Interactive Syllabus

Sylabus
Cíle výuky
Osnova
Organizace kursu
Podmínky absolvování

V následujícím textu představíme onomastiku jako vědecký obor.

Vybrané problémy onymie ve stručném přehledu.

V následujícím výkladu se seznámíte s plány propriální sféry jazyka a se systémovou klasifikací onym.

V následující kapitole prezentujeme (na základě podkladových učebnic a skript) ty kategorie, které vyplývají pro interpretační praxi z funkčního pojetí onomastiky, zejména z úlohy, kterou v tomto pojetí přisuzujeme onymické sféře jazyka, kategoriím onymický objekt, propriálně pojmenovací akt – a vztahu vlastních jmen a komunikace.

Velmi důležité je zařazení výkladu o vztahových modelech (tedy o vlastním modelu vztahovém a o modelu slovotvorném), o odrazu vztahu pojmenovatele k pojmenovanému objektu (odlišíme sémantické kategorie popisu/charakteristiky, okolností a přivlastnění) a o třídění objektů (např. životných a neživotných).

Odlišíme především proces fixace jmen, onymický makrotyp a mikrotyp, onymické jádro a rekonstrukci a rekurs.

Apelativní a propriální příznak.

Nejde tu o popis konkrétních pracovních metod, ale spíše o výklad kategorií a jevů, které interpretační praxi determinují z hlediska funkčně pojaté obecné onomastiky a které tak prokazují závislost interpretačních metod na obecně teoretickém konceptu oboru.

Představujeme tu kromě sítě onymických objektů a areály proprií, vztah fixace a lokalizace (na areálové ose propriální sféry jazyka a v komunikačním úzu).

Samostatný výklad tvoří popis onomastické rekonstrukce (s ohledem na její zřetele) a onomastického rekurzu.

Témata, která jsou předmětem obecně onomastických výzkumů zejména od 60.-70. let 20. století a která značným způsobem zasahují do pojetí a koncepce metodologie konkrétní onomastické práce.

Samostatnou onomastickou disciplínu představuje toponomastika (nauka o vlastních jménech zeměpisných, geografických).

Připomínáme tu úlohu vzdělání, zejména historického a lingvistického směru, metodiku exploračního přístupu, významu odlišení hypotézy a teorie, lidového etymologizování a nadsazení vlastního přání nad požadavky odborné akribie.