Řízení finančních a bankovních rizik FIU/BPFPM Ing. Roman Hlawiczka, Ph.D. Katedra financí a účetnictví Riziko likvidity a jeho řízení v bankovním sektoru Cíl kapitoly Seznámit se s podstatou rizika likvidity, jeho měřením, regulací a nástroji řízení. Učební cíle: Definovat různé formy rizika likvidity. Pochopit jeho význam pro stabilitu banky. Vysvětlit metody měření a indikátory (LCR, NSFR). Popsat rámec Basel III a požadavky ČNB. Ukázat současné trendy a výzvy v řízení likvidity (2025). SLOVNIK INVESTORA S04/E01: Riziko likvidity https://youtu.be/uogXjjJolXs?si=z9XbzoJwlBpFS48Z Vymezení rizika likvidity Riziko likvidity znamená možnost, že banka nebude schopna dostát svým závazkům v čas, kdy nastanou, aniž by vynaložila nepřiměřené náklady. Rozlišujeme dvě základní formy: 1.Finanční (funding) riziko likvidity → riziko, že banka nezíská dostatek finančních zdrojů k refinancování svých aktiv či závazků. 2.Tržní riziko likvidity → riziko, že aktiva nelze v potřebném čase a za rozumnou cenu přeměnit na peníze (např. kvůli nízké poptávce na trhu). 3. Cílem řízení likvidity je zajistit rovnováhu mezi likvidními aktivy, stabilními zdroji financování a náklady na jejich držbu. Význam řízení rizika likvidity •Likvidita je životní podmínkou banky – ztráta likvidity může vést k jejímu kolapsu, i když je zisková. •Neudržení rovnováhy mezi výnosností a likviditou bývá hlavní příčinou bankovních krizí. •Příkladem je kolaps Silicon Valley Bank (2023) – náhlý odliv vkladů a nedostatek hotovosti vyústil v insolventnost, i přes dostatek kapitálu. •Řízení likvidity je úzce propojeno s řízením tržního a operačního rizika (výpadek IT systémů, chybná data → krize likvidity). • • Likvidita = schopnost platit → důvěra → stabilita. Zdroje a příčiny rizika likvidity Hlavní zdroje vzniku: •Nerovnováha splatností aktiv a pasiv (dlouhodobé úvěry × krátkodobé vklady). •Náhlý odliv vkladů – ztráta důvěry klientů. •Nedostatečná diverzifikace zdrojů financování. •Změny tržních podmínek – růst sazeb, zhoršení úvěrového ratingu. •Externí šoky – finanční krize, politické nejistoty, pandemie. •Selhání vnitřního reportingu nebo komunikačního řetězce. Aktuálně (2025): Banky musí provádět denní měření likvidity (LCR) a měsíční stresové testy EBA/ČNB. Trendem je integrovaný přístup – řízení likvidity v rámci ERM spolu s úvěrovým, tržním a operačním rizikem. Měření rizika likvidity Měření likvidity umožňuje bance včas odhalit nerovnováhy mezi přílivem a odlivem peněžních prostředků. Používají se kvantitativní ukazatele, které sledují schopnost banky dostát svým závazkům v krátkém i dlouhém horizontu. Základní metody měření: •Gap analýza likvidity – porovnává časové rozložení aktiv a pasiv podle splatnosti. •Cash-flow projekce – odhaduje budoucí příjmy a výdaje v různých scénářích. •Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios) – hodnotí poměr likvidních aktiv a závazků. •Stresové testování – modeluje dopady extrémních situací (např. odliv 20 % vkladů během týdne). • • Poznámka: Od roku 2024 vyžaduje EBA jednotné šablony reportingu likvidity podle ITS (Implementing Technical Standards). Ukazatel LCR (Liquidity Coverage Ratio) Definice: LCR vyjadřuje schopnost banky pokrýt čistý odliv hotovosti během 30 dnů stresového období z vysoce likvidních aktiv (HQLA – High Quality Liquid Assets). Regulatorní požadavek: LCR ≥ 100 % (banka musí mít dostatek vysoce likvidních aktiv). Příklady HQLA: hotovost, státní dluhopisy, vklady u centrální banky. Aktuálně (2025): V ČR průměrná hodnota LCR přesahuje 180 %.