Základní terminologie při práci s filmovou a televizní kamerou. Student předmětu Základy kamery se seznámí nejprve s kamerou, jako nástrojem filmové řeči. Student nastuduje distanční studijní text na s. 6–10
Objektiv fotografické a filmové kamery je okem kameramana a proto je její nejdůležitější částí. Student/ka se seznámí s optickými parametry objektivů a jejich využitelností pro narativní funkci filmové řeči. Student prostuduje distanční studijní text na s. 11–24
Pohyb jako základní kamerový nástroj filmové řeči. Student/ka se seznámí se všemi druhy pohybovosti využitelnými ve filmu. Dokáže pracovat s pohybem na časové ose a rytmizovat jej. Student prostuduje distanční studijní text na s. 24–29
Rám jako druhý nejsilnější kamerový nástroj filmové řeči. Student/ka se seznámí s funkcí rámování, které vytváří vizuální dramatizaci příběhu a otevírá možnost pro zapamatování divákovi předložených scén. Student prostuduje distanční studijní text na s. 30–35
Filmový prostor jako základní parametr uvěřitelnosti zobrazovaného příběhu. Student/ka se seznámí se všemi praktickými postupy jak vyvolat iluzi prostorovosti na dvoudimenzionální plátně při projekci filmového obrazu. Student prostuduje skripta Základy kamerové tvorby na s. 16–45, 182–186
Televizní kamera, její dnešní funkce a využití. Student/ka se seznámí s televizní kamerou a více kamerovým řetězcem a způsoby využití sekvenčního natáčení. Student prostuduje skripta Základy kamerové tvorby na s. 112–117, 127–129, 134–136, 162–166
