Teorie umění a estetika
Teorie umění a estetika
Info
Term
Summer 2024

1. Průvodní list a organizace kurzu

Sylabus

Cíle výuky:

Kurs seznamuje s dějinami myšlení o umění, představuje hlavní jména oboru, všímá si aktuálních témat bádání a otevírá praktické možnosti.


Osnova - bloky:

1. Co je to teorie umění?

2. Umění "před uměním"

3. Umění antiky

4. Středověké umění, renesance, baroko

5. Osvícenství

6. Estetika

7. Estetika přírody a člověka

8. Člověk jako estetický objekt

9. Antropocentrické pojetí kultury a společnosti a jeho kritika

10. Estetické myšlení

11. Praktická estetika

12. Estetika užitého umění

13. Kulturní a kreativní průmysly


Vyučující

doc. PhDr. Miroslav Zelinský, CSc.


Organizace kursu

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

  • Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.
  • Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
  • Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
  • Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.

Podmínky absolvování

Kurs je zakončen ústní zkouškou.

2. Způsoby komunikace

Výuka v kombinované formě studia probíhá podle rozvrhu zveřejněného na http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=704

Kontakt na vyučujícího:

e-mail: miroslav.zelinsky@fpf.slu.cz

telefon: (+420) 553 684 720

konzultační hodiny najdete na: http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=9

Komunikace s vyučujícím může probíhat buď s využitím výše uvedených kontaktních informací, nebo lze zadat dotaz do fóra. Informace o změnách v rozvrhu a různá další urgentní upozornění mohou být zasílána přes hromadný e-mail (v systému STAG), proto prosím sledujte své školní e-mailové schránky.

Fórum je možné používat i ke komunikaci mezi studenty, příspěvky ve fóru nebudou sloužit jako podklad pro hodnocení studenta.


3. Tipy ke studiu a literatura

Tipy ke studiu

Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:

  • Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :
    • Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?
    • Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?
    • Chápu posloupnost cílů?
  • Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.
    • Pamatuji si klíčová slova?
    • Znám jejich obsah?
    • Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?
    • Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?
    • Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?
    • Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?

·         Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:

    • Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?
    • Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?

Literatura

Povinná literatura:

CHVATÍK, K. Strukturální estetika. Brno: Host, 2001.

MUKAŘOVSKÝ, J. Studie I. Brno: Host, 2007.

NÜNNING, A. et al. Lexikon teorie literatury a kultury. Brno: Host, 2006.

POSPÍŠIL, Z. Kaleidoskop estetiky


Doporučená literatura:

EXNER, M., Estetika pro neoborové studenty, TU Liberec, 2008

INGERLE, P. Příběh perspektivy

OSBORNE, R., SURGIS, D., TURNER, N. Teorie umění, Portál, Praha 2006

VANĚK, J. Způsoby estetického prožívání

CIKÁNEK, M. Kreativní průmysly. Příležitost pro novou ekonomiku. Praha: Institut umění - Divadelní ústav 2009.

ADORNO, T.W./HORKEIMER M. Dialektika osvícenství. Praha: OIKOYMENH 2009.

ZELINSKÝ, M. (ed.) Kdo umí, učí. RUV 2010-2015, Host, Brno 2016

RILEYOVÁ, N. Dějiny užitého umění, Slovart, Praha 2003

KOLESÁR, Z. Kapitoly z dějin designu, VŠUP, Praha 2004


Distanční prvky

Ve studijních materiálech či popiscích studijních zdrojů a jiných interaktivních modulů elektronického kurzu můžete narazit na různé distanční prvky. Přehled těchto distančních prvků najdete na konci hlavního studijního textu. 

Na úplném počátku se student seznámí s podstatou pojmu umění a základními otázkami, které kontakt s uměleckým dílem nebo výkonem divákovi, posluchači nebo čtenáři přináší. Studujeme na s. 7-9

Vztah k umění v dobách, kdy tyto artefakty nebyly chápány v tom smyslu, jak jim rozumíme dnes. Období pravěku a starověku. Studujeme s. 10-12

Umění antiky, tedy starověkého Řecka a starověkého Říma. Mezi oběma územně i časově následnými celky existují úzké vazby v oblasti umění a dodnes je umění této doby chápáno jako základ vzdělanosti a kultury. Studujeme s. 13-16

Budeme sledovat vývoj vztahu k umění v období středověku a na počátku historického novověku. Zmíníme vývoj pojetí umělce a umělecké tvorby a vztah církve k této části tvorby. Rozčleníme si celé období podle kanonizovaného členění dějin umění. Studujeme s. 17-21

U zrodu nejvlivnějšího myšlenkového proudu posledních století stojí přesvědčení, že lidský rozum dokáže vše vysvětlit, vyřešit politické, společenské a kulturní problémy a přivést lidstvo do vysněného zlatého věku. Šlo o nejostřejší výpad proti iracionalitě církevního vidění světa, který si postupně získával stále větší zastánce a vykladače. Projevil jsem jak v dobovém myšlení, tak také v umění. Studujeme s. 22-23

Estetika jako obecná teorie umění, která chtěla odevždy definovat, co je krása a proč na nás tak působí. Její vývoj se částečně překrývá s dějinami teorií umění, protože ty se vždy problematiky krásy dotýkaly. Studujeme s. 24-28

Kapitola pojednává o vztahu člověka a přírody pod zorným úhlem estetického přístupu, resp. přítomnosti nebo absence estetické funkce. Studujeme s. 29-32

Kapitola se věnuje člověku a jeho schopnostem vnímat sám sebe pod zorným úhlem estetického vnímání. Zásadním médiem tohoto vztahu je lidské tělo. Studujeme s. 33-35

Kapitola s kritickou distancí představuje antropocentrický pohled na svět, na člověka jako centrum veškerého dění a zdroj hodnot. Studujeme s. 36-39

Kapitola shrnuje význam pojmu estetické myšlení a zevrubněji pak představuje nitranskou školu umělecké komunikace, vlivnou metodologii, která vznikala a prosazovala se ve vědeckém světe i přesto, že byla pod ideologickým tlakem 70. a 80. let XX. st.. Studujeme s. 40-53

Kapitola přináší didaktický příklad analytického čtení textu v širokých estetických, literárněhistorických a lingvistických souvislostech. Předchází mu krátká úvaha o interpretaci uměleckého díla. Studujeme s. 54-64

Kapitola nás uvádí do světa užitého umění a designu jako do specifické estetické kategorie. Studujeme s. 65-67

Cílem studia této kapitoly je získání základních vědomostí o historii, teorii a současném stavu vnímání a významu pojmů kreativní a kulturní průmysly, a také o rolích těchto průmyslů ve veřejném společenském, kulturním a ekonomickém prostoru. Studujeme s. 68-82

Previous