Řízení finančních a bankovních rizik
FIU/BPFPM
Ing. Roman Hlawiczka, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví

Kapitola 7: Kapitálová přiměřenost bank a finančních skupin



·  Proč kapitálová přiměřenost?
·ochrana vkladatelů a stability bankovního systému
·sladění zájmů akcionářů a veřejnosti
·
·  Co se v kapitole probere:
·význam kapitálu v bance
·ekonomický vs. regulovaný kapitál
·Pilíř 1, Pilíř 2, kapitálové rezervy, pákový poměr
·pravidla Basel I–III a plánované změny (Basel IV)
·kapitálová přiměřenost finančních skupin
·kapitálová arbitráž, kamufláže a makroekonomické dopady

Otázka pro studenty:
Proč není možné nechat banky úplně „bez regulace“ a spoléhat jen na trh?


Kapitálová přiměřenost bank
•Kapitálová přiměřenost patří mezi klíčové pilíře bankovní regulace.
•Určuje, kolik kapitálu musí banka držet vůči přijatým rizikům.
•Cílem je zabezpečit stabilitu banky a ochranu vkladatelů.
•Kapitál má absorbovat ztráty, které nelze pokrýt rezervami ani opravným položkami.
•Nedostatečná kapitálová přiměřenost může vést k úpadku banky.

Význam kapitálu v bankovnictví
·  Banka čelí mnoha rizikům:
·úvěrové, tržní, likviditní, operační atd.
·
·  Kapitál = nárazník proti ztrátám:
·čím více kapitálu, tím větší ztrátu banka „ustojí“
·vyšší kapitál → nižší kapitálové riziko
·
·  Kapitálové riziko = riziko, že:
·banka nebude mít dost kapitálu na pokrytí ztrát
·dojde k úpadku banky (insolvenci)

Různé zájmy účastníků:
•Akcionáři preferují nižší kapitál (vyšší rentabilita vlastního kapitálu).
•Vkladatelé a veřejnost preferují vyšší kapitál (bezpečnost vkladů).
•Regulátor musí tyto zájmy vyvažovat a nastavit minimální standard.

Proč banka potřebuje kapitál
•Banky podstupují úvěrové, tržní, likviditní, operační a další rizika.
•Kapitál funguje jako nárazník proti ztrátám.
•Vyšší kapitál → nižší riziko úpadku.
•Kapitálové riziko = riziko, že kapitál nebude stačit na pokrytí ztrát.
•Kapitál chrání stabilitu banky i finančního systému.
Různé zájmy:
•Akcionáři: preferují nižší kapitál (vyšší rentabilita vlastního kapitálu).
•Vkladatelé a veřejnost: preferují vyšší kapitál (bezpečnost vkladů).
•Regulátor: stanovuje minimální požadavky, aby zajistil stabilitu sektoru.

Cíl kapitálové přiměřenosti
·Zajistit, aby banka měla dostatek kapitálu na pokrytí neočekávaných ztrát.
·Omezit pravděpodobnost úpadku banky a chránit veřejný zájem.
·Zajistit, že případné ztráty ponesou nejprve akcionáři, ne vkladatelé.
·Sladit bezpečnost banky, stabilitu finančního systému a efektivní fungování trhu.
·
Klíčové oblasti řízení kapitálového rizika:
·Řízení výše a kvality kapitálu (CET1, Tier 1, Tier 2).
·Řízení struktury aktiv banky (rizikovost, výnosnost, likvidita).
·Pravidelné měření rizik a vyhodnocování dostatečnosti kapitálu.

Dva přístupy ke stanovení kapitálu
Ekonomický kapitál
·Vychází z interních modelů banky.
·Zohledňuje skutečný profil rizik banky.
·Používá metodu Capital at Risk.
·Ukazuje, jaký kapitál banka reálně potřebuje.
Regulovaný kapitál
·Řídí se pravidly EU (CRR/CRD) a dohledu (ČNB).
·Stanovuje minimální požadavky pro celý sektor.
·Používá pevné postupy, rizikové váhy a limity.
·Zajišťuje srovnatelnost bank a stabilitu trhu.

