Podstatou výuky rétoriky je naučit se vyjadřovat dobře a přesvědčivě, přiměřeně situaci, v níž se člověk nachází. Přitom nejde jen o jazykové prostředky, ale i o zvládnutí projevů neverbálních a celkového chování člověka v dané situaci. Důležité je získání znalostí toho, jaké zásady platí pro stylizaci řečnického projevu z hlediska jeho výstavby a užitých vyjadřovacích prostředků, což jsou náležitosti, které jsou známy po staletí, ale je také nutné umět je přizpůsobit současným podmínkám. Osnova: 1. Co je rétorika 2. Řečnické žánry 3. Zvuková modulace řečnických projevů 4. Členění řečnického projevu 5. Figury a tropy v řečnických projevech 6. Slovní zásoba v řečnickém projevu, význam slov a význam cizích slov 7. Typy argumentace a některé prvky logické výstavby textu 8. Neverbální prostředky 9. Ukázka stylizace a interpretace řečnického projevu 10. Ukázka stylizace a interpretace řečnického projevu 2 11. Ukázka řečnického projevu (analýza) 1 12. Ukázka řečnického projevu (analýza) 2 13. Ukázka řečnického projevu (analýza) 3 Vyučující PhDr. Soňa Schneiderová, Ph.D. Organizace kurzu Kurz je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení. Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle: • Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie. • Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují. • Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích. • Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace. Podmínky absolvování Kurz je ukončen zápočtem. K zápočtu je nutné splnit dva úkoly - 1. ústní vystoupení bez opory a s oporou (power-point) v semináři, 2. odevzdání písemné kompozice podle zásad výstavby řečnického projevu. Termíny zápočtu jsou vypsány v systému STAG.
V této části studentky a studenti najdou definici rétoriky, krátce je popsána její historie a nejvýznamnější řečníci, poukázáno je na její interdisciplinární charakter a význam rétoriky pro současný mluvený projev. Ve studijní opoře studujeme strany 8-12.
Tradiční rétorika položila základ tradičním řečnickým žánrům, jejichž modelů využíváme dodnes. Stejně tak rozlišujeme několik oblastí komunikace, pro něž jsou určité žánry typické. Ve studijní opoře studujeme strany 13-15.
V této části se zaměříme na to, jak modulovat celou výpověď, tzn. vysvětlíme zásady intonace, co je větný a slovní přízvuk, důraz atd. Vysvětlíme, jaký je rozdíl v intonaci oznamovacích výpovědí, otázek, jaký je rozdíl v intonaci zjišťovací a doplňovací otázky, jak se liší intonace tzv. řečnické otázky. Zároveň vysvětlíme zásady správného dýchání, které je pro modulaci souvislé řeči zásadní, neboť správné frázování výpovědí a správné dýchání se na modulaci souvislého projevu podílí největší měrou. Důležitým prvkem modulace souvislého projevu jsou i pauzy a jejich správné používání. Úkolem této části je rovněž seznámit studenty a studentky s obsahem pojmu výslovnost, s typy výslovnostních stylů a příklady, které jednotlivé typy výslovností charakterizují. Součástí kapitoly je i poučení o výslovnosti některých hlásek a výslovnostních vadách. Ve studijní opoře studujeme strany 16-33.
Úkolem části je seznámit studentky a studenty s výstavbou monologického řečnického projevu a prvky, které jsou součástí řečnického projevu. Vysvětlit pojem horizontální členění textu a pojem vertikální členění textu. Cílem bylo poukázat na důležitost promyšlené výstavby řečnického projevu. Promyšlená stavba projevu je důležitá jak z hlediska uspořádanosti obsahu, tak z hlediska přehlednosti pro řečníka samotného i posluchače. Studenti budou seznámeni s jednotlivými částmi kompozice a prvky koheze (soudržnosti textu), prvky návaznosti. Ve studijní opoře studujeme strany 34-37.
Tato část pojednává o základních prostředcích řečnického projevu, kterým se také říká „rétorické“ na rozdíl od prostředků tzv. předrétorických, tedy gramatických, které slouží k vyjádření významově přesného a gramaticky správného sdělení. Užití prvků rétorických, tedy figur a tropů, je motivováno působením na příjemce ve snaze jej získat a přesvědčit. Této funkci slouží i tzv. nefigurální prostředky řečnického stylu. Ve studijní opoře studujeme strany 38-46.
V této části je podán výklad o významu slovní zásoby pro řečnický projev. Důležitá je bohatá slovní zásoba, znalost významů slov, znalost kontextového užití slova, jeho stylových charakteristik a gramatických vlastností. Ve studijní opoře studujeme strany 47-51
V této části se soustředíme na pojem argument a argumentace. Uvádíme příklady argumentů, uvádíme jejich typy a ukazujeme „nekalou“ argumentaci, jež popírá/narušuje logický vztah mezi prvky argumentace, a je tedy podstatou manipulativních výroků. Ve studijní opoře studujeme strany 52-56.
Část seznamuje s neverbálními prostředky, které doprovázejí mluvený projev, zároveň ukazuje některé jevy, které souvisejí s kulturou psaného projevu. Ve studijní opoře studujeme strany 57-62.
V této části jde o uvedení příkladu krátkého monologického proslovu patřícího do žánru příležitostných projevů a ukázku prvků takového projevu. Jednotlivé jevy jsou doprovázeny komentářem, např. oslovení je zde popsáno v širším kontextu jeho jazykového užívání. Ve studijní opoře studujeme strany 63-65.
V této části jde o uvedení příkladu krátkého monologického proslovu patřícího do žánru příležitostných projevů a ukázku prvků takového projevu. Jednotlivé jevy jsou doprovázeny komentářem. Ve studijní opoře studujeme strany 66-68.
Část představuje jeden z projevů Tomáše Halíka. Ten slouží jako ukázka příležitostného projevu. Ve studijní opoře studujeme strany 69-71.
Část představuje jeden z projevů Miloše Zemana. Ten slouží jako ukázka příležitostného projevu. Ve studijní opoře studujeme strany 72-76.
Část představuje projev stylizovaný studentkou 1. ročníku vysokoškolského studia. Ten slouží jako ukázka příležitostného projevu a jako materiál k analýze. Ve studijní opoře studujeme strany 77-79.