Příklad 1 Podnikové vedení uvažuje o variantách prodávaného objemu a o změnách cen na základě propočtu, o kolik by bylo nezbytné zvýšit prodané množství, aby se nezměnil původní rozpočtovaný zisk. Vychází přitom z toho, že současně dosahovaný příspěvek z tržeb činí za podnik jako celek 0,25 nebo-li 25 %. Podnikové vedení uvažuje o variantním snížení cen o 5 %, 10 %, 15 % a 20 %. · Zjistěte, o kolik procent by za daných okolností musel vzrůst objem prodeje, aby podnik dosáhl původní výše rozpočtovaného zisku. Řešení: Pro snížení ceny platí: Q = snížení / (PT – snížení) x 100 Pro zvýšení platí: Q = zvýšení / (PT + zvýšení) x 100 Uvažované snížení ceny (v %) Požadované zvýšení prodeje (v %) 5 25 10 66 15 150 20 400 Snížení o 5 % = 5 / (25-5) = 0,25 = 25 % Příklad 2 Ve společnosti Žehlička, a.s., se vyrábějí dva druhy žehliček: žehlička A vyžaduje jednotkové variabilní náklady ve výši 270 Kč a prodává se za 500 Kč. Žehlička B vyžaduje jednotkové variabilní náklady ve výši 380 Kč a prodává se za 650 Kč. Úkol: a) Na který z těchto výrobků by se podnik měl v současné době přednostně orientovat, pokud jsou oba stejně pracné i náročné na strojní kapacitu? b) Na který z výrobků by se měl podnik soustředit v případě, že ,,úzkým místem“ podnikatelského procesu je kapacita strojního zařízení, na němž tráví žehlička B dvojnásobné množství času než žehlička A? Řešení: Ad a) Marže žehličky A = prodejní cena – variabilní náklady Marže žehličky A = 500 – 270 = 230 Kč Marže žehličky B = 650 – 380 = 270 Kč Společnost by se měla přednostně orientovat na žehličku B, protože její výrobková marže je vyšší než u žehličky A. Ad b) Podnik by se měl soustředit na žehličku A, protože na jednotku omezení připadá 230 : 1 = 230 Kč marže Žehlička B naopak přinese za stejné období pouze 270 : 2 = 135 Kč marže Například za hodinu vyrobím A a za 2 hodiny B. Takže za hodinu vyrobím půlku B. Příklad 3 Ve společnosti Žehlička, a.s., se vyrábějí dva druhy žehliček: žehlička A vyžaduje jednotkové variabilní náklady ve výši 270 Kč a prodává se za 500 Kč. Žehlička B vyžaduje jednotkové variabilní náklady ve výši 380 Kč a prodává se za 650 Kč. Oba výrobky jsou stejně náročné na kapacitu a podnik se rozhodl ve sledovaném období vyrábět a prodávat výhodnější výrobek B (vyšší marže). Fixní náklady, neměnné pro využití kapacity v intervalu 900 – 2 500 výrobků činí 250 000 Kč. Úkoly: 1. Kolik výrobků je třeba vyrobit a prodat a) K dosažení bodu zvratu? b) K dosažení zisku ve výši 370 000 Kč? Ad a) Q = FN / (p-vn) = 250 000 / (650-380) = 926 výrobků B Ad b) Q = (FN + zisk) / (p-vn) = (250 000 + 370 000) / (650-380) = 2 297 výrobků B 2. Kolik činí bezpečnostní marže společnosti? MS = (2 500 – 2 297) / 2 500 = 0,0812 3. Sestavte rozpočet pro žehličky B Rozpočtovaná veličina Výpočet Kč Výnosy z prodeje 2 500 * 650 1 625 000 -Variabilní náklady prodaných výrobků 2 500 * 380 950 000 Marže z prodeje 1 625 000 – 950 000 675 000 -Fixní náklady 250 000 (ze zadání) 250 000 Zisk před zdaněním 675 000 – 250 000 425 000 Příklad 4 Obecní úřad posuzuje z ekonomického hlediska různé varianty výstavby mateřské školy. Jedna z těchto variant má následující parametry: · Předpokládaná doba životnosti je 32 let · Investiční výdaje činí 20 mil. Kč · Průměrné roční náklady na provoz činí 3 mil. Kč. Vyjádřete průměrné roční náklady této investiční varianty, a to za předpokladu, že náklady kapitálu byly s ohledem na veškeré podmínky výstavby odhadnuty na 10 %. Řešení: PN = I * + NP PN = průměrné roční náklady I = celkové náklady na pořízení investice 1+i = indexně vyjádřená výše diskontní sazby n = předpokládaná doba životnosti investice NP = průměrné roční náklady na provoz investice PN = 20 mil. Kč * + 3 mil. Kč PN = 20 * + 3 PN = 5,0994 mil. Kč Průměrné roční náklady zvažované varianty činí cca 5,1 mil. Kč. Příklad 5 Z analýzy nákladů nutných k výrobě a prodeji jedné láhve minerální vody vyplývá, že její jednotkové variabilní náklady činí 11 Kč a celkové měsíční fixní náklady výroby a prodeje činí 350 000 Kč. Na základě průzkumu trhu bylo zjištěno, že prodejní ceny, za kterou je možné realizovat jednu láhev, jsou 18 Kč, 22 Kč a 24 Kč. Při ceně 18 Kč je možno očekávat prodej 200 000 láhví. Cenová pružnost poptávky je odhadnuta na 1,2. Jakou cenu má podnik stanovit, pokud je jeho cílem maximalizace zisku? Řešení: Cenová pružnost poptávky (e[D]) = Předpokládaný prodej při ceně 22 Kč. (e[D]) = 1,2 = = X = 0,2666 = 26,7 % …snížení prodaného množství o 26,7 % Nové množství po snížení = (100% - 26,7 %) z 200 000 ks = 146 600 ks nebo73,3 % z 200 000 ks = 146 600 ks nebo 26,7 % z 200 000 ks = 53 400 ks 200 000 ks – 53 400 ks = 146 600 ks Předpokládaný prodej při ceně 24 Kč. (e[D]) = 1,2 = = X = 0,4 = 40 % …snížení prodaného množství o 40 % Nové množství po snížení = (100% - 40 %) z 200 000 ks = 120 000 ks nebo 60 % z 200 000 ks = 120 000 ks nebo 40 % z 200 000 ks = 80 000 ks 200 000 ks – 80 000 ks = 120 000 ks Zvažované alternativy počtu prodaných výrobků, výnosů z prodeje, nákladů prodaných výrobků a zisku z prodeje jsou uvedeny v následující tabulce: Prodejní cena (Kč/láhev) Počet prodaných láhví Výnosy z prodeje (Kč) Náklady prodaných výkonů (Kč) Zisk (Kč) 18 200 000 18*200 000 = 3 600 000 (11*200 000) + 350 000 = 2 550 000 3 600 000 – 2 550 000 = 1 050 000 22 146 600 22*146 600 = 3 225 200 (11*146 600) + 350 000 = 1 962 600 3 225 200 – 1 962 600 = 1 262 600 24 120 000 24*120 000 = 2 880 000 (11*120 000) + 350 000 = 1 670 000 2 880 000 – 1 670 000 = 1 210 000 Společnost dosahuje nejvyššího zisku při ceně 22 Kč.