Ekonomický kapitál a Capital at Risk
·  Capital at Risk (CaR) určuje kapitál potřebný ke krytí ztrát při vybrané hladině významnosti
(např. 99 %).
·  Vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je kapitál dostatečný.
·  Struktura ztrát:
·očekávaná ztráta – krytá rezervami
·neočekávaná ztráta – krytá kapitálem
·výjimečná ztráta – extrémní situace, může vést k úpadku
·  Hladina 99 % = pravděpodobnost úpadku 1 %.
·  Použitelný zejména v bankách se schválenými pokročilými přístupy (IRB).

Regulovaný kapitál: základní rámec
·  Stanoven podle nařízení EU č. 575/2013 (CRR).
·  Tvoří ho:
·minimální požadavky (Pilíř 1)
·dodatečné požadavky podle rizik profilu banky (Pilíř 2)
·kapitálové rezervy z důvodu stability a systémových rizik
·  Doplněný o požadavek na pákový poměr a povinnost zveřejňovat informace (Pilíř 3).
·  Cílem je jednotné řízení rizik napříč EU.

Struktura kapitálu (Tier 1 a Tier 2)
Tier 1 – základní kapitálová síla banky
·Kmenový kapitál CET1:
ozákladní kapitál
oemisní ážio
onerozdělený zisk
orezervní fondy
oúpravy: odčítají se nehmotná aktiva, ztráty a významné účasti
·Dodatečný Tier 1 (AT1):
ovybrané nástroje, které absorbují ztráty
Tier 2 – doplňkový kapitál
·podřízené dluhové nástroje
·určité korekce a rezervy splňující podmínky CRR

Ukazatele kapitálové přiměřenosti
·Poměr kmenového kapitálu Tier 1 (CET1):
oCET1 / celková riziková expozice
ominimálně 4,5 %
·Kapitálový poměr Tier 1:
oTier 1 / celková riziková expozice
ominimálně 6 %
·Celkový kapitálový poměr:
o(Tier 1 + Tier 2) / celková riziková expozice
ominimálně 8 %
Poznámka: banky v ČR běžně drží hodnoty výrazně nad minimem.

Co tvoří rizikovou expozici banky
Celková riziková expozice zahrnuje:
·úvěrové riziko a riziko rozmělnění
·tržní riziko obchodního portfolia
·riziko protistrany (deriváty)
·měnové riziko
·operační riziko
·velké expozice nad limity
·další určené expozice podle CRR
V českých bankách dominuje úvěrové riziko, následované operačním rizikem.

Příklad výpočtu kapitálové přiměřenosti (zjednodušeně)
Zadané údaje:
·CET1 komponenty po úpravách: 4,5 mld. Kč
·Tier 2: 1 mld. Kč
·Celková riziková expozice: 55 mld. Kč
Výpočty:
·Kapitálový poměr Tier 1 =
4,5 / 55 × 100 = 8,18 %
·Celkový kapitálový poměr =
(4,5 + 1) / 55 × 100 = 10 %
Závěr:
·banka splňuje minimální požadavky (4,5 %, 6 %, 8 %)
·disponuje rozumnou kapitálovou rezervou nad minimem

Pilíř 1: minimální kapitálové požadavky
·  Pilíř 1 stanovuje povinné minimální kapitálové požadavky.
·  Týká se tří hlavních oblastí rizik:
·úvěrové riziko
·tržní riziko
·operační riziko
·  Minimální hodnoty ukazatelů:
·CET1 poměr min. 4,5 %
·Tier 1 poměr min. 6 %
·Celkový kapitálový poměr min. 8 %
·  Slouží jako základní bezpečnostní úroveň pro všechny banky.

Pilíř 2: dodatečný kapitálový požadavek
·  Pilíř 2 zohledňuje specifický rizikový profil konkrétní banky.
·  Jde o individuální dodatečný kapitálový požadavek stanovený dohledem.
·  Zaměřuje se na rizika, která nejsou plně pokryta Pilířem 1:
·úrokové riziko v bankovní knize
·rizika likvidity
·rizika koncentrace
·rizika spojená se strategií a řízením banky
·  Výsledek procesu SREP určuje výši dodatečného kapitálu.
·  Zvyšuje odolnost banky nad jednotné minimum.

