Umění, film, literatura a spiritualita II
Umění, film, literatura a spiritualita II

1. Průvodní list a organizace kurzu

Sylabus


Cíle výuky

Cílem kurzu je seznámit posluchače s kulturními dějinami. Důraz je kladen na „živý dialog s minulostí“ – nejde o fakta z dějin kultury, ale o porozumění příběhu západní kultury, jehož jsme součástí. Přednášky se zaměřují na průsečíky myšlení, umění, vědy, náboženství a spirituality. Obsahem seminářů je komentovaná četba významných děl západní kultury.


Osnova-bloky:

  1. Reformace, stát a náboženství; vznik moderních evropských států
  2. Kultura renesance a baroka
  3. Osvícenství, sekularizace, moderní společnost, formování moderních demokracií
  4. Kultura klasicismu a romantismu
  5. Román jako bytostný žánr moderní doby (od Dona Quijota k Robertu Musilovi a Milanu Kunderovi) 
  6. Několik teorií moderního umění 
  7. Významní myslitelé moderního světa (od Descarta k Derridovi)
  8. Moderní věda a její obrazy světa (evoluce, psychoanalýza, kvantová teorie)
  9. Tradiční a moderní společnost; genderové diskuse; gender v umění a kultuře
  10. Post-sekularismus a jeho teorie (R. Kearney, Ch. Taylor); moderní umění a zkušenost transcendence
  11. Dilemata a naděje moderního světa ve filmovém umění
  12. Svět knihy a písma ve věku elektronické komunikace
  13. Vzdělání jako živý dialog s minulostí a kritické pochopení přítomnosti 


Vyučující

Mgr. Jan Heczko, Ph.D.


Organizace kursu

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

  • Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie. 
  • Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
  • Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
  • Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace. 

Podmínky absolvování

Kurs se ukončuje zápočtem, který má formu testu v prostředí LMS Moodle. Předmětem zápočtu je základní orientace v probrané látce. Zápočet probíhá ve zkouškovém období. Termíny jsou vypsány v systému STAG.


2. Způsoby komunikace

Výuka v kombinované formě studia probíhá podle rozvrhu zveřejněného na https://www.slu.cz/fpf/cz/uistudiumkombinovanerozvrhy

Kontakt na vyučujícího:

e-mail: jan.heczko@fpf.slu.cz

telefon: (+420) 553 684 417

konzultační hodiny najdete na: http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=9

Komunikace s vyučujícím může probíhat buď s využitím výše uvedených kontaktních informací, nebo lze zadat dotaz do fóra. Informace o změnách v rozvrhu a různá další urgentní upozornění mohou být zasílána přes hromadný e-mail (v systému STAG), proto prosím sledujte své školní e-mailové schránky.

Fórum je možné používat i ke komunikaci mezi studenty, příspěvky ve fóru nebudou sloužit jako podklad pro hodnocení studenta.


3. Tipy ke studiu a literatura

Tipy ke studiu

Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:

  • Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :
    • Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?
    • Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?
    • Chápu posloupnost cílů?
  • Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.
    • Pamatuji si klíčová slova?
    • Znám jejich obsah?
    • Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?
    • Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?
    • Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?
    • Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?
  • Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:

    • Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?
    • Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?

Literatura

Povinná literatura

  • Schwanitz, D. Vzdělanost jako živý dialog s minulostí. Praha: Prostor, 2011.
  • Tretera, I. Nástin dějin evropského myšlení. Od Tháleta k Rousseaovi. Praha: Paseka, 2008.
  • Petříček, M. Úvod do (současné) filosofie. Praha: Herrmann a synové, 1997.
  • Hodgeová, S. Stručný příběh moderního umění. Praha: Grada, 2019.
  • Hodgeová, S. Stručný příběh umění. Praha: Grada, 2018.


Doporučená literatura

  • Bič, M.; Pokorný, P. Co nevíš o Bibli. Praha: Česká biblická společnost, 2001.
  • McGrath, A. Dějiny křesťanství: úvod. Praha: Volvox Globator, 2014.
  • Černý, V. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti 1–4. Praha 1996–2009.

Reformace církve, její průběh v různých evropských zemích. Martin Luther a Jan Kalvín. Vztah reformace k Bibli. Formování nového obrazu světa a společnosti. Po prostudování této kapitoly budete znát: proč vznikla potřeba reformovat církev; jak reformační hnutí probíhalo a kde se šířilo; kdo to byl Martin Luther; jak Kalvínův Boží stát v Ženevě souvisí s rodícím se kapitalismem; jak se měnil pohled na vesmír, svět, společnost a knihu. Ve studijní opoře studujeme strany 9–19.

Formování novověku. Duch renesance. Renesanční umění. Rozvoj měst. Barokní kultura. Rokoko. Po prostudování této kapitoly budete znát: jaké místo ve formování novověku hraje renesance; jak vypadalo renesanční umění; co znamenal rozvoj měst; co přináší barokní umění a hudba. V opoře studujeme strany 20–36.

