METODA STANDARDNÍCH NÁKLADŮ Přednáška č. 9 • Norma •je obvykle užší než standard • •směrná veličina se vyjadřuje pomocí naturálních jednotek, pro tyto naturální jednotky jsou stanoveny normované ceny, pomocí nichž stanovíme normu v peněžních jednotkách • •za stanovení normy v naturálních jednotkách obvykle odpovídá technická příprava výroby csvukrs • Normy •ve většině případů se používá u rozpočtování přímých nákladů • •jedná se o vztahovou či směrnou veličinu týkající se například spotřeby materiálu, práce apod., která je vyjádřena v naturálních jednotkách • •následně je skrze vztahovou veličinu převedena na peněžní jednotky • •příkladem může být například hodina, kg, kWh apod. • • • • • csvukrs • Standard •je chápán šířeji než norma • •norma se převážně používá pro označení přímých (jednicových) nákladů, pojem standard zahrnuje i režijní náklady, kdy funkci standardu plní rozpočet režijních nákladů • •mezi standardy se zahrnují i další směrné veličiny, kterými mohou být cena materiálu, výrobku, mzdová sazba, ale i standardní kapacita, standardní objem výroby nebo prodeje • •protože se stanovuje standard pro objem výroby (prodeje), stanoví se nepřímo i standardní výnosy csvukrs • Metoda standardních nákladů •komplexní metoda řízení nákladů, případně výnosů ve vnitropodnikovém pojetí • •využívá všechny základní prvky manažerského účetnictví, a to: • •účtování nákladů, případně i výnosů •kalkulace •rozpočtování •vnitropodnikové odpovědnostní účetnictví •rozbor a poskytování informací pro rozhodování csvukrs • Cíle metody standarních nákladů •poskytuje informace pro kontrolu, zejména běžné řízení nákladů pro manažery • •využití informací i ve finančním účetnictví, zvláště pro sestavení rozvahy, popř. i výsledovky csvukrs • Způsob fungovaní metody standardních nákladů Probíhá v 5 etapách: •stanoví se standardy • •zjišťují se skutečné veličiny, u některých jak v naturálním, tak i hodnotovém vyjádření • •kontroluje se dodržení standardů a zjišťují se odchylky • •provádí se rozbor odchylek a zjišťuje se příčina vzniku odchylek a útvary, případně osoby zodpovědné za jejich vznik • •na rozbor navazuje opatření, které může být dvojího druhu: •opatření, které má zabránit vzniku negativní odchylky ze stejné příčiny do budoucnosti, •opatření, které si vynutí změnu podmínek (např. výrobních) csvukrs • Typy standardů Z hledisky typologie standardů je nutno rozlišit, zda jde o: •standardy přímých nákladů, označované jako normy • •standardy režijních nákladů, jejichž nástrojem je rozpočet režie • •standardy celkových nákladů, které vyjadřujeme jako předběžné kalkulace csvukrs • Typy standardů Ve vztahu k trvání a změně standardu (času) můžeme rozlišit tyto typy standardů: •operativní •průměrné •základní •odhadované csvukrs • Odchylky od standardů •kontrola hospodárnosti a efektivnosti • •propojeny s prémiováním • csvukrs • Zjišťování odchylek Zjišťují se 2 způsoby: •průběžně • •dodatečným výpočtem • csvukrs • Zjišťování odchylek - průběžně • •má význam hlavně v malosériové a středně sériové výrobě, kdy je částka odchylek za určité období u určité kalkulační položky součtem dílčích odchylek • skutečné náklady = náklady podle standardů ± odchylky csvukrs • Zjišťování odchylek – dodatečným výpočtem • •používá se v procesní technologii a u režijních nákladů • •Platí: Skutečné náklady = náklady podle standardů ± odchylky csvukrs • Odchylky •podle místa •podle výrobku •pozitivní •negativní •příznivá •nepříznivá • csvukrs • Základní typy odchylek • •kvalitativní odchylky - vznikají jako rozdíl mezi rozpočtovanou a skutečnou úrovní dosažené ceny, mzdového ocenění a jiných parametrů souvisejících s oceněním hodnocené veličiny • •kvantitativní odchylky - vznikají naopak z rozdílu mezi rozpočtovanou a skutečnou úrovní naturální spotřeby, prodaných výkonů a jiných parametrů, které souvisejí s věcnou podstatou hodnocené veličiny • • • • • • csvukrs • Typy odchylek •Spotřební odchylka •Rozpočtová •Výkonnostní •Objemová odchylka •Účinnostní •Kapacitní • csvukrs • Typy odchylek •u variabilních nákladů spotřební odchylka, která ukazuje, zda ve vztahu ke skutečné úrovni aktivity byly plánované variabilní náklady vyšší nebo nižší • •u fixních nákladů objemová odchylka, která ukazuje, zda se vůbec fixní náklady