Pilíř 2: proces SREP
·  SREP = „Supervisory Review and Evaluation Process“.
·  Provádí ho ČNB (v rámci Jednotného mechanismu dohledu ECB u eurozóny).
·  Hodnotí se:
·obchodní model banky
·systém řízení rizik
·kapitálová přiměřenost
·likviditní pozice
·  Výstupy procesu:
·dodatečný kapitálový požadavek
·doporučení pro banku
·případná nápravná opatření

Kapitálové rezervy: přehled
Kapitálové rezervy doplňují minimální kapitálové požadavky:
·bezpečnostní kapitálová rezerva
·proticyklická kapitálová rezerva
·kapitálová rezerva pro systémové riziko
·kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce (G-SII)
·kapitálová rezerva pro jiné systémově významné instituce (O-SII)
Účel: posílit schopnost bank absorbovat ztráty v různých ekonomických situacích.

Bezpečnostní kapitálová rezerva
•Platí pro všechny banky.
•Cílem je posílit jejich odolnost vůči běžným ekonomickým výkyvům.
•Stanovena jako procento z celkové rizikové expozice.
•V České republice obvykle 2,5 %.
•Tvoří se nad rámec minimálních kapitálových požadavků.
•

Proticyklická kapitálová rezerva
•Aktivuje se v období rychlého růstu úvěrů a rostoucích rizik.
•Zvyšuje kapitál bank v době konjunktury.
•Umožňuje jejich stabilitu v době recese nebo korekce trhu.
•Stanovuje ji ČNB podle aktuální fáze finančního cyklu.
•Může být 0–2,5 % (výjimečně i více).
•Využívá se jako opatření proti nadměrnému úvěrovému boomu.

Rezerva pro systémové riziko a O-SII
Kapitálová rezerva pro systémové riziko
•Zaměřuje se na strukturální rizika v ekonomice.
•Může pokrývat dlouhodobá rizika specifická pro danou zemi.
•V ČR používána zejména kvůli vysokému podílu zahraničních skupin a sektorovým rizikům.
Rezerva pro jiné systémově významné instituce (O-SII)
•Určena pro banky, jejichž selhání by výrazně narušilo finanční stabilitu.
•Vztahuje se na největší banky v zemi.
•Výše závisí na významu banky v systému (tržní podíl, velikost, propojenost).

Pákový poměr (Leverage Ratio)
Pákový poměr měří kapitál banky k celkovým expozicím bez rizikového vážení.
•Výpočet:
•Tier 1 kapitál / celková expozice banky
•Minimální hodnota v EU: 3 %.
•Chrání před nadměrným růstem aktiv a přemírou zadlužení.
•Doplňuje kapitálové poměry založené na rizikových vahách.
•Brání tomu, aby banka měla nízké rizikové váhy a zároveň příliš velkou páku.

Vývoj regulace: Basel I
•Basel I (1988) byl prvním uceleným rámcem kapitálové regulace bank.
•Zaměřil se zejména na úvěrové riziko.
•Zavedl pojem rizikově vážených aktiv (RWA).
•Minimální kapitálový poměr byl stanoven na 8 %.
•Využíval relativně jednoduché, plošné rizikové váhy (0 %, 20 %, 50 %, 100 %).
•Představoval zásadní krok ke sjednocení kapitálových požadavků v mezinárodním bankovnictví.
•

Basel II: tři pilíře
·Zaveden v roce 2004, implementován v EU postupně od roku 2007.
·Reagoval na nedostatky Basel I a větší komplexitu rizik.
·Vybudován na systému tří pilířů:
Pilíř 1 – minimální požadavky
·úvěrové, tržní a operační riziko
·možnost pokročilých interních metod (IRB)
Pilíř 2 – dohledový proces
·zohlednění rizik nepostihnutých Pilířem 1
Pilíř 3 – tržní disciplína
·zveřejňování informací podporující transparentnost bank
·Basel II přinesl větší citlivost na riziko a přesnější měření.

Basel III: reakce na finanční krizi 2008
·Basel III vznikl jako odpověď na nedostatky předkrizové regulace.
·Zpřísnil požadavky na kvalitu i kvantitu kapitálu.
·Zavedl nové prvky:
ovyšší podíl CET1
okapitálové rezervy (bezpečnostní, proticyklické, systémové)
opákový poměr
olikviditní ukazatele LCR a NSFR
·Cílem bylo zvýšit odolnost bank vůči šokům a omezit systémová rizika.
·Basel III je dosud hlavním regulačním rámcem používaným v EU.

