FINANCE A FUNDRAISING Old wrinkled hands with some coins Národní strategie rozvoje sociálních služeb -Ministerstvo práce a sociálních věcí vytváří střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb. Na to navazují krajské a komunitní plány. -Na základě tohoto plánu ministerstvo poskytuje ze státního rozpočtu dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb, dotace krajům, obcím s rozšířenou působností na zajištění služeb. -Ministerstvo řídí a kontroluje oblast sociálních služeb, zřizuje specializované ústavy sociální péče s celostátní působností a zabezpečuje financování těchto ústavů. -Obce a kraje mohou samy zřizovat organizace poskytující sociální služby a musí vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a financování sociálních služeb na svých územích dle skutečných potřeb občanů. -https://www.mpsv.cz/documents/20142/577769/NSRSS.pdf/ Zdroje financování sociálních služeb -Úhrady od občanů (klientů), kterým je služba poskytnuta. -Další možností je úhrada státem, příspěvek státu může nahradit nesoběstačnost občana při zabezpečení svých základních potřeb – např. úhrada ubytování v penzionech pro staré osoby. -Jinou možností je úhrada od obce - obec má povinnost garantovat určitý základní standard sociálních služeb, který určuje stát. -Úhrada může být také provedena od nestátních subjektů, jako je nadace nebo nadační fond. -Sociální služby může financovat i fyzická osoba poskytující sociální služby. Fyzická osoba buď sociální činnosti vykonává osobně, nebo je organizuje. -Jinou možností jsou dary – peníze nebo jiné komodity (oblečení, potraviny) z veřejných sbírek Analýza financování sociálních služeb z roku 2019 - -V ČR je registrováno 2 154 poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují celkem 5 675 služeb -Nejvíce zastoupenou pobytovou sociální službou jsou domovy pro seniory (539) s kapacitou přes 36 tis. lůžek a domovy se zvláštním režimem (357) s kapacitou přes 20 tis. lůžek -Celkový počet pracovních úvazků v sociálních službách v roce 2018 byl 75 656. - Analýza financování sociálních služeb z roku 2019 -Financování sociálních služeb je vícezdrojové: dotace MPSV (29 %), úhrady klientů (21 %), příspěvek na péči (20 %), kraje a obce (17 %), zdravotní pojištěni (5 %), evropské zdroje (2 %), zbytek tvoří ostatní zdroje. -Sociální služby získávají téměř polovinu finančních prostředků z rozpočtu MPSV (49 %). Dotace z MPSV činní 29 % z celkových příjmů, příspěvek na péči pak 20 % z celkových příjmů. -V porovnání s výše uvedeným se samosprávy (obce, kraje) na celkových nákladech systému sociálních služeb podílejí pouze v objemu 17 %. - Analýza financování sociálních služeb z roku 2019 -MPSV podporuje sociální služby také prostřednictvím investičního dotačního titulu. Pro rok 2019 se jednalo o více než 427 mil. Kč. -Financování sociálních služeb na regionální úrovni zajišťují od roku 2015 v samostatné působnosti kraje, kterým se poskytuje dotace z MPSV. -Dotace MPSV pro rok 2014 činila 7,71 mld. Kč a pro rok 2019 již 16,79 mld. Kč. -Dotace MPSV pro rok 2019 dostatečně kryje požadavky poskytovatelů a krajů, a to ze 79 %. Je to o 3 % více než v roce 2018 nebo dokonce o 7 % více než v roce 2016, kdy žádný tzv. kolaps sociálních služeb nehrozil. -Kraje se podílí na financování sociálních služeb velmi nerovnoměrně, a to i mezi srovnatelně velkými kraji. Nejvíce se na financování sociálních služeb podílí Hlavní město Praha a nejméně Zlínský kraj. Analýza financování sociálních služeb z roku 2019 -Největší podíl na celkových nákladech sociálních služeb představují náklady na mzdy a platy pracovníků, které představují 73 %. Platy a mzdy pracovníků v přímé péči narostly za posledních 5 let o více jak 50 %, u ostatních pracovníků o 30 %. -Kraje rovnoměrně nepokrývají potřeby občanů v daných regionech (např. Ústecký kraj preferuje služby pobytové před terénními, apod.). V této souvislosti je nutné zdůraznit, že Ústecký kraj je považován za strukturálně postižený region, stejně jako Karlovarský či Moravskoslezský kraj, který se z hlediska sociálních služeb s těmito dopady vyrovnává lépe. -Současné kapacity sociálních služeb nepokrývají svým rozsahem potřebnost občanů ČR. Ideální stav pro rok 2025 by představovalo navýšení o 36 % v sociálních službách péče. -Více na: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225517/Anal%C3%BDza+financov%C3%A1n%C3%AD+soci%C3%A1ln%C3%ADch+ slu%C5%BEeb_2019.pdf/3c8c3bf8-c747-09b0-9308-3838a646c465 - Základní financování nestátních neziskových organizací v oblasti sociální Hlavní činnosti finančního řízení -plánování – vychází ze strategických plánů organizace pro různá časová období -zajištění zdrojů – zdroji rozumíme jak finanční, tak nefinanční prostředky -běžná finanční operativa – obsahuje zejména řízení cash-flow, řízení reálných finančních toků, příjmů a výdajů -evidence – zpracovaná v rámci finančního účetnictví, vytvoření hlavních účetních výkazů -manažerská analýza účetnictví – vychází z reálného stavu financí a skutečného finančního stavu