UBKTN060 Základy dějin světové kinematografie I

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2022
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Martin Novosad (přednášející)
Mgr. Martin Novosad (cvičící)
Garance
Mgr. Martin Novosad
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
UBKTN060/A: Rozvrh nebyl do ISu vložen. M. Novosad
Předpoklady
Oba dva semestry cyklu Základů dějin světové kinematografie jsou završeny zkouškou, ve které je student tázán na jedno základní téma, druhé doplňující, jednu osobnost význačného filmového tvůrce a na jeden film ze seznamu základních děl světové kinematografie.
Předpoklady pro zdárné absolvování zkoušky a zápočtu:
1) znalost přednášené látky
2) přečtení doporučené literatury
3) zhlédnutí vybraných filmů
4) součástí klasifikace je také docházka
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem cyklu přednášek a projekcí je ve dvou semestrech podat základní znalosti o vývoji světové kinematografie od její prehistorie až do současnosti, zejména pokud jde o nejvýznamnější druhy, žánry, směry, styly, díla a osobnosti, jejich vzájemné vztahy a návaznosti na jiné umělecké druhy, a to nejen z hlediska filmového (estetická a biografická rovina dějin kinematografie), ale také včetně souvislostí společensko-politických, ekonomických, uměleckých, z hlediska životního stylu obecenstva, chování diváků, trendů v distribuci apod., jež kinematografii té které doby do značné míry determinují a naopak jsou jí rovněž zpětně ovlivňovány. Přednášky a seminární projekce jsou základem znalostí, nutných pro lepší pochopení souvislostí dalších specializovaných předmětů.
Osnova
  • 1/ Počátky kinematografie
    Od vynálezu kinematografu, přes bratry Lumierovy až k rozvoji filmového průmyslu, vývoji filmové řeči, filmových technologií, vyprávěcích postupů, konstituce žánrů raného filmu. První filmoví režiséři, anglická brightonská škola, italský historický velkofilm.
    2/ Formování a vznik Hollywoodu
    Boj o expanzi amerického filmového průmyslu, systém nickelodeonů, nástup dlouhého hraného filmu a hvězdného systému. Ustavování klasického filmového stylu a hollywoodského systému výroby do konce 1. světové války.
    3/ Vznik evropských národních kinematografií
    Významné období skandinávské kinematografie, Dánsko - umění filmového herectví, Švédsko - charakteristika žánrové a autorské tvorby, Itálie, Velká Británie, Rusko, Francie - rozkvět seriálu, vznik velkých filmových společností).
    4/ Vznik Hollywoodu
    Klasický hollywoodský studiový systém postavený na hereckých hvězdách, utváření majors a nezávislých, filmová tvorba v Hollywoodu 20. a 30. let, stylové a technologické změny, žánry a významné osobnosti, zahraniční filmaři v Hollywoodu.
    5/ Ruská montážní škola 20. let
    Společenské a politické okolnosti vzniku, teoretické práce tvůrců montážní školy, forma a styl sovětské montáže, zásadní tvůrci.
    6/ Francouzský meziválečný film
    Hlavní žánry, změny v postavení francouzských společností v rámci světového trhu, přehled francouzských filmových avantgard (hlavní tvůrci, teoretická východiska, formální rysy - postupy s kamerou, střih, mizanscéna). Význačné tvůrčí osobnosti.
    7/ Německý meziválečný film
    Fenomén výmarského filmu (historický a kulturní kontext), expresionismus, kammerspiel, nová věcnost, uliční filmy, hlavní tematická východiska, nástin produkčního zázemí, zásadní tvůrci.
    8/ Vývoj dokumentárního filmu
    Problematika pojetí dokumentárního jako pravdivého v počátcích kinematografie. Klíčové filmové osobnosti Dokumentární produkce jako součást politické propagandy.
    9/ Evropský film v období 40. let
    Hlavní žánry, stěžejní autoři a díla, umělecké a průmyslové tendence a směry, propaganda, mezinárodní experimentální film.
    10/ Americký válečný a poválečný film
    Socio-historický kontext. Studená válka v Hollywoodu. Úpadek hollywoodského studiového systému. Cenzura. Klasická hollywoodská tvorba pokračující v tradici. Charakteristika čelních režisérů starší generace. Tvorba evropských exulantů. Krize studiového systému. Vzestup agentů a nezávislých producentů. Formální změny narace a přeměna převažujících žánrů (western, melodrama, muzikál, aj.). Charakteristika předních režisérů nejmladší generace a tvůrců, kteří přicházejí z televizního průmyslu.
    11/ Neorealismus a jeho kontext
    Historický, společenský a sociální kontext. Definice neorealismu (tematika, hlavní fáze, forma, styl, zakladatelé a další tvůrci; návaznost a vlivy na další filmařské generace; polemika kolem neorealismu). Neorealismus v dalších zemích Evropy mimo Itálii.
    12/ Francouzská kinematografie 50. let
    Poválečná francouzská filmová kultura (osobnosti, filmové kluby, atp.). Tradice kvality (charakteristika stylu, výrazná díla a hlavní autoři). Noví nezávislí režiséři, pokračování starší generace. Poválečná francouzská filmová teorie.
