Snahy o dodání barvy do filmu existovaly od jeho počátků. Již při vynálezu filmu existovala technika, dobře a dlouho známa i z fotografie, zvaná kolorování, kdy film je ručně obarven. Takových snímků bylo promítnuto několik, i George Méliès představil kolorovanou verzi svého slavného snímku Cesta na Měsíc roku 1902. Barva je tedy součástí kinematografie již od počátku její existence. Způsob, jakým dnes různí tvůrci nahlížejí na užití barev a jak se snaží barvu využít pro rozšíření příběhu, atmosféry nebo charakteru jednotlivých postav je naprosto unikátní. V tomto kurzu se studenti doví, jakým způsobem lze barvu ve filmu užít.
Švédské filmové drama Šepoty a výkřiky, které natočil režisér Ingmar Bergman podle vlastního scénáře se vyznačuje nejvýraznějším užitím barev v kinematografie. Děj filmu se odehrává na panství na konci devatenáctého století a pojednává o třech sestrách, přičemž jedna z nich bojuje s rakovinou. opora s. 6–11
Star Wars: Epizoda IV Nová naděje, původně Hvězdné války, je snímek spadající do vědecko-fantastického žánru, který byl uveden roku 1977. Jeho duchovním otcem je George Lucas, který je autorem námětu i scénáře a také film režíroval. Nová naděje je první natočenou částí celé šestidílné ságy Star Wars; Všeobecně jsou původní Hvězdné války považovány za jedno z nejvlivnějších a nejúspěšnějších filmových děl všech dob, především díky převratnému užití speciálních filmových efektů, vzniklému kultu a také kvůli vytvoření úspěšného doprovodného průmyslu Opora s. 12–18
Gangsterské drama Kmotr, natočené podle stejnojmenného bestselleru Maria Puza, patří mezi přelomová díla tzv. Nového Hollywoodu, a to jak komerčně, tak umělecky. Kmotr je příběhem newyorské mafiánské rodiny Corleonů, v jejímž čele stojí vážený don Vito. Režisérovi se ve filmu povedlo přesně popsat prostředí organizovaného zločinu v Americe po druhé světové válce na příkladu hierarchicky organizované italské mafie začleněné do tehdejší společnosti. Divák sleduje boj o moc, rodinné pnutí a předávání pomyslného žezla synovi. Opora s. 18–23
Bývalá členka špičkového zabijáckého komanda se rozhodne navždy skončit s minulostí a vdát se. Její svatební den se však změní v krvavá jatka v okamžiku, kdy na ni zaútočí její bývalý šéf Bill a zabije ji. Mladá žena však nezemřela, i když si to všichni myslí: šťastnou náhodou vražedný útok přežila, ale upadla do kómatu. Po pěti mučivě dlouhých letech se vrací z temného zápraží smrti s jedinou myšlenkou: pomstít se všem, kteří jí ublížili, bez ohledu na to, co je k tomu vedlo. Maniak z videopůjčovny Quentin Tarantino stvrzuje svou pověst snímkem Kill Bill jako kultovního autora akčního příběhu o pomstě, lásce a nenávisti. Klíčovou roli v jeho autorském opusu hrají klasické asijské filmy ze 70. let využívající prvků wuxia filmů. Filmové dílo plné intertextuality a explicitního vyjádření násilí je mistrovským dílem s užitím barvy, kamery a světlotonality. Opora s. 24–28
Fish Tank je zázračným úkazem, ve své vizuální jednoduchosti kombinuje filmařskou virtuozitu, civilnost, dramatičnost a cit pro mizanscénu. Bolestivý příběh první „dětské“ lásky, odehrávající se na pozadí lží a podvádění dospělých, oživuje téma společensky zakázaného vzplanutí mezi teenagerkou Miou a mladým mužem Connorem. Ukazuje lásku jako emocionální koncept i sociální konstrukt, snadno zaměnitelný s touhou či potřebami ega. Opora s. 29–35
Vlasy se možná netrefily do nálady publika v roce 1979, to ale neznamená, že je to špatný film. Naopak. Z pohledu dnešního diváka jsou Vlasy mnohem zajímavější podívaná než v době svého vzniku. Ačkoli se Vlasy zdají být pečlivě promyšlené, výsledný efekt je zcela spontánní. Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Opora s. 36–40
Vytvoření a uchopení nápadu je první krokem k tvorbě filmového námětu. Ten je potřebný k vytvoření scénáře a poté samotného filmového díla. Scenář, syžet, námět, koncepce, rešerše. Opora s. 41–43
Vytvoření technických a teoretických východisek je nutné pro každou realizaci audiovizuálního výstupu. Technický scénář, storyboard, okénka, kompozice Opora s. 44–48
Storyboard je poslední fáze před realizací a napomáhá odstranit z díla nefunkční nebo nadbytečné scény a myšlenky. Je důležité zhodnotit všechny aspekty dané scény, její důležitost, strukturu a zařazení pro celkové dílo. Opora s. 49–51
Světlotonalita, světlo, stín, storyboard... Světlo je základním výrazovým a dramatickým prvkem, díky němuž může filmový obraz osobitým způsobem tlumočit, vyzdvihnout nebo povýšit umělecky hodnotný prvek. K tomu užíváme podvědomých propojení a představivosti samotného diváka. Světlo a brava je také nástroj k dokonalému vystižení dané scény Opora 52–54
Student prezentuje svůj storyboard jako celosemestrální práci, která obsahuje užití barvy v narativní a kompoziční návaznosti na celkové dílo. Důležitou součástí je také autorská koncepce užití barev a jejich význam. • Schopnost prezentovat dílo a autorské myšlenky • Nástin záměrů s užitím barev a její koncepce • Seznámení se s pracemi kolegů