ČNB doporučuje přidat interní limit +20 % jako ochranný polštář. Nově se sleduje i Intraday LCR – likvidita v průběhu dne (pro platby a clearing). Ukazatel NSFR (Net Stable Funding Ratio) Definice: NSFR měří dlouhodobou stabilitu financování banky a porovnává dostupné a požadované stabilní zdroje v horizontu jednoho roku. Požadavek: NSFR ≥ 100 % •ASF zahrnuje kapitál, dlouhodobé vklady, stabilní retailové zdroje. •RSF představuje aktiva s nižší likviditou (např. úvěry, investice). Význam: NSFR zajišťuje, že banka není závislá na krátkodobém financování. Aktuálně (2025): banky v EU musí vykazovat NSFR dle CRR3 čtvrtletně a provádět reverzní stress testy (EBA Guidelines 2024/07). Další ukazatele likvidity 1.Loan-to-Deposit Ratio (LDR) 2. 2. 2. 2. Ukazuje, do jaké míry jsou úvěry kryty vklady klientů. Optimální hodnota: 80–100 %. Při vyšší hodnotě je banka více závislá na externím financování. 1. 2. Quick Ratio (rychlá likvidita) Poměr likvidních aktiv k krátkodobým závazkům. 3. Liquidity Gap Rozdíl mezi splatnostmi aktiv a pasiv; slouží k analýze likviditního rizika v jednotlivých časových pásmech. Trend 2025: Banky integrují likviditní ukazatele do ERM dashboardů, kde se sledují společně s tržními a úvěrovými riziky. Řízení rizika likvidity v praxi Řízení likvidity je součástí strategického i operativního řízení banky a zahrnuje: 1.Plánování a predikci peněžních toků – každodenní i dlouhodobé. 2.Udržování likvidní rezervy – hotovost a HQLA k pokrytí výkyvů. 3.Stanovení interních limitů – např. minimální LCR, NSFR, LDR. 4.Stresové testy likvidity – simulace odlivu vkladů, zhoršení ratingu, omezení přístupu k trhu. 5.Plány krizové likvidity (Contingency Funding Plan) – kroky při náhlé likviditní krizi. 6. Cíl: zajistit, že banka má dostatečnou hotovost vždy, kdy je potřeba, při přiměřených nákladech. Poznámka: Od 2025 musí všechny banky dle EBA Guidelines 2025/02 mít Liquidity Risk Management Policy propojenou s ICAAP a ILAAP procesy. Role oddělení ALM (Asset–Liability Management) ALM (řízení aktiv a pasiv) představuje klíčové centrum řízení likvidity, úrokového rizika a financování. Hlavní úkoly ALM: •Sleduje časovou strukturu aktiv a pasiv (gap analýza). •Optimalizuje výnosnost vs. riziko likvidity. •Koordinuje treasury, risk management a controlling. •Nastavuje limity pro jednotlivé měny, segmenty a produkty. •Připravuje analýzy pro představenstvo a CRO. Struktura řízení ALM: •Strategická úroveň: Risk Committee, Asset–Liability Committee (ALCO). •Operativní úroveň: treasury + oddělení řízení likvidity. Aktuálně (2025): digitalizace ALM — implementace systémů Moody’s RiskConfidence nebo QRM (Quantitative Risk Management) pro prediktivní modelování likvidity. Vnitřní limity a řízení hotovosti Banky stanovují interní limity pro jednotlivé ukazatele likvidity a jejich kombinace: Doplňkové limity: •Intraday liquidity limit (minimální likvidita během dne). •Currency liquidity limit (pro každou hlavní měnu zvlášť). •Concentration limit (max. podíl jednoho zdroje financování). Řízení hotovosti: Provádí se centrálně (treasury) s denním monitoringem. Využívá se cash pooling pro efektivní využití likvidity v rámci skupiny. Likviditní rezerva u ČNB Likviditní rezerva představuje povinný