FPF:UHV00017 Dějiny umění I - Informace o předmětu
UHV00017 Dějiny umění I
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavěléto 2016
- Rozsah
- 2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Dalibor Prix, CSc. (přednášející)
- Garance
- PhDr. Dalibor Prix, CSc.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě - Předpoklady
- dostatečné nastudování problematiky z odborné, ponejvíce cizojazyčné, literatury,
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Dějiny kultury (program FPF, B7105 HiVe)
- Historie (program FPF, B7105 HiVe)
- Historie (program FPF, M7105 HiVe)
- Historie-muzeologie (program FPF, B7105 HiVe)
- Historie-památková péče (program FPF, B7105 HiVe)
- Kulturní dějiny (program FPF, B7105 HiVe)
- Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo (program FPF, B8203 DrUm)
- Muzeologie (dvouoborové) (program FPF, B6107 HuSt)
- Muzeologie (dvouoborové) (program FPF, B7105 HiVe)
- Středověká archeologie (program FPF, B7105 HiVe)
- Středověká archeologie (program FPF, B7109 Arch)
- Cíle předmětu
- Přednáškový cyklus se snaží zájemcům nabídnout orientační přehled po hlavních etapách a nejdůležitějších vývojových trendech staršího výtvarného umění. S ohledem na časovou dotaci se omezuje především na postižení evropského výtvarného umění od 2. do počátku 16. století s nezbytnými přesahy oběma směry a jen dílčími účelovými exkursy mimo evropský kontinent. Hlavní osu výkladu tvoří sledování pozvolných stylových proměn a přelévání jednoho slohu v následující a dále klíčová charakteristika vyzrálých slohových etap v rané, vrcholné a pozdní fázi. Důraz je kladen na inovativní momenty dalekosáhlého významu, postupně obohacující evropské umělecké tradice. Forma výkladu se soustředí na kombinaci nástinu sociálně-politického kulturního zázemí, konkrétních stěžejních příkladů sloužících jako modelové příklady provázání ikonografických, stylových, společenských, objednavatelských a kulturních vazeb, technologických inovací atd., postižení úlohy nejvýznamnějších osobností v konkrétním regionu a nárys důsledků takových děl nebo celků pro další umělecký vývoj. Přitom se výklad alespoň v principu, je-li to možné a účelné, přidržuje hrubé chronologické posloupnosti s přihlédnutím k jednotlivým vývojově důležitým oblastem kontinentu a přelévá se, podle významu či možností srozumitelné výpovědi a logiky výtvarných děl, od architektury k sochařství, řezbářství, nástěnnému, knižnímu a později i deskovému malířství, mozaikám, uměleckému řemeslu atd., aby se vyhnul zavádějícímu paralelnímu sledování separovaných vývojových linií v jednotlivých oborech výtvarného umění. Z podobných důvodů je i starší výtvarné umění z prostoru dnešních Čech, Moravy a Slezska pojednáváno v rámci širších evropských, nebo alespoň středoevropských souvislostí. Snaze o poskytnutí účelného "průvodce" po základních momentech vývoje staršího evropského umění, jež modifikuje a spoluutváří životní prostředí a kulturní prostor naprosté většiny studentů či zájemců, odpovídá i seznam doporučené literatury. Ten je v jednotlivých přednáškách při náčrtu nejzákladnějších interpretačních linií podstatných děl nebo jevů doplňován odkazy na stěžejní tituly světového staršího i novějšího bádání věnované dílčí problematice.
- Osnova
- Přehled probírané látky:
1. Úvod do problematiky staršího výtvarného umění. Přehledné shrnutí počátků a vývoje stavitelství od pravěku po pozdně antický Řím, počátky a elementární vývojové tendence v malbě a sochařství; úloha typologie; nástin smyslu výtvarného umění a jeho proměny mezi pravěkem a pozdní antikou.
2. Evropské starokřesťanské umění 2.-4. století před Galeriovým ediktem; postavení starokřesťanského umění v pozdně antickém světě; nejstarší svatyně, malířská výzdoba katakomb a její symbolika atd.