liší ve skutečnosti od rozpočtovaných a jak objem produkce ovlivňuje podíl fixní režie na jednotku produkce csvukrs • Typy odchylek U variabilních nákladů se spotřební odchylka rozkládá na: •rozpočtovou odchylku, ta určuje, o kolik je skutečná režie větší nebo menší než rozpočtované variabilní náklady zahrnuté ve variantním rozpočtu, který je přepočtený pro skutečnou úroveň aktivity • •výkonnostní odchylku, která ukazuje, kolik variabilních nákladů bylo neúčelně vynaloženo na některou z neproduktivních aktivit jako jsou výroba zmetků a jejich opravy csvukrs • Typy odchylek Objemová odchylka u fixních nákladů se rozkládá navíc na: •účinnostní odchylku, která ukazuje naopak důsledky dopadu neproduktivní činnosti na fixní náklady • •kapacitní odchylku, která vzniká v důsledku nižší nebo vyšší úrovně celkové aktivity, než je stanoveno v rozpočtu režie, bez přihlédnutí k tomu, zda se jedná o produktivní nebo neproduktivní činnost csvukrs • Typy odchylek Kapacitní odchylka se někdy navíc člení na podrobnější typy: • odchylka z prostojů, • odchylka z kalendářních rozdílů, • odchylka z nevyužívané kapacity. U kapacitní odchylky je třeba dále rozlišovat, jestli se odvozuje od: • optimálního využití kapacity, nebo • plánovaného využití v daném období. csvukrs • Určení odpovědnosti za odchylky •rozpočtová odchylka – obvykle je v odpovědnosti útvaru, ve kterém vznikla •výkonnostní a účinnostní odchylka – protože se váže k neproduktivnímu využití kapacity, vystavují se pro tyto případy samostatné doklady (mzdové doklady, hlášení zmetků, odchylkové doklady a další), u kterých lze stanovit individuální odpovědnost csvukrs • Určení odpovědnosti za odchylky • •kapacitní odchylka – obvykle bývá v odpovědnosti vedení podniku (závodu, oddělení) podle podmínek konkrétního podniku •odchylky z prostojů nebo z jiného neproduktivního užití kapacity - obvykle je můžeme rozlišovat podle odpovědnosti v daném útvaru csvukrs Děkuji za pozornost METODY KALKULACE - OPAKOVÁNÍ Přednáška č. 9 • Metody přiřazování nákladů předmětu kalkulace •v současné době se používají zejména následující metody přiřazování nákladů: a)metoda kalkulace dělením •prostá •stupňovitá •s poměrovými čísly b) přirážková metoda kalkulace c) rozčítací metoda kalkulace d) odečítací metoda kalkulace e) fázová metoda kalkulace f) postupná (stupňovitá) metoda kalkulace • • csvukrs • Kalkulace dělením prostá •je nejjednodušší kalkulační metodou •celkové náklady za období se dělí množstvím výkonů vyprodukovaných za dané období •výsledkem jsou průměrné náklady nazývané také jednotkové náklady Používá se: •u naprosto stejnorodých výkonů, u tzv. homogenní výroby, typické je použití pro výrobu s jedním druhem výkonu (doly, vápenky, elektrárny) • •dále se používá při sestavování kalkulací unikátních výrobků (zde všechny náklady na kalkulační jednici mají charakter nákladů přímých) • csvukrs • Kalkulace dělením stupňovitá •používá se v průmyslové výrobě, kde výrobní proces probíhá v jednotlivých fázích nebo stupních, které na sebe navazují (od výroby polotovarů až po finální výrobky) • •postupná (fázová) kalkulace • •kalkulace průběžná csvukrs • Kalkulace dělením s poměrovými čísly •používá se při sestavování kalkulací výroby nákladově nestejných výrobků nebo tam, kde se při stejném technologickém procesu vyrábí několik výrobků, lišících se velikostí, tvarem, hmotností, pracností a podobně, • •pro rozvrhování nepřímých nákladů se používají tzv. poměrová čísla nebo v praxi také koeficient obtížnosti, přičemž poměrové číslo 1 se určí pro typický představitel výkonů, pro ostatní výkony se stanoví poměrové číslo poměrem k zvolené známé vlastnosti. • • csvukrs • Kalkulace přirážková •používá se v průmyslových výrobách, kde se vyrábí více výrobků, používá se různorodý technologický postup, a tím i poměr nákladů mezi jednotlivými výrobky není stálý. např. strojírenská výroba, výroba oceli, atd. •přímé náklady zjistíme při sestavování kalkulací • •nepřímé náklady, které jsou společné většině výkonů, se rozvrhují podle rozvrhových základen a přičítání nákladů na kalkulační jednici se provádí pomocí režijních přirážek nebo sazeb. csvukrs • Kalkulace přirážková •největším problémem je určení nejvhodnější rozvrhové základny, která by respektovala souvislost