Možnosti interpretace uměleckého díla
Možnosti interpretace uměleckého díla

Průvodní list a organizace kurzu

Vyučující: MgA, Mgr. Jana Orlová, Ph.D.

Organizace kurzu: Kurz je rozčleněn do 13 přehledných lekcí, které skladbou a sousledností odpovídají charakteristice předmětu v univerzitním informačním systému. Lekce jsou v rámci semestru rozloženy pravidelně a usnadňují průběžné konzultace a řízení procesu učení. Předmět je koncipován jako přehledový a praktický takže kromě faktických informací o hlavních tendencích v oblasti interpretace se studenti seznámí i s konkrétními metodami a postupy. Proto je samozřejmou součástí přípravy a studia také analytická četba vybraných děl určených autorů a řešení konkrétních úkolů  a zadání. 

Podmínky absolvování: ústní, obrazová prezentace (referát, ppt)

Kontakt na vyučujícího: jana.orlova@fpf.slu.cz

Způsoby komunikace: výuka v kombinované formě studia se odehrává podle rozvrhu zveřejněného na stránkách Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby FPF Slezské univerzity v Opavě a v rámci individuálních konzultací s pedagogem. Komunikace s vyučujícím probíhá především univerzitním emailem, pomocí MS Teams nebo diskuzní skupinou. Ověřování znalostí probíhá prezenčně formou diskuzí na jednotlivých konzultacích, resp. prostřednictvím diskusního fóra.

Cíle studia: Student si osvojí schopnost pozorného čtení a interpretace textu a adaptace z textu vycházející.

Osnova:

1. Kdo co je umění

2. Otázka estetické funkce.

3. Dílo jako text.

4. Autor a jeho zaměření.

5. Dílo jako struktura, dílo jako otevřený systém.

6. „Čtenář“ a jeho práva a povinnosti.

7. Otázka ceny uměleckého díla.

8. Umělecký provoz.

9. Literární život a jeho specifika včera a dnes.

10. Kritické „čtení“ uměleckých děl.

11. Intepretace a použití.

12. K otázce nadinterpretace.

13. Má interpretace hranice?


Tipy ke studiu

Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:

·         Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :

o    Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?

o    Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?

o    Chápu posloupnost cílů?

·         Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.

o    Pamatuji si klíčová slova?

o    Znám jejich obsah?

o    Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?

o    Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?

o    Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?

o    Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?

·         Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:

o    Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?

o    Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?

Literatura

Povinná:

ECO, U. Meze interpretace. Praha: Karolinum 2005.

FRIEDRICH, H. Struktura moderní lyriky. Brno: Host 2005.

ČERVENKA, M. – JANKOVIČ, M. – KUBÍNOVÁ, M. – LANGEROVÁ, M. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Praha: Torst 2002.

KOŤÁTKO, P. Interpretace a subjektivita. Praha: Filosofia 2006.

OSOLSOBĚ, I. Ostenze, hra, jazyk. Sémiotické studie. Brno: Host 2002.

 

Doporučená:

BLAŽÍČEK, P. Kritika a interpretace. Praha: Triáda 2002.

ECO, U. Skeptikové a těšitelé. Praha: Svoboda 1995.

ECO, U. O literatuře. Praha: Argo 2004.

FRYE, N. Anatomie kritiky. Brno: Host 2003.

HROCH, J. Filozofická hermeneutika v dějinách a současnosti. Brno: MU 1997.

V této kapitole se zamyslíme nad tím, jak se umění podílí na rozvoji člověka. Studujeme kap. 1. 1.

Položíme si základní otázky související s charakterem pojmu umění a pokusíme se nabídnout jeho definici. Studujeme kap. 1. 2.

Tato lekce bude věnována centru umělecké komunikace, tedy dílu, jeho struktuře a charakteristickým rysům. Studujeme kap. č. 4.

V této lekci se budeme věnovat otázkám souvisejícím s fenoménem autora a jeho záměrů ve vztahu k uměleckému dílu. Studujeme kap. č. 3.

V tomto bodě se zaměříme na základní elementy umělecké komunikace jako takové, a to vše ve vztahu k dílu jako otevřenému systému. Studujeme kap. č. 2.

V tomto bodě se zaměříme na nejmladšího z trojice určujících fenoménů umělecké komunikace, na čtenáře, či obecně příjemce uměleckého díla. Studujeme kap. č. 5.

Otázka kritiky provází umění minimálně od dob novověku, ale nejstarší doklady můžeme hledat už v Aristotelově poetice, proto je třeba věnovat kritickému přijímání umění pozornost. Studujeme kap. č. 8. Její první část.

V této kapitole budeme sledovat základní elementy uměleckého provozu. Studujeme kap. 2, ovšem s přihlédnutím k funkcím jednotlivých elementů.

Bohužel dnešní svět kritice a kritickému myšlení nepřeje. I proto je přiložen též přehled současného stavu s přihlédnutím k minulosti. Studujeme kap. č. 8, její druhou část.

Interpretace by se nakonec měla projevit v nějaké verbalizované podobě. jak se to děje, o tom budeme hovořit v této kapitole. Studujeme kap. č. 9.

Zde půjde o první významnější sumarizaci našich poznatků. Pokusíme se ukázat, jak se všechny tři složky umělecké komunikace podílejí na interpretaci uměleckého díla. Položíme si i otázku po tom, kde už začíná použití. Studujeme kap. č. 6.

Každá interpretace, má-li být hodná toho jména, potřebuje pro svou formulaci i argumentační výbavu. Pokud ji postrádá, velmi často se jedná o nadinterpretaci. proto se v této kapitole budeme věnovat analýze jako základní pojistky před nebezpečím nadinterpretování. Studujeme kap. č. 7.

Závěrečný test, analýzy předkládaných výstupů. Závěrečné diskuze směřující k otázkám hranic interpretace.

Předchozí