V prvním bloku se seznámíte s hlavními postavami a dějovými liniemi starořeckých eposů Ilias a Odyssea. Budeme se věnovat také jejich vlivu na další vývoj evropského myšlení a umění. V opoře studujeme strany 9–18.
V druhé kapitole se dozvíte, jaký typ myšlení se zrodil v klasickém Řecku a jak staří Řekové vnímali a pojímali krásu. Tyto objevy jsou živě přítomné i v našem myšlení a senzitivitě. Ve studijní opoře je téma přiblíženo na stranách 19–29.
V této části se seznámíte s dějinami, politikou a kulturou antické Římské říše. Po prostudování kapitoly budete znát: jak se vyvíjelo politické uspořádání starověkého Říma; jak vypadalo římské čísařství; jak římská říše upadala a přijala křesťanství. V opoře studujeme strany 30–36.
V kapitole se dozvíte, jak vzniklo křesťanství coby sekta v rámci judaismu a jak se postupně šířilo provinciemi římského impéria. Seznámíte se s životem Ježíše z Nazareta, jak je vylíšen v evangeliích, a s prvním křesťanským teologem sv. Pavlem. V opoře studujeme strany 37–42.
Křesťanství má své autoritativní texty (Bible), jejíž součástí jsou také posvátné texty judaismu, zvané Starý zákon (dnes stále častěji Tanak či Hebrejská bible). V této kapitole se dozvíte, jak tyto texty vznikaly, co znamenají a jak se dívají na člověka. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak postupně vznikal Starý zákon; kolem jakého „obsahového jádra“ Starý zákon krystalizoval; jaké literární žánry Starý zákon obsahuje; jak se Starý zákon (teologicky) dívá na člověka (jakožto člověka před Bohem). V opoře studujeme strany 43–52.
Navazujeme na předchozí kapitolu a rozšíříme si své znalosti o Starém zákonu (Tanaku). Podrobnějo pojednáme o jeho žánrech. Po prostudování této kapitoly budete vědět: co je obsahem Bible; jaké žánry v Bibli najdeme a jaké bylo bylo jejich „místo v životě“ (Sitz im Leben) izraelské, resp. křesťanské komunity. V opoře studujeme strany 53–58.
V této kapitole se podíváme podrobněji na nejstarší svědectví o Ježíši Kristu, jak je rekonstruovalo historicko-kritické bádání. Dozvíte se základní údaje o novozákonních evangeliích. Po prostudování této kapitoly budete vědět: co nám o novozákonních svědectvích o Ježíši Kristu sděluje historicko-kritická metoda; jak vypadají jednotlivá novozákonní evangelia. V opoře studujeme strany 59–64.
V této kapitole se dozvíte více o vzniku a šíření prvních křesťanských komunit (církví). Dělo se tak do značné míry zásluhou apoštola Pavla, který je také autorem několika dopisů (epištol), který se později staly součástí novozákonního kánonu. S Pavlovými dopisy se také seznámíte v této kapitole. Po prostudování této kapitoly budete vědět: co nám o šíření křesťanství říkají historické prameny; čím bylo křesťanství pro obyvatele římské říše přitažlivé; že prvotní církev připomínala spíše síť provázaných komunit; jak šířil křesťanství apoštol Pavel. V opoře studujeme strany 65–75.
Rozpad Římské říše. Formování středověké Evropy. Středověká společnost. Feudalismus. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak se formovala středověká Evropa; jak byla uspořádána středověká společnost; jak si středověcí učenci představovali vesmír (kosmos). V opoře téma najdete na stranách 76–85.
V kapitole se seznámíte s románským a gotickým slohem, s počátky hudby obecně a se středověkou hudbou. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak a kd se projevoval románské sloh; jaké podoby mělo gotické umění; jak je dnes nahlíženo na počátky hudby; jak vypadala hudba ve středověku. V opoře studujeme strany 86–94.
Svatý Augustin rozvinul teologii duchovního života vkořeněnou v lásce, zdokonalenou moudrosti a niterně spojenou s Kristem a církví. – Scholastická teologie je obecně považovaná za mezník středověku. Největším scholastickým teologem byl Tomáš Akvinský. Po prostudování této kapitoly budete vědět: kdo byli důležití středověcí teologové; co je obsahem díla sv. Augustina; jak středověké myšlení objevilo Aristotela; co je to scholastika; jak je Aristotelovo sílo přítomné v myšlení Tomáše Akvinského. V opoře studujeme strany 95–101.
Jednou z nejdůležitějších událostí, která se objevila v raném křesťanství, byl vznik mnišství. – Dozvíte, čím naše duchovní a kulturní dědictví obohatili např. benediktíni, františkáni nebo dominikáni. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak vzniklo v raném křesťanství mnišství a jaké mělo podoby; jaké jsou hlavní školy křesťanského duchovního života (spirituality); základní informace o mužských a ženských řádech. V opoře studujeme strany 102–110.
Základní formy evropské literatury. – Shrnutí přínosu literárních děl Dantových, Boccacciových a Petrarcových. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jaké jsou hlavní literární formy evropské literatury, jak vznikly a jak dále ovlivňovaly literární vývoj; čím jsou důležití literární díla čelných představitelů italské renesance (Dante, Petrarca, Boccaccio). V opoře studujeme strany 111–118.