Interaktivní osnova

Struktura předmětu Sociologie kultury je koncipována tak, aby byli studenti informováni o základních aspektech sociologických témat v kontextu s vizuálním uměním a jinými společenskými vědami.

Cílem předmětu je motivovat studenty k přemýšlení o vztahu sociologie jako vědecké disciplíny a každodenním životem informovat a zároveň je informovat o vztazích mezi  subjektivními analýzami sociálních dějů a faktů a úskalích při sociologických interpretacích. Jednotlivá témata jsou řazena do logicky návazných celků, tak aby vytvářely širší vědomostní kontext v rámci integrálního vědění.

Na každý okruh je věnována časová dotace dle potřeby.

I.                Okruh - Uvedení do sociologie

·       sociologie jako způsob poznávání, interpretace a vědění

·       sociologie jako nástroj rozumění a reflexe

·       interdisciplinární vztahy /filozofie, sociální psychologie, kulturní antropologie, umění/

·       sociologie /kvantitativní a kvalitativní sociologie, techniky pozorování /

·       fotografie a film v sociologickém výzkumu /dokumentační f., sociální f., subjektivní d., objektivita a subjektivita ve fotografii/

·       vizuální sociologie, sociologie životního stylu, sociologie kultury atd.

·       hermeneutika a interpretace vizuálních obrazů - textů

Základní terminologie sociologie kultury

Kultura, hmotná k., duchovní k., akulturace, k. dědictví, enkulturace, socializace, k. jádro, k. kapitál, k. komplex, k. konflikt, k. kontakt, lokální k., kontrakultura, alternativní k., masová kultura, k. mezera, k. materialismus, oblast k., potřeby k., sociokulturní regulativy, k. relativismus, subkultura, šok k., k. typ, k. úroveň, k. změna.

II.             Okruh - Příroda a krajina z pohledu sociologie kultury

·       sociokulturní determinanty (kulturně - sociologické, biologické, psychologické)

·       kultura a příroda, krajina

·       krajina jako jedna z determinat formujících společnost a člověka

·       genius loci krajiny, mentální mapy kulturní krajiny, mystická krajina, krajina – prostor pro meditaci, čas a příroda

·       rozlišení přírody a krajiny, proměny v čase, kontext s vizuálním uměním

·       krajina jako hodnota /různé interpretace hodnot krajiny - krajina jako domov, o putování, mc donaldizace turismu, krajina jako adrenalin, energetická a turistická devastace krajiny/

Situace obsahují:

·       životní prostředí jako zdroj informací

• proměny vztahu společnosti a člověka k přírodě /filozofické, ekonomické, náboženské, rituální, sociální aspekty/
• život mezi budovami a utváření sociálních vztahů /prostory setkávání, místa nikoho, poetika míst – chrám, hospoda, hřbitov/
• prostředí jako zdroj kultivace nebo degenerace osobnosti člověka a společnosti /výchova prostředím, sociální fobie, estetická podnětnost a strádání v prostoru

III.           Okruh - Životní, kulturní a sociální prostředí

• zahrnuje životní prostor, s nímž jsou obyvatelé města mentálně i fyzicky spojeni v rámci geografického determinismu a v němž se zároveň realizuje významná část sociálních kontaktů, komunikace a socializace člověka
• zahrnuje veškeré sociální dění v exteriéru i interiéru, cílem zkoumání je porozumět lidem v

            sociálních situacích, důležité jsou i průvodní atributy neverbální komunikace /gesta,

            mimika, postoje, oblečení, doplňky, atributy sociálního statusu - auta, šperky,

            náhrobky, bazény, sortiment jídla, pití atd./

Širší prostředí zahrnuje:

1/ Okolní prostředí - sídelní typy – město, vesnice, samota, dispozici města v

krajinném prostředí, urbanismus /letecká a panoramatická fotografie/

2/ Lokální prostředí - integrované městské prostředí /veřejný prostor, exteriéry a dispozice

 architektury, detaily architektury, zátiší, symboly vizuální komunikace

a/ obytné komplexy /části města, sídliště, kolonie rodinné zástavby, ubytovny, internáty,

hotely, penzióny atd./

b/ hospodářské komplexy /továrny, družstva, podniky, peněžní ústavy atd./

c/ distribuční komplexy  /obchody, služby atd./

d/ výchovné komplexy /předškolní zařízení, formální a neformální vzdělávací zařízení/

e/ kulturní komplexy /muzea, galerie, divadla, kina, kluby, církevní a kultovní soubory,

 restaurační zařízení všeho druhu, agentury, sportovní zařízení, střediska pro využívání

 volného času, zahrádkářské osady atd./

f/ sociální komplexy /zdravotnická zařízení, ústavy, domovy důchodců, zdravotně

 postižených, hřbitovy, krematoria atd./

g/ komplexy státní správy /úřady, vojsko, nápravná zařízení, soudnictví atd./

h/ veřejné komplexy pro sociální komunikaci /náměstí, parky, chodníky, dopravní

systém, důsledky mobility /stezky, cesty, zásahy do krajiny, znamení na cestě,

drobná sakrální architektura, čekárny atd./

ch/ různé

• reklamní plochy
• místa pro skládku odpadu
• garáže
• zahrádky
• oplocení domů
• stavby
• obchody, tržiště, hypermarkety
• toalety /nápisy na zdech, kresby/
• sklepy, půdy
• stravovací a restaurační zařízení
• diskotéky, tančírny, veřejné domy
• sportovní stadióny, haly
• kluby podnikatelů, rockové a další subkulturní prostory
• sídla společenských organizací, politických stran a hnutí

IV.           Okruh - Užší životní, kulturní a sociální prostředí

Tento okruh zahrnuje nukleární rodinu - otce, matku, děti. Každý jedinec je nositelem

sociálního dění, proto i rodinná a  portrétní fotografie, dokumenty denní potřeby,

památky, domácí knihovna mohou být účinným východiskem pro  fotografickou

dokumentaci a kvalitativní analýzu. Jedná se o nejobtížnější část dokumentace vzhledem

ke složitému rozpoznávání  a interpretaci symbolů, faktů, ikon. Dále tento přirozený

systém - zobrazená sociální realita, je výslednicí historie vztahů, tradic, hodnot,

rodinných událostí a dalších faktorů, se kterými jsme většinou málo obeznámeni.  

Cílem fotografické dokumentace užšího životního prostředí je zachytit vnitřní dispozici

 konkrétních jednotek, vnitřní vybavení, hmotné artefakty, symboly,  uspořádání, 

výzdobu, dekorace, zátiší, které vypovídají o stylu, vkusu, hodnotách,  zájmech, sociálních a ekonomických souvislostech, sociálním zařazení, sociálních rolích. Dále je cílem fotografické dokumentace zachytit formy komunikace v malém prostoru.

Fotografie by měli informovat i o atmosféře v přirozených podmínkách.

Okruhy, témata a situace pro analýzu

Zahrnují dokumentaci interiérů a sociálního dění v níže uvedených mikroprostředích /fotograficko-sociologická témata

• byty:
• typy bydlení /trendy, komparace/
• vybavení domácností /o smyslu věcí, kterými se obklopujeme, utváření          životního stylu, komparace/
• nové ikony /televize, internet, video, DVD, počítačové hry, grily a rožně/
• ”byty” bezdomovců
• bydlení na okraji /nemocnice, ústavy, bezdomovci, alternativy – squat, zlaté klece podnikatelského baroka/

• rodina

·  pozice a role v rodinách

·  soukromý prostor

·  děti

·  ženy

·  muži

·  vícegenerační rodiny

·  rodina na vesnici a ve městě

·  komunity

·  svobodné matky

·  homosexuální soužití

·  nové formy soužití

·  volný a vázaný čas v rodinném prostředí

Z fotografického materiálu můžeme získat informace o následných kategoriích:

