H&M Group H&M Group patří mezi největší světové řetězce rychlé módy (fast fashion). Provozuje tisíce prodejen a zaměstnává statisíce pracovníků ve výrobě prostřednictvím svých dodavatelů v Asii, Africe a Evropě. Firma staví svou značku na dostupnosti, rychlém obratu kolekcí a silném marketingu. To však vytváří etické napětí mezi obchodní strategií a realitou výrobních podmínek v rozvojových zemích. Management v sídle společnosti ve Švédsku odpovídá za strategické řízení dodavatelského řetězce, nastavování standardů udržitelnosti a komunikaci s investory. Místní management v jednotlivých zemích pak zodpovídá za dohled nad dodržováním pravidel u partnerů. To vytváří typickou situaci mezinárodního managementu: globální požadavky × lokální realita. Kontext globálního dodavatelského řetězce H&M nevlastní výrobní závody – pracuje se sítí více než tisícovky dodavatelů po celém světě. Největší výroba probíhá v: • Bangladéši • Myanmaru • Kambodži • Pákistánu • Číně • Turecku Tyto země mají často: • nízké mzdy, • omezenou právní ochranu zaměstnanců, • rizika dětské práce, • slabé odbory, • problém s bezpečností továren. Výsledkem je prostředí s vysokými etickými riziky. Deklarované etické standardy H&M H&M se oficiálně hlásí k: • Etickému kodexu pro dodavatele, • Mezinárodním standardům OSN o lidských právech, • Environmentálním závazkům v rámci ESG, • Zprávám o udržitelnosti (Sustainability Report), • Politice nulové tolerance vůči dětské a nucené práci, • Podpoře spravedlivých mezd a bezpečných pracovních podmínek. V teoretické rovině tedy firma prezentuje silnou orientaci na udržitelnost a etiku. Etické problémy identifikované v praxi Navzdory deklaracím se v médiích, neziskových organizacích a analýzách objevují opakované problémy. Níže jsou nejčastější příklady. • Nízké mzdy u dodavatelů V mnoha zemích, zejména v Bangladéši a Myanmaru, dostávají pracovníci mzdu, která jen těsně pokrývá základní životní potřeby. Firmy jako H&M sice tvrdí, že podporují „spravedlivé mzdy“, ale konečnou výši mzdy určuje výrobce. Etický problém managementu: ➡ Jak může firma prosazovat spravedlivé mzdy, když sama nevyrábí a tlačí na nízké ceny? • Bezpečnostní rizika ve výrobních provozech Od tragédie Rana Plaza (2013) se podmínky zlepšily, ale stále existují továrny s nedostatečnou bezpečností: • špatné únikové cesty, • přetížené budovy, • vysoká teplota a prašnost, • rizika požárů. Etický problém managementu: ➡ Jak zajistit kontrolu, když je řetězec rozsáhlý a geograficky vzdálený? • Dětská a nucená práce V některých zemích byly nezávislými investigacemi odhaleny případy: • dětské práce, • nucené práce v rámci problémových oblastí, • tzv. „domácích dílen“, kde pracují i děti. Etický problém managementu: ➡ Jak ověřovat hluboké subdodavatelské vrstvy (tier 2, tier 3), které mohou být skryté? • Environmentální rizika a obvinění z greenwashingu Firma propaguje „udržitelnou módu“, sběr textilu a recyklaci. Kritici ale tvrdí, že: • recyklační technologie mají nízkou účinnost, • tempo výroby nadále roste, • některé kampaně manipulují spotřebitele (greenwashing). Etický problém managementu:➡ Je marketing o udržitelnosti odrazem reality, nebo jen nástroj značky? Manažerské dilema v mezinárodním kontextu H&M čelí typickému manažerskému dilematu nadnárodní firmy: Strategické cíle: • rychlá výroba v nízkých nákladech • vysoká dostupnost • konkurenční ceny Etické cíle: • ochrana lidských práv • udržitelný rozvoj • transparentnost • férové dodavatelské vztahy Konflikt: ➡ Udržet nízké ceny × současně zajistit vysoké etické standardy v zemích s nízkými mzdami. Otázky k diskusi 1. Jaké hlavní etické výzvy vyplývají z obchodního modelu rychlé módy? 2. Je realistické očekávat, že nadnárodní firma zajistí u všech dodavatelů etické standardy? 3. Kdo nese hlavní odpovědnost za zlepšení pracovních podmínek – H&M, dodavatelé, vlády, nebo spotřebitelé? 4. Je marketing o „udržitelné módě“ etický, i když realita u dodavatelů je problematická? 5. Jak mohou mezinárodní manažeři vyvážit tlak na nízké ceny a současně etické požadavky? 6. Navrhni systém, jak může H&M kontrolovat etiku ve vícevrstvých dodavatelských řetězcích. 7. Identifikuj 3 největší etická rizika a navrhni ke každému 2 opatření. 8. Jak by měl management komunikovat, když média odhalí porušení lidských práv u dodavatele? 9. Vyberte si jednu z etických oblastí (např. mzdy, bezpečnost práce, dětská práce, greenwashing) a navrhněte: hlavní rizika, jejich dopady, pravděpodobnost výskytu, opatření, která může podnik reálně provést, jak může nadnárodní management ověřit, že opatření fungují.