Basel IV (finalizace Basel III)
·  Termín „Basel IV“ není oficiální, ale používá se pro balík změn finalizující Basel III.
·  Cílem je sjednotit výpočty rizikových vah a omezit rozdíly mezi bankami.
·  Hlavní změny:
·nové standardizované přístupy k rizikům
·omezení vlivu interních modelů
·zavedení výstupní podlahy („output floor“) – min. 72,5 % RWA podle standardizovaného přístupu
·  Očekávaný dopad: zvýšení kapitálových požadavků u velkých bank s interními modely.
·  Implementace probíhá v letech 2025–2030 v rámci EU regulatorních balíčků.

Jak regulace ovlivňuje chování bank
·  Regulace ovlivňuje strukturu aktiv a pasiv banky.
·  Vyšší kapitálové požadavky mohou vést k:
·růstu kapitálu banky
·úpravě obchodního modelu
·změně rizikového profilu
·  Banka může reagovat:
·zvýšením kapitálu
·prodejem rizikových aktiv
·změnou portfolia úvěrů
·úpravou likvidity nebo cenové politiky
·  Regulace podporuje stabilitu, ale zároveň zvyšuje náklady na kapitál.

Kapitálová přiměřenost finančních skupin
·  Kapitálová přiměřenost se nevztahuje pouze na jednotlivé banky.
·  Uplatňuje se také na úroveň finanční skupiny nebo finančního konglomerátu.
·  Důvodem je propojenost bank, pojišťoven, leasingových a dalších dceřiných společností.
·  Konsolidace zabraňuje „přesouvání rizik“ mezi firmami ve skupině.
·  Cílem je zajistit, že skupina jako celek je odolná vůči ztrátám.

Otázka pro studenty:
Proč může být skupina rizikovější než jednotlivá banka?


Principy konsolidace
·  Bankovní skupina sestavuje kapitálové požadavky na dvou úrovních:
·na úrovni jednotlivých institucí
·na úrovni konsolidovaného celku
·  Konsolidace vylučuje vzájemné vztahy uvnitř skupiny (půjčky, kapitálové účasti).
·  Zabraňuje tomu, aby se stejné riziko „počítalo dvakrát“.
·  Kapitál skupiny se posuzuje vůči rizikům dceřiných společností.
·  Týká se i zahraničních dceřiných subjektů.

Jaké problémy mohou vzniknout, pokud by skupina konsolidovaná nebyla?



Odpověď
•Rizika by nebyla hodnocena na úrovni celku, ale pouze po jednotlivých firmách.
•Mohlo by docházet k umělému přesouvání rizik mezi společnostmi tak, aby vypadaly bezpečněji.
•Stejný kapitál by mohl být zapojen vícekrát (tzv. dvojí využití kapitálu).
•Problémy v jedné části skupiny by nebyly vidět včas a mohly by ohrozit celou skupinu.
•Banka by mohla skrývat skutečnou zadluženost přes dceřiné společnosti.
•Dohled by neměl reálný přehled o tom, jak silná (nebo slabá) je skupina jako celek.
•Zvýšilo by to riziko náhlého kolapsu, protože propojenost by byla mimo dohled.
•

Rizika ve finančních skupinách
·  Finanční skupiny čelí specifickým rizikům:
·riziko přenosu problémů mezi dceřinými společnostmi
·riziko koncentrace uvnitř skupiny
·operační propojenost (systémy, IT infrastruktura)
·reputační riziko sdílené mezi všemi členy skupiny
·  Problém jedné části skupiny může ohrozit stabilitu celku.
·  Regulátor sleduje rizika na úrovni celé skupiny, nikoliv jen jednotlivých firem.

VIDEO
What is a Conglomerate?
https://youtu.be/dizDATxc9IE?si=se1YfdWy2-FRp3_t

Kapitálová arbitráž
·  Kapitálová arbitráž vzniká tehdy, když banka využije rozdílů v regulaci k minimalizaci kapitálu.
·  Cílem je snížit kapitálové požadavky bez skutečné změny rizika.
·  Příklady kapitálové arbitráže:
·přesun rizik do institucí s nižší regulací
·transfer aktiv mezi společnostmi v rámci skupiny
·využití modelů, které systematicky podhodnocují riziko
·  Regulátor tyto postupy monitoruje a omezuje, např. výstupní podlahou v Basel IV.