    13/ Poválečná skandinávská kinematografie, poválečný britský film a Latinská Amerika
    Situace ve Velké Británii. Britská studia, exportní úspěchy, nástup významných režisérů, problémy ve filmovém průmyslu, literární dědictví a excentričnost
Literatura
    doporučená literatura
  • David Bordwell, Kristin Thompson. Dějiny filmu. Praha, 2011. info
  • Jerzy Plazewski. Dějiny filmu 1895-2005. Praha, 2009. info
  • James Monaco. Jak číst film. Praha, 2004. info
  • James Monaco. Nová vlna. Praha, 2001. info
Informace učitele
Doporučené filmy:
Intolerance (r. D. W. Groffith; 1916)
Kabinet doktora Caligariho (r. Robert Wiene; 1920)
Vozka smrti (r. Victor Sjöström; 1921)
Nanuk, člověk primitivní (r. Robert J. Flaherty; 1922)
Chamtivost (r. Erich von Stroheim; 1924)
Křižník Potěmkin (r. Sergej Ejzenštejn; 1925)
Frigo na mašině (r. Buster Keaton, Clyde Bruckman; 1926)
Andaluský pes (r. Luis Bunuel; 1928)
Utrpení Panny Orleánské (r. Carl Theodor Dreyer; 1928)
Muž s kinoaparátem (r. Dziga Vertov; 1929)
Modrý anděl (r. Josef von Sternberg; 1930)
Atalanta (r. Jean Vigo; 1934)
Triumf vůle (r. Leni Riefenstahl; 1935)
Byl jsem lynčován (r. Fritz Lang; 1936)
Pravidla hry (r. Jean Renoir; 1939)
Přepadení (r. John Ford; 1939)
Diktátor (r. Charles Chaplin; 1940)
Občan Kane (r. Orson Welles; 1941)
Casablanca (r. Michale Curtiz; 1942)
Pouto nejsilnější (r. David Lean; 1945)
Zloději kol (r. Vittorio De Sica; 1948)
Rašomon (r. Akira Kurosawa; 1950)
Zapomenutí (r. Luis Bunuel; 1950)
Jeřábi táhnou (r. Michail Kalatozov; 1954)
Silnice (r. Federico Fellini; 1954)
Sedmá pečeť (r. Ingmar Bergman; 1957)
Můj strýček (r. Jacques Tati; 1958)
Popel a démant (r. Andrzej Wajda; 1958)
Nikdo mne nemá rád (r. Francois Truffaut; 1959)
Psycho (r. Alfred Hitchcock; 1960)
U konce s dechem (r. Jean-Luc Godard; 1960)
Anděl zkázy (r. Luis Bunuel; 1962)
Cléo od pěti do sedmi (r. Agnes Varda; 1962)
Evangelium sv. Matouše (r. Pier Paolo Pasolini; 1964)
A co dále, Baltazare (r. Robert Bresson; 1966)
Zvětšenina (r. Michelangelo Antonioni; 1966)
Absolvent (r. Mike Nichols; 1967)
2001: Vesmírná odysea (r. Stanley Kubrick; 1968)
Kdyby? (r. Lindsay Anderson; 1968)
Tenkrát na západě (r. Sergio Leone; 1968)
Bezstarostná jízda (r. Dennis Hopper; 1969)
Půlnoční kovboj (r. John Schlesinger; 1969)
Poslední tango v Paříži (r. Bernardo Bertolucci; 1972)
Amarcord (r. Federico Fellini; 1973)
Americká noc (r. Francois Truffaut; 1973)
Čínská čtvrť (r. Roman Polanski; 1974)
Čelisti (r. Steven Spielberg; 1975)
Přelet nad kukaččím hnízdem (r. Miloš Forman; 1975)
Taxikář (r. Martin Scorsese; 1976)
Všichni prezidentovi muži (Alan J. Pakula; 1976)
Hvězdné války (r. George Lucas; 1977)
Lovec jelenů (r. Michael Cimino; 1978)
Amatér (r. Krzystof Kieslowski; 1979)
Apokalypsa (r. Francis For Coppola; 1979)
Blade Runner (r. Ridley Scott; 1982)
Jdi a dívej se (r. Elem Klimov; 1985)
Četa (r. Oliver Stone; 1986)
Misie (r. Roland Joffé; 1986)
Modrý samet (r. David Lynch; 1986)
Oběť (r. Andrej Tarkovskij; 1986)
Nebe nad Berlínem (r. Wim Wenders; 1987)
Magická hlubina (r. Luc Besson; 1988)
Zločiny a poklesky (r. Woody Allen; 1989)
Evropa (r. Lars von Trier; 1991)
Bohémský život (r. Aki Kaurismäki; 1992)
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (r. Quentin Tarantino; 1994)
Unaveni sluncem (r. Nikita Michalkov; 1994)
Underground (r. Emir Kusturica; 1995)
Vše o mé matce (r. Pedro Almodóvar; 1999)
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2019, zima 2020, zima 2021, zima 2023.