• Prostředí /kontext/ - obecná informace o prostředí, celková jednotka analýzy

např. anonymní, studené prostředí, intimní prostor, domov

• Participace - celková participace osoby v daném prostředí nebo celková

adaptace osoby na toto prostředí, např. sociální  distance, domov jako noclehárna

• Aktivita - akce delšího trvání, něco, co představuje významný element v

participaci lidí

• Akt - dočasná akce krátkého trvání

Poznámka:

akt i aktivity se mohou pravidelně opakovat, rituály všedního dne /sledování televize,

internet, mailová komunikace, sex, forma stravování např. rodinný obřad u stolu,

kutilství, záliby atd./

• Události - specifické, solitérní, výjimečné aktivity

Vztahy a sociální struktury - neoficiálně definované vzorce vztahů mezi členy rodiny

V.              Okruh - Galerie sociálních typů v rámci dané společnosti

Cílem analýzy je sociálně - psychologické postižení lidských typů

nejrůznějších sociálních statusů a rolí /manažer, moderátor, úředník, ředitel, podnikatel,

dělník atd. s příslušnými atributy moci, v přirozeném prostředí atd./

Z výše uvedených požadavků vyplývá, že sociolog kultury při dokumentaci životního stylu dané kultury:

• by měl být dobře obeznámen s prostředím a sociální situací portrétovaného

• by se měl snažit splynout s prostředím, stát se jeho součástí, jinak budou aktéři jeho

            fotografií hrát role, budou se stylizovat a nebudou přirození,

• by si měl být vědom, že každé prostředí má svou atmosféru, kterou lze vnímat

            i zaznamenat

• by měl rozumět, chápat a umět se vcítit se do různých sociálních situací a pozic

• by měl umět rozlišovat a zachycovat především situace typické a ne individuální

• by nikdy neměl situaci nahrávat a jinak manipulovat za účelem estetizace nebo atrakce

            sdělení

• by měl rozlišovat mezi typickou a výjimečnou situací /u typického jevu se situace

            opakuje, proto ji můžeme multiplikovat v různých modifikacích, až do fáze nasycení vzorku

• by si měl souběžně s vizuální dokumentací vést deník s faktografickými a doprovodnými 

            poznámkami

• by si měl být vědom, že zachycuje souběžně aktuální stav, ale i kulturní a sociální změnu

• by si měl být vědom, že pozorování a dokumentace je činnost na poli intimity, proto by se měl vždy

             řídit vrozenými etickými principy

Vizuální podpora k tématu /diapozitivy, CDR, video/

Filmy z archivu Nadace film a sociologie a Člověk v tísni

Reprodukce fotografií:

/piktorialisté, Bonfils, Talbot, Marville, Fenton, , Le Gray, Coburn, Weston, Adams, Blossfeldt,  Sudek, Luskačová, Martinček, Ságl, Bílek, Koudelka, Paar, Long, Smithson, Baltz, Basilico, Goldin, Pohribný,  Kawada, Baňka, Salgado/

Dokumentace zachycuje:

• proměny vztahu společnosti a člověka k přírodě /filozofické, ekonomické, náboženské, rituální, sociální aspekty/
• život mezi budovami a utváření sociálních vztahů /prostory setkávání, místa nikoho, poetika míst – chrám, hospoda, hřbitov/
• prostředí jako zdroj kultivace nebo degenerace osobnosti člověka a společnosti /výchova prostředím, sociální fobie, estetická podnětnost a strádání v prostoru
• životní prostředí jako zdroj informací

při pozorování a dokumentování se soustředíme na:

A/  Socioekonomickou /profesní/ strukturu obyvatel,

která zahrnuje především vztahy a postavení v systému vlastnictví, majetku, příjmů,

diferenciace životní úrovně /podnikatelé, byrokracie, umělci, dělníci, nezaměstnaní,

studenti atd./

B/ Demografickou strukturu obyvatel, která zahrnuje: a/ rozdílnost postavení a úlohy mužů a žen /emancipace, feminismus/

                            b/ rozdílné věkové skupiny - neformální skupiny vrstevníků /dětské hrové

                               skupiny, party, mládežnické skupiny atd./

                               generaci dospělých /střední věk, stáří/

C/    Subkultury /náboženské komunity, motorkáři, bruslaři, sprejeři, homosexuálové atd./

D/    Národnostní menšiny

E/    Sociální patologii a deviaci /mafie, podsvětí, kriminalita, gangy, sekty, bandy/

Pozornost věnujeme:

1/ Všem sociálním interakcím v rámci pracovního času

• výkon profese, podřízenost, komunikace, schůze, porady, přestávky

2/ Všem sociálním interakcím v rámci vázaného času

• doprava, rituály nakupování, vyřizování formalit, zdravotnické procedury

            jednání s byrokracií, čekárny, fronty, hloučky

3/ Všem sociálním interakcím v rámci volného času

• kulturní a sportovní akce - pasivní /diváci, fanoušci/, aktivní účast
• společenské akce /světské a církevní náboženské rituály/ - svatby, pohřby, křty,

            jubilea atd.

• rekreace, volný čas, životní styl, formy turismu /diferenciace dle pohlaví, bydliště,

            zdravotního stavu, rodinného stavu, profese, věku atd./

Poznámky:

·       Žádná společnost není kulturně homogenní /každý má tendenci hodnotit cizí kulturu

            ze své pozice a tím vnášet i svůj hodnotový systém do cizího prostředí/

• Různé profesionální i generační subkultury mohou mít specifické hodnotové systémy,

            které jsou odlišné od oficiálních, obecných hodnot

• Rozhodujícím momentem pro dokumentaristu je schopnost vhledu, vcítění a pochopení

            specifické sociální situace

• Sociální jevy se mění v průběhu času, každý jev má svůj začátek, vrchol

            a doznívání. Tzv. vrcholný okamžik v sobě koncentruje několik vrstev informací o daném jevu.

• Dokumenty se stejnou sociální situací v různých prostředích vedou k formulaci

Hypotézy o způsobu chování určité subkultury /sledování televize, nakupování atd./

• Rozlišujeme realitu všedního dne a svátečnosti.

Doporučená literatura:

Člověk a příroda. Sborník. Národní galerie v Praze, Praha 1989.

Eliade, M.: Posvátné a profánní. ČKA, Praha 1994.

Gojda, M.: Archeologie krajiny. Academia, Praha 2000.

Kulturní krajina. Sborník MŽP, Praha 2000.

Librová, H.: Láska ke krajině. Blok, Brno 1988.

Librová, H.: Pestří a zelení. Duha, Brno 1994.

Seed,J.-Naess,A.: Myslet jako hora. Nadácia Zelená nádej, Levoča 1993.

Schulz, Ch.N.: Genius loci. Odeon, Praha 1994

Svobodová, H.: Krajina jako domov.Impreso, Žďár nad Sázavou 1996.

Lidé Hlučínska 90. let 20. století. ITF PFP SU v Opavě, Opava 1999.

Bauman, Z.: Globalizace. MF, Praha 1999.

Berger,P.L., - Luckmann,T.: Sociální konstrukce reality. CKD, Brno 1999.

Černoušek, M.: Psychologie životního prostředí. UK, Praha 1992.

Gehl, J.: Život mezi budovami. PPVP, Brno 2000.

Eliade, M.: Posvátné a profánní. ČKA, Praha 1994.

Musil, J.: Lidé a sídliště. Svoboda, Praha 1985.

Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. Naše vojsko, Praha 1993.

Schmeidler, K.: Sociologie v architektuře a urbanistické tvorbě. UK, Praha 1993.