organizace, sleduje reálné náklady -monitorování, kontrola - konfrontace plánů a skutečnosti organizace jako celku, jednotlivých projektů, jednotlivých druhů nákladů, zjišťování odchylek, realizace náprav Funkce rozpočtu Metody tvorby rozpočtů Plánování Řízení financí - organizování -S FIN. MANAGEREM: - -Vhodné u organizací s vysokým obratem, -velkým počtem dárců, -s diferencovaným způsobem financování, -nadnárodním působením, - -BEZ FIN. MANAGERA - -Vhodné u malých organizací, s nízkým obratem -malým počtem dárců -málo strukturovaným způsobem financování -národním – lokálním působením - Finanční řízení – přehled činností Rozpočtování -Existuje celá řada struktur rozpočtů, všechny však v zásadě obsahují velmi podobné rozpočtové položky. -Mezi hlavní výdajové rozpočtové skupiny patří: •osobní náklady, •cestovní náklady, •materiální vybavení, •provozní náklady, •služby, jiné. -V mnoha případech, zvláště pak je-li vaše činnost financována více donory, je rozumné také zřizovat rozpočtové kapitoly příslušející samostatným bankovním účtům. - Rozpočtování -Problémy -organizace mají projektové rozpočty, chybí jim rozpočty organizační -rozpočty neodpovídají reálným organizačním potřebám -v organizaci chybí vhodné nástroje, interní směrnice, metodiky rozpočtování -Možná řešení -zkvalitnit proces plánování, ať již strategického, projektového nebo operativního -věnovat větší pozornost sestavování rozpočtu, neustále s rozpočtem pracovat, zaznamenávat do něj všechny změny -definovat jaké nástroje a v jaké podobě je třeba vytvořit - FUNDRAISING Fundraising definujme jako získávání prostředků pro prospěšnou činnost a rozvoj neziskových organizací Co je to fundraising? -získávání příznivců -umožňuje lidem měnit svět k lepšímu -vzdělávání dárců -předává informace o potřebách, které souvisí s posláním -„prodávání“ myšlenky -získává konkrétní a reálnou pomoc -fundraising = leadership Fundraising -Cíle -zajistit chybějící finanční prostředky -získávat volné (účelově nevázané) finance -vytvářet rezervní fond -Zdroje -nadnárodní, -veřejné (ministerstva, kraje, místní správa), -firemní (ČEZ, ČS atd.), -nadace a nadační fondy, -individuální dárci. - Formy fundraisingu Nejčastější formy podpory - dar a sponzorský příspěvek Fundraisingové zdroje v oblasti sociální Marketing, fundraising -fundraising, PR a marketing v NNO provázané -nemohou bez sebe fungovat -vzájemně se doplňují -základem fundraisingu je komunikace. -fundraising přináší do organizace potřebné zdroje -nejde „jen“ o peníze - Fundraisingový plán Schůzka -Souvisí s rozpočtem organizace -Základ fungování organizace = roční rozpočet -Navazuje roční fundraisingový plán – pravidelná revize • Kolik potřebujeme? • Kdy peníze potřebujeme? • Kde prostředky získáme? • Jak je získáme? • Kdo peníze získá? • Jak dlouho to bude trvat? - Péče o dárce a podporovatele -Budování důvěry - Databáze • Záznamy o darech (typy, četnost, frekvence) • CRM - Customer relation management - Strategie dárcovství - Časový harmonogram komunikace s dárci - Předávání informací • Výsledky • Využití darů Fundraisingové nástroje (produkty) Tvorba fundraisingového plánu -Fundraisingový plán nabývá smysl teprve po napojení na strategický plán, marketingový plán…. -Základem fundraisingového plánovánu je stanovit u každého případu ÚČEL- na co budou peníze (nebo jiné dary) využity, ČÁSTKU - kolik bude potřeba a TERMÍN - kdy potřebujeme mít prostředky k dispozici Investování -Možnosti: -nemovitosti -akcie a cenné papíry -podílové fondy -umělecké a jiné předměty -komodity -jiné -Kritéria: -dostupnost -riziko -daňová zátěž -náklady na správu - Cash-flow -Plánování cash-flow (finančních toků) má především preventivní charakter. -Zpravidla v organizaci existuje půlroční plán cash-flow, ze kterého je patrné kolik organizace ve kterém měsíci příjme a kolik bude muset vydat. -Plánování cash-flow slouží jako preventivní opatření před druhotnou platební neschopností. -Zpoždění plateb nebo momentální nedostatek financí je v dnešní době možné krýt pomocí dostupných bankovních produktů – jako jsou kontokorenty nebo bankovní úvěry. - Reportování -Hlavní zásadou je transparentnost. -Maximálním požadavkem je pak jasné prokázání způsobu vynaložení všech donorských příspěvků. -Management organizace reportuje: a)v případě projektů formou průběžných, respektive závěrečných zpráv, b)veřejnost pomocí zpráv závěrečných, c)správní radu formou měsíčních respektive čtvrtletních zpráv. -Všechny finanční zprávy podléhají schválení pověřeného orgánu. -Veškerá dokumentace, která sloužila jako podklad pro zpracování finančních zpráv musí být archivována zákonem nebo donorem danou dobu. V některých případech až 10 let. - - Základní finanční dokumentace (účtování) Auditování -v ČR roste význam interního auditu -interní auditor je spíše vnímán jako poradce nebo konzultant -interní auditoři na sebe berou spoluodpovědnost při rozhodování a implementaci přijatých rozhodnutí -interní audit pokrývá 2/3 nejvýznamnějších rizik - DĚKUJI ZA POZORNOST