PODNIKOVÝ CONTROLLING - KALKULACE I . Ing. Tomáš Pražák, Ph.D. Přednášející KALKULACE •propočet nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu případně na činnost nebo operaci (kalkulační jednici) •zobrazuje ve vzájemné souvislosti jak naturálně, tak hodnotově vyjádřenou jednotkou výkonu •nejvýznamnější nástroj ekonomického řízení •3 způsoby chápání kalkulací: očinnost (kalkulování, výpočetní postup) ovýsledek kalkulační činnosti (vypočtené náklady na kalkulační jednici) oinformační subsystém Složky informační podpory řízení hospodářských procesů Účel kalkulace •přiřadit náklady na nositele nákladů (produkt, služba, zakázka), tj. na kalkulační jednici •přímé náklady: opřímá alokace na jednici výkonu nebo na nákladové středisko •nepřímé náklady: opřed rozvrhováním na jednici výkonu jejich alokace na koncová střediska onelze je přímo přiřadit na jednici výkonu – využití kalkulační rozvrhové základny Kalkulační systém •soustava kalkulací v podniku, včetně vazeb mezi nimi •metodicky sjednocuje celý podnik (v různých typech podniků různý obsah) •v systému řízení nákladů alespoň předběžné a výsledné kalkulace III. PODLE PŘEDMĚTU KALKULACE: •Nákupní: ovýpočty, které souvisí s hledáním nejvýhodnějšího dodavatele, s pořízením kapitálu, materiálu apod. •Prodejní: ovýpočty související s hledáním nejvýhodnějšího odběratele •Výrobní: o kalkulaci nákladů a ceny Postup kalkulace 1.stanovení okruhu činností vyvolávajících náklady 2.definice kalkulační jednice (služba, činnost, zakázka, obchodní případ, zákazník) 3.přiřazení nákladů zvoleným činnostem podle nákladové analýzy, které musí respektovat vztah k výsledné kalkulační jednici s cílem zachovat transparentnost nákladů 4. sestavení vhodného kalkulačního vzorce (definice položek dle potřeb podniku), výběr vhodné metody a techniky pro rozdělení režijních nákladů a přiřazení kalkulačním jednicím 5. vazby na rozpočtování a plánování, tvorba ceníků a cenové politiky podniku Typový kalkulační vzorec 1. Přímý materiál (suroviny, materiál, polotovary, nakupované výrobky) 2. Přímé mzdy (mzdy provozních dělníků, prémie, odměny, příplatky, doplatky) 3. Ostatní přímé náklady (technologická paliva a energie, odpisy, přepravné, opravy, náklady na technický rozvoj atd.) 4. Výrobní režie (technologická a všeobecná) (náklady související s řízením výrobních činností, s obsluhou procesu) Σ (1.-4.) Vlastní náklady výroby 5. Správní režie (může obsahovat zásobovací režii) (související s řízením a správou organizace) Σ (1.-5.) Vlastní náklady výkonu 6. Odbytové náklady (může být součástí správní režie) (expedice, reklama, propagace, odbyt) Σ (1.-6.) Úplné vlastní náklady výkonu 7. Výsledek hospodaření – zisk/ztráta Σ (1.-7.) Cena Kalkulační techniky •jen znalost výrobních postupů umožní objektivně přiřazovat náklady s využitím principů kauzality •použití kalkulací je do jisté míry svázáno s charakterem výrobního procesu •neobjektivní vypovídací schopnost může mít negativní následky na hospodaření hodnoceného podnikatelského subjektu Kalkulace dělením prostá •v případě lineární závislosti nákladů při jednodruhové produkci výrobků či služeb (výroba energie, limonád, těžba nerostů) •náklady na jednotku nj lze zjistit přímo vydělením nákladů N produkcí Q • nj = N/Q Příklad: Vybraný podnik se zabývá balením Směsi na pečení po 25g dodané směsi koření. Materiálové náklady byly 14 000 Kč za 54 kg kořenící směsi. Podniku vznikly mzdové náklady ve výši 10 000 Kč a další režijní náklady (odpisy balící linky, podíl na nákladech na administrativní personál) ve výši 15 000 Kč. Jaké budou náklady výroby jednoho sáčku směsi po 25 g? Řešení: Sečteme všechny vzniklé náklady (materiál, mzdy a ostatní náklady) a vydělíme je počtem kalkulačních jednic (25 g/sáček) N = 14 000 + 10 000 + 15 000 = 39 000 Kč Počet jednic á 25 g = 54 000 g /25 g = 2 160 sáčků nj = 39 000 /2 160 =18,05 Kč/ks Stupňovitá kalkulace dělením •uplatňuje se ve stupňové (fázové) výrobě, kdy výrobek prochází několika výrobními stupni (chemická výroba) •kalkulace se sestavuje pro jednotlivé stupně KALKULACE PŘIRÁŽKOVÁ •pro rozvrhování režijních nákladů při produkci různorodých výrobků s různou technologií a různým množstvím nepřímých nákladů v jednotlivých položkách • • kde RS … režijní sazba Nn … celkové nepřímé společné náklady KZ … celkový objem rozvrhové základny •rozvrhovou základnu si stanoví organizace sama, tak, aby byla k rozvrhovaným režijním nákladům přímo úměrná – často přímá mzda nebo součet přímých nákladů •vybraná rozvrhová základna musí splňovat tyto požadavky: omusí mít příčinný vztah ke vzniku režijních nákladů omusí mít stálost vztahu k vývoji nákladů, tzn. změní-li se rozvrhová základna, změní se výše režijních nákladů orozvrhová základna musí být dostatečně veliká, aby změny v ní nezpůsobovaly chyby ve výpočtech •rozvrhová základna může existovat ve dvou podobách: ov peněžních jednotkách – přímé mzdy, přímý materiál, celkové přímé náklady ov naturálních jednotkách – pracovní hodiny, strojové hodiny, hmotnosti, koeficient pracnosti, doba poskytování služby Postup přirážkové kalkulace: 1.Stanovíme rozvrhovou základnu. 2.Vypočítáme výši režijní sazby. 3.Rozpočítáme režijní náklady na jednotlivé typy výrobků (služeb). Výrobek Objem produkce Přímý materiál Přímé mzdy [ks] [Kč/ks] [Kč] A 50 300 150 B 80 480 180 Příklad: Podnik vyrábí dva odlišné výrobky „A“ a „B“, na které byly vynaloženy náklady, viz tabulka. Sestavte výslednou kalkulaci na úrovni vlastních nákladů výkonu, jestliže rozvrhovou základnou pro výrobní režii (VR) jsou přímé mzdy a pro správní režii (SR) přímý materiál. Celková výše výrobní režie činí 3 000 Kč a správní režie je ve výši 1 000 Kč. Položka ACELKEM BCELKEM ANA JEDN. BNA JEDN. [Kč] [Kč] [Kč/ks] [Kč/ks] Přímý materiál 15 000 38 400 300 480 Přímé mzdy 150 180 3 2,25 Výrobní režie VR 27,27 20,45 Vlastní náklady výroby 330,27 502,70 Správní režie SR 5,62 8,99 Vlastní náklady výkonu 335,89 511,69