Studijní opora k oboru lexikologie a lexikografie se věnuje terminologii, přístupu sémaziologickému a onomaziologickému, pojetí pojmů „slovo“ a „pojmenování“, lexém a lexikální jednotka. Odlišuje význam lexikální a gramatický, definici smyslu a významu, vztahy intenze a extenze (v rámci lexikální sémantiky), slova jednoznačná a polysémická, specifika homonymie. Analyzuje vrstvy slovní zásob, odkazuje ke sdruženým pojmenováním, k frazeologii a paremiologii, k teorii lexikálního pole, k pojetí tezauru, k paradigmatice a syntagmatice, popisu lexikonu („lexika“). Připomíná útvary národního jazyka, slohové a časové příznaky, projevy expresivity formální a sémantické (komplementární či celostní), centrum a periferii slovní zásoby (aktivní a pasivní), vztah ke slovotvorbě vztahy kvantitativní, autosémantika a synsémantika, apelativa a propria/onyma. Odkazuje k pomezním disciplínám (k onomastice, etymologii, dialektologii). Představuje lexikografické disciplíny, typy slovníků, na analýzu synchronní i diachronní (vývoj české slovní zásoby a slovník historické češtiny, vývojová období), popř. typy lexikálních dialektismů a reflexi reálií.
Téma 1: Lexikologie, její předmět a disciplíny. - poučení o lexikální stránce jazyka, lexikologie - oblasti lexikologického zájmu, jednotky sémantické a pragmatické - lexikologie a další disciplíny - rozvrstvení slovní zásoby. Studijní oporu studujeme na s. 9-13.
Téma 2: Sémaziologické a onomaziologické postupy. Základní pojmy: slovo, lexém, pojmenování. V této části je odlišen vztah sémaziologického a onomaziologického přístupu k pojmenování. Seznámíme se se základními pojmy: slovo, lexikální jednotka, lexém, lexie, hyperlexém. Popíšeme si vztah lexému, frazému a idiomu k různým problémům lexikální sémantiky. Definujeme substituční třídy a typy paradigmatu, odlišíme dále sémantém, sémém a sém. Studijní oporu studujeme na s. 14-21.
Téma 3: Problematika významu a smyslu lexikální jednotky I (význam, reference, denotace, konotace, smysl). Povaha sémantického vývoje. Význam lexikálních jednotek. Nocionální a pragmatická složka významu, výklad významu, typy významu (základní a asociativní složky). Vztah mezi významem a referencí lexikální jednotky. Denotace, smysl a význam, extenze a intenze. Diferenční trojúhelník. Studijní oporu studujeme na s. 22-25.
Téma 4: Problematika významu a smyslu lexikální jednotky II (významové vztahy) Mezi významy lexikálních jednotek existují vztahy (jsou významové vztahy, mezi lexikálními jednotkami ovšem existují i jiné typy vztahů); nejdůležitější jsou ty vztahy, které jsou v systému, mezi jednotkami stejné povahy: polysémie, homonymie, synonymie, antonymie, hyponymie, hyperonymie, kohyponymie. Oporu studujeme na s. 25-37.
Téma 5: Paradigma a syntagma v lexikonu. 1. Pojetí paradigmatu ve vztahu lexikálních jednotek: synchronní a diachronní, typologie a systém (řetězce, hierarchie systému, typy paradigmatu), vztahy mezi jednotkami 2. Syntagmatické vztahy: synchronní a diachronní, spojitelnost lexikálních jednotek (valence a kolokace), typy přenášení významu, formální vztahy (funkce slovních skupin a vztahy kontaktové). Oporu studujeme na s. 38-45.
Téma 6: Víceslovné lexikální jednotky – víceslovná pojmenování, frazeologie a idiomatika. Frazeologie a idiomatika jako lingvistické disciplíny: frazémy a idiomy, tematická struktura, konexita jazykových jednotek v textu, přeskupování jednotlivých obsahových prvků, systém a transformace. Studijní oporu studujeme na s. 46-52.