3. Umění konstantinovské éry v Římě, ve Svaté zemi, od 324 v Konstantinopoli.
4. Architektura a mozaiky v Římě ve 4.-6. století; úloha Ravenny a jejího umění za posledních císařů; Teoderichova Ravenna; ravennský exarchát za Justiniánovy doby; Justiniánova přestavba Konstantinopole.
5. Umění v italských klášterech 6.-7. století, vazby k středomořskému, blízkovýchodnímu a koptskému mnišství na jedné straně a k anglickému a irskému mnišství 5.-8. století na druhé straně; význam knižní malby; přínos "severského" ornamentálního umění a úloha vikingů, kontakt s islámskou architekturou a ornamentikou v prostoru Středomoří a Iberského poloostrova.
6. Umění merovejské říše.
7. Karolinské umění 2. poloviny 8.-9. století; tzv. karolinská renesance; úloha velkých klášterů a problematika tzv. westwerků na příkladu opatství St. Riquiere; říšské falce, knižní malba a umělecké řemeslo karolinské epochy.
8. Karolinské souvislosti počátků staromoravské architektury, její regionální význam, teorie o původu staromoravských kostelů; problematika byzantských vlivů; otázky vlivu staromoravského umění v okolních zemích, především v Čechách konce 9. a počátku 10. století.
9. Ottonské umění 10.-11. století, architektura, knižní malba, umělecké řemeslo; konvergence s vývojem v Itálii.
10. České umění 10. a prahu 11. století.
11. Románské umění ve Francii mezi 11. a polovinou 12. století, architektura, problematika kostelů na poutních cestách, královské opatství ve Fleury-sur-Loire, charakteristika tzv. románských stavebních škol; počátky francouzského románského sochařství v 11. věku, monumentální "portálové" sochařství pokročilého 11.-12. století; Cluny a jeho význam v architektuře a sochařství; mistr Gislebertus a francouzské sochařství na pomezí románského a gotického projevu.
12. Italské románské umění 11.- konce 12. století, architektura, lombardské sochařství 12. věku; toskánské umění 11.-12. století, Pisa, Lucca, Florencie; Řím a mozaiky 10.-12. století; úloha Verony; Benedetto Antelami a pozdně románské italské sochařství.
13. Německé umění 12.- počátků 13. století, říšské dómy v Porýní, Mohuč, Špýr, Worms; říšská architektura v horním Podunají a Pomohaní (Řezno, Würzburk, Bamberk); saské dómy a kláštery; pozdně románské umění v Kolíně nad Rýnem a jeho regionu; německé románské sochařství a řezbářství; knižní a nástěnná malba v hornoněmeckých oblastech.
14. České a moravské románské umění a jeho vztahy k sousedním zemím, především k říši, k Polsku a Uhrám; architektura, její typologie a funkční proměny; sochařství, knižní a nástěnná malba mezi 11. - počátkem 13. století.
15. Raně gotická architektura a sochařství ve Francii 12. století, význam opatství St. Denis u Paříže, ranné katedrály.
16. Vrcholně gotické umění Francie; klasické katedrály (Chartres, Remeš, Amiens), jejich předpoklady, význam, vliv na další vývoj evropského stavitelství; Paříž ve 12.-13. století; význam katedrály v Bourges a souvislosti s rozvojem gotiky ve Španělsku, v Německu a ve Skandinavii.
17. Francouzské
- Přehled probírané látky:
- Literatura
- doporučená literatura
- Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 2. Gotik. München -. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 2. Gotik. München - London - New York 2000. info
- TOMAN, Rolf a kol.,. Gotika. Architektura. Sochařství. Malířství. Praha. info
- DUBY, Georges, 2002. Věk katedrál. Umění a společnost 980-1420. Praha. info
- TOMAN, Rolf a kol. Románské umění. Architektura, sochařství, malířství. Praha, 2006. info
- Informace učitele
- Absolvování přednáškového cyklu, případně dostatečné nastudování problematiky z odborné, ponejvíce cizojazyčné, literatury, ověřené závěrečným pohovorem.
- Další komentáře
- Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
- Statistika zápisu (léto 2016, nejnovější)
- Permalink: https://is.slu.cz/predmet/fpf/leto2016/UHV00017