Mezinárodní obchodní operace Téma: Specifika vnitrounijního plnění v oblasti mezinárodního obchodu Ing. Radka Bauerová, Ph.D. Přednáška č. 7 14. 11. 2024 Obsah přednášky 1. Společná obchodní politika EU • Vývoj společné obchodní politiky • Nástroje společné obchodní politiky • Koordinované politiky 2. Specifika vnitrounijního dodání a pořízení zboží 3. Dodání a pořízení zboží mimo EU 4. Technická harmonizace v zemích EU 5. Karuselové obchodní operace 1. Společná obchodní politika EU • Vývoj společné obchodní politiky • Nástroje společné obchodní politiky • Koordinované politiky Specifika vnitrounijního plnění v oblasti mezinárodního obchodu SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU ➢ Výlučná pravomoc Evropské unie → přijímá právní předpisy v obchodních záležitostech a uzavírá mezinárodní dohody (nikoliv členské státy) ➢ Silná pozice v záležitostech týkajících se obchodních operací s globálním charakterem → obchodní dohody (ochrana před nekalou soutěží – dumping či subvence) ➢ Společná obchodní politika: • Multilaterální • Bilaterální • Autonomní ➢ Rozhodující orgán pro provádění společné obchodní politiky je Rada EU (na základě návrhů předložených Evropskou komisí – komisi pomáhá konzultacemi zvláštní výbor ustavený Radou – Výbor pro obchodní politiku) VÝVOJ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY • 2015 – obchodní a investiční strategie „Obchod pro všechny“ – tři zásady: účinnost, transparentnost a hodnota • 2021 – nová obchodní strategie s názvem „Přezkum obchodní politiky – otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ OBCHODOVÁNÍ S EU MNOŽSTVÍ OBCHODNÍCH DOHOD S EU OBCHODNÍ JEDNÁNÍ EU OBCHODNÍ DOHODY EU Vhodný zdroj → https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/trade-policy/trade-agreements/ Vyberte si jednu ratifikovanou obchodní dohodu mezi EU a libovolnou zemí a popište její obsah a přínosy. NÁSTROJE SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY ➢ Dva základní cíle: • Prosazování otevřeného a mnohostranného obchodního systému ve světě • Ochrana zájmů EU a členských zemí v případech, kdy by měl volný obchod nepříznivé dopady na ekonomickou situaci, prosperitu, zaměstnanost nebo obchodní bilanci v EU ➢ Nástroje společné obchodní politiky: • Cla, • Kvóty, • Dobrovolná expertní omezení, • Defenzivní a ofenzivní obchodní nástroje KOORDINOVANÉ POLITIKY OVLIVŇUJÍCÍ OBCHOD Obchodní operace v rámci EU jsou ovlivňovány koordinovanou politikou: • Jednotný vnitřní trh, • Politika ochrany spotřebitele, • Politika ochrany životního prostředí, • Energetická politika, • Politika hospodářské soutěže, • Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Jaký je aktuální počet členských států? VÝCHODISKA JEDNOTNÉHO VNITŘNÍHO TRHU Čtyři základní ekonomické atributy: ➢ Volný pohyb zboží – odstraněním cel a množstevních omezení, zákazem opatření majících rovnocenný účinek jako cla nebo množstevní omezení, přijetím zásad vzájemného uznávání, odstraňováním fyzických a technických překážek a podporou normalizace. ➢ Volný pohyb pracovních sil – dává právo podnikat v jakémkoliv členském státě, svoboda v případě usazování se za účelem podnikání se vztahuje jak na osoby samostatně výdělečně činné, tak na obchodní společnosti. ➢ Volný pohyb kapitálu – možnost volně alokovat kapitál do jednotlivých členských zemí (lepší alokace zdrojů a usnadnění obchodu mezi státy) ➢ Volný pohyb služeb – poskytování služeb přes hranice, aniž by podnikatel byl usazený ve státě, kde službu poskytuje. POLITIKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ➢ Do roku 2050 se chce Evropa stát prvním uhlíkově neutrálním světadílem (cíl v rámci Zelené dohody pro Evropu). ➢ Vliv na obchodní operace v EU → občany chrání jedny z nejpřísnějších environmentálních norem na světě. ➢ Generální ředitelství pro životní prostředí – připravuje většinu evropských norem v rámci životního prostředí. Ochrana životního prostředí je důležitá pro 82 % voličů v ČR (Euroskop, 2019) ➢ Svými politickými opatřeními chrání životní prostředí a snaží se minimalizovat rizika, která mohou ohrozit klima, zdraví obyvatel a biologickou rozmanitost. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU V 11 ČLENSKÝCH ZEMÍCH Průzkum proběhl v jedenácti členských státech napříč Evropskou unií – České republice, Slovensku, Polsku, Rakousku, Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Belgii, Nizozemsku a Dánsku. V potaz byly brány odpovědi těch respondentů, kteří uvedli, že je alespoň částečně pravděpodobné, že se zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Zdroj: IPSOS, 2019 ENERGETICKÁ POLITIKA ➢ Výzvy v oblasti: rostoucí závislost na dovozu, nízká míra diverzifikace, vysoké kolísavé cen energie, rostoucí celosvětová poptávka po energii, bezpečnostní rizika postihující producentské a tranzitní země, rostoucí hrozby související se změnou klimatu, dekarbonizace, pomalý pokrok v oblasti energetické účinnosti … Cílem je proto zajistit stabilní dodávky energie a současně spotřebitelům poskytnout možnost nakupovat elektrickou energii, plyn či pohonné hmoty za dostupné ceny při zachování respektování ochrany životního prostředí Balíček „Fit for 55“ POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ➢ Je jedním z nejvýznamnějších nástrojů EU pro podporu integrace společného trhu. ➢ Pravidla se vztahují na jednání soukromých podnikatelských subjektů a vládní zásahy samotných členských států. ➢ Mezi hlavní prvky patří: • zákaz dohod mezi firmami, které mohou narušovat soutěž na vnitřním trhu • zákaz zneužití dominantního postavení firem na trhu, • dozor nad fúzemi s evropskou dimenzí, které vedou k tržní dominanci, • monitoring a regulace poskytování veřejných podpor, • liberalizace sektorů, které ovládají státem garantované monopoly, například telekomunikace, poštovní služby, energetika. Odpovědný orgán → Komise (pravomoci v oblasti inspekcí a prosazování pravidel) Některé funkce v souvislosti s antimonopolními pravidly převzaly od roku 2004 orgány členských států pro ochranu hospodářské soutěže → Evropská síť pro hospodářskou soutěž POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI ➢ CÍL : přispět ke zmírňování výrazných nerovností přetrvávajících mezi sáty a regiony Evropské unie → tak, aby neovlivňovaly negativně výkonnost ekonomiky celé EU a její politickou soudržnost. ➢ Koordinaci a harmonizaci této politiky mají na starosti orgány EU, realizace je v rukou samotných členských států – mají zajistit, aby se regiony, jejichž rozvoj zaostává za evropským průměrem dostaly pomocí investic do infrastruktury a dalších oblastí na stejnou úroveň. Je realizována prostřednictvím speciálních fondů: • Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), který investuje do sociálního a hospodářského rozvoje všech regionů a měst EU, • Fond soudržnosti (CF), který investuje do životního prostředí a dopravy v méně prosperujících zemích EU. • Evropský sociální fond plus (ESF+) na podporu zaměstnanosti a vytváření spravedlivé a sociálně inkluzivní společnosti v zemích EU, • Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) na podporu regionů nejvíce postižených přechodem ke klimatické neutralitě 1. Specifika vnitrounijního dodání a pořízení zboží 2. Dodání a pořízení zboží mimo EU Specifika vnitrounijního plnění v oblasti mezinárodního obchodu SPECIFIKA VNITROUNIJNÍHO DODÁNÍ A POŘÍZENÍ ZBOŽÍ ➢ Dříve tradičně používané pojmy „dovoz a vývoz“ jsou v rámci vzájemného obchodování mezi státy unie nahrazeny pojmy „dodání zboží do“ nebo „pořízení zboží z“ jiného členského státu Evropské unie. V případě výkaznictví a odvodů daní z přidané hodnoty platí v rámci vnitrounijního plnění tyto principy: • dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozuje dodavatele od povinnosti uhradit DPH, • pořízení zboží z jiného členského státu EU zbavuje povinnosti uhradit DPH dodavatele. V obou případech vykáže a uhradí DPH pořizovatel ve výši platné v místě plnění, avšak je nutné, aby pořizovatelem byla osoba registrovaná k DPH ve státě plnění a skutečně došlo k odeslání zboží do jiného členského státu dodavatelem, pořizovatelem nebo jimi zmocněnou třetí osobou. U osob neregistrovaných k DPH nebude zboží od DPH osvobozeno (až na výjimky – prodej konečnému spotřebiteli nad limit, prodej zboží podléhající spotřební dani, dopravní pr.). SPECIFIKA DODÁNÍ A POŘÍZENÍ ZBOŽÍ MIMO EU ➢ Pro ochranu zájmů občanů a podniků EU před nekalými obchodními praktikami a pro zajištění dostupnosti dovážených výrobků za přijatelné