Hra je činnost, která v nás vyvolává určitou míru libosti. Nemusí být však nutně spojena pouze s pozitivními emocemi, ale může proces hry vyvolat i emoce pro nás bolavé, náročné. 

„Edutainment je specifický druh zábavy, prostřednictvím které se zúčastněný může vzdělávat (ve smyslu získávat nové informace z různých oblastí našeho života) a vychovávat (mohou být ovlivňovány jeho postoje, hodnoty, vzorce chování). Edukace v takovém případě probíhá, aniž by si to dotyčný plně uvědomoval, přičemž je využíváno nových prostředků např. z oblasti pedagogiky zážitku, mediální pedagogiky, virtuální reality nebo informačních technologií apod.“ (Němec, 2008)

Hra je specifická výchovná metoda nebo prostředek, prostřednictvím kterého jsme, vstoupíme-li do jejího světa, aktivními účastníky, začínáme vystupovat v roli (viz dále) a svébytným způsobem ji naplňujeme. Pokud pojmenováváme tuto úvodní kapitolu „dělám nebo poslouchám“, pak se odkazujeme na Deweyho činnou, též pragmatickou pedagogiku, v jejíž koncepci zdůrazňoval, že více než pasivním posloucháním učitelova výkladu se žáci lépe učí prostřednictvím vlastní zkušenosti a to tím, že jsou aktivní, že experimentují, manipulují s různými předměty, dodejme, že vystupují aktivně v dané roli.

Význam pro pedagoga

• pozoruje vývoj hry /prosociální chování, atp./
• komunikace
• tendence k ostrakismu/agresi

Jak se hráči cítili? Co bylo pro vývoj hry důležité? Co asi simulovala tato hra? Čí názory byly uplatněny? Co byste příště udělali jinak? Nástin takovéto aktivity lze úspěšně použít například v souvislosti s problematikou environmentální výchovy (úbytek zdrojů na planetě), etické výchovy apod.

Charakteristika hry a její výchovný význam:

• hranice reálného a herního světa
  • do hry vstupujeme s vědomím, že prováděné činnosti budou velmi podobné, nebo dokonce stejné s těmi reálnými
  • kouzlo vědomí "jako"
  • vstup do hry může být ovlivněn studem, strachem, atp. 
• pravidla a role
• každý den jsme svědkem mnoha herních činností
• v rámci hry se mohou využívat legálně a svobodně přijatá pravidla hry k tomu, abychom se skryli, anebo si vytvořili dostatečné alibi při porušování pravidel reálných

Hra je: 

• zábava i poučení
• hra je nejpřirozenější potřeba dítěte
• hra je činnost příjemná, zábavná
• dobře vedená hra podpoří i naplnění málo příjemné činnosti

• vystupování z rolí
• "Jako" 
• přebíráme roli definovanou podle pravidel
• naplnění role ve hře může být pokaždé prožíváno odlišně a jedinečně
• simulace toho co nezažijeme
• simulace toho, na co se musíme do budoucna připravit

• subjektivní způsob prožívání
  • účastník hry se stává aktivním tvůrcem děje 
  • možnost řešit problémy a hledat řešení je charakteristické pro konstruktivistické pojetí vzdělávání
  • aktér experimentuje v rámci vymezených pravidel seznamuje s různými principy
• utváření smyslu
• dětí se za pomoci hry realizují, osvojují si první zkušenosti a vytvářejí základní pilíře smyslu života
• prostředek pro utváření hlubšího zájmu, který může ovlivňovat výběr koníčků
• stimulační
  • nápodoba
  • vytvoření reálné skutečnosti,
  • možnost reagovat na situace, které jsou v životě ojedinělé
• poznání a sebepoznání
  • při hře děti nejsou tolik v pozoru, projevuje se zde přirozenost
  • srovnávání chování/prožívání ve hře a v reálném životě
• mravní výzva
  • přirozené seznámení se s důsledky chování
  • "porušuješ pravidla - vracíš se do reálného světa"
• naplnění svobody a závazek respektovat řád
  • hra vymezena prostorem, možnostmi účastníků, časem a pravidly
  • na jedné straně hra účastníka něčím omezuje, ale na straně druhé ho láká, vybízí (PRÁCE S MOTIVACÍ)
  • dobrovolnost a svoboda při vstupu a pobytu ve hře

Zážitková pedagogika