Otázka pro studenty:
Je kapitálová arbitráž „chytré řízení banky“ nebo nebezpečný postup?


Odpověď – je kapitálová arbitráž chytré řízení, nebo nebezpečný postup?
•Kapitálová arbitráž může na první pohled působit jako „chytrá optimalizace“, protože snižuje
kapitálové požadavky a zvyšuje krátkodobou ziskovost banky.
•Ve skutečnosti však často nezmenšuje skutečné riziko, pouze ho přesouvá nebo maskuje.
•Pokud banka uměle snižuje kapitál, stává se méně odolnou vůči ztrátám – zvyšuje se pravděpodobnost
problémů v době stresu.
•Kapitálová arbitráž může vést k tomu, že banka vykazuje lepší ukazatele, než odpovídá jejímu
skutečnému rizikovému profilu.
•Z dlouhodobého hlediska je to proto nebezpečný postup, který může ohrozit nejen banku, ale i celý
finanční systém.
•Regulátoři jej proto omezují prostřednictvím výstupních podlah, zpřesnění modelů a stresových
testů.
•

Kapitálové kamufláže
•Kapitálové kamufláže jsou extrémní formy obcházení kapitálových požadavků.
•Banka může uměle „vylepšit“ kapitálové ukazatele:
•krátkodobé transakce před koncem čtvrtletí
•převod rizika mimo rozvahu
•využití složitých finančních struktur
•Problém: kamufláže zkreslují reálný obrázek stability banky.
•Regulátor zdůrazňuje transparentnost, povinné zveřejňování informací a stresové testy.

VIDEO
VELKÁ FINANČNÍ KRIZE 2008 📉 | POUČILI JSME SE DOSTATEČNĚ❓| LEKCE Z AKCIOVÉ HISTORIE
https://youtu.be/6bJhN-_KrPA?si=eCIx7A3JpbVC5bL6

Problémy bez konsolidace skupiny
•Rizika by nebyla hodnocena na úrovni celku, ale pouze po jednotlivých firmách.
•Mohlo by docházet k umělému přesouvání rizik mezi společnostmi tak, aby vypadaly bezpečněji.
•Stejný kapitál by mohl být zapojen vícekrát (tzv. dvojí využití kapitálu).
•Problémy v jedné části skupiny by nebyly vidět včas a mohly by ohrozit celou skupinu.
•Banka by mohla skrývat skutečnou zadluženost přes dceřiné společnosti.
•Dohled by neměl reálný přehled o tom, jak silná (nebo slabá) je skupina jako celek.
•Zvýšilo by to riziko náhlého kolapsu, protože propojenost by byla mimo dohled.
•

ICAAP: interní posouzení kapitálu
·  ICAAP = Internal Capital Adequacy Assessment Process.
·  Interní proces banky pro vyhodnocení, zda má dostatek kapitálu vzhledem k rizikům.
·  Banka musí posoudit:
·všechna významná rizika
·vývoj bilance a strategie
·plánovaný růst
·stresové scénáře
·  Výsledky ICAAP hodnotí ČNB v rámci SREP.

VIDEO
ICAAP Explained (Internal Capital Adequacy Assessment Process)
https://youtu.be/9DJZxdGJS-0?si=HVD2jRHEXCTAAldI

ILAAP: posouzení likvidity
·  ILAAP = Internal Liquidity Adequacy Assessment Process.
·  Zaměřuje se na řízení likvidity a schopnost banky plnit závazky.
·  Banka musí pravidelně hodnotit:
·likviditní rizika
·stabilitu financování
·stresové scénáře odlivu vkladů
·  Výsledky jsou součástí procesu SREP společně s ICAAP.

Aktivizační otázka:
Jaký rozdíl je mezi „kapitálovou přiměřeností“ a „likviditou“ banky?