objem prostředků, které musí banka držet na účtu u ČNB. Formy likvidní rezervy: •Povinné minimální rezervy (PMR): •stanovuje ČNB podle výše primárních závazků banky; •v roce 2025 činí 2 % z vybraných závazků (dříve 1 %). •Dobrovolné rezervy: hotovost a vklady u ČNB nad rámec PMR – slouží jako polštář likvidity. Význam: •Zajišťuje stabilitu platebního systému. •Umožňuje ČNB operativně řídit krátkodobé úrokové sazby. •Slouží jako první obrana při stresových situacích. Aktuálně (2025): ČNB zavedla povinnost měsíčního reportingu o likviditní rezervě (LRC – Liquidity Reserve Coverage), navázaného na LCR reporting EBA. Stresové testování likvidity Stresové testy hodnotí, jak by banka obstála v mimořádných situacích, které mohou ohrozit její schopnost hradit závazky. Základní typy testů: 1.Idiosynkratické scénáře – např. ztráta důvěry klientů, pokles ratingu, kybernetický útok. 2.Tržní scénáře – uzavření finančních trhů, prudký růst sazeb, odliv vkladů z celého sektoru. 3.Kombinované scénáře – např. zhoršení likvidity spojené s makrošokem a IT incidentem. Klíčové ukazatele sledované ve stresu: •LCR po 30 dnech stresu •Nedostatek hotovosti v časových pásmech (0–7 dní, 8–30 dní) •Dopad na NSFR po zhoršení ratingu o 1 stupeň Aktuálně (2025): •EBA Guidelines 2024/10 vyžadují provádět stresové testy nejméně čtvrtletně a zahrnout i digitální a kybernetické scénáře (DORA). •ČNB vyhodnocuje výsledky testů v rámci dozorového procesu SREP. Krizové řízení likvidity Krizové řízení likvidity představuje postupy, které se aktivují při ohrožení schopnosti banky dostát závazkům. Hlavní nástroje: •Contingency Funding Plan (CFP) – plán zajištění dodatečných zdrojů financování. •Liquidity Crisis Management Team – operační skupina zodpovědná za okamžité kroky. •Komunikační strategie – včasné informování ČNB, EBA, zákazníků a médií. •Hierarchie opatření: •aktivace likvidní rezervy u ČNB, •použití repo operací, •prodej HQLA aktiv, •interní přerozdělení zdrojů v rámci skupiny. Cíl: udržet důvěru trhu a zabránit panice. Poznámka: CFP musí být aktualizován minimálně 1× ročně a testován v rámci stresových scénářů. Regulační rámec Basel III a CRR3 Basel III a jeho implementace v EU (CRR3/CRD6) stanovují přísnější požadavky na řízení likvidity. Hlavní pilíře: •LCR a NSFR – základní kvantitativní ukazatele likvidity. •Princip proporcionálnosti – menší banky mohou používat zjednodušené modely. •Zohlednění klimatických a digitálních rizik v plánování likvidity (EBA 2025). •Povinnost off-balance evidence – sledování potenciálních závazků (mimo rozvahu). Cíl Basel III: posílit krátkodobou odolnost bank a zajistit stabilní dlouhodobé financování. Časová osa EU: •2025 – účinnost CRR3 a povinnost nových šablon pro reporting LCR/NSFR. •2026 – rozšíření požadavků o climate stress testing a likviditu v ESG kontextu. Požadavky ČNB na řízení likvidity (2025) ČNB vyžaduje, aby banky v ČR dodržovaly zásady řízení likvidity v souladu s Basel III a EBA guidelines. Hlavní požadavky ČNB: 1.Denní výpočet LCR a evidence pohybu HQLA. 2.Měsíční reporting o likviditní rezervě a NSFR. 3.Čtvrtletní stresové testy včetně ICT a kybernetických scénářů (DORA). 4.Zveřejňování klíčových ukazatelů v rámci Pillar 3 (Transparency Report). 