Prezentace předmětu: SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Vyučující: Petra Krejčí Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ EKONOMIKY- část II . Co je sociální podnik? Definice sociálního podniku Role a smysl sociálních podniků Struktura přednášky ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ EKONOMIKY- ČÁST II . Cílem přednášky je: •Cílem přednášky je seznámit studenty se sociálním podnikem •Vymezit rozdíl mezi sociálním podnikáním a společenským podnikáním Cíle sociálního podnikání Sociální podnikání lze obecně vnímat jako proces vytváření hodnoty kombinováním zdrojů novými způsoby, které jsou určeny především k prozkoumání a využití příležitostí pro vytváření sociální hodnoty stimulací společenských změn nebo naplňováním sociálních potřeb (Mair a Martí, 2006). Charakteristika •Sociální podnikání je podporováno rostoucím zájmem vlád a široké veřejnosti od počátku 90. let. •Zdůrazňuje sociální misi podnikání a kombinuje vytváření společenské hodnoty s komerčními prostředky. •Sociální podnikatelé se zabývají problémy, jako je chudoba a rozdíly ve zdraví a vzdělávání a jejich práce tak získává sociální a morální hodnotu (Dees, 2001). Sociální podnikání je v podstatě o sociální angažovanosti a podnikání. Definice sociálního podnikání Hervieux et al. (2010) definuje sociální podnikání jako „podnikatelský proces iniciovaný sociálními podnikateli se sociálními cíli za účelem vytváření společenské hodnoty, kdy výsledkem sociálního podnikání jsou sociální podniky, včetně sociálních podniků využívajících komerční prostředky i ve formě nestátní neziskové organizace (NNO).“ Příklad V roce 2006 získal Muhammad Yunus a bangladéšská banka Grameen Bank Nobelovu cenu za mimořádné úsilí o podporu hospodářského a sociálního rozvoje v nejchudších vrstvách společnosti. Banka Grameen Bank, která se datuje do roku 1976 a byla v říjnu 1983 přeměněna na nezávislou banku vládní legislativou, je mikrofinanční organizací a bankou pro rozvoj komunit, která nabízí velmi malé úvěry (mikroúvěry nebo „grameencredit“) velmi chudým bez nutnosti zajištění. Je to jeden z nejdůležitějších a nejtypičtějších postupů sociálního podnikání – archetypální sociální podnikání. Jeho nízkorozpočtový program bydlení získal v roce 1998 cenu World Habitat Award. Výsledek obrázku pro Muhammad Yunus Sociální podniky - Evropa •Ve většině západoevropských zemí hrály organizace sociálního sektoru, jako jsou neziskové organizace, družstva významnou úlohu v poskytování služeb již před druhou světovou válkou. •Koncem šedesátých a sedmdesátých let vedlo volání po větší demokracii a rovnosti ve všech sférách života k rozkvětu hnutí občanské společnosti zaměřených na hlavní společenské otázky. •Ve Francii, Portugalsku, Španělsku a Řecku byly zavedeny nové právní formy družstevního sdružení; další země jako Belgie, Spojené království a Itálie si vybraly otevřenější modely sociálního podnikání, které nejsou inspirovány pouze tradicí spolupráce. Sociální podnik - Itálie Pojem „sociální podnik“ jako takový má zřejmě svůj původ v Itálii, kde byl propagován prostřednictvím periodika zahájeného v roce 1990 s názvem Impresa sociale. Tento koncept byl zaveden k popisu těchto iniciativ, které vedly k tomu, že italský parlament vytvořil o rok později právní formu „sociálního družstva“. Sociální podnik - UK •Spojené království bylo ovšem první zemí na světě, která uznala hospodářský a společenský význam sociálního sektoru vytvořením „třetího sektoru“, který zahrnuje dobrovolné a komunitní skupiny, sociální podniky, charitativní organizace, družstva a vzájemné společnosti, které sdílejí společné rysy jako nevládní organizace a hodnotově řízené a také reinvestování většiny finančních přebytků do dalších sociálních, environmentálních nebo kulturních cílů (Trivedi, 2010). •V roce 2006 vytvořila britská vláda Úřad třetího sektoru (nyní Úřad pro občanskou společnost), který je zodpovědný za práci napříč odvětvími za účelem poskytování podpůrného prostředí pro prosperující třetí sektor a umožnit odvětví vést kampaň za sociální cíle Smysl sociálního podnikání •Oblast motivace, kdy hlavní motivací může být pocit naléhavosti řešit sociální problém či soucit s cílovou skupinou. Nebo naopak motivací může být tvorba zisku pro podporu určité vybrané oblasti. •Oblast organizace, kdy je nutné mít dovednosti, jak zorganizovat činnosti podniku, vytvářet profil a určit právní formu sociálního podniku. •Oblast vlivu na společnost, kdy jako každý podnik si musí budovat své sítě a vyhledávat podobně smýšlející skupiny a zdroje své podpory Formy sociálních podniků Sociální podniky se vyskytují nejčastěji jako (Gawell, 2014): ·sociální podnikání jako podnikání se sociálním účelem, ·sociální podnikání a sociální podniky založené na neziskových principech, ·podnikání založené na sociálním hospodářství a sociální podniky, které integrují práci (integrační podniky), ·sociální podnikání jako společenské podnikání. Historie sociálního podnikání v českých zemích •Začátky sociální ekonomiky jsou spojovány hlavně s venkovem. Zde byla sociální ekonomika spojována hlavně s výrobními družstvy, občanskými společnostmi, kampeličkami, dobrovolnickými aktivitami, tradicemi, solidaritou nebo vzájemností (Dohnalová et al., 2012). •Mezi světovými válkami se začala rozvíjen filantropická společnost, nadace, dobročinné spolky, charitativní činnost. Všechny tyto činnosti byly zakládány na podporu poválečných následků, s cílem je zmírnit. •Během druhé světové války šly tyto činnosti opět do pozadí a po válce se rozvoj vracel zpět. •Po roce 1948 Česká republika začala s centrálně řízenou ekonomikou a koncept sociální ekonomiky začala pomalu potlačovat. S tím souviselo i potlačování doprovodných prvků sociální ekonomiky, jednalo se například o nezávislé rozhodování nebo demokratické řízení. Historie sociálního podnikání v českých zemích II •Až po roce 1989 se sociální ekonomika začala znovu obnovovat. Vznikaly nadační fondy, nadace, obecně prospěšné společnosti nebo občanská sdružení. •Konceptem sociální ekonomiky se začala zabývat i veřejnost. Díky většímu zájmu se sociální ekonomika začala transformovat do podoby moderní sociální ekonomiky. Stále více přicházela možnost čerpat dotace nejen od státu, ale také od Evropské Unie. •V roce 2002 tzv. Pražská deklarace upozornila na nedokonalost definice sociální ekonomik (Dohnalová, Průša et al., 2011). Nejasnost v koncepci sociální ekonomiky převládá až do současnosti. •V České republice navzdory snaze stále neexistuje jednotná definice sociální ekonomiky ani sociálního podnikání. Problematiku prohlubuje také nepřítomnost zákona souvisejícího se sociálním podnikáním. SOCIÁLNÍ VERSUS SPOLEČENSKÉ PODNIKÁNÍ •Kromě sociálního podnikání je společenské podnikání používáno jako odkaz na místní rozvoj „pro obec“ nebo „pro region“ (Johannisson, 1990a, 1990b). Tato verze společenského podnikání byla v té době převedena na mezinárodní formu podnikání. •Souvisí to především ve smyslu místního malého podnikání a ekonomického rozvoje. Příkladem mohou být podniky spojené především s kulturními anebo uměleckými a také environmentálními dopady, které spojují ekonomické cíle s uměleckými nebo ekologickými cíli. Shrnutí přednášky •Součástí sociální ekonomiky jsou sociální podniky, které vyplňují mezeru na trhu a poskytují výrobky a služby, které nejsou nabízeny jinými subjekty. Lze je poznat podle toho, že se snaží naplnit tři základní cíle – ekonomický, sociální a ekologický. •Slabou stránkou je možnost řádného vymezení podniků, vzhledem k roztříštěnosti definic nebo jejich velké obecnosti.