Umění, film, literatura a spiritualita I
Umění, film, literatura a spiritualita I

1. Průvodní list a organizace kurzu

Sylabus


Cíle výuky:

Cílem kurzu je seznámit posluchače s kulturními dějinami. Důraz je kladen na „živý dialog s minulostí“ – nejde o fakta z dějin kultury, ale o porozumění příběhu západní kultury, jehož jsme součástí. Přednášky se zaměřují na průsečíky myšlení, umění, vědy, náboženství a spirituality. Obsahem seminářů je komentovaná četba významných děl západní kultury.


Osnova–bloky:

  1. Literární hrdinové starého Řecka, řecká mytologie
  2. Zrod uvažování (nejen) o kráse v antickém Řecku 
  3. Starověký Řím – dějiny a kultura
  4. Vznik křesťanství v rámci judaismu
  5. Bible – Starý zákon I: člověk jako imago Dei, hebrejská mytologie, antropologie praotcovských příběhů 
  6. Bible – Starý zákon II: látky, motivy, žánry; antropologický dosah Desatera; proroci
  7. Bible – Nový zákon I: Ježíš z Nazareta ve světle historicko-kritického bádání; evangelia 
  8. Bible – Nový zákon II: vznik křesťanské církve, Pavel z Tarsu (epištoly); křesťanská eschatologie – nové pojetí času a vztahu k moci
  9. Středověk: založení Evropy, feudalismus, středověká společnost a její vrstvy, rytířství, kláštery, katedrály a univerzity, kosmologie
  10. Románské a gotické umění, středověká hudba
  11. Architekti středověkého myšlení (Augustinus, Tomáš Akvinský)
  12. Středověké školy spirituality (duchovního života) a jejich přesah v umění a kultuře
  13. Velká díla středověké literatury (Dante aj.)


Vyučující

Mgr. Jan Heczko, Ph.D.


Organizace kursu

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

  • Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie. 
  • Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
  • Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
  • Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace. 

Podmínky absolvování

Kurs se ukončuje zápočtem, který má formu testu v prostředí LMS Moodle. Předmětem zápočtu je základní orientace v probrané látce. Zápočet probíhá ve zkouškovém období. Termíny jsou vypsány v systému STAG.


2. Způsoby komunikace

Výuka v kombinované formě studia probíhá podle rozvrhu zveřejněného na https://www.slu.cz/fpf/cz/uistudiumkombinovanerozvrhy

Kontakt na vyučujícího:

e-mail: jan.heczko@fpf.slu.cz

telefon: (+420) 553 684 417

konzultační hodiny najdete na: http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=9

Komunikace s vyučujícím může probíhat buď s využitím výše uvedených kontaktních informací, nebo lze zadat dotaz do fóra. Informace o změnách v rozvrhu a různá další urgentní upozornění mohou být zasílána přes hromadný e-mail (v systému STAG), proto prosím sledujte své školní e-mailové schránky.

Fórum je možné používat i ke komunikaci mezi studenty, příspěvky ve fóru nebudou sloužit jako podklad pro hodnocení studenta.


3. Tipy ke studiu a literatura

Tipy ke studiu

Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:

  • Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :
    • Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?
    • Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?
    • Chápu posloupnost cílů?
  • Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.
    • Pamatuji si klíčová slova?
    • Znám jejich obsah?
    • Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?
    • Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?
    • Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?
    • Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?
  • Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:

    • Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?
    • Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?

Literatura

Povinná literatura

  • Schwanitz, D. Vzdělanost jako živý dialog s minulostí. Praha: Prostor, 2011.
  • Tretera, I. Nástin dějin evropského myšlení. Od Tháleta k Rousseaovi. Praha: Paseka, 2008.
  • Hodgeová, S. Stručný příběh umění. Praha: Grada, 2018

Doporučená literatura

  • Bič, M.; Pokorný, P. Co nevíš o Bibli. Praha: Česká biblická společnost, 2001.
  • McGrath, A. Dějiny křesťanství: úvod. Praha: Volvox Globator, 2014.
  • Černý, V. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti 1–4. Praha 1996–2009.

V prvním bloku se seznámíte s hlavními postavami a dějovými liniemi starořeckých eposů Ilias a Odyssea. Budeme se věnovat také jejich vlivu na další vývoj evropského myšlení a umění. V opoře studujeme strany 9–18.

V druhé kapitole se dozvíte, jaký typ myšlení se zrodil v klasickém Řecku a jak staří Řekové vnímali a pojímali krásu. Tyto objevy jsou živě přítomné i v našem myšlení a senzitivitě. Ve studijní opoře je téma přiblíženo na stranách 19–29.

