UBKKT006 Současná česká poezie

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2014
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Garance
doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je představit současnou českou poezii a poukázat na rozdíly v tvorbě našich a zahraničních básníků. Cílem je vytvořit ucelený přehled z oblasti poezie a zasadit ji do české a světové literární tvorby. Poukázat na souvislosti. Předmět připravuje studenty na odpovídající způsob uvažování a směřující další aktivity v oboru.
Osnova
  • Rok 1945 je výrazným předělem mezi poezií, kterou dnes už považujeme za "klasickou" (Nezval, Wolker, Hora, Halas, Zahradníček, Seifert aj.), a mezi poezií "současnou", jež ve svých protagonistech vychází z jiných podmínek, v jednotlivých úsecích ovlivňovaných politickými tlaky.
    Celé období má rozdílné fáze - 1945-48 ještě různorodost a snaha o navázání na předválečný vývoj a široké spektrum literatury, přičemž dominujícím tématem jsou ohlasy války. 1948-53 je poezie usměrněna regulemi socialistického realismu, preferována je literatura s budovatelskými tématy (hlavní představitel takové poezie Pavel Kohout). 1953-58 jisté uvolnění a vzniká nepatetická poezie tzv. všedního dne spojená s časopisem Květen (Jiří Šotola, Miroslav Červenka, Vlasta Dvořáčková aj.). 1958-60 pokusy státních ideologů zastavit vývoj k liberalizaci v kultuře, nicméně v období 1960-69 nástup nadějných debutantů (Josef Hanzlík, Jiří Gruša, Ivan Wernisch, Antonín Brousek aj.), pro něž ideologie již není svazující podmínkou. Po 1969 až do 1989 znovu utužení poměrů, kromě Viléma Závady není v oficiální úrovni jiných význačných básníků (někteří v emigraci, mnozí publikují jen v samizdatu), nejplodnějším je Miroslav Florian píšící i na bezprostřední politická témata. Jen váhavě nastupuje mladší generace (Miroslav Šimon, Karel Sýs aj.), vědomě zůstává u omezené a spíše osobní tematiky. Po roce 1989 vyvstaly všechny možnosti, ale soukromá nakladatelství z komerčních důvodů se brání vydávání poezie, takže hodně sbírek vychází vlastním nákladem. Je k dispozici plejáda autorů, od tradicionalistů po experimentátory (Alena Nádvorníková) až excentristy (J. H. Krchovský), často jen s krátkodobým ohlasem.
Literatura
    povinná literatura
  • KOŽMÍN, Zdeněk, TRÁVNÍČEK, Jiří. Česká poezie od 40. let do současnosti. Brno: Masarykova univerzita, 1994. info
  • URBANEC, Jiří. Střídavý čas naděje (K české literatuře po roce 1945). Ostrava: Ostravská univerzita, 1994. info
    doporučená literatura
  • CHALUPECKÝ, Jindřich. Tíha doby. Stati o časových souvislostech a situacích kultury 1968-1988. Olomouc: Votobia, 1997. info
  • MACURA, Vladimír. Šťastný věk. Symboly, emblémy a mýty 1948-1989. Praha: Pražská imaginace, 1992. info
  • HRABÁK, Josef. Poetika. Praha: Československý spisovatel, 1977. info
Výukové metody
Přednášení
Metody hodnocení
Písemná zkouška
Informace učitele
Pro připuštění ke zkoušce nutno vypracovat text v rozsahu 3 - 5 normostran s analýzou sbírky, kterou určí vyučující.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2008, zima 2009, zima 2010, zima 2011, zima 2012, zima 2013, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2019, zima 2020, zima 2021, zima 2022, zima 2023.