Kapitálová přiměřenost
·Posuzuje, zda má banka dostatek vlastního kapitálu na pokrytí ztrát.
·Cíl: zabránit úpadku při neočekávaných rizicích.
·Klíčové ukazatele: CET1 ratio, Tier 1 ratio, celkový kapitálový poměr.
·Chrání solventnost banky (dlouhodobou stabilitu).
Likvidita
·Hodnotí, zda má banka dost peněžních prostředků, které může rychle použít.
·Cíl: aby banka splnila své závazky včas (výběry klientů, platby).
·Klíčové ukazatele: LCR (Liquidity Coverage Ratio), NSFR (Net Stable Funding Ratio).
·Chrání krátkodobou schopnost platit.
Stručné shrnutí:
·Kapitál = ochrana proti ztrátám (dlouhodobá stabilita).
·Likvidita = dostupná hotovost na placení (krátkodobá stabilita).

Stresové testy (stress testing)
·  Stresové testy hodnotí, jak by se banka chovala v extrémních situacích.
·  Používají makroekonomické scénáře (pokles HDP, růst nezaměstnanosti, propad cen aktiv).
·  Testují dopad na:
·kapitál
·likviditu
·ziskovost
·kvalitu úvěrů
·  Výsledkem je ověření, zda banka přežije nepříznivý scénář.
·  Jsou součástí dohledu (ČNB, EBA, ECB).

VIDEO
Bank stress tests, explained
https://youtu.be/hGnlLEkBzeo?si=rEFniOc8gN5ZtsNP

ICAAP: interní proces posouzení kapitálové přiměřenosti
·  ICAAP = Internal Capital Adequacy Assessment Process.
·  Povinný interní proces každé banky v EU.
·  Hodnotí:
·současná rizika
·budoucí vývoj rizik
·strategii banky a obchodní plán
·  Výstupem je stanovení vlastního „minimálního potřebného kapitálu“ nad rámec regulace.
·  Banka prokazuje, že rozumí svému rizikovému profilu.

ILAAP: interní proces posouzení likvidity
·ILAAP = Internal Liquidity Adequacy Assessment Process.
·Doplněk ICAAP, zaměřený na likviditu a financování banky.
·Hodnotí:
ozdroje financování
okrátkodobé a dlouhodobé likviditní riziko
oschopnost banky přežít odliv vkladů
·Součást dohledu ČNB, kontroluje se každoročně.
Důležité rozlišení:
·ICAAP = kapitál
·ILAAP = likvidita

Tržní disciplína (Pilíř 3)
·  Pilíř 3 doplňuje kapitálové požadavky a dohled.
·  Cílem je transparentnost bank.
·  Banky musí pravidelně zveřejňovat:
·strukturu kapitálu
·výpočet kapitálové přiměřenosti
·rizikový profil
·likviditní pozici
·  Umožňuje investorům, klientům i regulatorním analytikům hodnotit rizikovost banky.
·  Podporuje důvěru ve finanční systém.

ICAAP: interní proces zajištění kapitálu
·  ICAAP = Internal Capital Adequacy Assessment Process.
·  Banka sama hodnotí, zda má dostatek kapitálu pro svůj rizikový profil.
·  Zohledňuje všechna významná rizika, i ta mimo Pilíř 1.
·  Součástí je:
·měření rizik
·plánování kapitálu
·stresové testování
·strategie řízení kapitálu
·  Výsledky ICAAP posuzuje regulátor v rámci SREP.

ILAAP: interní proces zajištění likvidity
·  ILAAP = Internal Liquidity Adequacy Assessment Process.
·  Zaměřuje se na to, zda má banka dostatek likvidních aktiv.
·  Hodnotí se:
·schopnost pokrýt odlivy vkladů
·kvalita likvidních aktiv
·stabilita financování
·  Součástí jsou likviditní stresové testy (např. náhlý odliv vkladů).
·  ILAAP doplňuje kapitálový pohled ICAAPu.

Stresové testy bank
·  Stresové testy hodnotí, jak banka obstojí v nepříznivých scénářích.
·  Sledují dopady:
·poklesu ekonomiky
·růstu nezaměstnanosti
·poklesu cen aktiv
·růstu úrokových sazeb
·  Cílem je odhadnout, zda má banka dost kapitálu i v krizových podmínkách.
·  Na základě výsledků mohou být zvýšeny kapitálové požadavky.

•
•
•
•
•
•
•DISKUSE
•