V této části se seznámíte s dějinami, politikou a kulturou antické Římské říše. Po prostudování kapitoly budete znát: jak se vyvíjelo politické uspořádání starověkého Říma; jak vypadalo římské čísařství; jak římská říše upadala a přijala křesťanství. V opoře studujeme strany 30–36.

V kapitole se dozvíte, jak vzniklo křesťanství coby sekta v rámci judaismu a jak se postupně šířilo provinciemi římského impéria. Seznámíte se s životem Ježíše z Nazareta, jak je vylíšen v evangeliích, a s prvním křesťanským teologem sv. Pavlem. V opoře studujeme strany 37–42.

Křesťanství má své autoritativní texty (Bible), jejíž součástí jsou také posvátné texty judaismu, zvané Starý zákon (dnes stále častěji Tanak či Hebrejská bible). V této kapitole se dozvíte, jak tyto texty vznikaly, co znamenají a jak se dívají na člověka. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak postupně vznikal Starý zákon; kolem jakého „obsahového jádra“ Starý zákon krystalizoval; jaké literární žánry Starý zákon obsahuje; jak se Starý zákon (teologicky) dívá na člověka (jakožto člověka před Bohem). V opoře studujeme strany 43–52.

Navazujeme na předchozí kapitolu a rozšíříme si své znalosti o Starém zákonu (Tanaku). Podrobnějo pojednáme o jeho žánrech. Po prostudování této kapitoly budete vědět: co je obsahem Bible; jaké žánry v Bibli najdeme a jaké bylo bylo jejich „místo v životě“ (Sitz im Leben) izraelské, resp. křesťanské komunity. V opoře studujeme strany 53–58.

V této kapitole se podíváme podrobněji na nejstarší svědectví o Ježíši Kristu, jak je rekonstruovalo historicko-kritické bádání. Dozvíte se základní údaje o novozákonních evangeliích. Po prostudování této kapitoly budete vědět: co nám o novozákonních svědectvích o Ježíši Kristu sděluje historicko-kritická metoda; jak vypadají jednotlivá novozákonní evangelia. V opoře studujeme strany 59–64.

V této kapitole se dozvíte více o vzniku a šíření prvních křesťanských komunit (církví). Dělo se tak do značné míry zásluhou apoštola Pavla, který je také autorem několika dopisů (epištol), který se později staly součástí novozákonního kánonu. S Pavlovými dopisy se také seznámíte v této kapitole. Po prostudování této kapitoly budete vědět: co nám o šíření křesťanství říkají historické prameny; čím bylo křesťanství pro obyvatele římské říše přitažlivé; že prvotní církev připomínala spíše síť provázaných komunit; jak šířil křesťanství apoštol Pavel. V opoře studujeme strany 65–75.

Rozpad Římské říše. Formování středověké Evropy. Středověká společnost. Feudalismus. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak se formovala středověká Evropa; jak byla uspořádána středověká společnost; jak si středověcí učenci představovali vesmír (kosmos). V opoře téma najdete na stranách 76–85.

V kapitole se seznámíte s románským a gotickým slohem, s počátky hudby obecně a se středověkou hudbou. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak a kd se projevoval románské sloh; jaké podoby mělo gotické umění; jak je dnes nahlíženo na počátky hudby; jak vypadala hudba ve středověku. V opoře studujeme strany 86–94.

Svatý Augustin rozvinul teologii duchovního života vkořeněnou v lásce, zdokonalenou moudrosti a niterně spojenou s Kristem a církví. – Scholastická teologie je obecně považovaná za mezník středověku. Největším scholastickým teologem byl Tomáš Akvinský. Po prostudování této kapitoly budete vědět: kdo byli důležití středověcí teologové; co je obsahem díla sv. Augustina; jak středověké myšlení objevilo Aristotela; co je to scholastika; jak je Aristotelovo sílo přítomné v myšlení Tomáše Akvinského. V opoře studujeme strany 95–101.

Jednou z nejdůležitějších událostí, která se objevila v raném křesťanství, byl vznik mnišství. – Dozvíte, čím naše duchovní a kulturní dědictví obohatili např. benediktíni, františkáni nebo dominikáni. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak vzniklo v raném křesťanství mnišství a jaké mělo podoby; jaké jsou hlavní školy křesťanského duchovního života (spirituality); základní informace o mužských a ženských řádech. V opoře studujeme strany 102–110.

Základní formy evropské literatury. – Shrnutí přínosu literárních děl Dantových, Boccacciových a Petrarcových. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jaké jsou hlavní literární formy evropské literatury, jak vznikly a jak dále ovlivňovaly literární vývoj; čím jsou důležití literární díla čelných představitelů italské renesance (Dante, Petrarca, Boccaccio). V opoře studujeme strany 111–118.

Předchozí