Schulz, Ch.N.: Genius loci. Odeon, Praha 1994

Svobodová, H.: Krajina jako domov. Impreso, Žďár nad Sázavou 1996.

Slavnostní průvody. Slovácké muzeum, Uherské Hradiště, 1993.

Lidé Hlučínska 90. let 20. století. ITF PFP SU v Opavě, Opava 1999.

Zlín a jeho lidé. ITF FPF SU v Opavě, Opava 2002. 

Bauman, Z.: Postmoderní sociologie. Slon, Praha 1996.

Bauman, Z.: Úvahy o postmoderní době. Slon, Praha 1995.

Berger, P.: Pozvání do sociologie. FMO, Praha 1991.

Hendl, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu. Karolinum, Praha1997.

Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1993.

Hájek, T.: Příběh drobných památek. Studio JB 2001.

Hubík, S.: Sociologie vědění. Slon, Praha 1999.

Keller, J.: Až na dno blahobytu. Duha, Brno 1993.

Keller, J.: Úvod do sociologie. Slon, Praha 1992.

Ligocki, A.: Czy istnieje fotografia socjologiczna? Wydawnictwo literackie, Krakow 1987.

Petrusek, A.: Alternativní sociologie. KOS, Praha 1992.

Strauss,A.-Corbinová,J.: Základy kvalitativního výzkumu.SCAD, Brno 1999.

Sociologické školy, směry, paradigmata. Slon, Praha 1994.

Soéciální a kulturní antropologie. Slon, Praha 2000.

Svobodová, H.: Česká krajina dnes. Karolinum, Praha 1994.

Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Pyramida, Praha 1985.

De Singly, F.: Sociologie současné rodiny. Portál, Praha 1999.

Encyklopedie kulturních trendů 90. let. Jota, Brno 1999.

Friedlanderová, H.- Tuček, M.: Češi na prahu nového tisíciletí. Slon, Praha 2000.

Jung, R. 1992: „Struktura sociálního jednání.“ Studia humanistica, č.5, s.71-98.

Možný, I.: Moderní rodina. Blok, Brno 1990.

Šubert, J.: Čas a společnost. ISV, Praha 2003.

Toffler, A.: Šok z budoucnosti. Práce, Praha 1992.

Sexuální chování obyvatel České republiky. AlbertaPlus, Praha 1999.

Thorne, T.: Slownik pojec kultury postmodernistycznej.Muza Sa, Warszawa, 1995.

Zpráva o stavu českého člověka 1997. Reklamní agentura Leo Burnet.Praha 1997.

Češi na prahu nového tisíciletí. Reklamní agentura Leo Burnet.Praha 2000.

Lidé Hlučínska 90. let 20. století. ITF PFP SU v Opavě, Opava 1999.

Zlín a jeho lidé. ITF FPF SU v Opavě, Opava 2002. 

Bauman, Z.: Úvahy o postmoderní době. Slon, Praha 1993.

Slownik pojec kultury postmodernistycznej. MUZA SA, Warszawa 1995.

Quesnell,M,D.: Co si myslíme, čemu věříme a kdo jsme. Academia, Praha 2002.

Vlachová, K.1995.“Oděv a móda jako sociální fenomény.“ Sociologický časopis, č.2, s.267-277.

Zamojska, E.: Kulturowa tozsamosc mlodeizy. UAM, Poznaň 1998.

Zpráva o stavu českého člověka 1997. Reklamní agentura Leo Burnet.Praha 1997.

Češi na prahu nového tisíciletí. Reklamní agentura Leo Burnet.Praha 2000.

Vizuální podpora k tématu /diapozitivy, CDR, video/

Archiv  – Film a sociologie

Festival Jeden svět - ve spolupráci s o.p.s. Člověk v tísni při ČT

Vyučující:

Prof. Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D.

Hlavní 130, 747 06 Opava

Tel.: 776185199    

e-mail jiri.sio@email.cz