UHVM0120 Dějiny evrop. hudby I

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2010
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Markéta Haničáková, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Markéta Haničáková, Ph.D.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Dvousemestrální přednáškový kurs si klade za cíl poskytnout základní přehled o dějinách evropské hudby. Dějiny hudby, chápeme jako posloupnost faktů hudebního vývoje, posloupnost proměn hudební tvořivosti, projevující se variabilitou způsobů a metod hudební představivosti, hudebního myšlení a především konkrétní hudební tvorby. Je nesporné, že zmiňovaná posloupnost faktů hudebního vývoje je velmi významným a závažným způsobem ovlivňována nejširšími společenskými, kulturně historickými i politickými souvislostmi, jsou tedy dějiny hudby výrazně ovlivňovány proměnami a peripetiemi vývoje lidské společnosti. Hudební dějiny si lze samozřejmě představit jako doslova snůšku hudebně historických faktů, biografických dat i výčtu hudebních kompozic hůře či lépe charakterizujících toho kterého skladatele. Domníváme se však, že daleko výhodnějším a přínosnějším pojetím předmětu je jeho orientace na chápání logiky vývoje evropské hudby, umožnění vnímat a chápat tuto hudbu v celé bohatosti jejích dobových proměn, postihování - při podání nezbytných informací o nejdůležitějších faktech ze života skladatelů, jejichž kompoziční odkaz určoval (případně určuje) vývojové peripetie evropské hudby - rozporností tradičního a novátorského v hudební kompozici. Velmi důležitou součástí takovéhoto pojetí je samozřejmě i postihování konkrétních podob prvků formální výstavby hudebního díla, hudebních forem významných a charakteristických pro jednotlivá vývojová období a konečně i poznání funkcí jednotlivých typů hudby, tj. uvědomění si jejich podílu na celkové architektonice zvláště klasicistní a romantické hudební kompozice.
Osnova


  • 1. ÚVOD
    2. PERIODIZACE EVROPSKÝCH HUDEBNÍCH DĚJIN
    3. SLOH RYTMICKO-MONOMELODICKÝ
    3.1 Styl pravěkých kultur
    3.2 Starověký styl orientální a řecký
    3.3 Středověký styl duchovní
    3.4 Středověký styl světský
    4. SLOH POLYMELODICKÝ
    4.1 Raný středověký evropský vícehlas
    4.2 Obodobí ars antiqua
    4.3 Období ars nova
    4.4 Styl nizozemské polyfonie
    4.5 Období syntéz polymelodického slohu
    Témata seminárních prací:
    1. Zpěv responsoriální
    Zpěv antifonický
    2. Česká duchovní píseň Hospidine pomiluj ny
    3. Trubadúři
    Truvéři
    4. Vícehlas vrcholného středověku
    5. Madrigaly
    6. Protestantský chorál
    7. Ricercar, fantasia, canzon, toccata
    8. Florentská camerata
    9. Oratorium
    10. Sonáta
    11. Koncert, conterto grosso, sólový koncert
    12. Barokní suita
    13. Fuga
Literatura
    doporučená literatura
  • Kouba, J. ABC hudebních slohů. Praha 1988. info
  • Racek, J. Česká hudba, Praha 1958. info
  • Černušák, G. Dějepis hudby I, Brno 1923. info
  • Pohanka, J. Dějiny české hudby v příkladech, Praha 1958. info
  • Černušák, G. Dějiny evropské hudby, Praha 1964. info
  • Zoltai, D. Dějiny hudobnej estetiky. Étos a afekt, Bratislava 1983. info
  • Lébl, V., a kol. Hudba v českých dějinách, Praha 1983. info
  • Kohoutek, C. Hudební styly z hlediska skladatele, Praha 1976. info
  • Einstein, A. Od renesance k hudbě dneška, Praha 1968. info
  • Helfert, V. Periodizace dějin hudby. In: Muzikologie I, 1938. info
  • Geist, B. Původ hudby, Praha 1970. info
  • Hradecký, E. Úvod do studia tonální harmonie, Praha 1960. info
  • Rybarič, R. Vývoj európského notopisu, Bratislava 1982. info
Informace učitele
Úspěšné absolvování semináře (referát v rozsahu 10 str. a vykonání zkoušky.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2007, zima 2008, zima 2009, zima 2011, zima 2012, zima 2013, zima 2014, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2019, zima 2020, zima 2021.