvládání těchto reakcí. Způsob vedení krizové komunikace nesmí být
zdrojem sekundárních krizí,
• princip nejhoršího vývoje – identifikujte a plánujte komunikaci vždy ve vztahu k
nejhoršímu možnému scénáři vývoje případu,
• princip hledání podpory – hledejte spojence a spolehlivé zastánce, zvažte, zda by
se nenašli lidé, kteří by mohli promluvit ve váš prospěch,
• princip pravdivosti – musíte mluvit pravdu. Nemusí být úplná, ale to, co řeknete,
musí být pravda,
• princip otevřenosti – nesmíte se před novináři skrývat. Buďte vždy k dispozici.
Přednostně hovořte o pozitivních stránkách věci. Buďte sebevědomí. Nekritizujte
své kolegy, vedení a zaměstnance.