Scenáristický workshop
Scenáristický workshop
Info
Term
Winter 2023

1. Základní informace

Garant:

Mgr. Rudolf Merkner

 Vyučující:

Mgr. Rudolf Merkner

 

Osnova:

1. Deník – scenáristický nástroj. První zápisy soukromé. Zadání fotoscénáře – povinná rekvizita + téma.

2. Vyprávění obrazem – vizualizace neviditelného. Velikosti záběrů. Mizanscéna.

3. Deník – přidání zápisů pro posluchače (rozdíl ve výběru situací i v jazyce zápisů). Etuda – telefonní dialog – půjčení chaty.

4. Tvorba bodů zlomu. Konflikt (stupňování).

5. Deník – ke stávajícím zápisům přidáme další zápis – očima blízké postavy (jak to vidí druhá osoba) - trénink empatie.

6. Dramatický dialog. Rozdíl mezi odposlechnutým rozhovorem a filmovým dialogem. Studentské etudy – prezentace před kolegy.

7. Základní prvky dramatizace – základní dramatické situace (36)

8. Etuda – dofabulování rozhlasové hry (poslech expozice – definové postavy a základní dramatická situace)

9. Deník – s odstupem času hledání opakujících se témat. Náměty fotoscénářů – prezentace před kolegy (nácvik pitchingu)

10. Zákonitosti psaní krátkého filmu – doporučení (P. Jech).

11. Treatment; synopse (dlouhá i krátká); autorská explikace – prakticky.

12. Fotoscénáře – prezentace na závěrečné hodině; dramaturgický rozhovor.

13. Závěrečné opakování a shrnutí.

 

2. Organizace kurzu

Smyslem scenáristického workshopu je individuální spolupráce studenta s pedagogem, ve které se uplatní důraz na osobnost, autorský styl a metodiku postupu při psaní. Student v průběhu kurzu plní konkrétní scenáristická cvičení k ověření zvládnutí scenáristického softwaru. 

3. Podmínky absolvování

Scénář a fotoscénář (vyprávění obrazem) na zadané téma, odevzdání zadaných průběžných scénářů, cvičení a etud.

4. Literatura

povinná:

ARONSONOVÁ, L., Scénář pro 21. století. Praha: AMU, 2014.

CARRIERE, J.-C. Vyprávět příběh. Praha: NFA 1993.

FIELD, S., Jak napsat dobrý scénář. Praha: Rybka Publishers, 2007.

 

doporučená:

FLEISCHER, J., To by mohl být film. Praha – Zlín: AMU – Archa, 2009

JECH, P., ANGIOLILLO, M., The Seven Minute Screenplay. Praha: FAMU, 2009.

MAKOVIČKA, D. Televizní příběh. Brno: DIFA JAMU, 1996.

MONACO, J., Jak číst film (Svět filmů, médií a multimédií). Praha: Albatros, 2008.

MANDER, J. Čtyři důvody pro zrušení televize. Brno: Doplněk, 2000.

NICHOLS, B., Úvod do dokumentárního filmu. Praha: AMU, 2010.

WAJDA, A. Moje filmy. Olomouc: Votobia, 1996.

Vysvětlení účinků a účelů psaní deníků (neuropsychologové a psaní rukou, které podporuje nových synapsí, tedy jde o rozvoj kreativního myšlení) a důležitost zaznamenávání pozoruhodných momentů (tvorba pokladu). Učení se myšlení skrze psaní. Trénink otevřeného sdílení soukromých úvah, učení se pojmenovávat cítěné.

Zviditelňování niterných poloh dram. postavy či světa příběhu jako jeden ze základních rozdílů mezi médiem literatury a televize či filmu. Cílené vedení pozornosti diváka (práce s prostorem, volba prostředí).

Variace deníkových zápisů: dál studenti a studentky píší svoje soukromé zápisy a přidají k nim pár vět, o nichž vědí, že je budou na hodině potom číst nahlas.

Na dialogické etudě pokračujeme s tvorbou bodů zlomu ve vyprávění. Nácvik gradace a prohlubování kontrastů.

Teorie existence třiceti šesti dramatických situací a jejich elementů.

Poslech expozice rozhlasové hry (např. Lidojedi autorů Petr a Pýchy a Jaroslava Rudiše).

Trojaktová struktura v krátkém filmu, zakázané postupy.

Nácvik psaní treatmentu a synopse (možno pojmout i jako přípravu bakalářského filmu).

Prezentace fotoscénáře, diskuse, zpětná vazba spolužáků, zjišťování výpovědní hodnoty vybraných fotografií.

Previous