ceny, přijala EU tato opatření: • Nástroje na ochranu obchodu • Obchodní ustanovení na ochranu životního prostředí a zemědělství Nejznámější obchodní dohody: ➢ Dohody o volném obchodu (FTA) – reciproční otevření trhu s rozvinutými zeměmi a rozvíjejícími se ekonomikami poskytnutím preferenčního přístupu na trh ➢ Dohody o hospodářském partnerství (EPA) – preferenční dohody šité na míru s rozvojovou složkou (africké země, karibské a tichomořské země) ➢ Dohody o přidružení – posilují širší politické dohody Případová studie – realizace obchodní operace mimo EU na základě obchodní dohody Případová studie – realizace obchodní operace mimo EU na základě obchodní dohody 1. Technická harmonizace v zemích EU 2. Karuselové obchodní operace Specifika vnitrounijního plnění v oblasti mezinárodního obchodu TECHNICKÁ HARMONIZACE V ZEMÍCH EU ➢ U harmonizovaných výrobků platí, že technické požadavky na tyto výrobky jsou upraveny právními předpisy na úrovni EU. ➢ Harmonizace je prováděna prostřednictvím nařízení či směrnicemi → jejich následná implementace prostřednictvím národních předpisů. ➢ Stránky Evropské komise – seznam neharmonizovaných výrobků (informativní charakter) Technické normy pomáhají (Kubeš, 2014): • Zajistit kvalitu a bezpečnost výrobků a/nebo služeb, • Dosáhnout kompatibility mezi výrobky a/nebo jejich součástmi, • Zpřístupnit nové trhy a zákazníky v zahraničí, • Uspokojit požadavky a očekávání zákazníků, • Snížit náklady, omezit množství odpadu a zvýšit efektivitu, • Být v souladu s příslušnou legislativou včetně nařízení EU, • Získat znalosti o nových technologiích a inovacích. ➢ Evropský výbor pro normalizaci (CEN) ➢ Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENE-LEC) ➢ Evropský institut pro normalizace v telekomunikacích (ESTI) Příklad nápravného opatření ➢ V rámci technických norem je sledována například také bezpečnost výrobků určených pro spotřebitele v Evropě. ➢ V příručce k provádění nápravných opatření se tak firmy mimo jiné dozví, jak by mělo vypadat správné oznámení nápravného opatření, KARUSELOVÉ OBCHODNÍ OPERACE ➢ Typ podvodu, kdy se zboží řetězovitě obchoduje, přičemž v jednom místě řetězce plátců DPH není daň přiznána ani odvedena. ➢ Nástrojem pro zamezení karuselových obchodů je „analýza transakčních sítí“. Zkuste najít nějaký medializovaný příklad karuselové obchodní operace → nejrychlejší tým získá 1 bod. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ BODU PRO AKTIVNÍ STUDENTY NA PŘEDNÁŠCE. Od zavedení kontrolního hlášení(2016) odhaleno finanční zprávou již 1 900 karuselových podvodů – více zde Specifika vnitrounijního plnění v oblasti mezinárodního obchodu ➢ SHRNUTÍ • Společná obchodní politika EU má za cíl posílit postavení Unie při vyjednávání globálních obchodních dohod. Členské státy se řídí dohodami, které mají zlepšit obchodní příležitosti a odstranit překážky. Tato politika má tři rozměry: multilaterální (dohody podle pravidel Světové obchodní organizace), bilaterální (dohody o volném obchodu) a autonomní (systém všeobecných celních preferencí). • Rada EU je klíčovým orgánem pro provádění této politiky, která se řídí návrhy Evropské komise a konzultacemi Výboru pro obchodní politiku. • Koordinované politiky, jako jednotný vnitřní trh, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí a další, také ovlivňují obchodní operace v EU, a firmy by měly sledovat změny v těchto politikách. • Vnitrounijní plnění se týká DPH a využívá principy osvobození a vzájemného uznávání. Dohoda o volném obchodu, hospodářské partnerství a dohoda o přidružení jsou klíčové pro dovoz a vývoz mimo EU. • Technická harmonizace a vzájemné uznávání usnadňují obchod v rámci EU. Karuselové obchodní operace jsou nelegálním zneužitím vnitřního plnění. Daňové orgány využívají analýzu transakčních sítí k odhalení a prevenci těchto podvodů. DOTAZY? Děkuji za pozornost ☺ POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/trade-policy/trade-agreements/ https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/the-eu-s-role-in-global- trade/ https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/07/06/eu- japan-council-adopts-decision-to-sign-trade-agreement/ https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/eu-japan-trade/