V této kapitole se studenti seznámí se základními proudy, které ovlivňovali vývoj výtvarného umění v průběhu 19. století. Představena jim bude základní charakteristika uměleckých děl a principy tvorby v období historismu, a to jak v českém, tak světovém kontextu. Objasněny budou také základní principy tvorby a příklady malířů období realismu a impresionismu. Pozornost bude rovněž věnována poslednímu z univerzálních slohů – secesi. V této kapitole studenti budou informováni o literárních ztvárněních životopisů vybraných umělců či rozvoji a významu hnutí za krásnou knihu. Ve stručnosti bude nastíněna také problematika výtvarného zpracování vlastnických značek – ex-libris.
V této kapitole se studenti seznámí se základními proudy, které ovlivňovali vývoj výtvarného umění zejména v první polovině 20. století. Seznámí se základní charakteristikou uměleckých děl a principy tvorby výtvarných směrů kubismu, expresionismu, futurismu, dadaismu a abstraktního expresionismu. Pozornosti se dočkají také programové texty, které ovlivnily umělecký program vybraných výtvarných směrů a hnutí první poloviny 20. století.
Cílem kapitoly je získat schopnost orientovat se ve vztahu literatury a moderní (tzv. vážné) světové a české hudby. Po jejím prostudování se seznámíte se základními okruhy interdisciplinární problematiky hudby v literatuře.
Následující kapitola se zabývá vymezením pojmu populární hudba, vztahem literatury a populární hudby světové (2. pol. 19. stol. - 90. léta 20. stol.) a vztahem literatury a české populární hudby (2. pol. 19. stol. - 90. léta 20. stol.). Budeme se zabývat jednotlivými směry a styly v linii literatura a populární hudba: historický vývoj, charakteristika, současnost (aktuálnost), vznik a vývoj Poetry and Jazz v USA a v Evropě, linie blues, swing, be-bop, free jazz, rap a jeho odnože, protest-song, folk, slam poetry.
Cílem kapitoly je podat úvod k problematice možných způsobů tematizace „hudebnosti“ literárního díla, mj. uvádění do literárního textu skutečných nebo fiktivních hudebních děl, hudebníků, hudebního prostředí apod. Na úrovni obsahu i formy jde o používání hudebních technik, „zhudebňování“ stylu výpovědi. Po prostudování kapitoly se student bude orientovat v hlavních teoriích, které analyzují otázku „hudebnosti“ literatury, v základních způsobech působení hudby v literárním díle a v některých způsobech tematizace hudby v literárním díle.
Cílem kapitoly je seznámení se s široce pojímanou spoluprací obou umění – literatury a hudby. Dále s různými názory na daný typ součinnosti a symbiózy. Konečně s různými úrovněmi tohoto vztahu, jež lze rozvrhnout do různorodých směrů při zohlednění rozličných prvků, které byly přitom použity. Po prostudování kapitoly se budete orientovat: ve vzájemné literárně-hudební součinnosti; v symbiózách literatury a hudby; v otázkách a problémech „hudební“ tematiky v literatuře; v problematice hudby jako tematickém prostředku literárního vyjádření; v problematice hudby jako bezprostředního nebo zprostředkovaného objektu literárního zobrazení.
V této kapitole budou studentům nejprve nastíněny základní možnosti vztahu literatury a filmu i možné důvody, proč se filmaři k literatuře tak často obracejí. Poté se budeme důsledněji věnovat definici filmu a jeho vymezení vůči ostatním uměleckým druhům, zejména literatuře. Velký důraz bude kladen i na specifikaci typických znaků filmového umění a charakteristiku jeho jednotlivých žánrů, stejně jako na seznámení se se základními skladebnými a významotvornými prvky filmové řeči. Aby studenti mohli snadněji proniknout do tajů vzájemného vztahu literatury a filmu, je potřeba, aby si osvojili nejen literární, ale i filmovou terminologii.
V následující kapitole si vysvětlíme pojem filmová adaptace literární předlohy. Seznámíme se také se zásadními adaptačními teoriemi a přiblížíme několik vybraných pohledů předních filmových teoretiků, kteří se věnovali či věnují teorii adaptace. Začneme v angloamerickém prostředí, které nám nabízí mnohé adaptační modely, a dále zmíníme i český kontext, kde ale teorie adaptace zatím nemá vybudovanou větší tradici. Seznámení s jednotlivými adaptační modely je pro nás důležité zejména proto, že je lze zpětně využít při konkrétní analýze vybraných filmových děl, která vznikla na základě literárních předloh.
Kapitola nabídne teoretický vhled do problematiky filmové adaptace literárního díla a tentokrát se zaměří zejména na určení jednotlivých fází adaptace a zejména na vysvětlení pojmů jako je selekce, amplifikace, aktualizace a konkretizace. Následně budeme nahlížet filmovou adaptaci literárního díla ze tří různých aspektů – kvantitativního, kvalitativního a realizačního, přičemž na příkladech jednotlivých filmů postihneme základní rozdíly mezi těmito možnými přístupy.
Kapitola představí různé možnosti vzniku filmových adaptací literárních děl na základě různých literárních druhů – tedy lyriky, epiky a dramatu. Budeme se věnovat i úskalím, která adaptace odlišných literárních druhů sebou mohou přinášet.
Tato kapitola nabízí chronologicky uspořádaný přehled filmových děl námětově čerpajících z české literatury, a to konkrétně v období od počátku zrodu kinematografie až do konce 50. let 20. století. Periodizace kopíruje zásadní mezníky vývoje české kinematografie, výklad zároveň neopomíjí začlenění filmových adaptací literárních děl do jejího kontextu. Sleduje také postupně se vyvíjející vztah spisovatelů k českému filmu. Po prostudování kapitoly se studenti budou umět orientovat v periodizaci české kinematografie v rozmezí let 1896-1959, snadno určí, ve kterých obdobích tvůrci upřednostňovali adaptace umělecky hodnotné literatury a získají přehled o umělecky zdařilých adaptacích české literatury.
V návaznosti na předcházející kapitolu budeme dále sledovat vývoj české kinematografie od roku 1959 až do současnosti a opět se zaměříme na filmové tituly, které vycházejí z literárních předloh českých autorů. Po prostudování této kapitoly se studenti budou umět orientovat se v periodizaci české kinematografie v rozmezí let 1959-2018, určí období dějin české kinematografie, která k adaptování literárních předloh inklinují více nebo méně a získají přehled o umělecky zdařilých adaptacích české literatury.
Opakovací kapitola