5.Interní limity a governance: schvalování likviditní strategie představenstvem. Aktuální data ČNB (2025): •Průměrný LCR bank v ČR: 182 %. •Průměrný NSFR: 125 %. •ČNB označuje riziko likvidity za „nízké a dobře řízené“, ale monitoruje vazby na energetický a IT sektor. Řízení likvidity v kontextu ERM Riziko likvidity je součástí integrovaného rámce Enterprise Risk Management (ERM), který propojuje všechny druhy rizik v jeden celek. Hlavní principy ERM v oblasti likvidity: •Likvidita je řízena společně s úrokovým, tržním a reputačním rizikem. •Plánování likvidity musí být propojeno s obchodní strategií a rozpočtem. •KRI a KPI ukazatele jsou součástí risk dashboardu pro vedení banky. •ALM, treasury a risk management sdílejí jednotnou datovou základnu. •Při rozhodování se hodnotí celkový dopad na kapitál, cash-flow a reputaci. Aktuálně (2025): Banky implementují systém Integrated Liquidity Management (ILM) — propojuje reporting LCR, NSFR a stres testy do jednoho rozhraní. Indikátory časné varovné signalizace (Early Warning Indicators – EWI) Cílem EWI je odhalit problémy s likviditou dříve, než se projeví krize. Hlavní indikátory: •Pokles LCR pod interní limit. •Rychlý odliv vkladů klientů nebo ztráta významného korporátního klienta. •Zvýšení mezibankovních sazeb (PRIBOR, EURIBOR). •Pokles hodnoty HQLA aktiv. •Zhoršení úvěrového ratingu banky. •Zvýšený objem krátkodobého financování (overnight). •Zpoždění v platebních systémech (intraday liquidity issues). V praxi: Banky využívají EWI dashboardy s barevným hodnocením (zelená–oranžová–červená). Pokud dojde k „červenému signálu“, aktivuje se Contingency Funding Plan. Případová studie: Česká spořitelna (2024) Situace: V červnu 2024 došlo k prudkému růstu krátkodobých úrokových sazeb na mezibankovním trhu (PRIBOR +70 bps). Současně probíhal odliv firemních vkladů kvůli sezónním platbám daní. Reakce banky: •Aktivace Contingency Funding Teamu. •Zvýšení repo operací u ČNB. •Dočasné omezení nové úvěrové produkce. •Interní komunikace s vedením skupiny Erste. Výsledek: •LCR poklesl z 190 % na 138 %, ale zůstal nad požadovaným limitem. •Likvidita stabilizována během 5 dnů. •Incident slouží jako modelový příklad řízení short-term liquidity shock. Poučení: Krizová připravenost a rychlé rozhodování jsou klíčové pro udržení důvěry trhu. Role centrální banky v krizi likvidity Centrální banka plní klíčovou funkci „lender of last resort“ – poskytuje dočasnou likviditu solventním, ale krátkodobě nelikvidním bankám. Nástroje podpory ČNB: •Repo operace – hlavní nástroj měnové politiky (zajištěné státními cennými papíry). •Intraday úvěry – zajišťují plynulost mezibankovních plateb. •Nouzové úvěry (ELA – Emergency Liquidity Assistance) – poskytovány v případě vážné systémové krize. •Kurzové intervence – stabilizují finanční trhy při prudkých pohybech měn. Mezinárodní rámec: ECB koordinuje mechanismy krizového řízení likvidity v rámci Single Supervisory Mechanism (SSM). Od 2025 ČNB harmonizuje metodiku ELA s doporučením ECB (Guideline ECB/2024/15). Shrnutí kapitoly Riziko likvidity patří mezi nejzásadnější finanční rizika, protože ohrožuje platební schopnost a důvěryhodnost banky. Klíčové poznatky: Likvidita znamená schopnost banky včas plnit své závazky. Rozlišujeme finanční a tržní riziko likvidity. Hlavní nástroje měření: LCR, NSFR, LDR, Gap analýza, stress testy. Řízení likvidity zahrnuje každodenní řízení hotovosti i strategické plánování.Klíčovou roli hraje oddělení ALM a Contingency Funding Plan (CFP).Regulace Basel III / CRR3 stanovuje minimální limity a transparentnost reportingu.V roce 2025 přibývá důraz na digitální a kybernetická rizika v rámci rámce DORA. Hlavní myšlenka:„Nedostatek likvidity může banku zničit rychleji než jakýkoli jiný typ rizika.