Možnosti interpretace uměleckého díla
Možnosti interpretace uměleckého díla

1. Průvodní list a organizace kurzu

Sylabus

Cíle výuky:

Předmět je určen studentům druhého ročníku bc. studia. Je koncipován jako přehledový a praktický takže kromě faktických informací o hlavních tendencích v oblasti interpretace se studenti seznámí i s konkrétními metodami a postupy. Proto je samozřejmou součástí přípravy a studia také analytická četba vybraných děl určených autorů a řešení konkrétních úkolů   a zadání. 

Osnova – bloky:

1. Kdo, co je umění

2. Otázka estetické funkce.

3. Dílo jako text.

4. Autor a jeho zaměření.

5. Dílo jako struktura, dílo jako otevřený systém.

6. „Čtenář“ a jeho práva a povinnosti.

7. Otázka ceny uměleckého díla.

8. Umělecký provoz.

9. Literární život a jeho specifika včera a dnes.

10. Kritické „čtení“ uměleckých děl.

11. Intepretace a použití.

12. K otázce nadinterpretace.

13. Má interpretace hranice?

 

Vyučující

Mgr. Jakub Chrobák, Ph.D.

Organizace kursu

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

·         Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.

·         Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.

·         Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích. Je přitom nezbytné k obligatorní formě přípravy počítat i četbu konkrétních textů.

·         Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.

Podmínky absolvování


Kurs se ukončuje zkouškou, ke které nezbytným předpokladem je plnění úkolů zadaných v prostředí LMS Moodle. Předmětem jsou především nejdůležitější schopnosti a způsoby práce. Musí být podložen též konkrétní četbou a znalostí základní terminologie. Práce by měly být odevzdány v zápočtovém týdnu, případně s možností opravy ve zkouškovém období vždy alespoň týden před vypsaným termínem zkoušky. Zkouška samotná bude sestávat jak z prověřování znalostí jednotlivých okruhů uvedených v sylabu, tak z diskuse nad konkrétními zadanými úkoly. Zkouška bude probíhat dle termínů vypsaných v systému STAG

 

2. Způsoby komunikace

Výuka v kombinované formě studia probíhá podle rozvrhu zveřejněného na http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=704

Kontakt na vyučujícího:

e-mail: jakub.chrobak@fpf.slu.cz

telefon: (+420) 553 684 410

konzultační hodiny najdete na: http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=9

Komunikace s vyučujícím může probíhat buď s využitím výše uvedených kontaktních informací, nebo lze zadat dotaz do fóra. Informace o změnách v rozvrhu a různá další urgentní upozornění mohou být zasílána přes hromadný e-mail (v systému STAG), proto prosím sledujte své školní e-mailové schránky.

Fórum je možné používat i ke komunikaci mezi studenty, příspěvky ve fóru nebudou sloužit jako podklad pro hodnocení studenta.

3. Tipy ke studiu a literatura

Tipy ke studiu

Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:

·         Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :

o    Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?

o    Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?

o    Chápu posloupnost cílů?

·         Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.

o    Pamatuji si klíčová slova?

o    Znám jejich obsah?

o    Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?

o    Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?

o    Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?

o    Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?

·         Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:

o    Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?

o    Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?


LITERATURA:

Povinná:

BARTHES, R.: Mytologie. Praha: Dokořán, 2004.

BÍLEK, P. A.: Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Brno: Host, 2003.

ECO, U.: Meze interpretace. Praha: Karolinum, 2004.

ECO, U. Skeptikové a těšitelé. Argo, Praha 2006. ISBN 80-7203-706-4

HAMAN, A.: Úvod do studia literatury a interpretace díla. Jinočany: H&H, 1999.

Doporučená:

BRUKNER, J. – FILIP, J.: Větší poetický slovník. Praha: ČS, 1969.

BRUKNER, J. – FILIP, J.: Poetický slovník. Praha: Mladá fronta, 1997.

CULLER, J.: Krátký úvod do literární teorie. Brno: Host, 2002.

ČERNÝ, V.: Úvod do literární historie. Praha: SPN, 1993.

Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno: Host, 2001.

DOLEŽEL, L.: O stylu moderní české prózy. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.

DOLEŽEL, L.: Narativní způsoby v české próze. Praha: Český spisovatel, 1993.

EAGLETON, T.: Úvod do literární teorie. Praha: Triáda, 2005.

ECO, U.: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997.

ECO, U.: O literatuře. Praha: Argo, 2004.

FISH, S.: S úctou věnuje autor. Brno: ÚČL AV ČR, 2004.

GRYGAR, M.: Terminologický slovník českého strukturalismu. Brno: Host, 1999.

KULKA, T. Umění a kýč. Torst, Praha 2000. ISBN 80-7215-128-2

KUNDERA, M. Nesnesitelná lehkost bytí. Atlantis, Praha 2013. ISBN 978-80-7108-281-

THULLEROVÁ, Gabriela. Jak je poznáme? Umění a kýč. Knižní klub, Praha 2007. ISBN 978-80-242-1998-1

V této kapitole se zamyslíme nad tím, jak se umění podílí na rozvoji člověka. Studujeme kap. 1. 1.

Položíme si základní otázky související s charakterem pojmu umění a pokusíme se nabídnout jeho definici. Studujeme kap. 1. 2.

Tato lekce bude věnována centru umělecké komunikace, tedy dílu, jeho struktuře a charakteristickým rysům. Studujeme kap. č. 4.

V této lekci se budeme věnovat otázkám souvisejícím s fenoménem autora a jeho záměrů ve vztahu k uměleckému dílu. Studujeme kap. č. 3.

V tomto bodě se zaměříme na základní elementy umělecké komunikace jako takové, a to vše ve vztahu k dílu jako otevřenému systému. Studujeme kap. č. 2.

V tomto bodě se zaměříme na nejmladšího z trojice určujících fenoménů umělecké komunikace, na čtenáře, či obecně příjemce uměleckého díla. Studujeme kap. č. 5.

Otázka kritiky provází umění minimálně od dob novověku, ale nejstarší doklady můžeme hledat už v Aristotelově poetice, proto je třeba věnovat kritickému přijímání umění pozornost. Studujeme kap. č. 8. Její první část.

V této kapitole budeme sledovat základní elementy uměleckého provozu. Studujeme kap. 2, ovšem s přihlédnutím k funkcím jednotlivých elementů.

Bohužel dnešní svět kritice a kritickému myšlení nepřeje. I proto je přiložen též přehled současného stavu s přihlédnutím k minulosti. Studujeme kap. č. 8, její druhou část.

Interpretace by se nakonec měla projevit v nějaké verbalizované podobě. jak se to děje, o tom budeme hovořit v této kapitole. Studujeme kap. č. 9.

Zde půjde o první významnější sumarizaci našich poznatků. Pokusíme se ukázat, jak se všechny tři složky umělecké komunikace podílejí na interpretaci uměleckého díla. Položíme si i otázku po tom, kde už začíná použití. Studujeme kap. č. 6.

Každá interpretace, má-li být hodná toho jména, potřebuje pro svou formulaci i argumentační výbavu. Pokud ji postrádá, velmi často se jedná o nadinterpretaci. proto se v této kapitole budeme věnovat analýze jako základní pojistky před nebezpečím nadinterpretování. Studujeme kap. č. 7.

Závěrečný test, analýzy předkládaných výstupů. Závěrečné diskuze směřující k otázkám hranic interpretace.

Předchozí