Ateliér scenáristické tvorby I
Ateliér scenáristické tvorby I

1. Základní informace

Vyučující:

Mgr. Rudolf Merkner 

Osnova:

1. Stručný popis prvotního nápadu a jeho stylizace do premisy, zkoumání jeho životaschopnosti (mýty, legendy, pověsti, pohádky). Téma = poselství
2. Formování prvotního nápadu, důraz na sdělitelnost myšlenky
3. Uvěřitelnost, analýza děje, dramatizace vyprávění 

4. Konflikt - budování, gradace, vyvrcholení, odeznění
5. Tvorba bodů zlomu

6. Základní prvky dramatizace 

7. Mapa vnitřních dějů

8. Mapa vnějších dějů

9. Vyjadřování obrazem - zviditelňování neviditelného

10. Zvuk - zvuková dramaturgie

11. Motiv; leitmotiv, motivické linie

12. Pointa. Závěr. Uzavření všech motivů.

13. Struktura vyprávění - tradiční trojaktová struktura. Ukotvení scénáristických principů


2. Organizace kurzu

Kurz se bude věnovat budování dramatické postavy – originálnímu charakteru jako základu originálního příběhu.
Smyslem scenáristického workshopu je individuální spolupráce studenta s pedagogem, ve které se uplatní důraz na osobnost, autorský styl a metodiku postupu při psaní.

Součástí předmětu jsou vlastní scenáristická cvičení, osobně konzultovaná s pedagogem a v rámci přímé výuky debatovaná v kolektivu dalších studentů ateliéru.


3. Podmínky absolvování

1/ 10 pozorování (max půl strany) a jejich prezentace (čtení na semináři) + následný rozbor s kolegy

2/ Odevzdání synopse (1 normostrana) a treatmentu schváleného pedagogem filmu/tv seriálu (10 normostran) 

3/ Aktivní práce na zadaných úkolech v rámci semináře  

 

Ústní a písemné prověření znalostí (scenáristické metody, postupy a nástroje – na konkrétních scenáristických cvičeních ověření zvládnutí scenáristického software, odevzdání částí scénářů, cvičení a etud).

Účast na seminářích (75 %).

 

Pozorování se píší průběžně.

Na synopsi a treatmentu práce a konzultace průběžně.


4. Literatura

Povinná literatura:

ARONSONOVÁ, L. Scénář pro 21. století, AMU Praha, 2014.

CARRIERE, J.-C. Vyprávět příběh, Praha, 2014. 

FIELD, S. Jak napsat dobrý scénář, Praha, 2007.

LABÍK, L. Dramaturgia strihovej skladby (horizontálna a vertikálna štruktúra filmového príbehu). Zlín: VeRBum, 2013.

MAKOVIČKA, D. Televizní příběh, DIFA JAMU, Brno, 1996.

 

Doporučená literatura:

CAMPBELL, J. Tisíc tváří hrdiny, Portál, Praha, 2000.

http://fondkinematografie.cz/assets/media/studie%20komplet.pdf

http://www.audiovizualnitvorba.cz/promeny-dramaturgie/

Pozorování, narativní detail, jak uchopit prvotní nápad. Co je to téma/sdělení autora/poselství. Společná analýza a nácvik zachycení detailů okolo nás – pozorování.

Příběh a jeho části: hledání analogií v již napsaných příbězích a jeho stylizace do premisy, zkoumání jeho životaschopnosti (mýty, legendy, pověsti, pohádky, román, novela, vtip, story).

Srozumitelnost textu pomáhá síle sdělení: Sběr nápadů a postřehů ze svého okolí, hledání formy sdělení. Formování do textové podoby od prvotního nápadu až po příběh. Důraz na sdělitelnost a srozumitelnost myšlenky ukryté v příběhu.

Synopse, treatment, gang, dialog, nápad, scénář, obraz: jak správně a efektivně využívat standardní nástroje vyjadřování, podoby a tvary příběhu.

Pravdivost a uvěřitelnost situací, vyprávění, narativní oblouk, analýza děje, dramatizace vyprávění. Klasická „aristetolevská“ výstavba příběhu, jeho odrazy v klasické literatuře a filmu.

Konflikt/Peripetie v příběhu – budování, gradace, vyvrcholení, odeznění, narativní vzorce modelování příběhu a příklady jejich použití v klasické literatuře a filmu.

Pozorování světa okolo jako cesta k tvorbě, hledání silných peripetií a jejich zachycení prostřednictvím v textu pro další použití do příběhu.

Základní prvky dramatizace, rozdíl mezi literárním dílem a scénářem – tedy formou, která bude následně interpretována obrazem.

Postava – charakter, jednání, gesto/dialog, základní stavební kameny pro utváření scénáře. Důležitost dobře usazeného charakteru pro jednání postavy.

Žánr, vkus a srozumitelnost textu jako základní „neviditelné“ esence při výstavbě příběhu, které neodmyslitelně a často nevědomě utváří náš příběhový svět.

Praktické a důležité informace při tvorbě scénářů – délka, formální podoba, prezentace, vztah autora a zadavatele, Dilia, autorské organizace, odměny, smlouvy.

Praktická část I. – společné čtení pozorování a dramaturgická práce nad nimi, hodnocení srozumitelnosti od ostatních studentů.

Praktická část II. – dramaturgická práce a hodnocení nad realizovanými texty (synopse, treatment) studentů od pedagoga. Potřeba a nácvik práce na verzích příběhu, jeho posun a přesnější specifikace dle zadání dramaturgie/pedagoga/.

Předchozí