nákladů a rozvrhových základen •rozvrhová základna představuje základ pro rozvržení nákladů, které nelze jednoznačně zjistit a přiřadit na kalkulační jednici • •kalkulace přirážková pracuje s tzv. rozvrhovou základnou pro výpočet nepřímých nákladů • • csvukrs • Způsob stanovení rozvrhové základny Peněžní rozvrhová základna •je vyjádřena v hodnotových jednotkách, např. cena zásob, hodnota majetku, nákladové veličiny • •je zjistitelná z norem nebo z účetnictví • •v praxi se často používají jako rozvrhová základna přímé mzdy, zejména ve výrobních procesech s převahou manuální nebo duševní činnosti, kde mzdové náklady tvoří podstatnou část celkových nákladů • •s rozvojem automatizace klesá podíl mzdových nákladů, proto ztrácejí souvislost s nepřímými náklady • csvukrs • Způsob stanovení rozvrhové základny Naturální rozvrhová základna •je vyjádřena v naturálních parametrech výrobků, jednotkách, pokud vznikají v souvislosti s rozvrhovanými náklady, např. čas zpracování, délka, plocha, apod., • •zdrojem bývají technickohospodářské normy, které nebývají nepříznivě ovlivněny cenovými změnami. • Výpočet rozvrhu nepřímých nákladů: • csvukrs • Metoda odečítací a rozčítací •tato metoda se využívá u sdružené výroby • •o sdružené výrobě hovoříme tehdy, když v rámci výrobního cyklu z jednoho materiálu (nebo skupin materiálu) vznikají objektivně dva nebo více výrobků v určitém vzájemném poměru, přičemž výrobce nemá buď žádnou nebo omezenou možnost ovlivnit relace mezi těmito výrobky. •pro přiřazování nákladů u sdružené výroby se používají následující způsoby: • •odečítací metoda •rozčítací metoda • csvukrs • Odečítací metoda •používá se v případě, kdy předmětem kalkulace jsou pouze hlavní výrobky • •od úhrnu nákladů na výrobu nejprve odečítáme částku odpovídající předem stanovenému ocenění vedlejších výrobků, zbylé náklady představují náklady na výrobu hlavního výrobku, jako příklad můžeme uvést kalkulaci výroby koksu •při oceňování vedlejších výrobků se obvykle vychází z prodejní ceny, jestliže však pro vedlejší výrobky cena není stanovena, odvozujeme ji z ceny podobných výrobků na trhu • • csvukrs • Rozčítací metoda •používá se tehdy, nelze-li ze sdružených výrobků rovnocenného významu zvolit pouze jeden za hlavní a ostatní považovat za vedlejší, tj. když výsledkem sdružené výroby jsou dva nebo více hlavních výrobků (např. výrobky při zpracování ropy, nebo jednotlivé druhy mouky v mlýnech) • •protože mezi jednotlivými výrobky nelze samostatně zjistit vzájemné poměry nákladů, je třeba použít náhradní způsob tzv. rozčítací klíč, pro jehož stanovení mohou sloužit různé veličiny, například prodejní cena, výtěžnost, hmotnost apod. • •postup rozpočtu sdružených nákladů s využitím rozčítacích klíčů je shodný jako v kalkulaci dělením s poměrovými čísly • • csvukrs • Fázová metoda •Uplatňuje se zejména ve výrobách jediného výrobku nebo skupiny homogenních výrobků, které vznikají v podmínkách členitého výrobního procesu. • •Používá se u činností, které si předávají rozpracované výrobky od počáteční do konečné fáze. • •Předmětem nejsou výkony, ale výrobní fáze. • •Náklady přímé a výrobní režie se sledují samostatně za každou výrobní fázi. • •Správní režie se přičte až k celkovým nákladům. csvukrs • Fázová metoda •V každé výrobní fázi se používá prostá metoda kalkulace a určí se náklady na kalkulovaný meziprodukt (polotovar). • •Každá fáze musí být kalkulována samostatně, protože jednotlivými fázemi nemusí procházet stejný počet výkonů. • •Náklady finálního produktu jsou dány součtem dílčích nákladů z každé fáze. • •Metoda fázová se nejčastěji používá ve výrobách s průběžnými dobami kratší než měsíc a její sledování podle účetnictví je jednoduché. csvukrs • Postupná (stupňová) metoda •Využívá se tam, kde jsou výrobní stupně technologicky a organizačně odděleny. • •Výroba každého stupně představuje výrobek, který může být použit jako polotovar v dalších stupních nebo může být prodán. • •Podstata této metody je v tom, že náklady jednotlivých výrobních stupňů se kumulují, a všechny náklady na výrobek jsou tedy zachyceny až v posledním stupni. • •Děje se to tak, že výkony z předchozího stupně tvoří materiálové náklady stupně následujícího, ke kterým daný stupeň přidává své náklady zpracování. csvukrs