Osvícenství je intelektuální hnutí, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus. Vytvořilo vlastní duchovní, etické a estetické principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům občanské svobody a rovnosti, demokracie, pokroku a lidských práv. – Sekularizace znamená zesvětštění či odnáboženštění, obecně potlačení vlivu náboženství a jeho institucí. Podle Maxe Webera a dalších je jedním z důsledků „odkouzlení světa“, modernizace a racionalizace společnosti. V opoře studujeme strany 37–45.

Klasicismus a jeho normy, klasické umění, klasická hudba. – Představitelé romantické hudby a její vliv na vnímavost a představivost moderního člověka. – Richard Wagner a jeho gesamtkunstwerk. Po prostudování této kapitoly budete znát: o jaké normy se opíralo klasické umění; jak se klasicismus projevil v různých uměleckých oblstech; o co senzitivitu moderního člověka obohatil romantismus, především romantická hudba. V opoře studujeme strany 46–55.

Moderní představa vzdělání neznamená jen sběr a systematizaci exaktních poznatků. Je také těsně spjata s literaturou a historií, což vidíme na příkladu vývojového románu (Bildungsroman). Jejich protagonisté (hlavní postavy, hrdinové) kvůli své nezkušenosti nutně dopouštějí chyb, které se vzápětí snaží napravit; nakonec se jim to podaří a oni díky tomu dosahují čím dál tím dokonalejšího sebepoznání. – Román je literární druh svázaný s metropolemi. Romány se odehrávají v Paříži, Londýně a Petrohradě; a i v těch, které se odehrávají v provincii, je obraz společnosti odvozen od společnosti hlavního města. V opoře studujeme strany 56–77.

V této kapitole si prostudujete text výtvarného teoretika Jindřicha Chalupeckého z roku 1971. Dozvíte se, v čem vidí Chalupecký podstatu a smysl moderního umění (zvláště výtvarného). Po prostudování této kapitoly budete vědět: v čem má umění blízko k magii a kultu; o osamostnění umění na konci středoběku (v renesanci); co je smyslem moderního umění; co Chalupecký míní „pomoderním“ uměním; jaká je vztah moderního umění k transcendenci v post-křesťanské epoše. V opoře studujeme strany 78–96.

V této kapitole se seznámíte s několika důležitými mysliteli moderní doby od 17. do 20. století. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jaké kontury má moderní myšlení (filosofie) a čím se zabývá; kdo jsou hlavní představitelé moderní filosofie. V opoře studujeme strany 97–111.

Přírodní (exaktní) a humanitní (společenské, duchovní) vědy. – Idea pokroku rozumu a vědy. – Evoluce. – Psychoanalýza. – Teorie relativity. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak jsou rozděleny moderní vědecké obory; co je to vědecký pokrok a jaké jsou jeho meze; které vědecké objevy ovlivnily moderní představivost a sebepojetí člověka. V opoře studujeme strany 112–124.

Moderní uvažování o společnosti a její teorie během 19. a 20. století. – Různá uspořádání společnosti. – Vznik a vývoj moderní společnosti. – Rozdíl mezi tradiční a moderní společnosti. – Ženské hnutí, feminismus, gender. Po prostudování této kapitoly budete vědět: o vzniku sociologie jakožto oboru reflektujícím moderní společnost; o postupném vznikání moderní společnosti ze společnosti tradiční (středověké); o vzniku a přínosu ženského hnutí a feminismus. V opoře studujeme strany 125–134.

V kapitole se vrátíme k fenoménu návratu/obnovení náboženství a spirituální zkušenosti v současné kultuře. Tuto skutečnost reflektují teorie tzv. post-sekularismu. V další kapitole se budeme věnovat zkušenosti transcendence v moderním umění, jak o ní přemýšlel výtvarný teoretik Jindřich Chalupecký. V opoře studujeme strany 135–138.

V této kapitole se nejprve zaměříme na spirituální film obecně, potom konkrétněji na spirituální aspekty tvorby režiséra Terrence Malicka. Seznámíte se také s reflexemi jeho posledního filmu Skrytý život. Po prostudování této kapitoly: budete vědět, co je to spirituální film (podle Jaromíra Blažejovského); budete seznámeni s filmem Skrytý život Terrence Malicka a s reflexemi na toto dílo. V opoře studujeme strany 139–144.

Ústní a psaná komunikace. Svět knih a vnitřní život knihy. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jakou nezastupitelnou má „knižní komunikace“ v dnešní době. V opoře studujeme strany 145–150.

Smysl vzdělanosti. Exaktní a humanitní disciplíny. Podstata a smysl univerzity. Po prostudování této kapitoly budete vědět: proč vzdělanost není jen shromažďování informací nebo dovedností; jaký je rozdíl mezi exaktními a humanitními obory; v čem je smysl vzdělaní jako kritického vztahu. V opoře studujeme strany 151–157.

Předchozí