“ Kontrolní otázky pro studenty 1.Jaký je rozdíl mezi finančním a tržním rizikem likvidity? 2.Co vyjadřují ukazatele LCR a NSFR a jaké jsou jejich minimální hodnoty? 3.Jakou roli hraje oddělení ALM při řízení likvidity? 4.K čemu slouží Contingency Funding Plan (CFP)? 5.Jak centrální banka pomáhá v případě krize likvidity? 6.Proč je likvidita považována za klíčový faktor důvěry? 7.Jaká je vazba mezi řízením likvidity a rámcem DORA? Odpovědi na kontrolní otázky 1. Jaký je rozdíl mezi finančním a tržním rizikem likvidity? ·Finanční („funding“) riziko likvidity znamená, že banka nezíská včas potřebné finanční zdroje k refinancování aktiv nebo ke krytí závazků. ·Tržní riziko likvidity znamená, že banka nemůže rychle a za rozumnou cenu přeměnit aktiva na peníze (např. nízká likvidita aktiva, vysoké náklady na prodej). (Souhrnně: první je problém s financováním, druhé s převodem aktiv na hotovost.) 2. Co vyjadřují ukazatele LCR a NSFR a jaké jsou jejich minimální hodnoty? ·LCR (Liquidity Coverage Ratio) měří, zda má banka dostatek vysoce likvidních aktiv (HQLA) k pokrytí odlivu hotovosti za 30 dní v stresové situaci. Minimální požadavek je 100 %. ·NSFR (Net Stable Funding Ratio) měří stabilitu financování banky v horizontu jednoho roku – poměr dostupných stabilních zdrojů k požadovaným stabilním zdrojům. Minimální požadavek je také 100 %. 3. Jakou roli hraje oddělení ALM při řízení likvidity? ·Oddělení ALM (Asset–Liability Management) sleduje časovou strukturu aktiv a pasiv banky (gap analýza), optimalizuje výnos vs. riziko likvidity, stanovuje limity pro měny a produkty, připravuje analýzy pro vedení a představenstvo, koordinuje treasury, risk management a controlling. 4. K čemu slouží Contingency Funding Plan (CFP)? ·CFP je krizový plán financování, který banka aktivuje v situaci likviditní krize. Obsahuje kroky, jak zajistit dodatečné zdroje financování, jak aktivovat rezervu, jak komunikovat s centrální bankou či trhem — cílem je zachovat platební schopnost a důvěru v banku. 5. Jak centrální banka pomáhá v případě krize likvidity? ·Centrální banka plní funkci „lender of last resort“ – poskytuje dočasnou likviditu solventním, ale krátkodobě nelikvidním bankám. Používá nástroje jako repo operace, intraday úvěry, nouzové likviditní asistence (ELA), kurzové intervence. 6. Proč je likvidita považována za klíčový faktor důvěry? ·Protože i banka, která je kapitálově zdravá, může zkolabovat, pokud nemá dostatek hotovosti či likvidních zdrojů — odliv vkladů, výpadek financování či nemožnost rychle prodat aktiva může vést k panice. Důvěra klientů a protistran je klíčová pro udržení likvidity. 7. Jaká je vazba mezi řízením likvidity a rámcem DORA? ·Rámec Digital Operational Resilience Act (DORA) klade důraz na digitální provozní odolnost, řízení ICT rizik, kybernetické riziko, servis třetích stran — selhání ICT či kybernetický útok může vést k výpadku platebních systémů, což přímo ohrožuje likviditu banky. Tedy řízení likvidity dnes zahrnuje i IT/operate-risk opatření vyplývající z DORA. video: •Zabývá se oběma klíčovými ukazateli likvidity – LCR i NSFR • • https://youtu.be/37boAkY0WQI?si=JwytX9c1uqOrHS-T • • • • • • • •DISKUSE •