Téma 7: Slovní zásoba I (její členění, vrstvy ve slovní zásobě). Text seznamuje čtenáře se stratifikací slovní zásoby, s možnostmi odlišení centra a periferie, s jejím systémem: stratifikace, centrum a periferie, aktivní a pasivní slovní zásoba; systémovost ve slovní zásobě (teorie lexikálního pole, tezaurus). V opoře studujeme s. 53-61.
Téma 8: Slovní zásoba II (změny ve slovní zásobě). Změny ve slovní zásobě a její obohacování. Další vztahy lexikálních jednotek. Obrazná vyjádření - metafora, metonymie, synekdocha. Expresivita slov, typy expresivity a způsoby jejího vyjadřování. Způsoby doplňování slovní zásoby a „vznik slov“:odvozování, kombinované postupy, přejímání. Oporu studujeme na s. 62-77.
Téma 9: Ke specifickému charakteru pojmenování (autosémantika a synsémantika, apelativa a propria). Základní sémiotické funkce slova. Autosémantika a jejich klasifikace: pojmenovací (nominativní), odkazující (deiktická - zájmenné výrazy: zájmena, zájmenná adjektiva a zájmenná příslovce), uspořádávající (seřazující: číslovky řadové). Synsémantika a jejich klasifikace. Apelativa a jejich specifika. Propria (onyma) a jejich klasifikace (antroponyma, toponyma – oikonyma, anoikonyma, hydronyma a chrematonyma. Oporu studujeme na s. 78-85.
Téma 10: Některé pomezní disciplíny (etymologie, nauka o terminologii). Etymologická práce (metody a postupy, vývoj etymologického poznání, etymologie a historický lexikon), lingvistická etymologie a její stav (využití formálních a sémantických prostředků (postupy přímé nebo nepřímé), metoda sémantické analýzy (obsahové, lexikografické a kvalitativní); jazyková rekonstrukce na pozadí vývoje jazyka; návazné postupy derivačně sémantické (při hledání původní identity slova), genealogické a typologické; aplikované metody, postupy a prostředky při deetymologizaci, v záznamech pojmenování nebo u přímého přejetí, základní metodika historicko-srovnávací a metoda „Wörter und Sachen“). Nauka o terminologii (terminologie a intelektualizace spisovného jazyka, tvoření odborného názvosloví, specifická povaha slov užitých jako termínů, terminologie a terminografie). Studijní oporu studujeme na s. 86-94.
Téma 11: Lexikografie I (zásady sestavování slovníků, druhy slovníků; zásady lexikografické práce, terénní výzkum, lemmatizace) Charakter lexikografie. Pojmenování ve slovníku přirozeného jazyka z hlediska frekvence. Zásady lexikografických přístupů. Lexikografická jednotka. Vztah teorie a praxe. Slovníkové heslo, lemma a lemmatizace. Modely klasifikace slovníků: - Jednojazyčné, dvojjazyčné (kolibří, malé, střední, velké) a vícejazyčné - výkladové (univerzální a speciální) a překladové - informativní a normativní - výběr speciálních slovníků: pravopisné, etymologické, věcné a synonymické (včetně tezaurů, encyklopedií a heslářů), frazeologické, sociolektické (např. slangové), terminologické, technické, autorské, frekvenční, onomastické, historické, slovníky cizích slov, zkratek aj. Studijní oporu studujeme na s. 95-101.
Téma 12: Lexikografie II (vývoj českého slovníkářství a bádání o slovní zásobě). Lexikografie má v Čechách dlouhou tradici a sehrála významnou roli při národně emancipačním, kulturním i politickém vývoji české společnosti. Vývoj českého slovníkářství tu proto sledujeme v přehledu: od počátků po současnost. Studijní oporu studujeme na s. 101-107.